Bavorsko podporuje Podunajskou strategii a zkoumá novou Hedvábnou cestu

Dunajský makroregion představuje neobyčejně zajímavou oblast se zhruba 115 miliony obyvatel, která je plná dramatických protikladů, a přesto představuje obrovský rozvojový potenciál. Úvahy o budoucnosti Podunají jsou ještě dynamizovány předpokládanou návazností na Čínou intenzivně prosazovaný projekt nové Hedvábné stezky. Ne všichni evropští politikové jsou čínským záměrem nadšeni, někteří se obávají, že bude prostředkem další čínské expánze do Evropy
a dalších cílových oblastí. Bavorsko mezitím zvolilo cestu široké podpory rozvoje Podunají. K čínskému projektu se Bavorsko staví otevřeně a pragmaticky. To znamená „nečekat, co na nás příjde, ale včas, pečlivě a aktivně zkoumat všechny výhody i rizika a postupně ‚přetavit‘ na cílenou spolupráci, která bude výhodná pro všechny účastníky projektu.“
Takový byl celkový dojem z akce bavorského hospodářského fóra OWWF (OstWestWirtschaftsForum Bayern e.V.), která se konala v budově bavorského parlamentu 
a přilákala zhruba šedesát zájemců z  diplomatických, hospodářských, logistických a regionálních kruhů.
Učastníky prezentace přivítal a akci moderoval prezident OWWF Eberhard Sinner, zkušený politik, bývalý bavorský ministr v několika resortech např. pro spolkové 
a evropské záležitosti. Hlavním vystupujícím byl Dr. Ernst Schmied, předsedající  Danube Macro Region Business Week - DMRBW 2017 v říjnu minulého roku ve Vídni 
a v Linci. (V říjnu 2017 ještě proběhlo 6. Výroční forum Podunajské strategie v Budapešti.) Globální pohled Dr. Schmieda ještě doplnil svými regionálními zkušenostmi z metropolitní oblasti Norimberk ředitel přístavu Hafen Nürnberg-Roth GmbH Harald Leupold. Následná živá diskuze přinesla řadu dalších zajímavých poznatků z běžného života.
Dynamický region přímo před branami Bavorska
Podunají s délkou řeky Dunaj téměř 3000 km představuje největší mezinárodní povodí na světě. Podunajská strategie Evropské unie – „EUSDR“ zahrnuje 14 zemí: mimo členských zemí EU – Německo resp. Bádensko-Württembersko a Bavorsko, ČR, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko – také nečlenské – Srbsko, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Moldávii a Ukrajinu. Proto je jejich součinnost nanejvýš aktuální a EUSDR je vhodným prostředkem koordinace.
Ekonomický rozvoj v zemích Podunajské strategie je dynamický (viz tabulka), a je známo, že doprava v Evropě roste až 4x rychlejším tempem než ekonomika. Samozřejmě se i zde v diskuzi objevil argument: „Proč bych jako zákazník riskoval problémy s vodní dopravou, když za téměř stejnou cenu mohu poslat zboží rychle a spolehlivě kamionem.“ Důsledky tohoto uvažování pociťují evropští obyvatelé denně na přeplněných dálnicích. Přitom někdy i jednoduchá opatření mohou znamenat vykročení správným směrem. Např. Švýcarsko zákazem nočních jízd kamionů zvýhodnilo železnici, která je tak v alpské zemi mnohem více využívaná pro nákladní přepravu než v Německu. Ve srovnání s jinými evropskými toky jako Rýn je Dunaj využíván hospodářsky velmi málo – jen asi z deseti procent jeho potenciální kapacity pro vodní dopravu. Představuje totiž jedinečnou přírodní oblast, zajišťující zachování biodiverzity, a proto je třeba i dále postupovat velmi uvážlivě. Přesto je třeba se zabývat i rozumným rozvojem využívání dopravního potenciálu Dunaje. Jinak ale již nyní existuje řada oblastí, kde lze intenzivně spolupracovat. Jsou shrnuty ve čtyřech prioritních osách a z nich vyplývajících 11 prioritních oblastech. Každou prioritní oblast koordinují dvě země. Bavorsko v rámci Podunajské strategie spolukoordinuje oblasti 1) bezpečnosti + boje proti organizované kriminalitě, 2) ochrany životního prostředí, ale je samozřejmě aktivní – stejně jako ostatní země - i v dalších oblastech, které koordinují jiné státy. Například ochrana životního prostředí ve východním a jižním Podunají zatím zdaleka neodpovídá úrovni např. v Německu, proto by se Bavorsko chtělo soustředit na oblasti např. ochrany proti povodním, čistotě ovzduší, odpadovému hospodářství a recyklaci odpadu. Už existují i konkrétní projekty o zacházení s odpadem, odvíjené v rámci programu „Bayern-Fit for Partnership“ koordinovaném bavorským Ministerstvem hospodářství resp. jeho podřízenou společností Bayern International.  
Zapojení programu INTERREG obtížné, ale Bavorsko řeší
Finanční podpora EUSDR se uskutečnuje hlavně pomocí programu Interreg – konkrétně jednoho z podprogramů: Danube Transnational Programme (DTP).  Celkové finanční vybavení kohézní politiky EU je dostatečné – např. v období 2007-2013 poskytla EU v jejím rámci okolo 100 miliard eur. Účastníci akce se ovšem shodli v tom, že čerpání finančních prostředků z programu Interreg je administrativně velmi náročné i s přihlédnutím k subjektům, které se o tuto formu podpory u DTP zajímají – například menší obce. Je nutná koordinace více partnerů, vyplňování rozsáhlých dotazníků a úspěšnost nakonec bývá okolo 40-60 %. Proto Bavorsko vytvořilo vlastní „předpolí“ programů Interreg na bavorském Ministerstvu financí pod názvem „Start Transnational“. Jedná se o jedinečný projekt i z pohledu jiných spolkových zemí a také projekty bavorských subjektů v rámci Podunajské strategie zde mohou být předběžně prodiskutovány a podpořeny. Dvě poradenské kanceláře ministerstva jsou zřízeny dokonce přímo v bavorských pohraničních regionech. Úspěšnost projektů s bavorskými účastníky se podle bavorského ministra Södera takto zvyšuje o 40 %.
Metropolitní oblast Norimberk
Norimberk je s překladem 15 milionů tun zboží ročně největším multifunkčním a logistickým centrem v jižním Německu. Zároveň je významným uzlem na Evropském kanálu Rýn-Mohan-Dunaj, který byl dobudován v roce 1992 a spojuje Dunaj s Rýnem. I když ředitel přístavu Norimberk-Roth Harald Leupold připustil, že 80 procent vodní dopravy probíhá směrem na Rýn, je význam jižní cesty k Dunaji a Černému moři také nezpochybnitelný. Některé podniky - jako výroba mnohatunových transformátorů Siemens nebo dieselových motorů MAN - by nebyly v Bavorsku udržitelné, kdyby neexistovala možnost lodní dopravy. Také z turistického hlediska dochází v poslední době k rozkvětu dunajské vodní cesty. Jen v posledním roce využilo Norimberk zhruba 150 tisíc turistů k nástupu na výletní lodě. Podobný vývoj lze sledovat i v Bambergu, Regensburgu a dalších městech. Metropolitní oblast Norimberk přímo participuje na rozvojové strategii nové Hedvábné stezky OBOR = One Belt and One Road Iniciative.
Návaznost na novou Hedvábnou stezku se dá očekávat
Bavorsko chápe projekt nové Hedvábné stezky racionálně tak, že mu nelze zabránit – koneckonců je většinou v režii Číny - a proto je vhodné k němu přistupovat jako k šanci a výzvě.  Samozřejmě je přitom potřeba velmi pečlivě vyhodnocovat všechna rizika a případně činit potřebné kroky, jak jim zabránit. Cílem musí být vzájemně výhodná spolupráce. Na Dunajský makroregion může navazovat jižní pevninská trasa Hedvábné stezky přes Turecko. Pravděpodobnou námořní trasou, navazující na Balkán a dále Podunají bude větev plánovaná přes řecký přístav Pireus, ve kterém zaujaly čínské společnosti dominantní postavení už před několika lety.
Nová Hedvábná stezka má zajisté velký potenciál rozvoje obchodní spolupráce mezi Asii, Evropou i Afrikou. A nejde o žádnou vzdálenou perspektivu. Už v roce 2020 chtějí Číňané vypravovat po nové Hedvábné stezce 5000 vlaků ročně! Lze očekávat, že i jiné země budou využívat zlepšenou dopravní infrastrukturu – např. Indie, která se má stát s počtem obyvatel 1,5 miliardy kolem roku 2025 nejlidnatější zemí světa. Je načase, aby také EU jako celek zaujala jasné stanovisko a postavila se čelem a konstruktivně k celému projektu. Čínské straně zatím očividně vyhovuje jednání spíše na bilaterální bázi, během kterých může vystupovat jako dominantní partner. Jednání o strategických otázkách nové Hedvábné stezky je ale především jedním z globálních strategických dilemat, ve kterých má existence EU největší smysl.
Závěr
K dalšímu rozvoji Podunají je zapotřebí souhry mnoha hráčů, především EU, místních politiků a hospodářské sféry. Bez konkrétního ekonomického přínosu a přidané hodnoty nelze dospět ke skutečnému rozkvětu regionu. Je nutné přesvěčit velké společnosti („Blue Chips“), aby například při plánování dodavatelských řetězců u nových výrobků přihlédly k subdodavatelským možnostem Podunají a v logistice k dunajské vodní cestě. Takový přístup by logicky přitáhl i malé a střední firmy a přispěl k dalšímu rozvoji Podunají.   
Danube Macro Region Business Week - DMRBW 2018 se uskuteční letos ve Vídni a v dalších rakouských městech v týdnu od 8. října 2018. Akci organizuje rakouský Senat der Wirtschaft – na politických stranách nezávislá organizace (Think- resp. Do-Tank, neboť je hodně prakticky zaměřená.)  Uvedenou akci pořádá už od roku 2013 v rámci svého programu European Economic Danube Forum – EEDF.
OstWestWirtschaftsForum - OWWF
Kořeny OWWF sahají až do roku 1968, kdy byl založen jeden z jeho předchůdců OstWestWirtschaftsClub Bayern (OWWC). Je platformou pro výměnu zkušeností a informací mezi představiteli hospodářství, politiky, vědy, umění a kultury se zaměřením na střední, východní a jihovýchodní Evropu. Mottem fóra je: „Z bariér stavět mosty“ - „Aus Barrieren Brücken bauen.“ V čele organizace jsou mimo Eberharda Sinnera další zkušení politikové jako státní tajemník bavorského ministerstva hospodářství Franz Pschierer, nebo bývalý bavorský ministerský předseda Dr. Günther Beckstein.
Zdeněk Fajkus, Mnichov