Lékárenství patří mezi jednoznačné priority Ministerstva zdravotnictví. Útoky ze strany ČLnK jsou neférové

Od nástupu ministra Adama Vojtěcha patří stabilizace lékárenského sektoru mezi priority resortu, což dokazují desítky jednání se zástupci lékárníků na půdě ministerstva. Ministerstvo zdravotnictví ještě nikdy nebylo lékárníkům tak otevřené, jako je nyní. Uvědomujeme si, že lékárenská péče byla posledních několik let v pozadí, proto se ministerstvo pod vedením ministra Vojtěcha rozhodlo tuto situaci radikálně změnit. Ministerstvo s lékárníky diskutuje všechny možné varianty řešení jednotlivých problémů v této oblasti. Lékárníci jsou členy všech pracovních skupin na ministerstvu a jsou tak bezprostředními účastníky všech zásadních změn, které se jejich segmentu dotýkají. Útoky ze strany ČLnK proto považujeme za velice neférové. Místo konstruktivní spolupráce na reformě lékárenství tak ČLnK svým útočným jednáním blokuje jakékoliv snahy ministerstva v tomto směru a ohrožuje tak plánované pozitivní změny v lékárenském segmentu.
 Jednou z hlavních oblastí, kterou ministerstvo aktivně řeší, je zajištění dostupnosti léčiv v lékárnách. Aktuální vedení MZ a SÚKL se této problematice dostupnosti věnuje jako nikdo před tím. Mechanismy dané doposud platnou legislativou, která nepochází z dílny ministerstva, jsou nevymahatelné a tedy nefunkční, a tyto vady nelze napravit prováděcími předpisy.To potvrdili také legislativní experti Úřadu vlády i Poslanecké sněmovny, kteří konstatovali, že s vadnými definicemi v zákoně nelze nic dělat a ani je upřesnit prováděcími vyhláškami. Proto ministerstvo, kromě aktivních zákazů reexportu, intenzivně pracuje na přípravě nové legislativy posilující dostupnost a rovnoměrné zásobování na trhu, takzvaného emergentního systému. Ten přenáší povinnost dodat lék z distributorů přímo na výrobce, kteří musí zajistit, že bude pacientovi s platným receptem lék do dvou dnů dodán, ať již si ho bude chtít vyzvednout v jakékoliv lékárně v ČR. Nejedná se o žádnou novinku, systém již úspěšně funguje na Slovensku. Model emergentního zásobování již ministerstvo představilo všem největším stakeholderům zajišťujícím dodávky léčiv a má jednoznačnou podporu Asociace inovativního a farmaceutického průmyslu, Asociace velkodistributorů léčiv, Asociace provozovatelů lékárenských sítí a nemocničních lékárníků. Podotýkáme, že s dílčími návrhy souhlasí i samo představenstvo lékárnické komory, například s omezením reexportu léčiv jen na samotné výrobce. Domníváme se tedy, že zkratkovité a velmi útočné usnesení sjezdu ČLnK je zcela neopodstatněné. Navíc je nutné zdůraznit, že SÚKL opakovaně prokazuje, že skutečná nedostupnost léčiv, která může mít závažné důsledky pro poskytování zdravotní péče v ČR, je v rozsahu do 20 léků ročně, nikoliv stovek, jak prezentuje Komora a na základě nekvalifikovaných dat mystifikuje veřejnost. Zdůrazňujeme, že každý jednotlivý výpadek ministerstvo individuálně řeší. Naopak tedy vyzýváme Komoru, aby veřejnost nemátla a nešířila poplašné zprávy. Vnímáme to z její strany jako snahu získat mediální pozornost, velmi nás však mrzí, že tak činí na úkor českých pacientů.
Lékárníci na svém sjezdu zopakovali požadavek na zveřejňování seznamu reexportérů a jimi exportovaných léků. Jak již ministr zdravotnictví Adam Vojtěch několikrát uvedl, Ministerstvo zdravotnictví je otevřené o tomto návrhu jednat. Současný zákon o léčivech neumožňuje poskytovat informace o objemu dodávek léčiv ve vztahu k jednotlivým distributorům. Pokud však bude širší shoda na tom, aby se tyto informace zveřejňovaly, ministerstvo podpoří takový návrh, který nastaví správnou a odůvodnitelnou strukturu, rozsah a frekvenci zveřejňování. V takovém případě by se však mělo jednat o informace zcela veřejné, nikoliv pouze pro určité zájmové skupiny.
Mezi další priority ministerstva patří otázka zabezpečení dostupnosti lékárenské sítě v odlehlých regionech. Pokud se podíváme na data Státního ústavu pro kontrolu léčiv, je zjevné, že situace lékáren je z celorepublikového hlediska v posledních letech stabilní. Za poslední dva roky nezanikla ani jedna lékárna v místě, kde by nebyla jiná, a v roce 2015 zanikly takové nanejvýš tři. Tyto údaje rozhodně neodpovídají dramatickým scénářům, o kterých hovoří zástupci lékárníků. Na okraj podotýkáme, že pro Ministerstvo zdravotnictví není relevantní vlastnická struktura a to, zda se jedná o řetězcovou lékárnu nebo nezávislou lékárnu – relevantní je dostupnost lékárenské péče pro pacienty. Pacienti neřeší, kdo vlastní lékárnu v jejich bydlišti, ale zda ji tam vůbec mají. Ministerstvo si je však vědomo, že současná legislativa neposkytuje dostatečnou záruku toho, že v budoucnu skutečně nedojde k zániku lékáren v odlehlejších lokalitách, které by způsobily úplnou nedostupnost lékárenské péče. Ačkoliv ministerstvo zatím nezaznamenalo, že by k tomu docházelo, je na tuto situaci připraveno. Ministerstvo proto v letošním dohodovacím řízení apelovalo na pojišťovny, aby část finančních prostředků alokovaly na projekty zajištění či rozšíření dostupnosti zdravotní péče, včetně té lékárnické. Výstupem dohodovacího řízení s lékárenským segmentem je tedy zřízení speciálního fondu, do kterého bylo vloženo 48 mil. Kč, který bude určen na podporu vzniku a udržení provozu venkovských lékáren. Zdravotní pojišťovny a lékárníci nyní pracují na metodice poskytování finanční podpory tak, aby mířila do lokalit, kde je skutečně potřeba.
V neposlední řadě se ministerstvo věnuje i otázce odměňování lékáren. V návaznosti na výsledek dohodovacího řízení aktuálně připravuje cenový předpis, v rámci kterého dojde k podstatnému navýšení sazeb taxy laborum. To pomůže těm lékárnám, kde lékárníci sami připravují individuálně připravované léky. Tímto však problematika odměňování lékáren nekončí. Ministerstvo bude pokračovat v dialogu s Českou lékárnickou komorou na jiných modelech odměňování lékárenské péče. Lékárníci dlouhodobě volají po zavedení pevných doplatků. Ministerstvo však opakovaně zdůrazňuje, že je nutné mít na vědomí, že zavedení pevných doplatků by mohlo negativně dopadnout na většinu českých pacientů. V důsledku pevných doplatků by totiž pacienti za celou řadu léků, které mají dnes plně hrazené tam, kde lékárna nakupuje efektivněji, museli nově doplácet všude stejně.
V souvislosti s požadavkem ČLnK na finanční kompenzaci za ověřování pravosti léčiv, které ČR, stejně jako ostatním členským státům EU, nařizuje evropská legislativa, je nutné zdůraznit, že lékárenský segment v rámci dohodovacího řízení uzavřel dohodu se zdravotními pojišťovnami, která počítá s nárůstem úhrad v tomto segmentu o půl miliardy korun. Lékárníci ve vyjednávání s pojišťovnami argumentovali, mimo jiné, právě vícepracemi v souvislosti s tzv. protipadělkovou směrnicí a právě to dohoda, kterou lékárníci akceptovali, reflektuje. Jakákoliv kompenzace nad rámec toho by byla popřením této dohody. Je potřeba dodat, že o zavedení ověřování pravosti léků ví lékárníci již pět let, neboť jejich zástupci byli mezi stakeholdery, se kterými Evropská komise konzultovala tuto regulaci. Lékárnická komora je také členem Národní organizace pro ověřování pravosti léčiv, která má implementaci směrnice v ČR na starosti. Během této doby měli možnost každý rok v dohodovacím řízení vyjednávat o postupném navyšování úhrad jako kompenzaci za nové činnosti spojené se směrnicí. Závěrem k tomu zdůrazňujeme, že protipadělková regulace byla přijata jako tzv. „stakeholder model“, což znamená, že její implementaci mají na starosti samy regulované subjekty, od výrobců, přes distributory až po lékárny. Stát nemá kompetence pravidla nastavovat, pouze dohlížet na dílčí aspekty, například způsob zacházení s případnými padělky.
Gabriela Štěpanyová, ředitelka Odboru komunikace s veřejností, tisková mluvčí MZ ČR (24.9.2018)