Inkoust

 

Dlouho se psalo barvou nejrůznějšího původu (z miner. barviv, z ovoc. štav a p.). V Číně se užívalo od pradávna tuše, vyráběné spálením laku n. ze sazí z jedlového uhlí. V pozdějším Římě se psalo jakousi tuší vyráběnou, podle zprávy spis. Dioskora (Materia medica, asi z r. 67 po Kr.), ze sazí, klovatiny, klihu a směsi skalice zelené a modré. Inkoust duběnkový znali v pozdějším Egyptě, soudíc podle tzv. Leydenského papyru z 3. století po Kr. Ve středověku je zmínka o duběnk. i až z r. 624 po Kr.

Inkoust alizarinový připravil roku 1856 A. Leonhardi.