Blackout a energetická bezpečnost Prahy

Ve světě se již delší dobu hovoří o rizicích spojených s dlouhými a velkoplošnými výpadky elektřiny, tzv. blackouty. Bohužel teoretické předpovědi začínají nabývat reálné podoby.
V posledních letech došlo k několika významným blackoutům v různých částech světa, Evropu nevyjímaje. Příčiny vzniku jsou různorodé (horké či naopak mrazivé počasí, zdánlivě banální porucha na jednom prvku soustavy, která dominovým efektem způsobí rozpad soustavy, špatná koordinace prací apod.), ale následek je prakticky vždy stejný.

Českou republiku zatím naštěstí taková pohroma nepostihla, což neznamená, že nenastane
a že není potřeba se na případný velký výpadek připravovat. Provozovatel české přenosové soustavy ČEPS, a.s., pravidelně nacvičuje různé scénáře výpadků a následné obnovy dodávky elektřiny i ve spolupráci s okolními provozovateli národních přenosových soustav.

Bezproudím a jeho důsledky by byli zasaženi především odběratelé elektřiny na všech nižších hladinách napětí a nešlo by zdaleka jen o povzdychnutí „zase nám vypnuli proud“, ale o dosud nepoznané komplikace, počínaje nedostatkem vody z vodárenských sítí, přes chaos v dopravě, chabou vybavenost důležitých subjektů náhradními zdroji elektřiny až po možné sociální nepokoje. V řadě oblastí by se obtíže projevily neočekávaně rychle, zvláště pokud by výpadek trval několik hodin či déle. Z toho důvodu je celospolečensky důležité věnovat se tomuto tématu, snažit se minimalizovat vzniklá rizika a v rámci prevence informovat občany, jak se mají v takovém případě zachovat.

Praha jako hlavní město České republiky by dopad dlouhodobého výpadku pocítila velice tvrdě nejenom sama o sobě, ale zcela jistě by se taková událost promítla také do různých oblastí života v celé republice. Vzhledem k propojeným elektrizačním soustavám by výpadek možná ovlivnil i významnou oblast Evropy, přičemž jeho příčina může být i daleko za našimi hranicemi.

O blackoutu a Praze se napsalo hodně v souvislosti s výpadky v rozvodně 400 kV Chodov, která je v majetku společnosti ČEPS, a.s. Použití termínu blackout není ovšem s ohledem na rozsah výpadku správný, protože všechna bezproudí se pohybovala v závislosti na možnostech obnovy dodávky elektřiny od 16 do 118 minut. Nejvíce medializován byl hned první velký výpadek v červnu 2013, kdy hořel transformátor 400/110 kV a požár byl vidět až v místech na kilometry vzdálených od poškozeného zařízení.

V rámci odstraňování poruch se v plné míře projevila důslednost společnosti PREdistribuce, a.s., při výstavbě a provozování sítí dle kritéria n-1, kdy ztráta jednoho prvku v soustavě nevedla k přerušení dodávky elektřiny do té doby, než bude poškozený prvek opraven a zprovozněn. Obnova v této oblasti probíhala dodáním elektřiny z rozvoden Malešice a Řeporyje.

Opakované výpadky v rozvodně Chodov byly také jedním z impulsů pro uspořádání Cvičení Blackout 2014, které mělo za úkol prověřit především akceschopnost a reakci orgánů  hl. m. Prahy. Neméně důležitým cílem bylo zjistit, jak by fungovaly náhradní zdroje elektrické energie, rozvody tepla, plynu a pitné vody. Cvičení ukázalo, že největším problémem je zásobování pitnou vodou a pohonnými hmotami pro instalované dieselagregáty v důležitých objektech.

Praze chybí vlastní významné zdroje elektřiny, které by hlavnímu městu pomohly překlenout případný blackout tím, že by dodávaly elektřinu pro subjekty zajišťující základní chod státu a města a zároveň uspokojily nejnutnější životní potřeby obyvatel Prahy. Nelze se spoléhat na velké zdroje elektřiny v okolí Prahy (Elektrárna Mělník, Kladno, Vltavská kaskáda), protože legislativně není ošetřena přednostní dodávka do Prahy. Navíc by tyto zdroje byly nejspíše využity pro potřeby Středočeského kraje a k rozjezdu elektrizační soustavy.  Přestože věříme, že ČEPS, a.s., jako jeden z nejspolehlivějších provozovatelů přenosové soustavy v Evropě upřednostní v případě blackoutu dodávky elektřiny pro hlavní město, což je zaneseno i v plánech obnovy této společnosti, nelze z čistě fyzikálních a technologických důvodů zajistit obnovu soustavy během desítek minut.

Mezinárodní i republiková cvičení dispečerů přenosové soustavy a distribučních soustav České republiky prováděná u renomované německé společnosti DUtrain GmbH naznačují mnohá technická úskalí ostrovních provozů při jejich chodu a návratu elektrizační soustavy do normálu. Předpokládaná doba pro splnění dílčích kroků se může ve skutečnosti prodloužit o jednotky hodin. Vznikla proto myšlenka vybudovat zdroje s předpokládaným výkonem 300 MW, které by byly schopny ostrovního provozu a zároveň dokázaly několik dní zásobovat elektřinou hlavní město.

I tento návrh však s sebou zatím přináší řadu nezodpovězených otázek, které se týkají finančního pokrytí, legislativního zařazení zdrojů mezi prvky kritické infrastruktury, zpracování EIA, licenční politiky na výrobu elektřiny, zásobování zdrojů primární energií apod. Z naznačeného výčtu, který jistě není kompletní, vyplývá, že Energetická bezpečnost Prahy v sektoru elektroenergetiky nemůže být záležitostí pouze provozovatelů elektrických sítí, ale je potřeba ji řešit za aktivní spoluúčasti mnoha státních orgánů a institucí.

Celý článek ke stažení zde:

CI02_58_59_Blackout a energetická...pdf