Digitální transformace, to je šance, ale i hrozba pro české firmy,

řekl CzechIndustry Emil Fitoš, generální ředitel společnosti ATOS pro ČR a SR


 

Společnost ATOS patří mezi přední hráče v oblasti digitálních služeb. Co je pro ni charakteristické?

Ve všech odvětvích vnímáme ve společnosti vstup digitálních technologií do výrobních, řídicích a administrativních procesů. Digitální transformace není něco, na co bychom se měli připravit, ale je to záležitost, která se již reálně děje. Naše zaměstnance již neoznačujeme za informatiky, ale za „business technologists“, stali se z nich technologové, nebo inženýři byznysu. Dnes jsme pátou největší IT firmou na světě a naší ambicí je propracovat se do první trojky.

A konkrétně v České republice a Slovenské republice?

Možná je to paradoxně naše doménové know-how. Hovoříme o řešeních a technologiích, které jsme přímo vyvinuli řekněme i pro jiný trh, ale z toho vývoje umíme výborně čerpat i lokálně. Pro trh Česka a Slovenska je to určitě oblast sociální sféry a řešení pro průmysl a v neposlední řadě vzdělávání, kde jsme zatím možná lepší na Slovensku.

Žijeme v čase, který stále více bude ovlivňovat internet věcí IoT. Nakolik změní náš další život a které zásadní změny přináší?

Internet věcí by z našeho pohledu neměl být jen prázdným pojmem, nebo nějakým moderním tématem bez obsahu. Myslím si, že je přirozenou evolucí technických hraček, že začnou mezi sebou komunikovat, což je možná věc, kterou vidíme na první pohled. My však vnímáme internet věcí i komplexněji jako prostředek, který bude přinášet uživatelům služby. Uvedu jen dva příklady, které to ilustrují. Jedním může být například smart metering, kde díky inteligentnímu měřiči dokážete mít dokonalý přehled o své spotřebě a online ji regulovat a v konečném důsledku uspořit. Toto řešení nabývá v průmyslu ještě většího významu než v domácnosti. Jako druhý příklad bych zmínil například čidlo v lampě veřejného osvětlení. Kromě monitoringu a nastavování výkonu umí mít v sobě integrovaný například wi-fi hotspot, případně kameru na pozorování okolí, nebo měřiče dopravy, či kvality ovzduší. Všechno to jsou zároveň věci, které zkvalitňují život.

S posledním příkladem souvisí otázka, jak se ATOS podílí na smart cities a co to je?

ATOS je zakládajícím členem českého klastru Smart City. Jeho posláním je rozvoj a propagace konceptu takzvaných inteligentních měst, smart cities. Koncept by měl propojovat veřejné služby s informačními technologiemi a přinášet efektivní řešení fungování města a jeho služeb občanům. Naše společnost však na tuto problematiku nazírá komplexně. Získat data je relativně jednoduché. Zajímavější práce je v tom, jak jsou získaná data zpracována a využita. A tady vidím naši přidanou hodnotu, jelikož je to oblast, ve které jsme takříkajíc doma.

Na vašich www stránkách jsem si přečetl, že „v ATOS se snažíme vytvořit firmu budoucnosti za pomoci digitální transformace. Věříme, že propojení lidí, technologií a podnikání je správnou cestou vpřed“. Můžete to konkretizovat?

Digitální transformace sebou přináší možnosti, jak rozvíjet nové obchodní příležitosti, získat přístup na zahraniční trh a zmodernizovat podnik. Myslím, že bude v možná menším měřítku ekvivalentní technické revoluci. Podle analytiků však jen zhruba třetina firem má digitální strategii. Je to ohromující malý počet v kontextu k tomu, o jaké peníze se jedná. Objevují se dokonce statistiky, podle kterých třetina firem z dnešní světové špičky zaspí dobu a do pěti let buď zanikne, nebo ztratí vliv. Šance, ale i hrozba čeká i na české firmy. Iniciativa Evropské unie se zavedením jednotného digitálního trhu jim může umožnit obrovský rozmach. Podle portálu digitálnítransformace.cz však pouze 7 % malých a středních firem v regionu prodává své produkty a služby přes hranice. Více než polovina z nich by to s radostí dělala, kdyby ve všech zemích EU platila stejná pravidla. Očekává se, že odstranění obchodních překážek mezi členskými státy by mohlo přinést dodatečných 415 miliard eur. Přinese to však i obrovskou konkurenci.

Česká vláda schválila Iniciativu Průmysl 4.0. Inspirací pro to byla nepochybně německá Industrie 4.0. Nesoustředíme se pouze na dílčí úsek z širokého spektra, které internet věcí, jak ostatně vyplývá z Vašich předcházejících slov, poskytuje?

Musím pochválit Českou vládu, že minimálně v intencích regionu střední Evropy je výrazným příkladem ostatním státům. Strategie je skutečně dobře naformulována a slibuje nárůst produktivity i úsporu nákladů, žádá si však kompletní změnu myšlení. Nejde jen o automatizaci, nebo částečnou změnu firemních procesů. Změna si bude vyžadovat vzájemnou komunikaci všech prvků řetězce, od externího prostředí firmy, přes její softwarové a aplikační vybavení, zaměstnance, až po všechny stroje a věci, zapojené do výroby. Zde je na místě uvést i druhou stranu mince, totiž to, že strategie neuvádí ani slovo o tom, jak stát reálně využije strukturální fondy EU a vlastní prostředky na její implementaci. A to může být velmi důležitá otázka.

Jsou české firmy schopny tuto strategii plnit, nebo je vhodná pouze pro nadnárodní korporace?

Strategie je výborná i v tom, že je flexibilní a dává opravdu širokou příležitost lokálním podnikatelům, což je obrovský impulz pro celý segment. Opět musím upozornit na důležitou věc. Je výborné mít špičkovou strategii, je třeba ji však i naplňovat. K tomu je nutné zjednodušit administrativu a byrokracii a naformulovat relevantní výzvy, které budou mít smysl.

Je česká legislativa na to připravena?

Je třeba říci, že například v oblasti e-governmentu je v České republice ještě co dohánět. Otázkou je, jak dopadne digitální transformace, jestli také nebudeme zaostávat. Byla by to škoda, protože základ v podobě koncepční strategie je položen dobře.

Které řešení nabízíte firmám a společnostem v průmyslu?

Oblastí je více. Určitě se chceme ještě více soustředit na digitální vzdělávání, kde jsme se slušně etablovali na Slovensku a získané zkušenosti umíme zúročit při technologické bázi, ale i při tvorbě obsahu. Zajímavými řešeními jsou i služby spojené s energetickou efektivitou, kde dokážeme už po prvotním auditu ušetřit okolo 10-20 % nákladů na energii průmyslovému podniku, což opravdu není málo. Třetím tématem, na které nabízíme inovativní řešení, je bezpečnost, kde umíme poskytnout outsourcing přímo od našich operátorů a klient si tak bezpečnost objedná jako službu. Odpadají mu tak vstupní náklady, nemusí vynakládat prostředky na inovace a přeškolení týmu přímo ve firmě.

S předcházejícím úzce souvisí bezpečnost dat, s nimiž se pracuje. Kybernetická bezpečnost je velké téma a je jednou z klíčových výzev pro společnosti jako je ATOS. Jak lze předcházet hrozbám v kyberprostoru, co nabízíte v tomto svým zákazníkům a dalším zájemcům?

Bohužel, neexistuje celospolečenský tlak na to, aby vznikly obranné mechanismy pro jednotlivce v oblasti ochrany jejich soukromí. Dnes se totiž uchovávají a shromažďují velké objemy dat o každém z nás, jejich rozsah si žádný legislativec, ale ani občan nedokáže představit. Čili tématem není jen kybernetická bezpečnost, ale i náš digitální otisk vědomý i nevědomý. Faktem však je, že díky digitální transformaci začnou být data stále více a více zajímavá a je třeba je chránit i na úrovni státu. ATOS například implementoval řešení, zaměřené na bezpečné finanční transakce, ať už jde o platby kartou nebo o elektronické bankovnictví – od správy identit, přes šifrování, aplikace až po fyzické smart karty. Řešení Crypt2Pay od naší společnosti používají například držitelé 61,7 milionu platebních karet ve Francii. Osvědčilo se již při bilionech autorizovaných transakcí a momentálně se využívá již v 35 státech světa.

Získali jste certifikaci o bezpečnostní prověrce NATO pro hardwerový bezpečnostní modul Trust Way®. Přibližte nám ho prosím, kde všude nalezne uplatnění?

TrustWay Proteccio je produkt, který byl vyvinut přímo v našich laboratořích. Poskytuje velmi vysokou technologickou úroveň fyzické ochrany při správě klíčů a kryptografických operací ve prospěch kritických aplikací používaných ve vládních zprávách a obranných společnostech. Jde zejména o přenos dat mezi vzdálenými pobočkami, řekněme policejních stanic, produkt je ovšem využíván například i bankami. Má více než 128bitové šifrování a tím je vhodný pro velmi citlivá data.

A pokud jde o bezpečnost obyvatel?

Potenciálně můžeme zmínit telefony s hardwarovým šifrováním, které jsou založeny na hardwarovém šifrovacím modulu. Je to řešení Hoox, opět vyvinuté přímo námi, respektive společností Bull, která je součástí rodiny ATOS. S nadsázkou řečeno, jako evropská společnost si můžeme dovolit vyvinout telefon, který ani NASA neslyší.

Téma, které by bylo na samostatný rozhovor, jsou olympijské hry. ATOS je zabezpečuje zjednodušeně řečeno po IT stránce. Co vše obnáší příprava a úspěšné informování o jejich průběhu?

Jen pro lepší představu: zajišťovat informační technologie pro olympijské hry je jako poskytovat IT obrovské firmě, která má 200 tisíc zaměstnanců a slouží více než 4 miliardám zákazníků na globálním trhu. Funguje v nepřetržitém provozu, ale každé dva roky se musí soustředit na téměř tři velmi intenzivní týdny, které prověří každý jednotlivý detail přípravy. Díky tomu distribuce výsledků každé sportovní události na olympiádě v Riu do světa trvala méně než půl sekundy. Komentátoři, ale i fanoušci je tak měli k dispozici dříve, než zaslechli burácení tribun. Jde o technologický výkon, na kterém se pracovalo roky. A to navzdory různým útokům, které se snažily jejich plynulost narušit.

Když byste průběh olympiády charakterizoval v číslech, co vše by data obsahovaly?

Když jsme mluvili o ochraně, tak třeba zmínit více než 155 milionů bezpečnostních incidentů, které byly eliminovány.

1 – poprvé byl na olympijských hrách využit cloud jako platforma pro systémy dobrovolnického portálu, akreditací a pracovní sílu, čímž se snížily náklady a zvýšila se efektivita

2 – vzrostl počet nových sportů – přibyly golf a ragby Sevens. Jen samotný golf vytvořil více výsledkových dat než všechny ostatní sporty dohromady.

37 – počet sportovišť, na kterých ATOS instaloval a spravoval kompletní IT infrastrukturu, aby zajistil, že všechny události proběhnou podle plánu

400 – takový byl počet IT bezpečnostních událostí za sekundu (v Londýně to bylo 200 za sekundu)

300 000 – tolik bylo zpracovaných a aktivovaných akreditací prostřednictvím IT systému ATOS (nárůst o 20 % ve srovnání s Londýnem)

více než 100 milionů – počet zpráv, zaslaných mediálním zákazníkům s výsledky v reálném čase a údaji ze všech 42 sportů a 306 akcí (nárůst z londýnských 58,8 milionu)


 

Platformou pro OH v Riu se stal cloud. V čem jsou jeho přednosti a výhody proti předcházejícím řešením?

Technologické nároky s každou další olympiádou narůstají, cloud je proto logickým řešením. Byl klíčový pro efektivní poskytování dostatečného výkonu během špiček. Výhodou nasazení této platformy je, že infrastrukturu již nebude třeba každé dva roky kompletně stahovat a nastavovat v dějišti každých dalších her.

Podle názoru odborníků odvedl ATOS v Riu dobrou práci, což jistě potěší. Další olympiáda, tentokrát zimní, bude za dva roky. Kdy začínají IT přípravy na ní?

V principu už dávno před olympiádou v Riu. Přípravy totiž trvají více než 2 roky. Tým, který ji připravuje, si obrazně řečeno, plody své práce neužije, neboť bude pracovat na té další. Jiný technický tým zajišťuje její hladký chod.

Otázka na závěr, co považujete za hlavní úspěch, který společnost v ČR a SR pod Vaším vedením dosáhla?

Zde mám jednoznačnou odpověď. V regionu jsme rozjeli vlastní výzkum a vývoj. Neboli nejsme jen nějaká servisní firma, ale nabízíme skutečnou přidanou hodnotu pro naše zákazníky, ale i pro celý segment. Orientujeme se na tyto oblasti:

  • Inteligentní energetika (Smart Energy), kde samotné slovo Smart indikuje využívání informatických nástrojů pro procesy výroby, distribuce, prodeje a spotřeby energie. Sem spadá například i elektromobilita.

  • Velké data (Big Data), což je mírně zjednodušující pojem pro novou generaci nástrojů, postupů a metod, které dokáží v reálném čase dávat hodnotné a prakticky použitelné výstupy z obrovských a často špatně strukturovaných datových souborů.

  • Kybernetická bezpečnost (Cybersecurity), neboli rozvoj nástrojů, které budou pomáhat subjektům zodpovědným za provoz informačních systémů a za to, že jimi spravovaná data nebudou zneužita.

  • Digitální vzdělávání (Digital Education), neboli zavádění vzdělávacích metod založených na digitálních technologiích, s celou plejádou nástrojů vedoucích k interaktivitě, názornosti a hravosti vyučování.


Celý článek ke stažení zde:

CI0416_10_12_Digitální transformace_ATOS_CI_SABLONA.pdf