Češi se cítí bezpečně, většinově však převládá názor, že se zvyšují bezpečností rizika a měla by se zavést branná výchova

Bezpečně se cítí v souhrnu 78 % obyvatel ČR.

Nicméně dle názoru souhrnu 74,5 % dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek domácí populace, se v ČR v poslední době zvyšují bezpečnostní rizika.

Bezmála polovina dotázaných (44,9 %) se z pohledu bezpečnosti nejvíce obává islamizace Evropy. S velkým odstupem následují teroristické útoky (13,2 %), ohrožení kyberprostoru (12,7 %) a nárůst uprchlíků v ČR (11,4 %). Téměř nulová pak panuje obava z energetické krize (1,4 %).

Drtivá většina veřejnosti (84,7 %) v souhrnu pak hodnotí kladně činnost složek integrovaného záchranného systému.

Téměř dvě třetiny dotázaných jsou pak toho názoru, že v případě výskytu závažných bezpečnostních rizik či konfliktů, má bezpečnost občanů zajišťovat stát ve spolupráci s občany, a to jasně definovanými formami.

V případě vzniku krizové bezpečností situace v ČR by bylo 32,7 % dotázaných ochotno a schopno se aktivně zapojit do jejího řešení, ale chybí informace, jak a zda je to vůbec možné.

Za zajímavé lze považovat zjištění, že dle názoru v souhrnu 81,3 % dotázaných nemají děti potřebné znalosti, dovednosti a návyky potřebné ke zvládání potencionálních krizových situací.

Sportovní kluby, které pracují s dětmi a mládeží, by se dle názoru v souhrnu 73,3 % dotázaných měly aktivně zapojit do procesu zvládání krizových situací mládeže.

Dle názoru 83,9 % veřejnosti by se měla branná výchova stát znovu součástí povinného školního vzdělávání.

Z výsledku průzkumu společnosti SANEP je zjevné, že i přes převládající pocit bezpečnosti v ČR panuje obava z narůstajících bezpečnostních rizik, a to zejména z islamizace Evropy.

Za pozornost stojí i ochota značné části domácí populace k zapojení do případného řešení krizových bezpečnostních konfliktů. V této souvislosti je však rovněž třeba zmínit, že část veřejnosti postrádá informace, zda a případně jak je vůbec možné se v součinnosti se státními bezpečnostními složkami případného řešení krizové bezpečnostní situace zapojit.

Rovněž u jednoznačně většinové části veřejnosti převládá názor, že děti a mládež nemají potřebné znalosti, dovednosti a návyky potřebné ke zvládání potencionálních krizových situací, což by mělo být řešeno znovuzavedením specifické formy vzdělávání, která by mládež vedla k branným dovednostem a základům zdravotnické a krizové výchovy.

Průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 23. – 27. 11. 2017 na vybrané skupině 2061 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18+ let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 220 tisíc registrovaných uživatelů, 16 371 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí ± 2,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.