Investice do infrastruktury je sázka na jistotu

řekl CzechIndustry prezident Železnic Ruské federace Vladimír Jakunin

 

Dubnové konference generálních ředitelů drah sdružených v Organizaci pro spolupráci železnic (OSŽD) v Praze se zúčastnil prezident Železnic Ruské federace (RŽD) Vladimír Jakunin. Požádali jsme ho v této souvislosti o rozhovor. Vzhledem k jeho nabitému programu se interview neuskutečnilo. V. Jakunin nám slíbil, že odpovědi zašle redakci písemně. Své slovo dodržel. Odpovědi otiskujeme v čase, kdy už nestojí v čele ruských železnice. V srpnu abdikoval na tuto funkci a nyní se uchází podle informací z tisku o křeslo v horní komoře ruského parlamentu.

 

Pane Jakunine, v Praze se konala 30. konference generálních ředitelů Organizace pro spolupráci železnic (OSŽD). Která hlavní témata byla předmětem konference?

V podmínkách globalizace musí být železniční síť kontinentu jediným organismem, bez sladěné práce pracovníků drah v různých zemích není snadné nabídnout pasažérům a odesílatelům nákladů kvalitní produkt. Proto bylo poslední zasedání konference zasvěceno otázkám zdokonalení normativní právní báze, která reguluje prakticky všechny aspekty organizace euroasijských převozů.

Na harmonizaci právní báze mají zájem i nákladní přepravci, pro které je důležité zachovat si konkurenceschopnost, a železniční společnosti, jež směřují k rozšíření dostupnosti na trhu a objemu převozu nákladů. Také státy se o tento proces zajímají do té míry, nakolik dovoluje rozvoj mezinárodních železničních přeprav realizovat státní vnější a tranzitní potenciál a získat široké spektrum multiplikačních efektů rozvoje transportu a obchodu.

 

OSŽD spojuje národní železniční společnosti z centrální a východní Evropy a Asie. Jaká je její role v systému mezinárodních železničních organizací a co představuje?

Organizace pro spolupráci železnic byla založena v roce 1956, dnes spojuje 26 států Evropy a Asie, na jejichž železnicích platí jediné mezinárodní právo.

Hlavní cíle OSŽD spočívají ve smluveném rozvoji mezinárodních nákladních a osobních převozů v euroasijském prostoru, zdokonalení mezinárodního transportního práva, formování sjednané dopravní politiky v oblasti mezinárodní železniční přepravy, rozvoji spolupráce v oblasti exploatace železnic.

Je to jediná depozitní organizace celého systému dohod a smluv, které představují právní základ činnosti železničních společností prakticky ve všech aspektech organizace euroasijského převozu: v nákladní a osobní dopravě, pravidlech používání vagónů, otázkách financí a výpočtů, tarifů, kódování a informatice.

 

Železniční dráhy jsou důležitým elementem v mezinárodní spolupráci a obchodu. Hlavně v asijských zemích byly za poslední roky postaveny tisíce kilometrů železnic. Které z těchto projektů považujete za nejdůležitější?

Nerovnoměrnost tempa rozvoje světové ekonomiky svědčí o složitosti a významu změn v její kompozici. Geopolitické centrum obtížnosti se postupně přesouvá na východ, do zemí střední Asie a tichooceánského regionu.

Je patrné, že dosažené úspěchy jsou podmíněny také aktivní investiční činností v těchto zemích. Například objem vkladu do rozvoje kapitálových transportních aktivů a objektů transportní infrastruktury v Číně v roce 2014 podle údajů Mintransu převýšil 409 mld. dolarů (asi 2,5 z HDP), z čehož na rozvoj železniční infrastruktury bylo vyděleno přibližně 130 mld. Objem investic odráží tempo rozvoje železniční dopravy v Číně - v roce 2014 bylo do provozu uvedeno 8,4 tisíce kilometrů nových železničních tratí.

Myslím, že nejdůležitější, co se týče ekonomického a sociálního rozvoje, jsou projekty stavby vysokorychlostních železničních tratí. K dnešnímu dni se Čína stala světovou jedničkou co do rozměru tratí - čítají 16 tisíc kilometrů, a plánuje její další růst.

Současně s tímto klíčovým elementem mezinárodní spolupráce vzniká společná práce eurasijských států na komplexním rozvoji mezinárodních dopravních koridorů, klíčových pozemních tepen pro převoz v eurasijské dopravě. Ty se z největší části táhnou přes území Ruské federace. Rozšíření propustnosti železniční dopravy, zdokonalení normativní právní báze převozů a zavedení předních logistických ustanovení - to je jen část úloh, které se efektivně řeší s účastí RŽD a.s.

 

S přihlédnutím k rozsáhlosti Ruska je železniční doprava logicky klíčová a nezaměnitelná. Ruská vláda plánuje obšírné obnovy stávajících železnic a stavbu dalších drah. Můžete nám říci více o těchto plánech?

Mezi naše největší projekty patří stavba vysokorychlostní železniční trati a taktéž zdokonalení Bajkalsko-amurské a Transsibiřské magistrály.

První částí vysokorychlostní trati Moskva - Jekatěrinburg bude trať Moskva – Kazaň. Nová železnice spojí sedm subjektů Federace. To je 770 km.

Není tajemstvím, že investice do infrastruktury je sázka na jistotu, nejen co se týče investic do podnikání, ale i do sociálně-ekonomického růstu země. Konsorcium vedoucích ruských institucí spočítalo makroekonomický efekt ze zavedení vysokorychlostní trati: prvních 12 let po uvedení do provozu trasy půjde podle předpokladu celkový přírůst HDP Ruské federace na účet aglomeračních efektů, které jsou podmíněny růstem produktivity práce a zvýšením pracovní aktivity v nesurovinových sférách ekonomiky, 11,7 bilionu rublů. Výše dodatečných daňových přírůstků bude za tuto dobu 3,8 bilionu rublů, což několikrát převyšuje cenu realizace projektu.

Před dvěma lety jsme začali s modernizací železniční infrastruktury Bajkalsko-amurské a Transsibiřské magistrály, se zdokonalením propustnosti těchto tras, stavbou doplňkových hlavních tras, rozchodů, rekonstrukci více než 90 stanic, řady velkých a středních staveb a železničních tras. Realizace těchto a dalších projektů dovolí zvětšit do roku 2018 objem převážených nákladů z hlavních nalezišť Východního prostoru o 66 mil. tun za rok v porovnání s rokem 2012.

 

Stavba Bajkalsko-amurské magistrály přitáhla zájem médií v 70. a 80. letech minulého století. Její celková délka je 3819 kilometrů. Spletitost magistrály spočívá v tom, že zahrnuje 4200 mostů a kanálů s celkovou délkou 400 kilometrů a 21 tunelů s délkou 47 km. Po jejím dokončení se mluvilo o tom, že její zátěžový koeficient je malý, což se mělo změnit začátkem tohoto století. Zajímá mě, jestli byla tato investice výhodná, nebo ne?

Už v 80. letech poukazovali sovětští ekonomové na to, že z plánovaných devíti územně-výrobních komplexů, které měly zabezpečit zátěž Bajkalsko-amurské magistrály, je realizován jen jeden - v Něrjungrinské uhelné pánvi. Kromě toho prožívalo Rusko v 90. letech ekonomickou krizi. Průmysl nerostl, snižoval se i objem převozu. Tehdy mnozí hovořili o neefektivnosti magistrály.

Dnes je situace jiná. Musím říct, že doposud nezačala práce na mnoha velkých prozkoumaných nalezištích nerostných surovin. I s ohledem na to je dnes na mnoha částech Transsibiřské i Bajkalsko-amurské magistrály zátěž železniční trati výše střední (70 - 90%), ale na jednotlivých úsecích dosahuje koeficient využitelnosti kritické úrovně. Hlavně proto jsme přistoupili k modernizaci, zvýšení propustnosti magistrály.

 

Po Bajkalsko-amurské pokračuje stavba Amursko-jakutské magistrály, která by měla být v budoucnu prodloužena železničním tunelem pod Beringovým průlivem a vést tak na americký kontinent. Tak by měl být realizován plán, který byl nanesen již v carském Rusku. Dnes se v tisku občas objeví informace, že vláda chce tento plán realizovat. Jsou to jen sny, nebo se už jedná o konkrétní plány?

Nápad spojení Ruska s Aljaškou není nový. Vznikl ještě v polovině 19. století. V Sovětském svazu dokonce existoval reálný projekt. Pokud bude přijato rozhodnutí o jeho realizaci, tak zcela jistě bude potřebovat zdokonalit. Předpovídat jeho osud a tím spíše lhůty jeho naplnění nemohu. Jistě chápete, že vše záleží na politické vůli lídrů zainteresovaných mocností a také na finančně-ekonomické situaci těchto zemí.

 

Nová vysokorychlostní železnice má spojit Čínu s Evropou přes Rusko a být dopravním mostem mezi kontinenty. Realizovat tento záměr mají čínské společnosti. V jakém stadiu se tento projekt nachází?

V rámci zlepšení partnerských vztahů v oblasti vysokorychlostní železniční dopravy opravdu vyvíjíme obrovskou iniciativu při stavbě Eurasijského železničního koridoru na trase Moskva - Peking. Pilotní částí má být právě úsek Moskva - Kazaň, o kterém jsem mluvil.       

V květnu podepsalo Národní shromáždění Čínské lidové republiky ve věci rozvoje a reforem, Ministerstvo dopravy Ruské federace, Čínské železnice a Ruská železnice memorandum o formách spolupráce, modelu financování a investic do tohoto projektu.

Memorandum počítá s investicí čínské strany do základního kapitálu speciální projektové společnosti vytvořené pro realizaci projektu a s také nabídkou úvěru. Kromě toho se předpokládá možnost navýšení investic a poskytnutí doplňkových komerčních půjček.

Dokument o vytvoření projektové dokumentace pro stavbu úseku Moskva - Kazaň je už podepsán, smlouvu uzavřela akciová společnost Rychlostní magistrály a konsorcium projektových společností při účasti Mosgiprotrans a.s., Nižegorodmetroprojekt a.s. a China Railway Eryuan Engineering Group Co. Ltd. Doba vyplnění prací se podle smlouvy pohybuje mezi lety 2015 - 2016.

V blízké době bude ruská a čínská strana podepisovat mapu tras a další spolupráce v rámci realizace projektu.

 

V minulém roce navrhla ruská strana v rámci dohod mezivládní komise pro ekonomickou, průmyslovou, vědeckou a technickou spolupráci mezi Ruskou federací a Českou republikou českým společnostem, aby se účastnily na modernizaci železnic v Rusku. Platí ještě tato nabídka?

Když jsme u toho, mezivládní komise nezasedala už řadu letu, ale to nebrání ve spolupráci Ruska a Česka v oblasti železničního transportu, která se rozvíjí v souladu s Memorandem o spolupráci mezi RŽD a Českými drahami.

V tomto dokumentu jsou zafixovány plány stran spolupracovat na realizaci společných projektů v oblasti železničních převozů s cílem zvýšení jak osobních, tak i nákladních toků při účasti ruského a českého dopravního systému. V souvislosti s tím bych chtěl zvláště ocenit podporu ze strany Velvyslanectví České republiky v Moskvě a hlavně pana velvyslance V. Remka, který se aktivně snaží nejen podporovat dřívější vztahy, ale i najít sféry činnosti pro vzájemnou spolupráci.

V současné době spolu s českými partnery prosazujeme řadu projektů, které zahrnují oblast vysokých technologií, modernizaci činných vlakových souprav a rozvoj terminálově-logistické infrastruktury.

Jsme otevřeni rozvoji partnerství s českými společnostmi a s radostí projednáme nabídky o realizaci společných projektů.

 

Konkrétně jakých velkých projektů se mohou české společnosti účastnit?

V současné době máme řadu konkrétních projektů, které vypracovaly naše státy v souladu s dosaženými ujednáními a podepsanými dohodami.

V roce 2014 uzavřely nekomerční partnerství Asociace výrobců železniční techniky (OPŽT) a Asociace podniků českého železničního průmyslu (ACRI) a podepsaly spolu strategickou dohodu o spolupráci.

V rámci rozvoje stavu spolupráce podepsala NIIAS a.s. - dceřiná společnost RŽD a.s., a OPŽT, na jedné straně a české společnosti UniControls a RACOM na straně druhé dohodu o spolupráci.

Předpokládají společnou práci a zavedení nových technických prostředků pro systémy řízení a zajištění bezpečnosti provozu vlaků na základě satelitní navigace a moderních systémů rádiového spojení.

Kromě toho se pracuje na možnosti účasti české strany v realizaci projektu stavby a modernizace terminálově-logistického komplexu Bělyj Rast.

Zkoumá se také možnost využití řady českých zkušeností v oblasti šetření energie.

K velké lítosti nutno říci, že neopodstatněné sankce ve finanční sféře mají v první řadě negativní vliv na podmínky realizace těchto projektů. Vzhledem k nynější situaci je orientace našich zahraničních partnerů na ruský trh ve velké míře svázána s nutností řešit otázky lokalizace výroby, k čemuž je potřeba více hlubokých kooperativních vztahů.

 

Jste prezidentem světového veřejného fóra Dialog civilizací. Jaké jsou jeho hlavní úkoly? Daří se naplňovat jeho cíle?

Světové veřejné fórum Dialog civilizací je mezinárodní nevládní organizace, která sleduje a vytváří modely možné budoucnosti lidstva s cílem udržení inkluzivního společenství a politického rozvoje v zájmech stability v celém světě. Fórum prostřednictvím mezinárodního a mezikulturního dialogu zkoumá aktuální otázky současného světového rozvoje, se zvláštním zaměřením na události, které jsou nebo se mohou stát příčinami velkých politických, ekonomických a kulturních konfliktů.

V rámci fóra byly například před několika lety do světové finančně-ekonomické krize vyvozeny závěry o konečnosti a bezperspektivnosti stávajícího modelu “spotřebitelství pod ochranou zbraně”, jak ho pojmenoval spolupředseda fóra, indický myslitel, Jagdish Kapur. Tehdy byly širokému publiku představeny práce o dravčí přirozenosti kapitalismu a transnacionální finanční oligarchii, které mohou narušit jakékoliv, na první pohled stabilní a autoritativní, finanční systémy. 

V rámci každoročních diskusí na rhodském fóru hovoří experti, je tomu tak po celých 15 let existence fóra, o růstu protikladných názorů v dnešním světě, o nutnosti hledat cesty překonání opozice založené ne na síle zbraně, ale na rozumu a duchovně-kulturních cennostech, které spojují různé národy a civilizace. Naši partneři souhlasí s tím, že lidstvo musí jít po alternativní cestě rozvoje, utvrzovat a podporovat různorodost a mnohopolárnost světa.

Na fóru je neustále slyšet výzva k tomu, aby lidé, kteří rozhodují, odvrátili chaos, do kterého se svět řítí. Bohužel, a to je osud všech moudrých prognóz, se předpovědi expertů Světového veřejného fóra naplnily v tom nejhorším z možných scénářů. Ve výsledku dnes hledáme způsoby nápravy globálního zmatku a obnovy světa.  Tomuto tématu bude právě zasvěceno příští 13. zasedání rhodského fóra, které se uskuteční 8. - 12. října v Řecku.

 

V roce 2009 jste byl za váš vklad do utužení vztahů mezi Ruskem, Českou republikou a Slovenskou republikou oceněn Řádem sv. Cyrila a Metoděje (pravoslavné církve na území Česka a Slovenska). Co pro Vás ocenění znamená, jaký máte osobní vztah k České republice a jak vidíte budoucnost česko-ruských vztahů?

Řád svatého Cyrila a Metoděje mi byl udělen jako hlavě Fondu Ondřeje Prvozvaného a Centra národní slávy, dvou ruských veřejných fondů, které se podílejí na sjednocování pravoslavného světa na základě podpory a rozvoje kulturně-duchovních vztahů a naplňují tzv. národní diplomacii.

Děkuji pravoslavné církvi českých zemí a Slovenska za vysoké ocenění, cením si ho jako důkazu správnosti a dobrého načasování toho, co děláme pro upevnění rusko-českých vztahů.

Během mnoha let pořádají fondy různé akce, organizují semináře a konference v Karlových Varech a v Praze. Konkrétně v květnu 2009 byly v rámci programu fondů přivezeny ostatky Alexandra Něvského do Čech a na Slovensko.

Mezi Ruskem a Českem existují dávné kulturní, vzdělávací a ekonomické vztahy, ale to, co je hlavní, jsou přátelské, pevné a nadějné osobní vztahy mezi obyvateli našich zemí.

Budoucnost těchto vztahů je v rukou mladé generace a všechno záleží na tom, jaké cennosti jim budou na úrovni rodiny a vzdělání vštěpovány společností. Je důležité, aby byly tyto cennosti spojeny s těmi příklady z historie a tradice, na které se orientují odpovědní a vzdělaní lidé.

Můj osobní vztah k České republice je přátelský, jejím občanům přeji šťastnou budoucnost.

 

Celý článek ke stažení zde:CI03_15_40_41_Je nutno čelit_KYBERKRIMI_CI_SABLONA.pdf