Bod zlomu již nastal a Tesla chce být v čele pelotonu, až se na elektromobilitě začnou vydělávat miliardy

Česká delegace již potřetí na veletrhu eCarTec v Mnichově

Letošní veletrh elektromobility eCarTec opět navštívila česká delegace odborníků z různých oborů i státní správy. Akci iniciovala Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj a hlavním sponzorem byla energetická společnost ČEZ. Došlo také k tradičnímu setkání delegace s prezidentem Spolkového svazu elektromobility Kurtem Siglem, který informoval o aktuálním vývoji v Německu. Zástupcem firmy LINDE byl prezentován aktuální projekt BeeZero - carsharingu padesáti vodíkových elektromobilů Hyundai v Mnichově. Představitelka mnichovské radnice představila strategii města při dalším rozvoji čisté dopravy a expert z mnichovské renomované právní společnosti Noerr LLP vysvětlil důležitost vhodných rámcových podmínek pro rozvoj elektromobility.

Zavedení nákupní prémie se v dynamice nákupů elektromobilů zatím neprojevuje

Německé automobilky se stále potýkají s dopady aféry „Dieselgate“ a trh s elektromobily ještě nenabral ten správný vítr, i když byla letos zavedena nákupní prémie u hybridů a bateriových elektromobilů, a to pod názvem „Umweltbonus“- bonus na životní prostředí. Přitom termín vlastního strategického cíle – jednoho milionu elektromobilů na německých silnicích v roce 2020 - se nezadržitelně blíží.

Nákupní prémie zahrnuje tři základní skupiny elektromobilů: čisté elektromobily - „BEV“, hybridní vozidla, schopná nabíjení z vnějšího zdroje – tedy „plug-in hybridy“ a elektromobily, vybavené vodíkovým palivovým článkem – „FCEV“. Příslušná pravidla obsahují zajímavou poznámku: „Stejně tak podporovatelná jsou vozidla, která - ať už mají jakýkoliv pohon - vykazují emise nižší než 50 g CO2 na kilometr.“ To pro případ, kdyby se objevila nějaká nová technologie, která tuto podmínku splní a může být zahrnuta do podpory.

Jelikož polovinu nákupní prémie platí i výrobci elektromobilů, je na stránkách příslušného spolkového úřadu pověřeného koordinací nákupní prémie – BAFA – k dispozici průběžně aktualizovaný „seznam podporovaných elektromobilů“ s uvedením firemní značky a typu vozidla.

Nákupní prémie se týká elektromobilů a hybridů, zakoupených od 18. května 2016. Celkově je k dispozici 1,2 miliardy euro. Odhaduje se, že nákupní prémie umožní dotovaný nákup až 400 tisíc elektromobilů (bonus 4000 eur) a hybridů (bonus 3000 eur). Do konce listopadu – tedy během prvních šesti měsíců fungování nákupní prémie – však bylo uplatněno 4500 žádostí, nárokující jen o něco více než jedno procento z celkové částky. Tímto tempem by se celková částka čerpala téměř padesát let! Jenže doba platnosti nákupní prémie je v Německu omezena do 30. června 2019.

Rázněji k tématu přistoupila třeba Francie, která zavedla už v dubnu 2015 prémii při výměně dieselového auta (které je sešrotováno) za elektromobil ve výši 10 000 eur.


 

Roste tlak na zrušení daňových výhod pro dieselová auta

Aféra „Dieselgate“ znovu rozvířila otazníky kolem dieselových aut i jejich daňového zvýhodnění v Německu a v EU. Ukazuje se, že dieselová auta splňují přísné emisní předpisy většinou pouze v laboratořích. V běžném provozu pak vykazují úplně jiné, vyšší hodnoty emisí, které v některých případech i několikanásobně překračují povolené limity, hlavně u oxidu dusíku NOx. Jeho rostoucí podíl na zněčištění ovzduší velkých evropských měst v posledních letech vzbuzuje velké obavy. „Zvláštní zacházení“ s diesely se zrodilo z myšlenky, že dieselová auta díky své nižší spotřebě, mohou EU spasit při snaze o snižování emisí CO2 v boji proti globálnímu oteplování. Jenže dieselovými motory se mezitím vybavují stále masívnější auta (jako oblíbené SUV) a rozdíl ve spotřebě mezi dieselovými a benzínovými motory se i díky technickému vývoji stále změnšuje. Navíc se mezitím prokázalo, že při spálení litru nafty vzniká o cca 13 % více CO2, než spálením litru benzínu. Proto se zvyšuje tlak na odstranění daňového zvýhodnění nafty vůči benzínu, které bylo v Německu zavedeno za vlády kancléře Kohla a postupně se zvyšovalo v letech 1986 až 1999 z 0,69 centů až na 18,41 centů /l nafty. Roční zvýhodnění u daně z minerálních olejů u motorové nafty jen v Německu se aktuálně blíží částce osm miliard euro – tedy skoro 220 miliard korun, o které stát vybere ročně méně daní ve srovnání s benzínem. Toto zvýhodnění se postupně ukazuje jako neobhajitelné. Zrušení daňových výhod pro dieselové motory by bylo významným impulzem i pro rychlejší zavádění elektromobility, protože by zrovnoprávnilo aktéry automobilového trhu a asi by bylo i účinnějším nástojem, než zavedení nákupní prémie pro elektromobily, která je ve srovnání s  velkorysou podporou dieselových aut zanedbatelná.

Zajímavé je, že tato evropská zvláštnost – například v roce 2014 činil v EU podíl dieselových motorů u nově přihlašovaných aut 53 % - se nijak nedotkla dalších hlavních automobilových trhů – jako jsou USA (3 %), Japonsko (2 %), Čína (1 %), Brazílie (0 %). Jedinou výjimkou je Indie s 52% podílem dieselových aut.

Impulzy pro rozvoj elektromobility

Prezident Spolkového svazu elektromobility – BEM e.V. – Kurt Sigl spatřuje v posledním období jako nejdůležitější impulzy pro elektromobilitu v Německu aféru „Dieselgate“, nové evropské elektromobily s delším dojezdem, představené na letošním pařížském autosalonu (Renault Zoe a Opel Ampera-e), usnesení – i když nezávazné - Spolkové rady z podzimu 2016 o tom, že spolkové země nehodlají od roku 2030 povolovat uvádění do provozu dieselových a benzínových aut a v neposlední řadě zavedení nákupní prémie pro elektromobily a hybridy.

V oboru trakčních baterií pro elektromobily už Evropa „zaspala“. Trh s bateriemi pevně ovládají asijské firmy, mezi nimi především trojhvězdí – Samsung, LG a Panasonic. Přesto Sigl neztrácí důvěru v německý automobilový průmysl. Před zhruba 30 lety při zavádění katalyzátorů bylo Německo také váhavé – a technologii si osvojilo teprve v závěsu za USA a Francii. Dnes je světovou velmocí v oboru výroby katalyzátorů. K tomu Sigl dodal: „Problém je ale v tom, že svět se mezitím nesmírně zrychluje, a co dříve trvalo léta, je dnes otázkou týdnů.“

Odborníci odhadují, že americký výrobce elektromobilů Tesla získal náskok zhruba sedm let před evropskou konkurencí. Sigl k tomu poznamenal, že pokud je tomu skutečně tak, byla by to katastrofa, protože takový náskok se v dnešní době – kdy vývojový a produkční cyklus nového modelu trvá podobnou dobu – už prakticky nedá dostihnout, a pokud přece jen, tak jen za cenu enormních nákladů. Německá ministryně životního prostředí Barbara Hendricksová nedávno k tématu elektromobility poznamenala: „Kdo zde šlape na brzdu, škodí nejen životnímu prostředí, ale dává v sázku naše technologické vůdčí postavení“.

Sigl oproti tomu uvedl, že asi jediný obor, ve kterém už elektromobilita v Německu běží na plné obrátky, jsou kola s elektrickou podporou – pedeleky. V roce 2016 se jich prodá asi 650 tisíc a koncem roku se překročí hranice tří milionů pedeleků v Německu celkem. „To jsou čísla, která by si před deseti lety nikdo netroufl předpovídat,“ dodal. Poukázal také na programy, kterými se Spolkový svaz elektromobility zabývá už tři roky: e-Pendler, e-Flotte (flotily zejména veřejných institucí), e-Kommune (inspirování obecních správ k zájmu o elektromobilitu). Vyzval členy české delegace k rozšíření spolupráce na konkrétních mezinárodních projektech – která už v elektromobilitě existují např. s Nizozemím, Francií, Slovinskem, Rakouskem i Českem.

Mnichov přistupuje k elektromobilitě komplexně

Mnichovský magistrát musel operativně přizpůsobit svůj Integrovaný akční program podpory elektromobility v Mnichově – IHFEM 2015 – k nově zavedené nákupní prémii. Program vybavený částkou 30 milionů euro nyní podporuje většinou této sumy nákup vozidel, která nejsou zahrnuta ve státní podpoře. Jedná se například o pedeleky, a lehká vozidla typu Renault Tweezy, skútry a dále také o podporu výstavby nabíjecích stanic. Akční program mimoto zahrnuje podporu carsharingu, nákupy elektromobilů pro městskou správu a podobně.

V centru zájmu města jsou také „uzly konektivity“, kde se soustřeďuje více druhů dopravy. Například v mnichovské čtvrti Schwabing se jedná o uzel Münchner Freiheit, kde se stýká metro, autobusy, tramvaje a taxi. Město v rámci programu „München e-mobil“ doplňuje tento dopravní uzel o půjčovnu kol – v roce 2017 i pedeleků – a dále o carsharing elektromobilů včetně nabíječek přímo na místě.

Je elektromobilita disruptivní inovací?

Za disruptivní technologii je považována radikální změna technologie, která překonává a vytlačuje technologii stávající.

Autorem pojmu disruptivní technologie je Prof. Clayton Christensen z USA, který se tímto tématem zabýval podrobně ve své publikaci z roku 1997. K problematice elektromobility uvedl v aktuálním rozhovoru pro německý časopis Innovationsmanagement: „Když stojí elektromobil sto tisíc dolarů, je to luxus, ale žádná disrupce. Je to tzv.‘udržovací inovace‘ a ten, kdo ji nabízí, konkuruje tak možná luxusním autům od BMW. Skutečná disrupce se děje v Číně. Tam je již každé desáté auto elektromobilem a stojí jen tři tisíce dolarů. To jsou sice jen malá auta, ale může si je pořídit spousta lidí. Tato cesta vede ke skutečnému růstu“.

Dá se očekávat, že elektromobilita, případně i v kombinaci s vodíkem, časem zcela nahradí tradiční vozidla se spalovacími motory, která skončí v muzeích podobně jako parní lokomotivy. Asi to ale nebude trvat tak krátce jako u digitální fotografie, která smetla anologovou fotografii během pouhých čtyř let. Profesorem Christensenem nepřímo zmíněná firma Tesla vizionáře Elona Muska pilně investuje do výstavby nových výrobních kapacit pro elektromobily i pro výrobu trakčních baterií a postupně v USA úspěšně vytlačuje renomované německé výrobce z jejich tradiční bašty – kategorie luxusních vozidel vyšší třídy. Je totiž přesvědčena, že „bod zlomu“ u elektromobility již nastal a chce být v čele pelotonu až se na elektromobilitě začnou vydělávat miliardy.

I pro zavedené firmy má Prof. Christensen po ruce radu: „ Etablované firmy mají na disrupci reagovat, pokud se objeví. Ale neměly by reagovat přehnaně tím, že by se zbavovaly své dosavadní ziskové činnosti. Místo toho by měly posílit své vztahy s klíčovými zákazníky a investovat do ‚udržovacích inovací‘. Mimoto mohou vytvořit nové provozní jednotky, které se koncentrují pouze na růstové šance, související s disrupcí. Náš výzkum ukazuje, že úspěch těchto jednotek je ale silně závislý na tom, že fungují zcela nezávisle na hlavním oboru činnosti firmy. Potřebují totiž zcela jinou organizační strukturu i strukturu nákladů. To znamená, že podnik musí po určitý čas řídit dvě charakterově různé organizace. Pokud ‚disruptivní činnost‘ roste, bude možná i přetahovat zákazníky z hlavního oboru činnosti.“

Poučením by nám mohl být i smutný osud slavné firmy Kodak, kterou zlikvidoval převratný nástup digitální fotografie, jejž sama předtím iniciovala, prosazovala a byla tahounem jejího vývoje. Kodak zbankrotoval kvůli tomu, že jeho management správně nevyhodnotil nástup digitální fotografie, nijak nereagoval a lpěl na původních strukturách.

Zdeněk Fajkus

zástupce Spolkového svazu elektromobility (BEM e.V.) pro ČR

Mnichov


 

Popisky

1 - StreetScooter WORK – vítěz Bavorské státní ceny v kategorii „elektrické vozidlo“

2 - Maďarský elektrický autobus MODULO s dojezdem 200-250 km – nositel Bavorské státní ceny v kategorii „elektrické vozidlo“

3 - První elektrický nákladní automobil firmy Huber+Suhner AG – TRIBBELHORN Elektromotorkarren z roku 1919 s maximální rychlostí 28 km/h a dojezdem 60-80 km, řízení pákami

4 - Tohle autíčko eWenckstern není pro děti – dosahuje rychlosti až 75 km/h

5 - Multifunkční obojživelné pásové vozidlo Vanquisher s možností dálkového ovládání je výsledkem německo-slovinské spolupráce

6 - Nizozemská firma EMOSS konfiguruje nákladní vozy na bázi DAF, IVECO a Toyota až do celkové hmotnosti 19 tun a dojezdu 300 km

Foto autor článku

 

Celý článek ke stažení zde:

CI0416_28_30_Bod zlomu již nastal_CI_SABLONA.pdf