Chceme být partnerem magistrátu a městským částem a pomocí dat jim pomáhat informovaně se rozhodovat

Na otázky CzechIndustry  odpovídá Michal Fišer, předseda představenstva společnosti OPERÁTOR ICT

Praha patří mezi nejbezpečnější hlavní města ve světě. Úkolem vaší společnosti je ji udělat i obrazně řešeno chytrým. Jak?

Naše metropole čelí výzvám – počet obyvatel stoupá a tím pádem i nároky na infrastrukturu města a služby, které nabízí. Na základě dlouhodobých priorit Prahy a v souladu s jeho strategickým plánem byla vypracována koncepce Smart Prague 2030. Její hlavní cíle jsou, na základě potřeb města Prahy a světových trendů v oblasti chytrých měst, zařazeny do šesti oblastí: Mobilita budoucnosti, Chytré budovy a energie, Bezodpadové město, Atraktivní turistika, Lidé a městské prostředí a Datová oblast. Ta je k modernizaci města a zlepšení života Pražanů zcela klíčová, jelikož chytré město bez kvalitních dat nevybudujeme.

Hlavním posláním SMART PRAGUE tedy je?

Naším úkolem je pomocí nových technologií zlepšovat každodenní život obyvatel města Prahy a blízkého okolí.

Můžete čtenářům v krátkosti představit jednotlivé projekty tak, jak jsou uvedeny na vašich www stránkách. Co vše zahrnuje cíl Lidé a městské prostředí?

V této oblasti se snažíme zlepšit veřejný prostor a život v něm. Jeden z projektů se týká zdravotnictví a pomoci starším osobám. Projekt Metropolitní systém tísňové a zdravotní péče testuje zavedení náramků první pomoci a detektoru pádu pro starší generace. Jeho přínos ocení hlavně starší občané, kteří žijí v samostatné domácnosti. V případě, že by se necítili dobře, jim stačí zmáčknout tlačítko SOS a bude jim přivolána první pomoc – mohou tak být více v klidu oni i jejich blízcí.

Druhý míří na Bezodpadové město…

Životní prostředí je velmi důležité téma našeho století. Praha jako česká metropole by ráda šla příkladem v zavádění nových technologií i do této oblasti. Zavedli jsme například kompresní koše, díky kterým se Pražané mohou podívat, jaký je aktuální stav košů v jejich okolí. Tato funkce také zefektivnila svoz odpadu – společnost může v reálném čase vidět jejich stav, k některým jezdí častěji a k jiným méně – každopádně už nikdy ne zbytečně. Tato funkce je k zobrazení v aplikaci Moje Praha, kterou si můžete bezplatně stáhnout.

Turistů v naší metropoli přibývá, logicky se proto zaměřujete na Atraktivní turistiku. Jak konkrétně?

Náš tým vyvinul aplikaci Prague Visitor Guide, která nabízí návštěvníkům Prahy aktuální turistické informace, seznam zajímavých památek včetně informací o možnosti slev, navigace a kulturního dění. Aplikace turistovi nabídne zábavnou formu informace a tipy, které by dostal od kamaráda, žijícího v Praze.

Datovou oblast jste uvedl jako klíčovou, samotný název vaší společnosti ji orientuje na práci s údaji.

Datová sféra je stěžejní pro všechny další oblasti. Právě díky datům můžeme zavádět nové technologie efektivně. Data jsou také základem pro vývoj aplikací. Středobodem oblasti je datová platforma hlavního města Prahy Golemio, která údaje sbírá a část z nich sdílí a pomáhá nám se orientovat ve městě a lépe mu rozumět. Díky Golemiu můžeme také pracovat na virtualizaci Prahy, ve které se pomocí virtuálních brýlí přeneseme do 3D reality města a můžeme sledovat například stav ovzduší a jiné oblasti.

Jak se bude podle vašich záměrů vyvíjet Mobilita budoucnosti v Praze?

S rostoucím počtem obyvatel bude nadále doprava pro město velkou výzvou. Společně se snažíme co nejvíce propojit dopravu v Praze a Středočeském kraji. Také bychom chtěli ulehčit placení parkovného řidičům, které by v budoucnu mohlo jít pomocí mobilní aplikace. Tuto funkci již testujeme na P+R parkovišti v Letňanech. Dále pracujeme na multimodálním navigačním systému, který řidičům dle aktuální dopravní situace vypracuje plán, jak se dostat z bodu A do bodu B a to různými dopravními prostředky, přes sdílené auto či metro až po pěší chůzi nebo koloběžku.

Elektromobilita je jednou z klíčových priorit koncepce Smart Prague 2030, která stanovuje za cíl podporovat čistou, sdílenou, inteligentní a samořídící mobilitu v Praze. Do konce roku budou v ulicích hlavního města vybudovány základny pro 50 rychlonabíjecích a 9 středně rychlých nabíjecích bodů (dojde tak ke zpětinásobení stávajícího počtu rychlonabíjecích stanic na území Prahy.

Stále více na aktuálnosti bude nabývat spojení Chytré budovy a energie. Můžete to konkretizovat?

Tato oblast má opravdu velký potenciál. Nejen že Praze může ušetřit hodně peněz, její metody jsou také šetrnější k životnímu prostředí. V minulosti jsme například metodou EPC (Energy Performance Contracting) snížili náklady za energii a vodu v Kongresovém centru Praha. Metoda EPC je jedinečná v tom, že dodavatel garantuje dosažení úspor postačujících ke splacení vložené investice. V příštích letech už máme v plánu takové úspory zavést v dalších šesti budovách, které jsou majetkem hlavního města Prahy, z nichž zmíním alespoň Obecní dům či Aquacentrum Šutka.

Konečně je to cíl Razítko a Smart Prague, osobně bych ho spojil s jednoduchou administrativou.

Razítko Smart Prague není oblast Smart Prague, ale oceňuje projekty třetích stran, které přispívají k tomu, aby hlavní město Praha bylo ekologické, inovativní, digitalizované a bezpečné. Kritéria hodnocení jsou založená na Metodice Smart Prague Index.

Pokud se podaří naplnit všechny projekty podle záměrů, tak to bude skvělé. Nicméně, nezasloužily by si samostatný projekt hospodaření s vodou, bezpečnost z pohledu ochrany občanů a jejich majetku a zdraví v širších souvislostech?

Co se týče zdraví, tak již monitorujeme v některých částech města stav ovzduší – to by mohlo pomoci nejenom běžcům, kteří si mohou vyhledat, jaké lokalitě se mají vyhnout, chtějí-li při běhu dýchat čistší vzduch. Dalším projektem je Metropolitní systém tísňové a zdravotní péče, který jsem zmiňoval již výše. Ohledně bezpečnosti vyvíjíme nový projekt „Drony v městském prostředí“. Tam by právě drony a monitorování města z výše mělo pomoci při práci policii, hasičům a záchranným týmům a zároveň tak posílit bezpečnost města. Hospodaření s vodou je součástí úspor uskutečňovaných metodou EPC. V současné době také zvažujeme nové projekty v souvislosti se zadržováním dešťové vody a jejího dalšího využití.

Velkou pozornost věnujete mobilitě, mám ale pocit, že se jaksi pozapomnělo na chodce. Kola a koloběžky jsou daleko užitečnější než automobilová doprava, byť elektromobily, nicméně nebylo by užitečné přidat ještě projekt Chodit pěšky je moderní?

Nedávno jsme ukončili projekt „Pěšky do školy“, jehož cílem bylo posilnit návyk dětí chodit do/ze školy/školky pěšky založen na mobilní aplikaci organizující příchody a odchody dětí do/ze školy/školky v různých denních intervalech v doprovodu dospělé osoby. Setkali jsme se však s nezájmem rodičů posílat dítě s neznámou osobou. Také se ukázalo, že se rodiče organizují samostatně a nepotřebují na to aplikaci, což je dobře. Město také podporuje různé kampaně jako „den bez aut“, „den chodců“ nebo „pěšky do školy“. Operátor ICT jako IT firma podporuje tyto projekty hlavně technologicky. Momentálně připravujeme projekt ve spolupráci s IPR (Institut plánování a rozvoje) a Magistrátu hlavního města Prahy pro sběr anonymních dat o pohybu chodců. Tato data budou analyzována a následně použita pro rozvoj a úpravu pěší infrastruktury a také revitalizaci veřejného prostranství. V konečném důsledku podpoří tímto také rozvoj pěší dopravy v Praze.

Shromažďujete obrovské množství dat, je vůbec reálné, aby byly využity?

Je pravdou, že umíme posbírat obrovské množství dat o Praze, to ale není cílem naší datové platformy. Soustředíme se proto jen na některé kategorie dat a jak je konkrétně použít ve prospěch města. Chceme být partnerem magistrátu a městským částem a pomocí dat jim pomáhat informovaně se rozhodovat. Spolupracujeme také s dalšími městskými společnostmi – například s ROPIDem teď budeme ještě vylepšovat real-time data o zpoždění vozů v MHD. Z dalších datových sad s vysokým potenciálem využití bych zmínil například analýzu možností zelených střech v Praze, analýzu ubytování skrze platformu Airbnb či data z projektu chytrého osvětlení v Karlíně. Dále sbíráme data o parkování a zobrazujeme je v aplikaci Moje Praha – zde se Pražané mohou podívat, kde jsou volná parkovací místa v reálném čase. V neposlední řadě pak většinu sesbíraných dat zveřejňujeme v otevřeném formátu a vzniklo na nich již několik aplikací třetích stran.

Na nedávné tiskové konferenci jste hovořil o strategických záměrech v energetice, přesněji o úsporách energie v budovách, jež jsou v majetku města. Jak bude vypadat energetický systém budov v chytré Praze?

Základem pro efektivní využití finančních prostředků pro jednotlivá energetická opatření je dostatek relevantních dat o budovách. Jen na základě nich je totiž možné stanovit priority v realizaci opatření tak, aby bylo dosaženo maximálního užitku. Uspořené finanční prostředky tak mohou být znovu investovány do budov s menším přínosem. Je to takzvaný ekosystém, kdy je nejprve nutné sesbírat potřebná data, na základě analýzy „Metodika hodnocení budov“ budou navrhnutá jednotlivá energetická opatření společně s vhodným finančním nástrojem (může to být EPC, zvýhodněný úvěr, dotace nebo jejich kombinace). Dále také realizujeme navrhnuté opatření a sledujeme vzniklé úspory, které mohou být následně opětovně reinvestovány do dalších energetických opatření.

Takže sázíte na metodu EPC?

Metoda EPC je jenom jednou z možností, jak lze efektivně dosáhnut energetických úspor. Základem je ale prvotně nasadit energetický management tak, aby budovy bylo možné sledovat a následně na základě dat určit vhodnost jednotlivých opatření. Jak budou jednotlivá opatření financována dle jednotlivých tipů budov, navrhne právě výše zmiňovaná Metodika hodnocení budov.

Nevaříte, lidově řečeno, z vody, ale máte už konkrétní výsledky. Splnily Vaše očekávání?

Například výše zmíněný EPC projekt do kterého je zahrnuto šest budov dosáhne garantovaných úspor 11,6 % a celkově 86 mil. Kč a snížení emisí CO₂ až o 38 tun za 12 let. Také realizujeme pilotní projekt energetického managementu v 21 budovách, u kterého se očekávají úspory 10 % ročně, což činní necelých 5 mil. Kč za rok a životnímu prostředí odlehčíme ročně o více než 2 tuny CO₂. Dále jsme aplikovali Metodiku hodnocení budov na 80 objektů ve vlastnictví města. Při realizaci všech metodikou navrhnutých opatření, lze dosáhnout snížení spotřeby energie až o 18,6 tis. MWh, tedy o 36 %, a snížení emisí CO₂ až o 13 tis. t/rok, tedy o téměř 56 %. Na tento postup je žádoucí navázat vhodným finančním modelem s využitím všech dostupných finančních nástrojů, což je předmětem další fáze projektu.

Praha je součástí evropského projektu Quantum. Co vše představuje a zahrnuje?

Praha je součástí tohoto projektu Quantum skrze partnerskou instituci ČVUT. Experti z Českého vysokého učení technického spolupracují na mnoha projektech Operátora ICT. Je tomu tak i v případě projektů týkajících se energetické efektivnosti budov, které Quantum zastřešuje.

Když vše, co bylo řečeno, podtrhneme a sečteme, jaké bude naše hlavní město na konci třetí dekády 21. století?

Na konci třetí dekády 21. století bude Praha digitalizovanou metropolí, kde bude občan pomocí nových technologií komunikovat s úřady. Data zde budou sdílena otevřená a budou napomáhat usnadnění každodenního života v Praze i v konkrétních městských částech. Také doprava projde změnou – bude více propojená a šetrnější k životnímu prostředí.