Komentář Lukáše Kovandy: Loňský přebytek důchodového účtu nesmí politiky uchlácholit, za poslední desetiletí jsme stále v minusu přes 200 miliard

Přebytek takzvaného důchodového účtu je nepochybně příznivou zprávou. Nelze ji však přeceňovat. Rozdíl mezi příjmy a výdaji na důchodovém pojištění vykázal loni přebytek 22 miliard korun. Navázal tak na kladné saldo z roku 2017, které činilo necelou miliardu.  
Tyto údaje je však třeba poměřit s kumulovaným schodkem takzvaného důchodového účtu z let 2009 až 2016, kdy rok co rok soustavně vykazoval deficit. Tento deficit v souhrnu za celé uvedené období činil 235 miliard korun.  
Za uplynulých deset let se tedy důchodový účet navzdory přebytku z posledních dvou let nachází ve schodku zhruba 212 miliard korun. To příliš nenasvědčuje tomu, co tvrdí ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, a sice že takzvaný důchodový účet je stabilizovaný. V posledních dvou letech se totiž ekonomice nadmíru dobře dařilo. Loni vykázala historicky rekordní míru zaměstnanosti, mzdy loni během prvního až třetího čtvrtletí rostly v nominálním vyjádření meziročně nejsvižněji od roku 2001, dařilo se firmám i podnikatelům. To všechno se výjimečně příznivě promítá na příjmové straně takzvaného důchodového účtu.
Takto „slunečné“ podmínky ale nejsou udržitelné a už letos nastane „smrákání“. Rapidně se situace z důvodu demografického stárnutí zhorší po roce 2030. Politici by se proto neměli nechat uchlácholit příznivým saldem takzvaného důchodového účtu a přikročit co nejdříve k realizaci systémové důchodové reformy, nikoli pouze k parametrickým úpravám stávajícího penzijního systému.
 
Zlaté časy pro řidiče: benzin i nafta nadále zlevňují, i když čtyřikrát pomaleji než ropa
Zlevňování pohonných hmot v uplynulém týdnu dále zmírnilo. Cena benzínu Natural 95 v posledním týdnu poklesla o 12 haléřů na 30,55 koruny za litr, tedy nejníže od loňského března. Cena nafty se snížila taktéž o 12 haléřů na 30,99 koruny za litr. Nafta je tím pádem nejlevnější od loňského května.
Za propadem cen pohonných hmot je stále ještě dozvuk hlubokého propadu cen ropy z posledního čtvrtletí roku 2018, který čítal takřka 40 procent. Benzin v ČR v porovnání se svým několikaletým říjnovým maximem zlevnil o více takřka 3,30 koruny na litr, nafta o skoro 2,80 koruny. Pokles poptávky po naftě je utlumenější z důvodu probíhající topné sezóny, neboť topná nafta se používá i k produkci tepla.
Zatímco cena ropy klesla v posledních měsících o zmíněných zhruba 40 procent, benzin zlevnil pouze o necelých deset procent, a nafta dokonce jen o zhruba osm procent. Důvodem je fakt, že cena ropy tvoří pouze část finální ceny benzínu nebo nafty. Zbytek tvoří daně, konkrétně daň spotřební a DPH, a také marže rafinérií a provozovatelů čerpacích stanic. I kdyby byla ropa zcela zdarma a rafinérie a čerpací stanice by svoji činnost provozovali „jako charitu“, zcela bez marže, bude například benzin stále kvůli daním stát zhruba 15,50 koruny.
Ceny pohonných hmot budou klesat i v následujícím týdnu, a to zhruba o 5 až 10 haléřů na litr. Důvodem je skutečnost, že ceny ropy se po zmíněném loňském propadu stále drží poměrně nízko, například ropa typu Brent se prodává za více než 62 dolarů za barel. Přitom v říjnu, před propadem, přesahovala její cena 86 dolarů za barel.
Cenu ropy drží na stlačené úrovni obava trhů z globálního ekonomického zpomalení. Klíčovou hrozbou zůstává eskalace obchodní války a zpomalení čínské ekonomiky. Oboje by snížilo zájem o ropu a ropné produkty. Navíc například těžba ropy v USA nadále stoupá. Zlevňující pohonné hmoty jsou však do značné příznivou zprávou pro Českou republiku, jejíž ekonomika a průmysl zvolňují ve svém růstovém tempu a levnější pohonné hmoty tlumí dopad tohoto nepříznivého vývoje. Popsaný propad cen ropy z posledního loňského čtvrtletí pomohl tuzemskému zahraničnímu obchodu, protože zlevnil dováženou ropu a ropné produkty, čímž ponížil objem dovozu v porovnání s objemem exportu, a zlepšil tak celkovou bilanci. Ta se sice loni meziročně propadla v absolutním vyjádření nejvýrazněji od roku 2000, ale nebýt zlevnění ropy, byl by propad ještě citelnější.
Ropa však minulý týden ovšem získala oporu proti dalšímu cenovému propadu. Stalo se tak kvůli sankcím, které Washington uvalil na venezuelský státní ropný podnik PDSVA. Trh se obává, že sankce sníží export venezuelské ropy.
Ropa je pro venezuelskou ekonomiku životně důležitým exportním artiklem, představuje 95 procent celkového vývozního objemu země. Rozvrat venezuelského ropného průmyslu započal už za vlády Huga Cháveze. Rapidně se však prohloubil v uplynulých více než dvou letech. Ropná produkce Venezuely se v současnosti pohybuje kolem milionu barelů denně, tedy nejníže za posledních sedm desetiletí. Dramatický pokles produkce znamená pokles tržeb, takže Caracasu se nedostávají peníze na nákup potravin nebo léků. To pochopitelně umocňuje nespokojenost již tak zbídačeného obyvatelstva. Jeho strádání umocňuje hyperinflace, kterou Mezinárodní měnový fond odhaduje na deset milionů procent.
Pro srovnání, v roce 1999, když se Chávez dostal k moci, produkovala Venezuela 3,5 milionu barelů ropy denně. S tím, jak postupně kvůli socialistickému experimentu v zemi zkolabovalo celé tamní hospodářství, postrádá Caracas prostředky na základní údržbu vrtů a rafinérií či na zajištění dostatečné kvalifikace těžařských pracovníků. To ve výsledku vede ke zmíněnému citelnému poklesu produkce.
Uvalením sankcí ze strany Washingtonu nynější Madurův režim do značné míry přístup na svůj nejdůležitější exportní trh. Do amerických rafinérií v Mexickém zálivu totiž Caracas exportuje kolem 40 procent své ropné produkce. Venezuela sice může místo do USA vyvážet ropu do Ruska, Číny, Indie, Malajsie či Thajska. Mezinárodní platby však i tak bude muset vyřizovat prostřednictvím amerických či evropských bank, což kvůli sankcím bude velmi obtížné. Venezuelské ropné supertankery jsou kvůli kolapsu hospodářství rovněž poměrně zaostalé na to, aby zvládly přepravu ropy do vzdálených asijských nebo ruských přístavů.
Případný výpadek dodávek venezuelské ropy na světové trhy však cenu ropy příliš nezvýší, pokud budou nadále přetrvávat obavy z globálního ekonomického zpomalení a obchodní války. Situace ve Venezuele tak zatím nemá potenciál zdražit českým řidičům benzín či naftu. (7.2.2019)