Bavorská ministryně hospodářství Ilse Aigner v Praze: „Data jsou měnou 21. století“

Při příležitosti květnové členské schůze Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) před téměř 200 zástupci hospodářství a politiky bavorská státní ministryně Ilse Aigner zdůraznila, že hlavní výzvou pro evropské ekonomiky je digitalizace: „Digitalizace a Evropa – to jsou dvě strany jedné mince. Evropa potřebuje digitalizaci a digitální hospodářství potřebuje Evropu. Digitalizace je megatrend, který nezastaví ani státní hranice,“ uvedla.

Ilse Aigner, která je současně i místopředsedkyní bavorské vlády, představila různé iniciativy a projekty pro rozvoj digitalizace v Bavorsku. K nim patří i česko-bavorské projekty, zaměřené především na podporu malých a středních podniků při hledání cenově přijatelných řešení. Jako příklady uvedla digitální modelovou továrnu budoucnosti v Chamu v rámci projektu „Průmysl 4.0 bez hranic“, a dále projekty „Mezinárodní ‚Big Data‘ centrum Východní Bavorsko-Jižní Čechy“ nebo „Pohraniční region 4.0 společně.digitálně.utvářet.“

Při podpoře digitalizace malých a středních podniků udělalo Bavorsko dobrou zkušenost s podpůrným programem „Digitální bonus.Bavorsko“, který je zatím jedinečný i mezi ostatními spolkovými zeměmi. Od vyhlášení programu v říjnu 2016 se přihlásilo skoro 1700 podniků, které do digitalizace investují okolo 80 milionů eur a bavorský stát je podpoří částkou přes 20 mil. eur. Svoji pozici tak posilují bavorské podniky z nejrůznějších branží od řemesel přes obchod až po turistiku.

Při zamyšlení nad postavením Německa ve světovém trendu digitalizace Ilse Aigner konstatovala, že Německo je na rozdíl od jiných zemí silné jak v oboru hardware – např. ve výrobě senzorů, robotických systémů - tak i při rozvoji software, u kterého ale ještě „musí přidat.“

Německo a obzvláště Bavorsko je pro ČR dlouhodobě nejdůležitějším obchodním partnerem. Česko se v minulém roce vůbec poprvé dostalo do desítky nejvýznamnějších obchodních partnerů Německa. Na tomto razantním vývoji „a také na tom, že se téma průmysl 4.0 dostalo v Česku do popředí, a zároveň se upevnilo přátelství mezi našimi zeměmi,“ má podle slov Ilse Aigner značný podíl i ČNOPK.

Na otázku prezidenta České hospodářské komory Vladimíra Dlouhého, co by bavorská státní ministryně doporučila budoucí české vládě, aby se zvýšila produktivita a tvorba přidané hodnoty, odpověděla, že by zavedla duální vzdělávání, systém hospodářských komor s povinným členstvím všech firem a „digitální bonus“ pro malé a střední firmy.

K digitálnímu propojení mezi ČR a Německem na bázi Průmyslu 4.0 přispívá i dohoda o spolupráci, podepsaná v říjnu 2015 mezi MPO ČR a Spolkovými ministerstvem pro vzdělávání a výzkum (BMBF). Také tato dohoda byla zprostředkována ČNOPK a byla vůbec první mezinárodní dohodou o spolupráci při digitalizaci, kterou do té doby uzavřelo BMBF. Cílem je pomocí digitáního propojení vytvoření konkurenční výhody na bázi Průmyslu 4.0 ve světovém kontextu. Souběžně dohodnutá zvláštní pracovní skupina slouží k výměně informací, ale hlavně ke kooperaci malých a středních podniků, vědců i sociálních partnerů.

Po přednášce bavorské státní ministryně byl člen představenstva HOCHTIEF CZ Jörg Mathew zvolen novým prezidentem Česko-německé obchodní a průmyslové komory. Nahradí tak ve funkci Axela Limberga. „ČNOPK se již v minulých letech velmi úspěšně podařilo prosadit do českého politického prostředí témata jako průmysl 4.0 a startupy a bude v tom pokračovat, letos například svým TopTématem Inteligentní infrastruktura. Těším se na svůj odpovědný úkol a možnost přispět k dalšímu prohlubovaní intenzivních česko-německých hospodářských vztahů,“ prohlásil Jörg Mathew.

  •  

S Ilse Aignerovou jednal v průběhu její návštěvy Prahy ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček. "V rámci ekonomické spolupráce se Spolkovou republikou Německo je naším největším obchodním partnerem právě Svobodný stát Bavorsko. Jeho podíl na celkovém obratu našeho zahraničního obchodu se SRN představuje téměř jednu čtvrtinu. V případě vývozu do SRN činí export českých firem do Bavorska téměř třetinu celkového objemu. Je tedy logické, že Bavorsko patří mezi naše nejbližší obchodní partnery. Bavorské firmy zároveň patří v celosvětovém měřítku mezi technologicky nejvyspělejší. Jsem proto rád, že jsem mohl s paní ministryní hovořit nejen o dalším prohloubení naší vzájemné spolupráce, ale i o digitalizaci, nových technologiích a dalších výzvách modernizace našich ekonomik," uvedl ministr Havlíček.

V roce 2016 činil celkový vzájemný obrat zboží mezi ČR a Bavorskem 19,5 mld. eur, z čehož 13,2 mld. tvořil český vývoz do Bavorska a 6,3 mld. náš dovoz z Bavorska. Mezi oběma zeměmi se nejvíce obchodují stroje a elektrotechnické výrobky.

"Velkou inspirací v oblasti digitalizace průmyslu je pro nás právě vývoj v Bavorsku. Uvítáme, pokud ČR bude i nadále udržovat kontakty s německou státní správou a průmyslovou základnou, a to včetně regionální úrovně. Při setkání s paní ministryní nás proto zajímaly příklady dobré praxe, pokud jde o bavorský přístup k digitalizaci ekonomiky, i specifické problémy, kterým v této oblasti Bavorsko čelí. Věřím, že vzájemná spolupráce a výměna informací z oblasti Průmyslu 4.0 bude ku prospěchu obou stran,“ dodal ministr Jiří Havlíček.


 

Digitalizace v Německu pokračuje mílovými kroky

Hlavní „horká fáze“ digitální transformace by u dvou třetin členských firem Spolkového svazu elektrotechniky, elektroniky a informační techniky VDE a také u vysokých škol měla být úspěšně ukončena do roku 2025. „To je podstatně dříve než v Evropě a v globálním průměru,“ uvedl předseda představenstva VDE Ansgar Hinz. Největším tahounem digitální transformace je podle nedávno zveřejněného průzkumu „VDE Tec Report 2017“ pro většinu členů VDE elektromobilita, která přestihla ve svém významu pro inovace i Průmysl 4.0 a energetickou efektivitu.

Německé elektrotechnické firmy nespatřují v digitální změně žádnou překážku, ale naopak – téměř tři čtvrtiny z nich se domnívají, že by mohla mít „turbo-efekt“ pro rozvoj Německa. Znepokojující je ale dominance USA v technickém software a na internetových platformách. Německo by se tak bez ohledu na svůj současný „mezispurt“ nemuselo v inovacích u těchto oborů prosadit proti Spojeným státům, které jsou zatím v čele s velkým odstupem k asijské konkurenci, jako jsou Japonsko a Jižní Korea. Proto považuje většina dotázaných členů VDE – téměř 80% - za nutné co nejrychleji uskutečnit následující opatření: posílit Německo/Evropu v oboru mikroelektroniky, vybudovat infrastrukturu bezdrátové technologie 5G (páté generace), provést ofenzívu v oboru bezpečnosti a ve vzdělávání. Vybudování infrastruktury pro mobilní informační a telekomunikační technologie 5G a ofenzívě ve vzdělávání přitom přisoudili první a druhé místo v důležitosti.

VDE spolupracuje na tématech digitalizace s Fraunhoferovou společností a společně by obě organizace chtěly vydávat globálně impulsy i u témat, která na první pohled vypadají velmi „německy“, jako je tzv. Enegiewende. Už nyní spolupracuje VDE s kalifornskou vládou s cílem pomocí „IoT“ (Internetu věcí) co nejefektivněji zapojit zdroje obnovitelných energií do energetických sítí. K tomu účelu se chystá VDE otevřít v příštích měsících nové laboratoře v USA i v Asii. Do velkých solárních projektů mohou být navíc zapojeny také německé banky a pojišťovny jako Allianz, Münich RE.

Od roku 2018 se chystá VDE organizovat každé dva roky „VDE Tec Summit“, který by měl být veletrhem, ukazujícím pokrok v „hype“- tématech jako jsou Energiewende, Průmysl 4.0, „Living and Cyber Security“ a podobně.

Hodnocení pozice Německa v globální digitální transformaci tedy hodně záleží na úhlu pohledu, ze kterého se klasifikace provádí.


 

Zdeněk Fajkus, Mnichov

Pramen: Markt&Technik 21/2017


 

Celý článek ke stažení zde:

CI1702_08_09_Bavorská ministryně_CI_SABLONA.pdf