Jsme tady od toho, abychom v případě výpadku dodávek nebo nenadálých situací měli v zásobách základní komodity a mohli zajistit chod státu,

řekl CzechIndustry Pavel Švagr, předseda Správy státních hmotných rezerv

Pane předsedo, co vše si máme představit pod pojmem státní hmotné rezervy (SHR)?

Vezmu to z gruntu. Správa státních hmotných rezerv je ústředním orgánem státní správy pro oblast hospodářských opatření v době krizových stavů a státních hmotných rezerv. Co se týká vaší otázky co si představit pod hmotnými státními rezervami, odpověď je jednoduchá. Jde o hmotné rezervy, mobilizační a pohotovostní zásoby, ale také zásoby pro humanitární pomoc. Víte, v dnešní době většina lidí spoléhá na to, že když budou něco potřebovat, tak si to prostě koupí. Takže jsme tady od toho, abychom především v případě výpadku dodávek, nebo nějakých nenadálých situací, měli na zásobách základní komodity a mohli zajistit chod státu. Ať už jde o potraviny, nebo třeba o naftu a benzin. Tím, že máme tyto zásoby, tak vlastně získáváme čas na to, aby se vzniklá krizová situace mohla řešit.

Můžete prosím upřesnit, co zahrnuje systém hospodářských opatření pro krizové stavy?

Jde o celý souhrn opatření.  Prakticky vše co s tím souvisí je definováno zákonem č. 241/2000 Sb. Stát musí být samozřejmě na potenciální krizové stavy připraven. A tak tento zákon definuje a upravuje jednotlivé krizové stavy – od přípravy hospodářských opatření pro stav nebezpečí, vlastní nouzový stav až třeba ke stavu ohrožení státu a přijímání hospodářských opatření až po vyhlášení krizových stavů. Samozřejmě že jsou i stanoveny jednotlivé kompetence počínaje vládou a konče třeba starostou obce. Věcně tento systém zahrnuje nouzové hospodářství, hospodářskou mobilizaci, nebo výstavbu a údržbu infrastruktury a regulační opatření. A samozřejmě zahrnuje i použití státních hmotných rezerv.

V podstatě tedy státní hmotné rezervy = zásoby potřebného v případě krizových stavů. Jak by tomu bylo například v případě vojenského konfliktu?

Jdete na mě pěkně zostra, rovnou s vojenským konfliktem. Je fakt, že se zdá, že minulé poklidné doby jsou pryč a dnes žijeme růstem globálního napětí a nárůstem bezpečnostních rizik. Doufám, že ta otázka zůstane jen hypotetická. Ale prostě v případě vojenského konfliktu by byl podle situace vyhlášen Parlamentem ČR krizový stav, a to buď stav ohrožení státu, nebo válečný stav. Pak by byl na základě rozhodnutí vlády ČR spuštěn systém hospodářské mobilizace. To by znamenalo, že dodavatelé mobilizačních dodávek by zahájili plnění uzavřených kontraktů například pro Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra. Samozřejmě součástí všech opatření by bylo i použití ostatních státních hmotných rezerv, tedy hmotných rezerv, pohotovostních zásob a zásob pro humanitární pomoc.

V souvislosti s klimatickou změnou se očekávají častější povodně, ale také dlouhotrvající sucha nebo tornáda. Jste připraveni i na tyto varianty?

Správa musí být připravena na všechny krizové situace. Třeba pro případ dlouhotrvajícího sucha máme ve skladech cisterny a kontejnery na dopravu pitné vody. Dále máme také úpravny vody, které mohou přefiltrovat i vodu z hloubkových vrtů. A dokonce máme i potrubí pro dálkovou dopravu vody.  A co se týká povodní, nebo spíše v posledních létech typických přívalových dešťů, pak i tady máme ve skladech odpovídající techniku. Konec konců – prakticky každý rok naše technika pomáhá především hasičům v odstraňování důsledků různých kalamitních situací. A tornáda? Nejsme typickou lokalitou, kde se tak často vyskytují, ale i v případě odstraňování následku tornád by byla nasazena obdobná technika jako při odstraňování následků po povodních. To znamená elektrocentrály, vyprošťovací technika, provizorní mosty, nebo třeba pyrotechnický materiál pro odstranění překážek na vodních tocích. Možná jsem ani všechno nevyjmenoval. To je ale logické, každá situace je jiná a vyžaduje nasazení jiných prostředků.

Důležité je v souvislosti s předcházejícím vědět, kdo a v jakém rozsahu rozhoduje o jejich použití za krizových stavů?

Tady je odpověď jasná, o použití státních hmotných rezerv za krizových stavů rozhoduje vláda ČR. Ta jediná může rozhodnout, že tyto rezervy budou poskytnuty bezplatně.

A jak je tomu mimo ně?

Samozřejmě za určitých podmínek můžeme poskytnout naše zásoby i mimo krizové situace. Nejtypičtější oblastí je asi oblast náhradního silničního přemostění. Například když se někde opravuje silniční most, tak si od nás obec, nebo stavební firma může půjčit provizorní most, který na konkrétním místě zajistí náhradní dopravu. Je jasné, že k tomu musí být uzavřena řádná nájemní smlouva. V těchto případech nejde o bezplatné zapůjčení. Podle našich interních ceníků určíme cenu za půjčení tohoto mostu. Vedle toho můžeme poskytnout některou naši techniku i bezplatně, ale tady pouze pro osoby, které se nezabývají podnikáním a pouze k zajištění výkonu státní správy, nebo pro účely sociální a humanitární.

Vezměme si za příklad situaci, kdy dojde k mimořádnému stavu a rozhodnutí o uvolnění potřebného materiálu ze státních rezerv. Dobré je vědět, kdo přebírá tento materiál, kdo zajišťuje jeho dopravu do místa určení a zodpovídá za správné nakládání s ním včetně jeho vrácení, pokud to není spotřební materiál?

Jak už jsem řekl, nejprve musí o poskytnutí pohotovostních zásob rozhodnout vláda. Správa pak zajistí dopravu na místo a předá tyto zásoby. Pokud půjčujeme techniku, tak může pracovník SSHR také přímo na místě zaučit člověka, který s ní bude pracovat. A ve chvíli, kdy je zrušen krizový stav, má zase příjemce těchto pohotovostních zásob 60 dní na to, aby půjčenou techniku vrátil.  Pokud jde o náklady, tak dopravu na místo platí SSHR. Příjemce té pomoci pak hradí výdaje na provoz zapůjčené techniky. A když ji poničí, tak zaplatí i opravu nebo náhradu škody.

Podílíte se i na zahraniční humanitární pomoci. V této souvislosti mám dvě otázky. Když pomáháme tam, kde je třeba, nehrozí, že nám to bude chybět v případě krizových stavů doma?

Já vám to popíšu na příkladu. V loňském roce jsme například poslali do Srbska, které bylo postiženo povodněmi, vysokokapacitní čerpadlo, aby odčerpalo vodu ze zatopené elektrárny. Po zásahu se k nám vrací, důkladně se prověří a zkontroluje, aby bylo připraveno k novému nasazení.  Platí, že těch čerpadel samozřejmě máme více, ale vzhledem k tomu, že v té době mohlo dojít k povodním i u nás, neposíláme v těchto krizových situacích úplně všechny. Chci tím říci, že platí princip, že každá země poskytuje v rámci humanitární pomoci to, co může, prostě co je v jejích ekonomických a věcných silách.  Takže kdyby ve stejné době došlo k podobné události u nás, zcela jistě bychom ji zvládli s naší další technikou. Pokud jde o další druhy pomoci, jako je poskytnutí spacáků, přikrývek a podobné humanitární pomoci, tak tyto zásoby jsou podle Nařízení vlády č. 463/2000 Sb. Správě státních hmotných rezerv průběžně kompenzovány. To znamená, že když pošleme humanitární zásoby do zahraničí, tak je následně průběžně doplňujeme. Proto nehrozí, že by to, co je poskytnuto do zahraničí, chybělo v případě krizových stavů v ČR.

Druhá otázka směřuje k tomu, že někdy slyšíme názor, že v rámci humanitární pomoci se posílá především to, co je doma takříkajíc na odpis nebo s koncovou záruční lhůtou...

Není to pravda, tohle bych chtěl rezolutně vyvrátit. Vždy posíláme věci, které v té krizové oblasti nejvíc potřebují a o něž místní úřady také požádají. Nikdy bychom neposlali něco, co je po záruční době nebo co už má prošlou expiraci. A co se týká konkrétní humanitární pomoci v loňském roce, pak jsme v květnu poslali přes tisíc kusů humanitárních balíčků pro povodní postiženou Bosnu a Hercegovinu. Další pomoc směřovala do Afriky. Do Libérie jsme kvůli epidemii eboly poslali 1500 ks ochranných kombinéz a 3000 ks ochranných brýlí. Do Středoafrické republiky jsme zas poslali 24 metrů dlouhý provizorní most, který tam v hlavním městě Bangui usnadnil dopravu humanitární pomoci. Pro zajímavost - stejné mosty půjčujeme v Česku obcím a krajům třeba po povodních.  Letos v únoru jsme zase poslali v rámci humanitární pomoci na Ukrajinu spací pytle, deky a izotermické folie.  

Vychází plán vytváření a udržování státních hmotných rezerv z předvídatelné politické situace a možných hrozeb?

Ano, seznam našich zásob se každé dva roky aktualizuje právě podle identifikovaných hrozeb a požadavků jednotlivých ministerstev. To vše je pak zahrnuto do Plánu vytváření a udržování státních hmotných rezerv, který schvaluje vláda a podle kterého se řídíme. Když například Ministerstvo zdravotnictví požádá, abychom nakoupili nějakou vakcínu, tak ji zahrne do tohoto plánu a my ji nakoupíme.

Podle jakého klíče jsou vybíráni dodavatelé pro státní hmotné rezervy?

Všechny tendry na dodavatele vypisujeme podle zákona o veřejných zakázkách. Přihlásit se může každý, kdo splní podmínky tendru. V minulosti se s dodavateli uzavíraly smlouvy na dobu neurčitou. To jsem změnil a nyní uzavíráme s vítězi těchto tendrů smlouvu v principu na tři roky s možnou roční opcí a pak znovu tu zakázku vysoutěžíme, abychom ověřili, že dohodnutá cena je pro stát stále nejvýhodnější. Takže seznam dodavatelů je stále otevřený a kdo nabídne nejvýhodnější cenu a odpovídající kvalitu, může se stát naším dodavatelem.

V činnosti jako je vaše, je důležitá mezinárodní spolupráce. V jakých oblastech probíhá především?

Otázce mezinárodní spolupráce věnuje Správa velkou pozornost. Konkrétně je Správa zapojena do pracovních skupin Mezinárodní energetické agentury a zástupce Správy pracuje také ve skupině pro průmyslové zdroje a telekomunikace vytvořené pod hlavním výborem pro civilní nouzové plánování NATO.

Významnou událostí posilující mezinárodní spolupráci v oblasti státních hmotných rezerv byla také Konference zemí V4 a Slovinska v oblasti státních hmotných rezerv, která se konala v dubnu letošního roku v Bratislavě. Podobnou konferenci uspořádá česká Správa státních hmotných  rezerv v roce 2017.

Správa státních hmotných rezerv je součástí Integrovaného záchranného systému České republiky. Které hlavní úkoly v jeho rámci zabezpečujete?

Jeden z důležitých úkolů Správy je zabezpečení pohonných hmot pro hasiče a policii. Tady máme dvě možnosti. Buď palivo dovezeme přímo na místo, nebo je možné použít tzv. krizovou kartu, díky které mohou policisté a hasiči tankovat u vybraných čerpacích stanic. Tyto karty mají na všech krajských ředitelstvích. 

Vedle toho máme také ve svých skladech speciální techniku, kterou si mohou složky IZS v případě potřeby vyzvednout. Jde například o mobilní chemickou laboratoř, vyprošťovací kontejner nebo kontejner na převoz nevybuchlé munice.

Během krizových situací jako jsou povodně, spouštíme také informační systém krizové komunikace – Krizkom. Zjednodušeně řečeno, tento systém nám umožňuje koordinovat pomoc pro jednotlivá města a obce.  Díky němu přesně víme, kde co potřebují. A také vidíme, jestli tam už naše pomoc dorazila nebo je teprve na cestě.  Věřte, že úkolů na Správě máme opravdu hodně a protože se doba neustále vyvíjí, chceme čas od času nejen uspořádat školení pro profesionály v krajích a v obcích, ale také různá námětová cvičení. Prostě na krizové situace musíme být připraveni nejen materiálně, ale také manažersky a koordinačně. Každý, kdo je zapojen, musí vědět co má v tu kterou minutu dělat.

Celý článek ke stažení zde:

CI02_50_51_Jsme tady od toho_SSHR.pdf