Černí pasažéři elektroodpadu a zahraniční e-shopy

Pokud se divíte, kdo to jsou černí pasažéři elektroodpadu, tak stejně jako v hromadných dopravních prostředcích se 
i zde jedná o subjekty, které zdarma využívají služeb, jež jsou hrazeny těmi poctivě platícími. Zkrátka někdo si lístek koupil, a tím dotuje toho, kdo se zadarmo veze.
Černým pasažérem elektroodpadu je v tomto případě výrobce nebo dovozce, který v České republice prodává nová elektrozařízení, ale neplatí za ně příspěvky, ze kterých se následně financuje sběr a ekologická recyklace těchto produktů, když jednoho dne doslouží a stane se z nich elektroodpad. To je zejména problém u toho s tzv. negativní ekonomickou hodnotou, tedy typu, jehož ekologická recyklace je velmi nákladná a nedá se uhradit ze surovin získaných při jeho zpracování. Příkladem takového elektroodpadu s negativní hodnotou, který je zároveň i nebezpečným, jsou např. zářivky. Ty totiž pro své správné fungování obsahují malé množství rtuti a jejich ekologická recyklace je tedy extrémně nákladná. Pokud se tedy některý výrobce či dovozce vyhýbá placení příspěvků na sběr a ekologickou likvidaci svých výrobků po ukončení jejich životnosti, pak se tyto náklady bohužel hradí z prostředků těch poctivých výrobců a dovozců, kteří své příspěvky řádně odvedli.
Vzhledem k postupně se zlepšující kontrolní činnosti České inspekce životního prostředí v posledních letech se snižuje počet výrobců nebo dovozců elektrozařízení fyzicky sídlících v ČR, kteří tyto příspěvky neplatí. Problém nicméně nově nastává s rostoucími nákupy českých spotřebitelů u zahraničních e-shopů zasílajících své výrobky do České republiky (tj. těch, které nemají sídlo v ČR, ale např. v Číně, USA nebo i třeba v jiném státě EU).
Prodej elektrovýrobků se totiž z kamenných obchodů poměrně rychle přesouvá do virtuálního prostředí. Elektronika, bílé elektro, velké a malé spotřebiče včetně mobilních telefonů a další produkty se dají objednat na internetu, což jistě reflektuje moderní trendy a rovněž to zvyšuje komfort pro kupující. Jenže ne vždy mají právě tyto zahraniční e-shopy zajištěno financování zpětného odběru svého zboží v České republice podle platných zákonů.  
Elektrozařízení, která jsou na trh uvedena prostřednictvím internetu, dosahují dle odhadů již téměř 30 % veškerého elektra uvedeného na trh. Zkrátka, jeho prodej už není výhradní záležitostí kamenných obchodů. Skoro celou třetinu obstarává nabídka přes internet.
Kamenné obchody a e-shopy se sídlem v České republice jsou velmi jednoduše kontrolovatelné. Nestává se tedy často, že bychom zde našli produkty, u kterých by neměl výrobce nebo dovozce vyřešenu úhradu nákladů za jeho likvidaci v momentě, kdy doslouží. Z českých obchodů jsou nejčastěji černými pasažéry ty, které tak činí spíše z neznalosti systému fungování povinného zpětného odběru elektra, než z nezájmu o ochranu životního prostředí či s cílem profitovat na jeho úkor.
Zahraniční internetové e-shopy jsou v tomto ohledu daleko nečitelnější. Na internetu se prodává do České republiky elektrozařízení a spotřebiče i jiných výrobců než těch, kteří pravidla dodržují a příspěvky na recyklaci odvádí do některého z fungujících kolektivních systémů pro zpětný odběr elektrozařízení. Některé, i poměrně velké zahraniční e-shopy (tj. e-shopy se sídlem např. v USA, Číně), k nám dodávají už poměrně velké objemy elektrozařízení, aniž by se podílely na financování sběru elektroodpadu.
Tento jev je zejména problematický u už zmíněného elektroodpadu s negativní ekonomickou hodnotou. Neobsahuje žádné zajímavé suroviny, ze kterých by bylo možné jeho sběr a recyklaci financovat. Navíc je často i nebezpečným odpadem, neboť obsahuje některé nebezpečné látky, nepostradatelné pro fungování daných elektrospotřebičů. Typickým příkladem jsou zmiňované zářivky, které obsahují malé množství rtuti. Opakem elektroodpadu s negativní ekonomickou hodnotou, je elektroodpad s tzv. pozitivní ekonomickou hodnotou. Tedy takový, který obsahuje zajímavé suroviny jako je například zlato, stříbro, měď atd. Výnosy z prodeje těchto surovin pak uhradí část nákladů na sběr a recyklaci tohoto elektroodpadu, často se dokonce tvoří i zisk. Typický elektroodpad s pozitivní ekonomickou hodnotou jsou například malé domácí spotřebiče či IT zařízení.
Z předcházejícího je zřejmě, že problém zahraniční e-shopů, které nehradí příspěvky na sběr a recyklaci elektroodpadu je obzvlášť palčivý u toho s negativní ekonomickou hodnotou, protože náklady na jeho sběr a recyklaci jsou enormní a nedají
 se zaplatit ze surovin získaných při recyklaci.
Nedodržování pravidel má několik efektů a ty rozhodně nenesou žádná pozitiva. Jednak je deformován trh, neboť neseriózní zahraniční e-shopy mají neférovou cenovou výhodu oproti solidním prodejcům, kteří si řádně plní své povinnosti spojené se zpětným odběrem elektrozařízení. Druhou negativní externalitou takového chování je nedostatek finančních prostředků na sběr a ekologickou likvidaci vysloužilých elektrozařízení. Díky obcházení pravidel ze strany zahraničních e-shopů se na trh dostane každý rok podstatně více zboží, než za kolik je odveden příspěvek na recyklaci. Sebrat se ale musí vše, čeho se chtějí lidé v daném roce zbavit. Bez ohledu na to, jestli byly za veškeré množství elektroodpadu řádně uhrazeny příspěvky na recyklaci. A systém zpětného odběru, který nebude dostatečně financován, není dlouhodobě udržitelný.
V zásadě existují poměrně jednoduché teoretické možnosti nápravy daného stavu. Ovšem jejich uvedení do praxe už tak snadné není. I dnešní legislativa obsahuje zčásti pravidla, jejichž důsledné vymáhání by praktiky některých těchto zahraničních e-shopů eliminovalo. Bohužel řešení případů s přesahem do zahraničí je pro české úřady značně problematické a nákladné. Zatímco český e-shop zkontrolují snadno, na španělského či rumunského prodejce dosáhnou jen stěží. Při kontrolách subjektů z ostatních zemí EU by tak prospěla zejména posílená spolupráce inspekcí životního prostředí v jednotlivých státech Unie. Co se týče dovozů z dalších zemí, zde by prospěla změna legislativy posilující pravomoci celní správy. Stávající zákon o odpadech již dává celní správě pravomoc kontrolovat splnění podmínek zpětného odběru při dovozu baterií. Obdobně by měla být celní správa zmocněna i pro kontroly dovozu elektrozařízení.
Nápravu by tak mohla zjednat úprava příslušné legislativy i její praktické aplikace, která by zjednodušila spolupráci příslušných úřadů a značně by tak zefektivnila vymáhání povinností prodejců spjatých s uváděním elektrozařízení na trh pomocí e-shopů v jiných zemích, než kde mají své sídlo. Po takové úpravě volají nejenom ti poctiví výrobci, kteří jsou díky neférovému dumpingu zahraničních internetových prodejců znevýhodněni, ale i kolektivní systémy pro zpětný odběr elektrozařízení, jejichž udržitelné fungování a rozvoj nejsou možné bez řádného financování za veškeré zboží uvedené na trh.
 
Petr Číhal, obchodní ředitel EKOLAMP