Bez takových osobností nemůže naše země vzkvétat

Třetí slavnostní předávání „Medailí Jiřího z Kunštátu a Poděbrad, krále českého, za přínos v oboru a k integraci v rámci Evropy“ se uskutečnilo 11. června v sídle ministerstva průmyslu a obchodu v Praze. Ministr Jan Mládek předalresortní vyznamenání ministerstva průmyslu a obchodu v rámci konference ARVe 2015 sedmi významným osobnostem.

„Když jsme před více než rokem koncipovali a poprvé předávali vyznamenání ministra průmyslu a obchodu za osobní přínos v oboru a k integraci v rámci Evropy, měli jsme na mysli především ocenění výjimečných českých a evropských osobností z oblasti energetiky, průmyslu, komunikací, infrastruktury či stavebnictví, které svým celoživotním působením či výjimečným počinem v oblasti odstraňování překážek přispívají k celoevropské integraci. Zatím obdrželo vyznamenání deset osobností s obrovským odborným a mezinárodním renomé. Jsem nesmírně potěšen, že máme kolem sebe stále tolik odborníků, skutečných osobností, které si toto vyznamenání zaslouží,“ řekl Jan Mládek v souvislosti s vyhlášením letošní nominace.

„Vysoká odborná i osobní prestiž všech deseti dosavadních držitelů Medaile a samozřejmě sedmi nově navržených kandidátů dokazují, že náš původní záměr byl správný. Myslím, že navržení kandidáti mohou být vzorem nejen svou odborností a angažovaností, ale i svým osobním životem. Jsem rád, že medaile Jiřího z Kunštátu a Poděbrad, její myšlenkový záměr a ideje, se setkaly s takovou příznivou odezvou a že jsou osobnostmi českého průmyslu, obchodu, energetiky či stavebnictví vnímány tak pozitivně,“ doplnil ministr průmyslu a obchodu.

Medaile z rukou ministra Mládka převzali: Eva Jiřičná, Jaroslav Hanák, Vladimír Mařík,Jaroslav Doležal, Constantin Kinský, Jaromír Kříž a Jiří Švéda

 

Eva Jiřičná

Světoznámá architektka a designérka Eva Jiřičná vystudovala obor architektura na pražské ČVUT a následně Akademii výtvarných umění v ateliéru Jaroslava Fragnera. Po studiích v roce 1968 odjela na odbornou stáž do Anglie, kde se stala proti své vůli emigrantkou a do Československa přijela až v roce 1990. V Londýně začala působit v ateliéru Louis de Soisson, který projektoval nový přístav v Brightonu, tam se naučila pracovat s materiály průmyslového designu. Ve své práci užívá především sklo a ocel.

Proslula zejména svými návrhy interiérů londýnských a newyorských módních obchodů a butiků. Dnes má architektonické studio v Praze (AI Design Praha) i v Londýně (Eva JiricnaArchitects). V České republice navrhla například Oranžerii Královské zahrady na Pražském hradě, interiéry v Tančícím domě, úpravu gotického kostela sv. Anny na pražském Starém Městě a pražské hotely Josef a Maxmilián. S prací Evy Jiřičné se také můžeme setkat v jejím rodném Zlíně, kde projektovala mimo jiné Kongresové a univerzitní centrum. Její práci je možné vidět i v zahraničí, například pro Londýn navrhla stanici metra a dva mosty.

Svou prací Eva Jiřičná výrazně přispěla k šíření proslulosti české architektury a dobrého jména České republiky nejen v evropském, ale i celosvětovém měřítku.

 

Eva Jiřičná se výrazným způsobem zapsala mezi světoznámé architekty českého původu. Stala se uznávanou osobností v oblasti interiérových designů a architektury. V současné době působí nejen ve svých ateliérech v Londýně a Praze, ale i celoevropsky, přesto se podle svých slov však stále cítí být Moravankou a zejména Zlíňankou. Pracovala pro významné firmy a instituce z celého světa. Realizace jejích návrhů propojuje použití skla a ocele, využití těchto materiálů je pro ni charakteristické. Během své kariéry získala řadu prestižních ocenění a obdržela četné čestné doktoráty a profesury na mnoha univerzitách.

 

Jaroslav Hanák

Jaroslav Hanák má dopravu v krvi. Otec byl řidičem prostějovského ČSAD a tak se s podnikem zaměřeným na osobní a nákladní dopravu seznamoval už od dětství. A zůstal mu věrný po celý život. Vystudoval ekonomiku dopravy a spojů na VŠE v Praze. Po promoci v roce 1977 začal pracovat v už zmíněném prostějovském podniku. Opustil ho jen na několik málo let, když v roce 1981 na čas přešel do podnikového ředitelství s. p. ČSAD Brno.

Počátkem 90. let se do Prostějova vrátil, když vyhrál výběrové řízení na ředitele v té době už samostatného prostějovského podniku. Po jeho transformaci na akciovou společnost FTL (First Transport Lines) se stal jejím předsedou představenstva, prezidentem a od roku 1996 i majoritním vlastníkem.

Od začátku 90. let Jaroslav Hanák rozšiřoval své osobní profesní aktivity. Od roku 2003 je prezidentem Svazu dopravy a od roku 2011 prezidentem Svazu průmyslu a dopravy. Je místopředsedou Rady hospodářské a sociální dohody ČR (tripartity) za stranu zaměstnavatelů a podnikatelů, členem podvýboru pro dopravu Hospodářského výboru PČR a také poradcem prezidenta Miloše Zemana pro průmysl a dopravu. Kromě toho je viceprezidentem řídící rady pro osobní autobusovou dopravu Světové organizace silničních dopravců se sídlem v Ženevě a členem dopravního výboru BUSINESSEUROPE se sídlem v Bruselu. Jaroslav Hanák získal řadu českých i mezinárodních podnikatelských ocenění. Jeho profil byl zařazen v publikaci „21 nejvýznamnějších osobností českého byznysu“.

 

Kariérní dráha Jaroslava Hanáka je spojená s dopravou. I přes pracovní vytížení si Jaroslav Hanák najde čas na rodinu a osobní koníčky, mezi které patří sport nebo sběratelství. Díky této obdivuhodné všestrannosti dosáhl významných postů a funkcí nejen v oblasti hájení zájmů zaměstnavatelů v České republice, ale i v Evropě. Jaroslav Hanák je taktéž držitelem několika odborných ocenění a je považován za uznávanou personu ve svém oboru.

 

Vladimír Mařík

Vladimír Mařík získal inženýrské vzdělání a další dva doktoráty na elektrotechnické fakultě ČVUT, kde působí jako profesor. V roce 1999 založil katedru kybernetiky, která díky svým výsledkům na poli umělé inteligence, robotiky a počítačového vidění získala titul “EU Center of Excellence” i prestižní ocenění "European IST Prize" Evropské komise.  Od roku 2013 je ředitelem nově budovaného Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC).

Založil RockwellAutomationResearch Center Praha a v roce 1992 byl jmenován jeho výkonným ředitelem. V roce 1996 byl jedním ze zakladatelů společnosti  CertiCon, a.s., která je silně zapojena do transferu technologií z univerzitního prostředí do průmyslu. Pod jeho vedením se společnost stala členem rakouské laboratoře Christian Doppler Lab ve Vídni.

Spoluzaložil a jako předseda správní rady vede nadaci ČVUT Media Lab, která podporuje výzkum talentovaných studentů a mladých výzkumníků.

Byl či je řešitelem mnoha rozsáhlých průmyslových či EU projektů. Od založení Technologické agentury ČR je předsedou její Výzkumné rady. 

 

Vladimíra Maříka lze bez uzardění považovat za ikonu naší kybernetiky. Svým obrovským záběrem dokázal, že jeho působení má nejen český, ale i celoevropský rozměr. Byl u založení mnoha významných vědeckých institucí, které pod jeho vedením dosahovaly mimořádných úspěchů. Svým působením připsal k výsledkům české vědy na poli umělé inteligence, robotiky a počítačového vidění výrazné úspěchy. Respektovaný je Vladimír Mařík také proto, že se nikdy nespokojil jen s holým vědeckým výsledkem, ale vždy si představil a většinouprosadil i jeho aplikaci a zavedení do praxe. V tom tkví jeho zásadní přínos a výjimečnost.

 

Jaroslav Doležal

Jaroslav Doležal vystudoval Fakultu elektrotechnickou Českého vysokého učení technického v Praze v oboru technická kybernetika, specializace automatizace a řízení. Hodnost kandidáta technických věd získal v Ústavu teorie informace a automatizace Československé akademie věd. Zde také zastával řadu vědeckých a řídících funkcí.

Od roku 1993 pracoval pro pobočku technologické společnosti Honeywell v České republice a jako její čelný představitel (NationalExecutive) působil až do roku 2014. V roce 2005 byl zvolen členem Inženýrské akademie České republiky. V roce 2006 spoluzakládal nadaci Media LabFoundation při ČVUT. Od roku 2006 působí rovněž jako člen Vědecké rady Vysokého učení technického v Brně. V roce byl 2007 jmenován členem správní rady ČVUT v Praze a v roce 2010 členem správní rady Masarykovy univerzity v Brně.

Od roku 2004 působí v Radě vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Je členem poradních orgánů pro oblast výzkumu a vývoje při ministerstvu vnitra a ministerstvu obrany a členem Rady pro energetickou a surovinovou strategii při ministerstvu průmyslu a obchodu.

 

Jaroslav Doležal prošel cestou od základního, přes aplikovaný a průmyslový výzkum až po vrcholovou řídící a organizační pozici. Je průkopníkem v budování vývojových center nadnárodních technologických společností v České republice. Od roku 1993 se podílel na vzniku a rozvoji českého zastoupení společnosti Honeywell a významně tak přispěl k vytvoření její zdejší globální technologické základny. Ve své profesní činnosti usiluje o jednoduchost a přímočarost, jeho pracovním heslem je „ Dělej jak dělej, ale udělej!“.  Útočí raději s rozvahou, z druhého sledu, a drží se zásady, že člověk nemá být příliš pohodlný trvale investovat sám do sebe.

 

Constantin Kinský

Constantin Kinský pochází ze starého šlechtického rodu. Narodil se a vyrůstal ve Francii, krátce žil s rodiči i ve Skotsku. Absolvoval ekonomiku a právo na Sorboně  a studia na univerzitě Sciences-Po. Vzdělával se rovněž v programech SociétéFrançaise des AnalystesFinanciers.

Jako investiční bankéř dlouhodobě působil v bankách Chase Manhattan Bank, Merrill Lynch a Bank of America.  V době, kdy zahraniční banky vstupovaly do zemí střední a východní Evropy, se specializoval na poradenství v oblasti ochrany investic a hospodářské soutěže. Po návratu do Čech v roce 1997 pomohl tehdejší vládě premiéra Miloše Zemana s úspěšnou restrukturalizací a privatizací České spořitelny. Jako regionální manažer pro Českou republiku a Slovensko v poradenské společnosti Roland Berger významně přispěl k integraci českého bankovnictví do finančního prostředí Evropské unie. Založil společnost New FrontierConsultancy, poskytující strategické poradenství pro finanční instituce a korporátní klienty v oblasti slučování a akvizic na trzích nových členských států EU.

Nezastupitelná je i jeho role v utváření francouzsko-českých vztahů, a to zejména tam, kde hraje roli osobní kontakt a charisma. Právě hluboké znalosti francouzského průmyslu a ekonomiky přispěly k jeho jmenování do prestižní funkce předsedy Francouzsko-české obchodní komory, v jejímž čele stojí od roku 2010.

V současné době spravuje panství ve Žďáru nad Sázavou, komplexu zahrnujícího lesní hospodářství, obnovu, rekonstrukci a správu kulturních památek a rozvoj turismu a rybolovu.

 

Constantin Kinský sehrál významnou roli v období transformace a privatizace české ekonomiky, zejména v integraci českého bankovnictví do finančního prostředí Evropské unie. Příkladná je péče, se kterou se věnuje vrácenému rodovému majetku a jeho vztah ke společnosti. U příležitosti 20 let novodobé historie panství k tomu řekl: „Je naší rodovou tradicí ctít majetek, který máme v držení a správě. Vnímáme ho jako věc, kterou národ svěřuje naší rodině, aby s ním nakládala ne pouze ve prospěch svůj, ale k prospěchu regionu a celého národa.“

 

Jaromír Kříž

Jaromír Kříž vystudoval strojírenství na Vysoké škole strojní a textilní v Liberci a při zaměstnání absolvoval dvouleté postgraduální studium na Vysoké škole ekonomické v Praze. Po roce 1989 se angažoval v „Unii pro navrácení znárodněného majetku“. Restituoval někdejší tkalcovnu svého dědy v Polici nad Metují a začal podnikat v kovovýrobě.

V roce 1994 se Jaromíru Křížovi podařilo poprvé vzkřísit společnost Merkur. Společnost Kříž zachránil totiž hned dvakrát. Poprvé, když po neúspěšné privatizaci skončila firma v konkurzu a podruhé, když zabránil kapitálovému převzetí zahraničním konkurentem. Dnes je Jaromír Kříž majitelem a ředitelem společnosti Merkur Toys, což je výrobce učebních pomůcek, stavebnic, hraček a modelů vlaků. Jejich prostřednictvím usiluje o to, aby si děti znovu oblíbily techniku a zlepšila se úroveň technického vzdělávání ve školách.

V poslední době se firma orientuje na výrobu školních pomůcek od nejjednodušších modelů až po programovatelné roboty. Cílem je vytvořit univerzální sestavu učebních pomůcek, které by studenty provázely od první třídy až po vysokou školu. Na takových modelech si totiž mohou žáci například vyzkoušet, jak fungují bezpečnostní systémy na výrobních linkách a jak lze pracovat s různými senzory.

 

Jaromír Kříž, ten, který zachránil Merkur. Jeho zásluhou se Merkur rozvinul od nám všem známých stavebnic a hraček až do úrovně jedinečných didaktických pomůcek, které své uplatnění nalézají na všech stupních vzdělávání. I proto v řadě našich škol se již Merkur stal vyhledávanou učební pomůckou a celosvětová poptávka po oceněném výukovém systému Merkur Education neustále roste. Jako užitečný se Merkur začíná ukazovat i na poli výzkumu. Jaromír Kříž s nesmírnou vitalitou a erudicí usiluje o rozvoj českého technického vzdělávání a udržení jeho konkurenceschopnosti v evropském i globálním měřítku.

 

Jiří Švéda

Jiří Švéda je díky své invenci a inovativním řešením velkou nadějí českého průmyslu. Tak jednoduše lze shrnout jeho profesní životopis. Je absolventem oboru Inženýrská mechanika a mechatronika na Fakultě strojní ČVUT, kde rovněž obhájil disertaci a získal doktorskou hodnost. Nyní působí v Ústavu výrobních strojů a zařízení Fakulty strojní ČVUT v Praze. Má za sebou řadu úspěchů, mezi něž patří ceny „Inovace roku 2011“ a „Nejlepší spolupráce roku“ za řešení projektu „Mechatronický koncept vodorovných strojů“, a samozřejmě publikace v impaktovaných časopisech a citace v databázi Scopus. Má 11 přihlášek patentů a užitných vzorů a již udělené dva české patenty na velmi inovativní témata:

• Výrobní stroje s plovoucím principem pro více stupňů volnosti + bezsilová vzpěra

• Optické redundantní měření pro kalibraci výrobních strojů (tento koncept významně zpřesňuje měření a kalibraci obráběcích strojů).

Podílel se na řešení několika evropských projektů týkajících se návrhu nových strojů se sníženou hmotností a pokročilými způsoby řízení včetně projektů zabývajících se implementací nekonvenčních materiálů. V současné době spolupracuje na řešení technických problémů s řadou zahraničních partnerů a přispívá tak k udržení technického náskoku a konkurenceschopnosti nejen České republiky, ale také EU.

 

Věda, výzkum a technologický vývoj a inovace nejsou showbyznysem. Mladé celebrity se veřejně nepředvádějí. Preciznost, inovativní myšlení, důslednost a také trochu pochybování o sobě samém nejsou vlastnostmi extrovertů. Když zde chcete najít někoho pozoruhodného, musíte hledat mezi nenápadnými. Právě k takovým patří Jiří Švéda. Stojí za ním respektované výsledky jeho práce, patenty i podílení se na mezinárodních projektech. Je dobře a je štěstím, že takoví, jako on, udržují prestiž našeho vzdělávání, našeho průmyslu a technologického rozvoje na nejvýše žádané úrovni.

Celý článek ke stažení zde: CI02_03_05_MPO_CI_SABLONA.pdf