Aktualizace Státní energetické koncepce z pohledu energetické bezpečnosti v Praze

Vláda ČR na svém zasedání dne 18. května schválila Aktualizaci státní energetické koncepce (ASEK), která je klíčovým státním strategickým dokumentem v oblasti energetiky na příštích 25 let. Jednou z priorit ASEK je zvýšení energetické bezpečnosti a odolnosti ČR a posílení schopnosti zajistit nezbytné dodávky energie v případech kumulace poruch, vícenásobných útoků proti kritické infrastruktuře a v případech déle trvajících krizí v zásobování palivy.

 

V rámci uvedené priority jsou stanoveny mimo jiné tyto strategické cíle:

·         Dopracovat územní energetické koncepce tak, aby zajišťovaly alespoň pro větší města nezbytné dodávky energie v ostrovních provozech pro případy nouzových stavů a rychlou a účinnou reakci v případech rozsáhlých poruch nebo přírodních katastrof.

·         Podporovat a rozvíjet schopnost dodávek energie v lokálních (ostrovních) subsystémech v případě rozpadu systému vlivem rozsáhlých poruch způsobených živelními událostmi nebo teroristickým či kybernetickým útokem v rozsahu nezbytném pro minimální zásobování obyvatelstva a udržení funkčnosti kritické infrastruktury.

 

Na strategické cíle ASEK navazuje Koncepce rozvoje významných oblastí energetiky a oblastí s energetikou souvisejících, která v oblasti Elektroenergetiky stanoví v rámci hlavních cílů „Podporovat a rozvíjet energetickou odolnost a schopnost distribučních soustav zvládat vícenásobné výpadky kritických prvků infrastruktury, případně rozpad přenosové sítě a zajistit minimální úroveň dodávek elektřiny nezbytnou pro obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu (formou posilování infrastruktury a ostrovních provozů u velkých aglomerací). V této souvislosti zajistit aktualizaci územních energetických koncepcí krajů tak, aby směřovaly k zabezpečení ostrovních provozů v havarijních situacích zejména pro velké městské aglomerace“.

 

Jako nástroj v oblasti výkonu státní správy ASEK ukládá, aby do 31. prosince 2015 MPO v součinnosti s MV zpracovalo Národní program energetické odolnosti, který bude zaměřen na energetickou odolnost a schopnost ostrovních provozů velkých aglomeraci, ochranu kritické infrastruktury, obranu před kybernetickými útoky na klíčové systémy energetiky. Program má obsahovat Analýzu dopadů, specifikaci nástrojů, časového harmonogramu a zajištění řízení programu.

Lze konstatovat, že za Prahu je program energetické odolnosti v oblasti elektroenergetiky jako součást Národního programu energetické odolnosti prakticky hotov. Analýzu dopadů provedlo Cvičení Blakout 2014 a jeho vyhodnocení Rada Hlavního města Prahy, specifikace nástrojů, časový harmonogram a zajištění řízení programu vyplývá z rozsáhlých studií zpracovaných pro společnost PREdistribuce, a. s., a orgány Hlavního města Prahy. Chybí vyřešit, kdo to zaplatí, neboť je zřejmé, že alespoň bazální dodávky elektrické energie pro potřeby řízení státu z hlavního města Prahy a pro fungování alespoň základních funkcí Prahy jako velké městské aglomerace není možné zajistit komerčním způsobem.

Způsob řešení

Výpadek dodávek elektrické energie (blackout) je jedním z nejzávažnějších ohrožení ekonomického i společenského vývoje současnosti. Jediným správným řešením předcházení nežádoucích dopadů blackoutu v Praze je ve smyslu ASEK vytvoření a zabezpečení ostrovních provozů (nebo také dodávek elektrické energie v lokálních ostrovních subsystémech), které pro Prahu jako město a pro Prahu jako hlavní město České republiky zajistí potřebné množství elektrické energie ve smyslu Východisek ke koncepci surovinové a energetické bezpečnosti České republiky schválených Usnesením vlády ČR č. 619 dne 17. 8. 2011.

Potřebné množství elektrické energie v HMP v případě blackoutu jako krizové situace

V případě blackoutu Hlavní město Praha ve smyslu Usnesením vlády ČR č. 619 potřebuje takové množství elektrické energie, které zabezpečí dodávky energie obyvatelstvu v takovém rozsahu, aby nedošlo k zásadnímu zhoršení jeho životní úrovně nebo ohrožení zdraví; průmyslu v takovém rozsahu, aby nedošlo k zastavení jednotlivých výrob a poškození ekonomiky jako celku; armádě a integrovanému záchrannému systému v rozsahu, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti státu a obyvatelstva; státním institucím v takovém rozsahu, aby nebyl ohrožen chod a správa státu. Taková potřeba je cca 750 MW.

Z uvedeného množství 750 MW byla v rámci vyhodnocení Cvičení BLACKOUT 2014 z údajů celoročního měření společnosti PREdistribuce, a. s., sumarizována potřeba cca 300 MW, která zahrnuje 100 % potřeb armády a IZS, státních institucí a kritické infrastruktury, nemocnic, centrálních rozvodů vody, plynu a tepla a městské kanalizace a potřeby občanů bez omezení v oblasti MHD. Částečně zahrnuje potřeby jiných služeb občanům, zásobování domácností elektřinou zahrnuje pouze v malém rozsahu a potřeby průmyslu nezahrnuje vůbec.

Způsob technického řešení

Ve smyslu ASEK je v případě rozpadu systému vlivem rozsáhlých poruch způsobených živelními událostmi nebo teroristickým či kybernetickým útokem v rozsahu nezbytném pro minimální zásobování obyvatelstva a udržení funkčnosti kritické infrastruktury řešením rozvoj schopnosti dodávek energií v lokálních (ostrovních) subsystémech.

Obecně, a to platí i pro Prahu, jsou z technického hlediska možné pouze dva přístupy k budování ostrovních provozů. Budovat lokální subsystémy na napěťové úrovni 0,4 kV mimo distribuční soustavu a vybudovat komplexní lokální subsystém v rámci distribuční soustavy na napěťové úrovni 110 kV.

V Praze to znamená, že při uplatnění přístupu „zdola“ dojde k odpojení odběrních míst na napěťové úrovni 0,4 kV od pražské distribuční soustavy, kdy si tito odběratelé (rodinné domy, bytové domy, obchodní centra, továrny apod.) vytvoří svoje samostatné lokální, od distribuční soustavy izolované, ostrovní provozy s vlastními zdroji. Právě na tuto oblast by měly napřít svoji pozornost orgány Hlavního města Prahy a jejích městských částí s osvětovou, informační a popularizační činností.

Druhým je přístup „shora“, kterým je vytvoření ostrovního provozu nebo množiny ostrovních provozů na napěťové úrovni 110 kV v rámci pražské distribuční soustavy se zapojením použitelných zdrojů na území Prahy a použitelných zdrojů i mimo Prahu, které jsou k pražské distribuční soustavě připojitelné do dalších samostatných ostrovních provozů. Kritériem použitelnosti je jednak schopnost zdrojů pracovat v ostrovním provozu, ale hlavně schopnost startu „ze tmy“, tj. právě v případě blackoutu. Zároveň by měly mít výkon minimálně cca 50 MW. Takové zdroje v současné době na území Prahy nejsou. Vzhledem k podmínkám připojitelnosti nových zdrojů nelze na území Prahy budovat a připojit komerční zdroje. Společnost EGÚ Brno, která zpracovává studie připojitelnosti, předpokládá, že jsou na území Prahy připojitelné stále pracující komerční zdroje do souhrnného výkonu maximálně 100 MW. Proto je jediným možným řešením pro vytvoření ostrovních provozů v Praze použití nekomerčních záložních zdrojů.

Orgány státu a samosprávné orgány Hlavního města Prahy by se měly intenzívně a co nejdříve věnovat vybudování ostrovního provozu nebo provozů v rámci pražské distribuční soustavy na napěťové úrovni 110 kV, které by zajistily v případě blackoutu alespoň dodávky elektrické energie pro zajištění základních potřeb tak, jak je definovalo vyhodnocení Cvičení Blackout 2014. Technicky ostrovní provoz tvoří hlavní (nebo také řídící či páteřní) výrobna elektrické energie se schopností startu ze tmy a pracovat v ostrovním provozu (takové v současné době na území HMP nejsou), vybrané transformovny PREdi 110/22 kV, vybrané distribuční transformovny PREdi 22/0,4 kV, vybraná odběrná místa (zejména objekty kritické infrastruktury), centrální řídící jednotka ostrovního provozu a prostředky rozpadové a bilanční automatiky na všech transformovnách 110/22 kV PREdi.

Podmínky pro vytvoření ostrovních provozů v jednotlivých regionech ČR

Podmínky pro vytvoření ostrovních provozů v působnosti jednotlivých distribučních společností v případě výpadku dodávek elektřiny z přenosové soustavy ČR jsou diametrálně odlišné. Zatímco ČEZ Distribuce, a. s., ve Středočeském, Ústeckém, Libereckém, Moravskoslezském a Olomouckém kraji má zdrojovou základnu na vytvoření ostrovních provozů s dodávkami elektřiny přesahující 100 % celkové spotřeby, v Královéhradeckém a Pardubickém kraji má zdrojovou základnu na vytvoření ostrovních provozů s dodávkami elektřiny v rozsahu 50 až 90 % celkové spotřeby, nejméně příznivá situace je v Plzeňském a Karlovarském kraji, kde zdrojová základna pro vytvoření ostrovních provozů činí 25 až 40 % spotřeby elektrické energie v uvedených regionech. E.ON Distribuce, a. s., má pro vytvoření ostrovních provozů v Jihomoravském, Zlínském, Jihočeském kraji a Kraji Vysočina zdrojovou základnu v rozsahu 50 až 90 % celkové spotřeby elektřiny. Nejhůře je na tom PREdistribuce, a. s., provozující distribuční soustavu na území hl. m. Prahy a Roztok u Prahy, kde jsou sice rozptýlené zdroje elektrické energie o celkovém instalovaném výkonu 160,6 MW, žádné z nich nemají společnou schopnost „startu ze tmy“ a „ostrovního provozu“.

Přestože v minulých letech dělilo Českou republiku již několikrát pár okamžiků od blackoutu, prozatím se vždy podařilo pracovníkům české elektrizační soustavy toto nebezpečí odvrátit. To však neznamená, že tomu tak musí být vždy. Podle průzkumu PwC („PwC“ označuje všechny společnosti skupiny PricewaterhouseCoopers International Limited) „The shape of power to come“ z roku 2012 se v Evropě a Severní Americe v roce 2030 zvýší pravděpodobnost blackoutu oproti současnosti o 46 procent. Vedle sluneční aktivity, rozmarů počasí, lidských chyb stále více narůstá hrozba teroristických útoků, kdy elektrické sítě patří k nejzranitelnějším. Pokud by došlo k obdobnému teroristickému útoku na transformátory společnosti ČEPS v transformovnách ČEPS v Řeporyjích a na Chodově (dodávka 75 % činného výkonu do Prahy), jako 16. dubna 2013 v USA, a došlo by k jejich současnému vyřazení, Praha by se ponořila do tmy na několik týdnů (oprava zařízení v USA do obnovení jeho provozu trvala 27 dnů). Na takovou situaci Praha není připravena a škody, které by vznikly, by byly nedozírné.

 

Ing. Václav Fryš, výkonný ředitel SOMA-ES, s.r.o.

                        Celý článek ke stažení zde:CI02_65_66_Aktualizace Státní energetické koncepce_CI_SABLONA.pdf