Evropský parlament podporuje využívání obnovitelných zdrojů a zvyšování energetické účinnosti

Evropský parlament ve Štrasburku schválil nový závazný cíl v oblasti obnovitelných zdrojů energie, jakož i orientační cíl v oblasti energetické účinnosti. Oba cíle by měly být v roce 2023 přehodnoceny, pokud by se však měly měnit, tak pouze směrem nahoru, snížit se nemohou. Parlament tak potvrdil dohodu, které v červnu dosáhli poslanci se zástupci Rady (ministrů) EU. Nové právní normy jsou součástí legislativního balíčku s názvem Čistá energie pro všechny Evropany.
Krok k bezuhlíkové energetice
Podle nových pravidel, na nichž se dohodl Parlament s vládami členských zemí, bude muset od roku 2030 nejméně 32 procent energie spotřebované v EU pocházet z obnovitelných zdrojů, z čehož vyplývá podpora slunečních a větrných zdrojů energie. Státy EU se rovněž dohodly, že zajistí, aby nejméně 14 procent spotřebovaných paliv využívaných v dopravě pocházelo z obnovitelných zdrojů. Parlament chce dospět k bezuhlíkové energetice do roku 2050, což je krok k naplnění Pařížské klimatické dohody a omezení emisí oxidu uhličitéh. Krom toho členské státy podpoří domácnosti, které mají zájem vyrábět a uchovávat vlastní zelenou energii pro svou potřebu.
Snížení účtů za energii a právo na samozásobování
Poslanci očekávají, že efektivnější využívání energie ušetří domácnostem peníze, sníží závislost Unie na externích dodavatelích ropy a zemního plynu, zvýší kvalitu místního ovzduší a zlepší ochranu životního prostředí. Nová pravidla poprvé zavážou členské státy k přijetí samostatných opatření v oblasti energetické účinnosti, která budou zaměřena na pomoc domácnostem postižených energetickou chudobou. Občanům také umožní za účelem vlastní spotřeby vyrábět a skladovat energii z obnovitelných zdrojů a v případě přebytku ji i prodávat.
Přechod na biopaliva druhé generace
Biopaliva druhé generace mohou podle poslanců hrát významnou roli při snižování uhlíkové stopy v dopravě. Na základě nové legislativy by alespoň 14 procent paliva využívaného v dopravě mělo do roku 2030 pocházet z obnovitelných zdrojů.
Produkce biopaliv první generace je však spojena s vysokým rizikem takzvané nepřímé změny ve využívání půdy (ILUC - indirect land-use change), tedy konverze půdy, na níž nedocházelo ke kultivaci plodin, například pozemků s travnatými porosty či lesy, na půdu využívanou k produkci potravin. Využívání biopaliv první generace se proto od roku 2030 nebude považovat za součást úsilí o dosažení cílů EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie. V rámci kalkulace dosahování těchto cílů bude příspěvek první generace biopaliv od roku 2019 postupně snižován a v roce 2030 dosáhne nulové úrovně.
Nová správa energetické unie
Každý členský stát musí předložit do 31. prosince 2019 desetiletý integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu, který bude obsahovat národní cíle, příspěvky, jakož i politiky a opatření k jejich dosažení. Integrované plány by členské státy měly vypracovávat každých deset let.
Po schválení Parlamentem musí nové právní normy formálně odsouhlasit i Rada (ministrů) EU. Účinnosti nabyde dvacet dnů po zveřejnění v Úředním věstníku EU. Nařízení o správě energetické unie bude přímo aplikovatelné ve všech členských státech. Dvojice směrnic - o energetické účinnosti a obnovitelných zdrojích energie - podléhá transpozici do vnitrostátního práva, na kterou budou mít členské státy 18 měsíců.
bb (11.12.2018)