Evropský program pro bezpečnost

Evropská komise 28. dubna představila Evropský program pro bezpečnost na období let 2015–2020, jenž bude podporovat spolupráci členských států při řešení bezpečnostních hrozeb.

Zaměří se na tyto tři priority: boj proti terorismu, organizovanou trestnou činnost a kyberkriminalitu.

Program stanoví konkrétní nástroje a opatření, které budou použity pro zajištění bezpečnosti a efektivnější řešení těchto tří nejnaléhavějších hrozeb.

Nedávné teroristické útoky na evropské občany a hodnoty byly koordinovány napříč hranicemi. Ukazuje se tak, že je třeba – za plného dodržování základních práv – při obraně proti těmto hrozbám spolupracovat.

Za zajištění vnitřní bezpečnosti jsou v první řadě odpovědné členské státy, avšak na přeshraniční hrozby nemůže žádný členský stát reagovat sám – pro budování důvěry, usnadňování spolupráce, výměnu informací a společnou činnost je nutná podpora EU.

 

Evropský maják

První místopředseda Evropské komise Frans Timmermans v této souvislosti prohlásil: „Terorismus, organizovaný zločin a kyberkriminalita jsou komplexní a vyvíjející se bezpečnostní hrozby, které překračují evropské hranice. Je proto na čase, abychom my Evropané lépe a těsněji spolupracovali, abychom zajistili bezpečí našich občanů.“

Komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos k tomu uvedl: „Komise se ujímá iniciativy a předkládá Evropský program pro bezpečnost, jenž se zaměřuje na oblasti, v nichž může Evropská unie přinést skutečné výsledky. Tento program není pouze reakcí na nedávné tragické události. Jedná se o obnovení naší společné bezpečnostní strategie v novém politickém a právním prostředí, v němž se všichni shodujeme na tom, že si musíme vzájemně důvěřovat, efektivně koordinovat naši činnost a vyměňovat si informace pro řešení vyvíjejících se hrozeb.“

 

Mezi klíčová opatření patří

Boj proti radikalizaci: Komise zřídí středisko excelence, které bude v této oblasti shromažďovat a sdílet poznatky. Středisko bude využívat síť EU pro zvyšování povědomí o radikalizaci, která byla vytvořena v roce 2011. Zlepší se tím výměna zkušeností mezi pracovníky, kteří jsou na místní úrovni přímo zapojeni do prevence radikalizace a násilného extremismu.

Aktualizace rámcového rozhodnutí o terorismu: Záměrem je vytvořit soudržnější právní rámec pro řešení fenoménu zahraničních bojovníků. To umožní intenzivnější spolupráci se třetími zeměmi v této oblasti.

Odstřižení zločinců od financování: Bude posílena spolupráce mezi příslušnými orgány v Evropě (zejména mezi národními finančními zpravodajskými jednotkami, které budou propojeny s Europolem); Komise posoudí nezbytnost nových právních předpisů pro boj s financováním terorismu a pro snadnější konfiskování majetku získaného trestnou činností.

Posílení dialogu s odvětvím informačních technologií: V roce 2015 vytvoří Komise spolu s významnými IT společnostmi fórum na úrovni EU, jehož účelem bude bojovat s teroristickou propagandou na internetu a v sociálních médiích a zkoumat, jak řešit problémy, které příslušným orgánům působí nové šifrovací technologie.

Silnější právní rámec pro střelné zbraně bude řešit nedovolené obchodování se zbraněmi a reaktivaci znehodnocených zbraní, stanoví společné normy, umožní větší sdílení informací a posílení spolupráce se třetími zeměmi.

Posílení nástrojů pro boj s kyberkriminalitou: Prioritou je najít způsoby, jak překonat překážky pro vyšetřování trestných činů spáchaných v online prostředí, zejména pokud jde o příslušnost soudů a pravidla pro přístup k důkazům a informacím z internetu.

Navýšení kapacity Europolu, mimo jiné vytvořením Evropského centra pro boj proti terorismu, díky němuž bude Europol moci ve větší míře podporovat činnost příslušných vnitrostátních orgánů zaměřenou proti zahraničním teroristickým bojovníkům, financování terorismu, násilnému extremistickému obsahu online a nedovolenému obchodování se střelnými zbraněmi.

 

 

Otázky a odpovědi

Proč je potřeba nový program pro bezpečnost?

Přijatý Evropský program pro bezpečnost je splněním závazku uvedeného v politických směrech předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera. Nahrazuje předchozí strategii vnitřní bezpečnosti na období 2010–2014, přijatou v roce 2010 (viz IP/10/1535). V aktuálním Evropském programu pro bezpečnost představuje Evropská komise strategii pro řešení bezpečnostních hrozeb v EU v období let 2015–2020.

EU a její členské státy jsou konfrontovány s významnými bezpečnostními problémy. Terorismus, organizovaný zločin a kyberkriminalita stále více ohrožují společnosti ve všech částech Evropy, přičemž povaha a rozsah těchto hrozeb se změnily. Do Evropy se přelévá politická nestabilita z jejího bezprostředního sousedství, což ohrožuje bezpečnostní zájmy EU.

Někteří evropští občané využívají krizí a konfliktů v Sýrii, Iráku a Libyi ke vstupu do teroristických skupin a po návratu mohou představovat významné nebezpečí. Dokladem rostoucí hrozby násilného extremismu a vlivu globálních konfliktů na radikalizaci evropských občanů jsou nedávné teroristické útoky v Evropě.

Zločinci a teroristé se ve stále větší míře zaměřují na internet. Ať už se jedná o radikalizaci a nábor do teroristických organizací, šíření nenávisti nebo útoky na evropské hodnoty a instituce, je nutné, abychom se proti těmto aktům koordinovaně bránili.

 

Jaká je přidaná hodnota EU v oblasti vnitřní bezpečnosti?

Za zajištění vnitřní bezpečnosti jsou stále v první řadě odpovědné členské státy. Nicméně hrozby, jimž čelí evropští občané, jsou stále rozmanitější a ve větší míře působí přes hranice. Za bezpečnost jsou v první řadě odpovědné členské státy, tento úkol však již nemohou zcela splnit samy.

Trestná činnost a terorismus nejsou omezeny hranicemi EU ani jejích sousedních regionů. Vnitřní bezpečnost EU a celosvětová bezpečnost jsou vzájemně závislé a propojené. Bezpečnost Unie je silně závislá na spolupráci s mezinárodními partnery a sousedními zeměmi.

Boj proti organizované trestné činnosti a terorismu je společným evropským úkolem. Evropský program pro bezpečnost by měl být společným programem členských států a orgánů EU a měl by sloužit jako základ pro spolupráci a společnou činnost Unie.

Evropský program pro bezpečnost bude pomáhat policii a dalším donucovacím orgánům různých členských států v efektivnějším sdílení dat a lepší spolupráci v boji proti přeshraniční kriminalitě. Členské státy mohou využít podpory agentur EU. Program pro bezpečnost se zaměřuje na vytváření přidané hodnoty EU prostřednictvím:

A) snadnější výměny informací mezi donucovacími orgány a agenturami EU:

Příklad č. 1: Donucovací orgány využívají Schengenský informační systém (SIS) ke konzultaci záznamů o hledaných nebo pohřešovaných osobách a věcech. Komise bude usilovat o zavedení dalších kategorií vedoucích ke vzniku záznamů a bude prosazovat využívání SIS společně s databází odcizených a ztracených cestovních dokladů (SLTD), kterou spravuje Interpol.

Příklad č. 2: Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS) již nyní podporuje zásadní výměnu informací v této oblasti. V současnosti ECRIS používá 26 členských států a jeho rostoucí vyžití vede k výměně přes 100 000 zpráv za měsíc. Neobsahuje však údaje o státních příslušnících zemí mimo EU. Komise ECRIS rozšíří, aby v něm bylo možné shromažďovat a sdílet údaje o těchto státních příslušnících, kteří byli v EU odsouzeni.

B) intenzivnější operativní policejní spolupráce:

Příklad č. 1: Policisté z několika členských států ve společných vyšetřovacích týmech (SVT), zřízených na určitou dobu, vyšetřují konkrétní přeshraniční případy. Evropská komise bude prosazovat, aby členské státy SVT častěji využívaly, a zajišťovat, aby se třetí země do těchto týmů zapojily, pokud má vyšetřování mezinárodní rozměr.

Příklad č. 2: Agentury EU, zejména Europol a Eurojust, mají velmi důležitou úlohu při usnadňování přeshraniční spolupráce a přeshraničního vyšetřování. Při operaci Archimedes, kterou Europol koordinoval v září 2014 a jež se týkala řady případů závažné kriminality v 34 zemích v EU i mimo ni, bylo v celé Evropě zatčeno přes tisíc osob. Evropská komise zdokonalí koordinaci práce agentur EU, aby byl jejich potenciál k podpoře členských států plně využit.

C) podpory odborné přípravy a spolufinancování pro bezpečnostní projekty na úrovni EU:

Příklad č. 1: Nedávno vytvořený Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF) disponuje na období let 2014–2020 celkovým rozpočtem ve výši přibližně 3,8 miliardy eur. Komise přizpůsobí využití ISF prioritám stanoveným v programu pro bezpečnost, s obzvláštním důrazem na zintenzivnění výměny informací, aktualizaci národních součásti Schengenského informačního systému a posílení přeshraniční spolupráce.

Příklad č. 2: Komise posílí schopnost Evropské policejní akademie CEPOL připravovat policisty na efektivní spolupráci. Národní policejní akademie budou mít také možnost využívat finanční prostředky EU, aby se přeshraniční spolupráce stala běžnou součástí práce policie členských států.

 

Jaké jsou priority programu pro bezpečnost na příštích pět let?

Program pro bezpečnost stanoví tři priority pro činnost EU, které jsou soustředěny do oblastí, v nichž může Unie dosáhnout reálných výsledků:

Terorismus a radikalizace představují významné hrozby pro vnitřní bezpečnost EU. Nedávné teroristické útoky v EU zdůraznily potřebu silné společné reakce EU, zejména vůči fenoménu navracejících se zahraničních bojovníků. Tento problém není nový, ale počty bojovníků pohybujících se do oblastí současných konfliktů v Sýrii, Iráku a Libyi a nazpět, jakož i propojenost těchto konfliktů, nemají obdoby.

Organizovaná trestná činnost má obrovské lidské, sociální a ekonomické náklady – počínaje převáděním migrantů, obchodováním s lidmi, obchodem se střelnými zbraněmi, drogami nebo cigaretami až po environmentální, finanční a hospodářskou kriminalitu. Pachatelé organizované trestné činnosti se vždy snažili využívat mezery v oblasti vymáhání práva napříč hranicemi, a proto může být činnost EU tak užitečná. Sítě organizované kriminality rovněž zásobují a financují činnost teroristů, což dále zdůrazňuje naléhavost řešení této otázky.

Vzhledem k tomu, že naše životy, včetně obchodu a bankovních služeb, stále více probíhají online, nabízí kyberkriminalita zločincům obrovské potenciální zisky. V situaci, kdy je stále více osobních informací uloženo v digitální podobě, narušuje kyberkriminalita osobní bezpečnost a soukromí. Zločinci zneužívají moderní technologie, jako je internet, k nezákonnému online obchodu s drogami a zbraněmi a dalším kriminálním transakcím. Boj proti online kriminalitě se týká i zločinů, jako je sexuální vykořisťování dětí. Kvalitnější reakce donucovacích a soudních orgánů na kyberkriminalitu patří mezi priority Evropského programu pro bezpečnost.

Program bude uvedeným hrozbám čelit zintenzivněním a zefektivněním výměny informací a operativní spolupráce mezi členskými státy, agenturami EU a odvětvím informačních technologií.

 

Jaké konkrétní kroky se plánují pro řešení bezpečnostních hrozeb v EU?  

Cílem Evropského programu pro bezpečnost je posílit nástroje, které EU poskytuje donucovacím orgánům v členských státech pro boj proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti. Program dále obsahuje cílená opatření, která mají být přijata na úrovni EU.

Za prvé, program usiluje o zlepšení výměny informací a větší operativní spolupráci mezi policejními a soudními orgány členských států a s agenturami EU. Systémy výměny informací existují, ale nejsou plně využívány. Pokud jde o operativní spolupráci, je možné daný rámec dále rozvíjet.

Za druhé, v boji proti terorismu program navrhuje posílit roli Europolu zřízením Evropského centra pro boj proti terorismu jako zabezpečeného centra pro výměnu informací mezi vnitrostátními donucovacími orgány, které bude vycházet z úspěšné činnosti Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě (EC3). Také boj proti financování terorismu bude intenzivnější. Za účelem prevence radikalizace prostřednictvím internetu vytvoří Komise za účasti IT společností fórum na úrovni EU, aby vypracovalo nástroje proti teroristické propagandě.

Pokud jde o boj proti organizované trestné činnosti, je záměrem programu zavést účinná opatření pro sledování peněžních toků posílením pravomocí finančních zpravodajských jednotek, aby mohly lépe sledovat finanční transakce sítí organizovaného zločinu, a poskytnutím širších pravomocí vnitrostátním orgánům ke zmrazování a konfiskování nezákonně získaného majetku. Rovněž bude revidován právní rámec týkající se střelných zbraní, aby se zločincům a teroristům omezil přístup ke zbraním.

Vyšetřování kyberkriminality je v mnoha ohledech obtížné. Program navrhuje posílit kapacitu donucovacích orgánů, zejména prostřednictvím Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě agentury Europol, a odstraňovat překážky pro trestní vyšetřování kyberkriminality, především pokud jde o přístup k důkazům. Současně bude mezi prioritní činnosti zařazeno provádění stávajících právních předpisů týkajících se útoků proti informačním systémům a boje proti sexuálnímu vykořisťování dětí.

Toto je pouze několik příkladů z rozsáhlého seznamu cílených opatření, která Komise v příštích pěti letech uskuteční a která jsou podrobně popsána v Evropském programu pro bezpečnost. Nově vznikající hrozby si mohou vyžádat další reakci EU.

 

Jak se program týká jmenné evidence cestujících a ochrany údajů?

Evropská jmenná evidence cestujících (PNR) je předmětem významného právního předpisu, o němž se jedná od roku 2011. Po nedávných teroristických útocích v Paříži a Kodani se Rada a Evropský parlament zavázaly urychlit svou práci a usilovat o dosažení dohody do konce roku 2015. Komise bude se svými spoluzákonodárci spolupracovat na urychleném přijetí tohoto efektivního právního nástroje, který je plně v souladu se základními právy.

Komise rovněž zvažuje horizontální přístup ke spolupráci se třetími zeměmi ohledně využívání údajů PNR. Zatím Komise očekává stanovisko Evropského soudního dvora ohledně toho, zda je návrh revidované dohody o PNR s Kanadou v souladu se Smlouvami EU.

Neméně důležitá je aktuální práce Parlamentu a Rady na návrzích legislativy o ochraně údajů, které předložila Komise a které by občanům poskytly účinnější ochranu a dále by usnadnily práci donucovacích orgánů.

 

Jsou dnešní bezpečnostní hrozby jiné než ty, jež byly identifikovány v roce 2010?

Tři priority identifikované v programu pro bezpečnost nejsou novými fenomény. Představovaly již hlavní cíle strategie vnitřní bezpečnosti na období 2010–2014. Došlo nicméně k vývoji v míře a komplexnosti těchto hrozeb a odpovídající vývoj musí prodělat i naše evropská strategie. V tomto ohledu program vychází z činností prováděných v nedávných letech, a zajišťuje tak konzistentní a kontinuální činnost.

 

Dosahujeme bezpečnosti na úkor základních práv?

Přístup Unie k boji proti terorismu a dalším bezpečnostním hrozbám musí vycházet ze společných demokratických hodnot našich otevřených společností. Bezpečnost a dodržování základních práv nejsou v konfliktu – představují konzistentní, vzájemně se doplňující cíle politiky.

Komise zajistí důkladné posouzení legislativních a politických nástrojů, aby se zajistilo, že účinně zvyšují úroveň bezpečnosti a jsou v plném souladu se základními právy, a že případné dopady na volný pohyb a ochranu osobních údajů budou plně v souladu se zásadou proporcionality.

Přístup EU v oblasti bezpečnosti bude dodržovat a prosazovat základní práva tak, jak jsou zakotvena v Listině základních práv. Všechny nástroje musí být v souladu se zásadami nezbytnosti, proporcionality a zákonnosti, s odpovídajícími zárukami zajišťujícími odpovědnost a soudní nápravu.

 

Co dělá EU v boji proti terorismu?

EU podporuje členské státy v prevenci terorismu a boji proti němu různými nástroji. Poskytuje právní rámec, který pomáhá koordinaci přeshraniční činnosti donucovacích orgánů. Mezi významné nástroje patří Evropský zatýkací rozkaz, Evropský informační systém rejstříků trestů a mechanismy vzájemné právní pomoci se třetími zeměmi.

Zadruhé EU podporuje praktické úsilí členských států v boji proti radikalizaci prostřednictvím sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci, jež odborníkům a osobám z praxe umožňuje výměnu osvědčených postupů.

Zatřetí EU přispívá k prevenci financování terorismu prostřednictvím právních předpisů proti praní peněz, sítě finančních zpravodajských jednotek EU a Programu sledování financování terorismu mezi EU a USA. Další informace o konkrétních akcích v boji proti terorismu viz MEMO/15/3140.

 

Co EU dělá proti obchodování s lidmi a převaděčství migrantů?

Převaděčství migrantů a obchodování s lidmi jsou závažnou přeshraniční trestnou činností, která představuje prioritu politického programu EU. Od roku 2011 má EU směrnici pro prevenci obchodování s lidmi, boj proti němu a na ochranu obětí. Stávající politika a legislativní rámec přispěly k větší a lepší spolupráci mezi různými agenturami EU i na různých vládních úrovních. Kromě toho budou posílená opatření proti převaděčství migrantů (podrobnější informace viz také MEMO/15/3261) důležitou součástí připravovaného Evropského programu pro migraci.

 

Jak vypadá vnější dimenze bezpečnosti?

Mnoho bezpečnostních problémů vzniká mimo EU. Spolupráce se třetími zeměmi je zásadním prvkem Evropského programu pro bezpečnost. EU založila protiteroristickou iniciativu pro západní Balkán, která má zlepšit regionální spolupráci a sdílení informací o boji proti terorismu a džihádismu v evropském sousedství. Po zasedání Rady pro zahraniční věci konaném dne 9. února 2015 EU dále zahájila nový program „Boj proti radikalizaci a zahraničním teroristickým bojovníkům“. EU v současnosti poskytuje 10 milionů eur na boj proti radikalizaci v Sahelu a Maghrebu a pro zastavení přílivu zahraničních bojovníků ze severní Afriky, Blízkého východu a západního Balkánu (viz IP/15/4865).

Vnějšími aspekty bezpečnosti se bude komplexněji zabývat strategický přezkum, který zahájila vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyně Komise, jakož i probíhající přezkum evropské politiky sousedství.

 

Můžete uvést příklady, kdy koordinace EU v oblasti bezpečnosti přinesla konkrétní výsledky?

Zločinci překračují hranice. Díky vzájemné spolupráci máme větší šanci je dopadnout. Evropský zatýkací rozkaz je důležitým nástrojem pro zadržení pachatelů trestných činů a pro zefektivnění našich systémů trestního soudnictví. Zajišťuje rychlé vrácení mnoha podezřelých, kteří by se jinak mohli vyhnout spravedlnosti. Zejména díky tomuto nástroji mohl být v roce 2005 jeden z londýnských bombových atentátníků během několika týdnů vydán z Itálie zpět do Velké Británie. Díky témuž mechanismu mohly v roce 2014 belgické orgány zadržet hlavního podezřelého z útoku v židovském muzeu v Bruselu, jenž uprchl do Francie.

Terorismus v Evropě vyživují extremistické ideologie. Díky sdílení vědomostí a odborných znalostí jsme silnější v boji proti radikalizaci. Síť pro zvyšování povědomí o radikalizaci (RAN) uspořádala 30. ledna 2014 v Haagu Konferenci měst na téma zahraničních bojovníků odcházejících do Sýrie. Na této konferenci se setkalo 120 místních pracovníků z 23 dotčených měst v různých členských státech a 50 zástupců vnitrostátních orgánů z většiny členských států EU a odborníků RAN, aby projednali otázku „zahraničních bojovníků“ a vyměnili si znalosti a zkušenosti.

Sítě organizované trestné činnosti působí přes hranice. Budeme-li spolupracovat, můžeme je zastavit, ať jsou kdekoli. V březnu 2015 bylo za podpory Europolu, Eurojustu a téměř 400 příslušníků donucovacích orgánů v České republice, Francii, Maďarsku, Německu, Rakousku, na Slovensku a v Kosovu[1] zatčeno 77 osob podezřelých z rozsáhlého převaděčství migrantů z Kosova do EU, čímž byla tato organizovaná zločinecká síť prakticky rozbita.

 

Co bude následovat?

Evropský program pro bezpečnost musí být společným programem. Výsledků v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti se dosáhne pouze tehdy, pokud všichni dotčení aktéři, včetně orgánů EU, členských států, agentur EU a příslušných subjektů občanské společnosti udělají více pro lepší spolupráci.

Komise proto s ohledem na nadcházející zasedání Evropské rady v červnu 2015 vyzývá Evropský parlament a Radu, aby tento program schválily jako obnovenou strategii vnitřní bezpečnosti a aktivně se zapojily do jeho provádění v úzké spolupráci se všemi příslušnými aktéry.

Komise vyzývá orgány EU a členské státy, aby tento program přijaly jako základ pro spolupráci a společnou činnost Unie v oblasti bezpečnosti v příštích pěti letech s cílem vytvořit skutečný prostor vnitřní bezpečnosti EU.

 

[1]Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/99 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

Celý článek ke stažení zde:

CI02_67_69_Evropský program pro bezpečnost.pdf