Kogenerace uspoří průmyslu, městům i lázeňství

Efektivní využití tzv. odpadního tepla, minimalizace ztrát při výrobě elektřiny a s tím spojené finanční úspory jsou hlavními důvody, proč stále si stále více průmyslových podniků, měst či lázeňských areálů nechává od ČEZ ESCO  instalovat kogenerační jednotku.
Na kogeneraci narážíme v Česku čím dál častěji. ČEZ ESCO prostřednictvím své dceřiné firmy ČEZ ENERGO nyní provozuje celkem 118 kogeneračních jednotek v různých lokalitách po celé republice. Jde o kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, při které je tzv. odpadní teplo efektivně využíváno například pro ohřev horké vody nebo k vytápění budov. Decentrální výroba elektřiny a tepla se většinou nachází tam, kde se také energie spotřebovává, a tím také dochází k minimalizaci jejích ztrát distribucí. 
„Jde o technologii na míru pro 21. století a součást soudobého trendu, kterým se energetika ubírá. Desítkám našich zákazníků navíc vlastní kogenerace garantuje spolehlivost dodávek,“ vysvětluje generální ředitel ČEZ Energo Michal Rzyman.
Kogenerace je vhodným řešením energetických úspor zejména pro velké odběratele tepla, k nimž se řadí průmyslové podniky, lokální komunální výtopny, nemocnice a zdravotnická zařízení, školy, hotely a lázeňské areály či obchodní a sportovní centra. Kromě stabilizace dodávek a ceny tepla může toto zařízení, ať již instalováno v budově, nebo v kontejnerovém provedení, fungovat také jako záložní zdroj zajišťující dodávku elektřiny v případě rozsáhlého výpadku elektřiny, tzv. blackoutu. A v neposlední řadě šetří palivové zdroje (zejména zemní plyn) a snižuje emise CO2. Jejich konkrétní úspora závisí na velikosti jednotky včetně jejího provozu a je vyčíslena k výrobě elektřiny dle energetického mixu České republiky.
Pro instalaci kogeneračních zdrojů platí kromě technických a finančních limitů i legislativní mantinely, a to hlavně posouzení vlivu nové technologie na životní prostředí. Jde o přísné emisní a hlukové hranice, které musí být při provozu kogeneračních zdrojů ze zákona dodrženy.
Levnější pára pro Hamé
Vyprojektovat zdroj pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, postavit ho a pak provozovat, to je osvědčené řešení ČEZ ESCO a jeho dceřiných firem, které přináší výhody už více než stovce zákazníků napříč ČR. Například společnosti Hamé, která je největším českým zpracovatelem chlazených a trvanlivých potravin. S nejrůznějšími druhy potravinářských výrobků se jí daří nejen na českém trhu, ale rovněž na 40 zahraničních trzích. Hamé má tři výrobní závody na Moravě. Největší z nich, v Babicích na Uherskohradišťsku, prošel v loňském roce modernizací technického zázemí. Firma letos hodlá investovat také do modernizace výroby.  „Snažíme co nejvíce zefektivňovat nakládání se všemi zdroji včetně energie, protože její cena se do budoucna bude spíše zvyšovat,“ konstatuje výrobně-technický ředitel skupiny Hamé Petr Novák.
Konzervace potravin je energeticky náročná činnost. Výroba zeleninových, masových a dalších konzerv průmyslovým způsobem spotřebuje nemalé množství tepla, elektřiny, páry, případně i plynu. A jde také o to, aby se energie pokud možno neztrácela. I proto v Hamé vsadili na kogeneraci, a nemuseli přitom vynaložit žádné investiční náklady. Poskytl je totiž dodavatel, v tomto případě ČEZ Energo a výrobce kogeneračních jednotek TEDOM. Energetici kogenerační jednotku vyprojektovali a spolu s ní instalovali a postavili rovněž nutné rozvody tepla a plynu a distribuční trafostanici.
Ročně vyrobí kogenerace v Hamé téměř 8 tisíc gigajoulů tepla, což se rovná zhruba desetině spotřeby firmy. Celkově podnik jejím provozem ročně ušetří zhruba milion korun. Elektřinu ze zařízení odesílá ČEZ Energo do distribuční sítě, k tomu si od podniku pronajímá část prostoru kotelny, za což mají v Babicích příjemný měsíční příjem navíc.
 
 
Prostějov topí úsporně a efektivně
Významnou proměnou prochází vytápění domácností, škol i dalších budov v Prostějově díky aktivitě Domovní správy Prostějov (DSP). Ta si nechala zpracovat několik nezávislých studií pro potvrzení záměru instalovat kogenerační jednotky v reakci na odpojení některých domů od centrálního vytápění. „Už nyní můžeme toto rozhodnutí hodnotit jako velice dobré, neboť i díky tomu se nám podařilo snížit cenu tepla na rok 2018 tak, že každá domácnost uspoří několik tisíc korun. Se stávající plánovanou cenou 418 Kč za  GJ bez DPH se řadíme k nejlevnějším v regionu a při této částce se už nevyplatí výstavba vlastní plynové kotelny,“ uvedl jednatel Domovní správy Prostějov Vladimír Průša. Velkou část tepelného hospodářství nyní zajišťují čtyři moderní kogenerační jednotky s celkovým výkonem přesahujícím 4,5 MWe, které instalovalo a následně také provozuje již zmíněné ČEZ Energo. Do zařízení investovalo 106 milionů korun. Další náklady na výměnu kotlů zajistila přímo DSP. Celkový výkon všech jednotek provozovaných v lokalitě Prostějov společností ČEZ Energo přesáhl 8 MWe  Náměstek prostějovské primátorky Jiří Pospíšil potvrdil, že způsob finančních úspor na vytápění hledalo město Prostějov již delší dobu: „Spolupráce na realizaci kogeneračních jednotek se ukazuje být tou správnou cestou, kterou lidem zabezpečíme i do budoucna co nejvýhodnější podmínky moderního vytápění domácností za přijatelnou cenu.“
Lázeňská energetika
Lázeňské areály jsou většinou rozlehlé, mají rozsáhlé rozvody a vzhledem k povaze jejich činnosti jde často o energeticky náročné provozy. O to větší se zde otevírá prostor úsporám a firmy jako ČEZ ESCO tu vidí zajímavý byznys. Jednou z cest je rekonstrukce, druhou je samotný úsporný a spolehlivý provoz stávajících zařízení. S nedostatkem technických pracovníků na trhu se totiž řada firem a organizací, které mají energetiku jako podpůrný provoz, obrací k outsourcingu svých energetických hospodářství. Než by těžko sháněly na trhu práce vlastního energetika, radši to svěří externí firmě.
I v Luhačovicích (na obrázku) tak starost o energetiku svěřili společnosti ČEZ ENERGO, která zde bude kogenerační jednotku Tedom Quanto 1000 podle smlouvy provozovat minimálně 15 let. Má instalovaný elektrický výkon 999 kW a tepelný výkon 1274 kW a ročně zajistí dodávku tepla v objemu 15 850 GJ.  Příklad Luhačovic dále ukazuje, že kogenerace může být jen jednou ze složek revitalizace energetického hospodářství. Lázně zároveň modernizovaly rozvody tepla, vybudovaly nové předávací stanice i rekonstruovaly kotle z parních na horkovodní.
Kogeneraci si chválí rovněž v lázních Karlova Studánka v Jeseníkách. „Očekáváme primárně zajištění řízení spolehlivého chodu energetického hospodářství lázní, včetně garance dodržování legislativních povinností, které jsou kladeny na provozovatele energetických zařízení. Doufáme, že specialisté z ČEZ ESCO  budou přicházet i s nápady na optimalizaci provozu, která nám může přinést dodatečné provozní úspory,“ vysvětluje Vítězslav Hrazdil, technický manažer zodpovědný za energetické hospodářství lázní Karlova Studánka. Lázeňský areál tvoří celkem 20 objektů, z nichž většina byla vybudována v devatenáctém století ve švýcarském chatovém stylu. Provoz energetiky tu převzala firma ČEZ Energetické služby, další dcera ČEZ ESCO. Vedle celkem sedmi kotelen na zemní plyn a kogenerační jednotky se zároveň stará o lokální distribuční soustavu s celkem deseti kilometry elektrických a tepelných rozvodů.