V anketě o doplnění agendy městského úřadu stavebního král. hlavního města Prahy dne 14. ledna 1909 přednesl stav. rada doc. Ludvík ČÍŽEK.
Sledujíce žádoucí zlepšení čistoty města vůbec a majíce na zřeteli nezměrný význam pro zdravý pobyt stálý, tj. bydlení statisíců obyvatel na území města odkázaných a soustředěných, podle skutečného stavu věci v Praze a jejích předměstích, setkáváme se s komplexem, ano směsicí otázek a úkolů před správou obecní stojících, vyžadujících řešení nejen soustavného, ale také odborného, nemá-li panující nedostatek a později spojený s tím pravý chaos přinést pro veřejný blahobyt v Praze nedozírné škody.
Při tom je dbáti nabytých zkušeností domácích i následovati vhodných příkladů měst jiných. A tu především je si všimnouti a uvážiti, jakého rázu jsou tyto otázky a úkoly v jich řešení, když jsme již předem o jich cíli, totiž „prospěchu veřejného blahobytu“, „prospěchu veřejného zdravotnictví“, „zdravého a příjemného pobytu ve město“ atd. přesvědčeni.
Jsou to otázky a úkoly převahou rázu technického, z valné části hospodářské a z části do působnosti místní policie spadající.
Z toho vyplývá, že na cestě ku zlepšení a udržování čistoty ve městě musí být v první řadě vedoucími síly technické a to výhradně stanovené k tomu účelu. Řada měst v cizině má pro udržování čistoty ve městě organisovanou část své agendy technické a podává důkaz, že opatření takové se osvědčilo. Při tom zřízení jest ovšem zúčastněna také administrativa hospodářská, účetní, vydávání i výkony místních nařízení ve směrech technickou agendou naznačených, což netřeba zvláště dovozovati.
Obec pražská pečujíc o čistotu města odváděním veškerých odpadních vod, splašků a výmětů, zřídila v posledních letech pro zvláštní agendu tuto technickou kancelář kanalizační. Bude proto přirozeným důsledkem a skutečné potřebě odpovídati, když z péče o odstraňování ostatních odpadků, způsobem racionálním a na výši doby stojícím, vzejde příslušný technický orgán pro čištění města, resp. pro udržování čistoty ve městě, odborný úřad ve správě obecní a zejména příslušné dozorčí radě nad čistotou města daný k ruce. Potom teprve tato dozorčí rada věnujíc se výhradně péči o čistotu města, bude s to úkoly a otázky v komisi presidiální v příčině reformy čištění města s očekávaným úspěchem řešiti za součinnosti příslušného technického orgánu, ukáže se pak např., že „komplex“ těchto otázek bude třeba opět se zřetelem k jejich povaze technické rozděliti na jednotlivé skupiny a těmto věnovat studium speciální a jak samozřejmo, také odborné síly technické. V nejnovější době vedle dotčené již kanalizace pro veliká města a jejich nejbližší okolí jsou to čtyři hlavní kapitoly týkající se udržování čistoty ve městě důležitými:
I. odstraňování odpadků, v zimě také sněhu z města,
II. jich spravování a zužitkování,
III. omezení kouře a sazí a konečně
IV. omezení prachu na komunikacích, uvnitř i na obvodu města.
Každá tato kapitola obsahuje pro velkoměstskou moderní samosprávu tolik úkolů technicky odborného rázu, že správné její řešení a racionální ovládání bez součinnosti odborně vzdělaných techniků nelze předsevzít.
Nehodlám před zásadním rozhodnutím v příčině dožadované a nabízené součinnosti této rozvinovati všechny tyto úkoly a povinnosti, jímž se městští technikové přikázáni službě pro čištění města musí věnovati. Jenom k některým momentům poukážu, abych zjednal zcela konkrétní základy a východiště z celého problému „reformy čištění města“ a abych tím snad usnadnil a pokud možná také urychlil zásadní rozhodnutí samo.
I. Tak v otázce odstraňování odpadků pevných, smetí i sněhu, dva momenty nebo fáze, sebrání a transport, vyžadují ve velkém městě v nynější a příští době poněkud jiných, dokonalejších opatření, nežli jsou zděděná po praotcích.
Způsoby sebrání odpadků a nečistot uličních: metení, shrabování, splachování a podobné výkony, velmi úzce souvisejí s úpravou povrchu ulice a jejího udržování. Je proto v zájmu čistoty ulice, aby nejenom úprava a udržování, ale také způsob čištění spočíval v rukou orgánu technického, odborně příbuzného a blízkého.
Týž maje ve stálé evidenci polohu, druh a stav povrchu veřejných komunikací, může nejlépe posouditi a opatřiti vhodný způsob jeho čištění tj. sebrání všech odpadků za daných okolností, vždy v pravý čas denní i roční.
Při tom ovšem dlužno doznati, že dnešní počet asi 700 stálých zřízenců k udržování čistoty v ulicích pražských bude více než dostatečný, jakmile to budou především lidé práce jim přikázané dokonale schopni.
Racionální organizace, vedení a disciplina tohoto „sboru městských cídičů“ vyzbrojeného příslušným účelným náčiním nářadím a přístroji s pohonem koňským musí vésti k trvalému zlepšení čistoty v ulicích, k redukci počtu mužstva tohoto sboru a tím jednak ke zmenšení odvislosti čistoty města na poměrech chudinských (vyloučení chudých práce té neschopných osob), jednak také ke zlepšení discipliny a efektu práce těchto zřízenců. Týž „sbor“ bude ovšem moci obstarávati také sbírání odpadků domácích (domovních), připravených na stálém, určitém místě v domě v přenosných nádobách osvědčeného typu.
Započatá reforma ve sbírání domovních odpadků (smetí, popel) v některých partiích Prahy naznačuje poněkud v tomto směru obrat k lepšímu.
Doprava (transport) sebraných uličních i domovních odpadků v ulicích Prahy je možná z největší části pouze v účelných vozech buď po dlažbě, nebo po kolejích městské dráhy jedoucích. Nepatrnou část po zametení ulic zbylých odpadků nejdrobnějšího zrna, které zůstává lpěti na povrchu dlažby, bude lze sloučiti s odvodňováním města (kanalizací), když totiž po řádném zametení dle potřeby a ve vhodnou chvíli nastoupí ještě splachování nebo mytí dlažby všude tam, kde poněkud jen k tomu již je způsobilou anebo teprve bude učiněna.
Námitka, že se tím zanášejí stoky bahnem a pískem, nemůže a nesmí býti důvodem proti tomuto ideálnímu způsobu odstranění bláta a prachu z ulic. Vždyť úkolem kanalizace je mimo jiné odvodnění všech atmosférických srážek na území města spadlých, při čemž zhusta současné stržení pevných hmot i hrubšího zrna a u značného množství do některých součástí sítě stokové zameziti nelze.
Voda jakožto čistící a zároveň dopravní prostředek ve stokách kanalizační jednotné soustavy splachovací, poskytuje při čištění města znamenitou pomůcku, kterou dlužno využitkovati podle možností.
Při racionálním provádění a udržování dlažeb, sbírání odpadků a čištění města v ulicích a náměstích každý déšť je nejvhodnější dobou k mytí dlažeb k tomuto způsobilých s případným ještě upotřebením vody z obecního vodovodu. Jedině tak zdánlivě velká spotřeba vody trubní poměrně značně bude umenšena.
Doprava pevných odpadků městských po vodě, v lodích, bude možnou po splavnění Vltavy ve městě a může to býti v budoucnosti prostředek při odstraňování pevných odpadků z velké části Prahy velmi vhodný a dojista levný, zejména bude-li dána možnost vylodění odpadkových nákladů na místě zpracování či zužitkování odpadků.
Nakládání odpadků na lodi v překladištích městských opatřiti bezvadně po stránce hygienické i hospodářské je úkolem ryze technickým (speciálně úkolem přístavní techniky).
II. Zužitkování (zpracování) odpadků městských má mít za účel nejpřednější; obrovskému jich množství zjednati úbytek úměrný přírůstku tak, aby nenastalo hromadění všemožných odpadků a z toho plynoucí škodlivé důsledky pro veřejné zdravotnictví.
Okamžitý zájem hospodářsko-finanční při tom náleží po ustáleném již od let názoru hygieniků do řady druhé.
Otázka zužitkování městských odpadků po stránce hygienické měla by býti řešena pro Prahu a předměstí společně tak, jako se stalo již s kanalizacemi.
Který způsob zpracování jich v ohledu zdravotním i hospodářském (finančním) nejlépe pro Prahu a předměstí se hodí, o tom dnes ještě nelze určitě se vyjádřiti.
Jisté však je, že dosavadní vyvážení a hromadění odpadků na smetiště se stane neudržitelným v době velmi blízké, neboť dopravní výlohy na vzdálenější smetiště, nehledě k další dopravě drahou, úplně pohltí cenu těchto odpadků jako hnojiva.
Zkušenosti z jiných velkých měst toto faktum potvrzují a budou se i v Praze opakovati. Po dokončení pražské kanalizace soustavy splachovací přestane i vývoz fekálií a kompostování těchto se smetím, takže zbude jen možnost kompostování smetí s kaly v čistící stanici kanalizační získanými – ovšem daleko za obvodem Velké Prahy a podle všeho pouze ve směru toku Vltavy.
Poptávka po tomto hnojivu kompostovaném a náklady s celou touto methodou zužitkovací spojené budou pak rozhodující, lze-li odpadky z Velké Prahy zužitkovat k účelům polního hospodářství, anebo bude-li nutno přistoupiti k zužitkování odpadků jich spalováním za účelem výroby energie tepelné a elektrické.
Po stránce hygienické a dle zkušeností v některých městech i po stránce ekonomické je to nejlepší způsob zpracování městských odpadků a podal jsem o něm před 12 lety radě městské obšírnější zprávy.
Zpracování a zužitkování odpadků pražským tříděním (metodou sortivací), jako v Pešti, Amsterodamu a v Puchheimu (u Mnichova) bylo by nutno kombinovati s metodou kompostování a je po stránce hygienické méně způsobilé.
III. Abych dále poukázal k potřebě součinnosti technické při udržování čistoty ve městě, musím obrátiti zřetel k zcela jinému zdroji znečišťování města, nežli o jakém dosud promluveno, a o němž již přece bylo mnoho u nás stížností pronášeno, mluveno a psáno – bez kýženého výsledku a nápravy.
Jsou to saze z tisíců komínů nepřetržitě vylétající a s nimi ve spojení ustavičný kouř městské ovzduší znečišťující.
Dosavadní nařízení stavebního řádu v příčině obtěžování kouřem a řádu o čištění komínu aj. naprosto nestačí a nejsou s to závady kouře a sazí žádoucí měrou umenšiti nebo odstraniti, protože schází tu namnoze pevná vůle a neexistuje u nás fakticky odborného úřadu, který by toto zlo měl potlačovat.
K omezení kouře a sazí v Praze a jejích předměstích může vést jedině organizace příslušné dozorčí služby a agendy technické, vydání zvláštních nařízení místních atd. O předmětu tom pojednal jsem obšírně a podrobně na základě vzorného zřízení drážďanského ve Spolku architektův a inženýrů v král. Českém počátkem r. 1906 a prodebatováno o něm několik večerů v odborných komisích i týdenních plenárních schůzích téhož spolku před devíti, znovu pak před třemi roky) a byla radě městské předložena resoluce a prosba:
1) aby v zájmu města a jeho obyvatelstva pro otázku kouře a sazí z topenišť průmyslových a v domácnostech organizovala zvláštní dozorčí službu a poradný sbor,
2) aby na základě dobrozdání a návrhů této organizace vydala potřebná nařízení a
3) aby za účelem jednotného postupu v řešení této, obcím pražské, předměstským a vůkolním společné otázky, sl. rada městská ráčila se dorozuměti se všemi těmito obcemi.
IV. Konečně obmezení prachu na komunikacích uvnitř i na obvodu města: toto je v souvislosti jednak s řešením otázky odstraňování odpadků z města, jednak závisí na způsobu stavby a udržování povrchu komunikací ve městě a jeho nejbližším okolí, a konečně také i na tom, jak přísně dbáno toho, aby dbáno bylo předpisů o zachovávání čistoty atd.
Patrno, že opět převážná část akce proti prachu je rázu technického nedávno ve Francii, Anglii i Německu a sledovaném i ve Vídni (zejména působením společnosti proti prachu a kouři – Londýn, Hamburk, posléze též Vídeň).
Pokusil jsem se naznačiti soustavný přehled, který by mohl sloužiti za podklad k sdělení určitého pracovního programu na zlepšení čištění a čistoty města a tím i zlepšení zdravotních poměrů v Praze. Z přehledu toho vysvítá, jak jsem zpředu výslovně pravil, že má-li blíže být přistoupeno, k řešení úkolů a otázek čištění města, nelze se bez součinnosti odborných sil technických obejit.
Při návrhu tomto podaném technickým úřednictvem obce pražské zajisté musí tanout na mysli, že žádoucí reforma čištění města je velmi naléhavá a že spojena bude s nemalými obtížemi, s novými obětmi finančními, ano i s četnými překážkami, které jsou položeny dosavadním dlouholetým systémem v cestu pokroku k lepšímu a k tomu nabízena je dobrá vůle a součinnost techniků ke zdaru obce, kteréž technikové svoje síly duševní i tělesné rádi věnují.