Dusičná kyselina

Podle Lippmannových zkoumání se začala vyrábět někdy kol r. 1300 a to nejspíše v Itálii. V Benátkách se jí užívalo nejprve k odlučování zlata. Vyráběla se destilací kamence n. skalice s ledkem neb salmiakem. V Čechách se začala vyrábět r. 1778 v Lukavicích. Priestely a Cavendish objevili r. 1781 výrobu d. k. z dusíku, r. 1789 ukázal chemik Milner způsob výroby ze čpavku; tento způsob zdokonalil r. 1902 W. Ostwald. Do poč. 19. století se vyráběla jen v malých množstvích. Výroba ve velkém až z čilského ledku. Koncem 19. století se objevily obavy, že naleziště čilského ledku hrozí vyčerpáním, a chemikové začali pátrat po jiných způsobech výroby. Uplatnily se způsoby tři: 1. Birkelandův a Eydův (1903) z dusíku ze vzduchu v obloukové peci elektrické, 2. Frankův a Carův (1904) oklikou přes karbid vápenatý, 3. Haberův a Le Rossignolův (1908) – přes synth. čpavek – uzpůsobený k velkovýrobě Boschem (1913) a Ostwaldem (1915), zlepšený pak co do vydatnosti Claudem (1919).