EY: Slibný nástup čtvrté průmyslové revoluce v českých firmách brzdí chybějící kvalifikovaný personál

Průmysl 4.0 představuje budoucnost výroby včetně nového přístupu k práci s daty. Zvýšení efektivity práce (64 % respondentů), zvýšení produktivity (56 %) nebo dosažení větší flexibility výroby (41 %) – to vše nejčastěji skloňovali jako potenciální přínos čtvrté průmyslové revoluce respondenti nového průzkumu „Průmysl 4.0 z pohledu české praxe“. Průzkum provedla poradenská společnost EY mezi 64 významnými českými výrobními společnostmi. Téměř třetina výrobních podniků navíc považuje Průmysl 4.0 za možný způsob omezení dopadů aktuálního nedostatku pracovní síly nebo jako možnost snížení celkových nákladů.

Pouze 34 % společností má zkušenosti se zaváděním konkrétních technologií a nástrojů Průmyslu 4.0. Budoucnost však může být úplně jiná. 59 % výrobních společností chce v příštích třech letech investovat do technologií a nástrojů Průmyslu 4.0. Společnosti plánují implementovat analýzu interních dat – big data (62 %), datovou integraci s obchodními partnery (49 %), počítačovou virtualizaci a simulaci (46 %) a autonomní roboty (32 %).

České výrobní společnosti si již dnes velmi dobře uvědomují potenciál Průmyslu 4.0. Více než polovina z nich plánuje v příštích třech letech investovat do nástrojů Průmyslu 4.0. Nejčastěji jsou přitom zmiňována big data (62 %), u kterých se očekává významná součinnost státu v podobě podpory při budování klíčové ICT infrastruktury. Řada firem zároveň plánuje již v příštím roce datovou integraci s obchodními partnery, počítačové virtualizace a simulace nebo využívání autonomních robotů,“ vysvětluje Petr Knap, vedoucí partner podnikového poradenství a Digital Champion společnosti EY ve střední a jihovýchodní Evropě.

 

Vysoké povědomí o Průmyslu 4.0

Téměř 94 % respondentů uvedlo, že se s pojmem Průmysl 4.0 již setkalo. Skoro dvě třetiny z dotázaných si čtvrtou průmyslovou revoluci spojují s propojováním internetu věcí, služeb a lidí, a téměř ve stejné míře také se současným trendem digitalizace. Jako horizontální a vertikální systémovou integraci si Průmysl 4.0 představuje 42 % společností.

Průmysl 4.0 představuje především významný faktor s vlivem na konkurenceschopnost společností. V souvislosti s jeho rozvojem plánují firmy změny business modelu napříč většinou zúčastněných sektorů a jako hlavní očekávaný přínos manažeři vidí zvýšení efektivity práce.

Pozitivní pohled na Průmysl 4.0 je třeba v rámci organizace prosadit jako příležitost a prostřednictvím konkrétních pilotních projektů dostat Průmysl 4.0 do každodenních úkolů, zařadit ho na každodenní agendu,“ říká Jan Burian, senior manažer podnikového poradenství společnosti EY.

Zvýšení efektivity práce je respondenty vnímáno jako hlavní očekávaný přínos implementace Průmyslu 4.0, přičemž většině společností se na základě implementace prvků Průmyslu 4.0 již podařilo efektivitu práce zvýšit. Reálné přínosy Průmyslu 4.0 pro zajištění datových podkladů pro řízení výroby potvrdilo více společností než těch, které tyto přínosy do budoucna očekávají. Naopak v oblasti zvýšení flexibility výroby a řešení nedostatku pracovní síly jsou očekávání společností výrazně vyšší, než co nabízí současná realita.

 

V oblasti zvyšování flexibility výroby nejsou očekávání zatím naplňována – z naší zkušenosti často kvůli tomu, že společnosti zavádějí pouze dílčí prvky Průmyslu 4.0 (dílčí robotizace, práce s RFID identifikací nebo využití omezené části výrobních dat) a žádná česká výrobní společnost zatím neaplikuje uceleně a koncepčně celkový přístup k zavedení Průmyslu 4.0,“ upřesňuje Petr Knap.

 

Zkušenosti s Průmyslem 4.0 prozatím na nízkých hodnotách

Reálná praxe je však prozatím jiná. Se zaváděním nástrojů a technologií Průmyslu 4.0 má zkušenosti pouze třetina společností. Polovina z nich již implementovala datovou integraci s obchodními partnery, 45 % pak implementovalo analýzu interních dat (Big data) a stejné procento také počítačovou virtualizaci a simulaci. Aditivní výrobu (např. 3-D tisk) implementovalo 41 % společností.

Mezi klíčová opatření, která již respondenti zavedli za účelem usnadnění zavedení nástrojů a technologií Průmyslu 4.0 patří vylepšení informačních systémů (60 %), změna systému plánování (37 %) a spolupráce s výzkumnými / vzdělávacími institucemi (31 %). Z průzkumu naopak vyplynulo, že 15 % společností žádná opatření usnadňující implementaci prvků Průmyslu 4.0 nezavedla a ani se je zavést v nejbližší době nechystá.

Z průzkumu vyplývá převažující zaměření respondentů na technické aspekty realizace Průmyslu 4.0. Pro úspěšné zavedení tak zásadní změny bude ovšem klíčové upravit i organizační a manažerské postupy,“ říká Jan Burian.

 

Překážky implementace Průmyslu 4.0

Vysoké investice jsou dle respondentů jednou z největších překážek implementace prvků Průmyslu 4.0. Z tohoto důvodu společnosti očekávají subvence od státu. Respondenti považují za klíčové překážky implementace nástrojů a technologií Průmyslu 4.0 kromě celkové výše investičních výdajů (57 %) také nedostatek kvalifikovaného personálu (57 %), bezpečnost dat (27 %) a nedostatečné povědomí o Průmyslu 4.0 (24 %).

 

Potřebná podpora ze strany státu

60 % výrobních společností považuje za nejužitečnější krok podpory čtvrté průmyslové revoluce ze strany státu definování plánu investičních pobídek. 44 % společností by uvítalo podporu nových studijních oborů zaměřených na interdisciplinární integraci a mezioborové zkušenosti, více než třetina respondentů očekává podporu státu při budování klíčové sdílené ICT infrastruktury. Současnou úroveň standardizace Průmyslu 4.0 v ČR považuje za nedostatečnou více než 56 % společností. „Z krátkodobého pohledu je klíčová správně nastavená standardizace a vyjasnění právního rámce, dlouhodobě je zásadním limitujícím faktorem rozvoje Průmyslu 4.0 kvalifikovaný personál,“ dodává Jan Burian

 

  •  

Nejnovější analýza EY Digital Deal Economy Study poradenské společnosti EY poukazuje na fakt, že mnohé netechnicky orientované firmy již nezvládají držet krok se současným tempem inovací a – s ohledem na vlastní časové i finanční možnosti – směřují pozornost k fúzím a akvizicím a uzavírání společných podniků, od nichž si usnadnění vstupu do digitální sféry slibují.

Ze studie EY, která vychází z názorů 600 vedoucích pracovníků významných celosvětově působících společností, vyplývá, že 90 % netechnicky orientovaných firem čelí konkurenci podniků, které již moderní technologie využívají. V reakci na zvýšenou konkurenci a změny prostředí vidí východisko ve fúzi či akvizici více než dvě třetiny (67 %) respondentů.

Vedoucí pracovníci firem si uvědomují, že digitální transformace má dopady na veškeré aspekty jejich podnikání, od těch hlavních, nejviditelnějších aktivit až po podpůrné činnosti. Zásadní otázka v této souvislosti zní, zda si podniky dokáží nezbytné zázemí v oblasti digitálních technologií vybudovat a zajistit samy, nebo si ho musí koupit,“ říká Peter Wells, vedoucí partner transakčního poradenství společnosti EY v ČR a dodává:„Všude kolem sebe pozorujeme, jak se v důsledku technologického pokroku jednotlivá odvětví nadále sbližují a urychlují se změny v chování spotřebitelů. Podniky jsou tak nuceny hledět dále do budoucnosti a všímat si strategických obchodních příležitostí, chtějí-li zůstat konkurenceschopné.“

Překotný technologický rozvoj ještě umocňuje nároky, s nimiž se podniky již tak musí v současné době potýkat – konkurenční výhodu tak získávají ti, co se dokáží nejrychleji přizpůsobit. Hranice mezi jednotlivými odvětvími se prolínají, z čehož těží nastupující firmy s obchodními modely založenými na spolupráci, které boří veškerá zažitá pravidla. Chce-li společnost v digitálním světě uspět, jen vhodná kapitálová strategie ji nespasí. Musí být podpořena aktivním přístupem vedoucích pracovníků, kteří si budou stát za svými rozhodnutími, podpoří inovace a nastaví jasnou strategii firmy,“ říká Petr Knap, vedoucí partner podnikového poradenství a Digital Champion společnosti EY ve střední a jihovýchodní Evropě.

 

Strategická alokace kapitálu jako základní kámen digitální agendy


Přestože většina (85 %) oslovených firem vyčlenila na digitální transformaci určitý počet lidí a prostředků, více než polovina (59 %) přiznává, že na to, aby udržely tempo s technologickým rozvojem, nemají dostatečné interní zdroje ani schopnosti. Navíc pouze 55 % podniků údajně disponuje dostatečně vyspělými procesy umožňujícími výši potřebného kapitálu přesně vyčíslit.

Klíč k digitální budoucnosti nespočívá v pouhém rozvoji IT či jednorázových investicích – rozsah probíhajících změn je enormní a vyžaduje jasnou kapitálovou strategii. Řada společností se patrně bude potýkat s nedostatkem financí a zamýšlené plány týkající se digitálních technologií nezvládne realizovat. Na věc je třeba nahlížet komplexně, podniková strategie začleňování moderních technologií musí jít s tou kapitálovou ruku v ruce. Odpovídající alokace kapitálu svědčí nejen o dlouhodobém odhodlání managementu v digitálním světě uspět, ale zároveň o podpoře inovací v rámci firemní kultury,“ vysvětluje Peter Wells.

 

 

Celý článek ke stažení zde:

CI03_2016_06_EY_CI_SABLONA.pdf