Zatímco jaderná elektrárna Hinkley Point C, která má vyrůst do roku 2025, má financování zajištěno formou garantovaných výkupních cen budoucí vyrobené elektřiny, pro další reaktorové bloky plánované v lokalitě Sizewell či Wylfa se vhodný model zatím ještě hledá. Diskutovanou variantou je například RAB, používaný v regulovaných oblastech.
Co mají společného jaderná elektrárny a kanalizační síť? Obří stodvacetimiliardový projekt londýnské kanalizace s názvem Temžský přílivový tunel (TTT) inspiroval poslance k tomu, aby finanční model regulované báze aktiv (RAB) obvykle využívaný právě pro investice typu distribučních sítí, vodohospodářství či kanalizace, zkusili aplikovat i na výstavbu nových jaderných elektráren. Konkrétně se o něm uvažuje pro výrobní blok Sizewell C v Suffolku na východním pobřeží země. Podle vyjádření některých politiků by takové nepřímé angažmá státu mohlo přinést významné úspory oproti modelu garantovaných cen (Contract for Difference), který je aplikován pro jadernou elektrárnu Hinkley Point C budovanou na pobřeží Somersetu v jihozápadní Anglii. Obchodní model Contract for Difference je převzat z finančních trhů a je implementován v britském energetickém zákoně z roku 2013 (Energy Act 2013), který zavádí systematickou podporu nízkouhlíkových zdrojů elektřiny.
V rámci Contract for Difference britská vláda přistoupila na dohodu, že v případě aktuálních výkupních cen elektřiny nižších než 92,5 liber za megawatthodinu (cca. 2 690 Kč/MWh) doplatí výrobci rozdíl. Naopak pokud bude výkupní cena vyšší než garantovaná, odvede výrobce rozdíl speciální vládní organizaci Low Carbon Contracts Company. Ujednání navíc respektuje i inflaci, takže postupně bude výše garantované výkupní ceny elektřiny narůstat. Stejný model (s vyššími garantovanými cenami) stanoví zákon i pro ostatní nízkouhlíkové zdroje (pozemní a mořské větrné elektrárny, atd.). Kontrakty na výrobu nízkouhlíkové elektřiny jsou předmětem veřejné soutěže. Stanovené garantované ceny vyvolaly rozruch veřejnosti a širokou debatu na půdě parlamentu, zda by nešlo jadernou výstavbu financovat úsporněji. Státní tajemník pro průmysl a energetiku Greg Clark proto navrhl inspirovat se modelem RAB neboli regulované báze aktiv, který naposledy našel uplatnění v projektu výstavby 25kilometrového kanalizačního projektu v severním Londýně.
Koncept RAB je všeobecně známý a využívaný především v regulovaných oblastech – distribuční sítě, plynárenství, vodárenství nebo právě kanalizace. U plánovaného projektu se ještě před zahájením dopředu spočítají předpokládané náklady i zisky. Státní regulátor pak určí povolené výnosy, které si investor započítává od prvního dne zahájení výstavby. Přesunutím části rizik od začátku na spotřebitele se tak investorům otevírají dveře k lepším, tedy levnějším, úvěrům od bank či půjčkám od dalších investorů. Podle analytiků společnosti Aurora Energy Research by díky zapojení státu formou RAB modelu mohla cena investice klesnout až o čtvrtinu.
Kromě dvou bloků typu EPR v rámci Hinkley Point C má na východním pobřeží Anglie v lokalitě Sizewell vyrůst ještě další výrobní blok stejného typu. Společnost EDF tvrdí, že díky synergii projektů může snížit cenu výstavby zhruba o 20 %, za předpokladu, že mezi Hinkley Point a Sizewellem nebude příliš velká časová prodleva. Také debatu o novém modelu financování vítá. Koncept RAB by mohl do projektu přilákat soukromé investory, kteří se zatím do jaderné výstavby kvůli vysokým rizikům příliš nehrnou.
Radek Svoboda, Česká nukleární společnost
