Budou tuktejnery v každé obci? Svoz použitých olejů a tuků z domácností má být od roku 2020 povinný

Použité oleje a tuky, které v domácnostech zbývají po vaření a smažení, v současnosti třídí pouze deset procent obcí. Málokdo však ví, že jsou cennou surovinou, kterou lze použít například v chemickém průmyslu, upozorňuje výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství (ČAOH) Petr Havelka. Od 1. 4.  začíná platit nová vyhláška ministerstva životního prostředí, která přináší důležité změny ve sběru jedlých olejů a tuků i celoročním sběru biologicky rozložitelných odpadů. Obce by podle ní měly mít od roku 2020 povinnost celoročně zajišťovat svoz použitých jedlých olejů a tuků, které lidé stále nevhodně vyhazují.
Použité jedlé oleje a tuky končí v současné době často zcela nesprávně v kanalizaci, kde způsobují nemalé potíže. Postupně totiž ulpívají na jejích stěnách a snižují tak průchodnost. Přitom jsou cennou surovinou, která se po regeneraci hodí například pro výrobu biopaliv nebo maziv, případně je mohou zpracovat také bioplynové stanice,“ říká ředitel ČAOH Havelka.
Řada obcí již sběr jedlých olejů a tuků zavádí v předstihu. Použitý olej mohou občané odevzdávat ve sběrných dvorech nebo do speciálních kontejnerů, takzvaných tuktejnerů. Důležitou podmínkou ale je, aby tyto olejné zbytky do tuktejnerů vkládali v uzavíratelných plastových obalech, nejlépe v PET lahvích, a ne, aby je tam přímo vylévali.
Speciální kontejnery jsou v obcích umístěny většinou pohromadě s dalšími nádobami na tříděný odpad – papír, plasty nebo sklo, nebo jsou k dispozici na sběrných dvorech. Je jich samozřejmě ale méně, neboť i tohoto odpadu vzniká méně, než například plastů, či papíru. Barevně se kontejnery na oleje a tuky mohou obec od obce lišit.
Podle zjištění ČAOH sváží jedlé oleje zatím jen zhruba desetina obcí, mezi nimi například Břeclav, České Budějovice, Kutná Hora, Přerov, Olomouc, Pardubice, Uničov, Dolní Břežany nebo i některé městské části, třeba Praha 2. Řada občanů o správném sběru jedlých olejů ani není informována, osvěta je tedy proto na místě. Tuky lze přitom velmi efektivně recyklovat nebo jinak materiálově využít. Jako cenná surovina slouží například při výrobě metylesteru, který se přidává do biopaliv, anebo i v chemickém, kosmetickém či gumárenském průmyslu.
Nová vyhláška také říká, že oleje nesmí být soustřeďovány společně s jinými biologicky rozložitelnými odpady, a nepatří tedy ani do obecních kompostů.
Od 1. dubna svoz bioodpadu celoročně
Součástí vyhlášky, která začíná platit od 1. dubna, je nově i povinnost obcí celoročně vyvážet bioodpad. Doposud se tzv. biologicky rozložitelný odpad svážel pouze od dubna do října. Od 1. dubna budou mít občané možnost třídit do hnědých popelnic i v zimě. Novela ale obcím v tomto období (od 1. listopadu do 31. března) dává možnost přizpůsobit četnost svozu klimatickým podmínkám a množství produkovaných biologických odpadů. Nové opatření by mělo přispět i k tomu, že se o něco více naplní zatím nedostatečně využité kapacity kompostáren, jichž v Česku v posledních letech vzniklo více než pět stovek.
Řada obcí má již v současné době sběr BRKO zaveden celoročně. Jako příklad takové dobré praxe je možné uvést Hradec Králové, Ostravu, Rožnov pod Radhoštěm a mnoho dalších.
Obce mají kromě hnědých popelnic i další možnosti, jak zajistit oddělený sběr bioodpadů, např. ve sběrných dvorech, nebo prostřednictvím komunitních kompostáren.
Věřím, že se v České republice podaří dobře rozvinout systém odděleného sběru bioodpadů, zatím jsme na velmi dobré cestě. Tím to ale nekončí. Zásadním úkolem pro stát, je dostatečné nastavení systému pro využití výstupů z recyklace bioodpadů, tedy například kompostů. Zde je zatím stále situace nedobrá. Vhodné by bylo například posílení odbytu do zemědělství, do parkových úprav, rekultivací, apod. Neboť půda v ČR silně potřebuje organickou hmotu. Komposty jí obsahují. Na tom je tedy třeba ještě zapracovat, abychom celý cyklus recyklace funkčně a logicky uzavřeli,“ dodal Petr Havelka. (1.4.2019)