Litevská legislativa o zbraních je mnohem přísnější než poslední návrhy Evropské komise,

řekl CzechIndustry J. E. Edvilas Raudonikis, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Litevské republiky v Praze

 

Pane velvyslanče, žijeme v čase, který bývá někdy označován jako svět chaosu. Které bezpečnostní hrozby považujete za hlavní?

Prosperita a bezpečí Litvy jsou zajištěny prostřednictvím Evropské unie a NATO, a poměrně

dlouho nahlas říkáme, že dlouhodobý cíl současného ruského vedení je oslabit a rozložit tyto struktury. Vedle toho také velice solidárně sdílíme vnímání hrozeb, kterým čelí celá Evropa – teroristické činy ve velkých evropských městech, válka na Blízkém východě, nebezpečná situace na severu Afriky a s tím spojená migrační vlna.

 

Pokud jde o zahraniční politiku Litvy, jaké jsou její hlavní priority a jak jsou naplňovány?

Už jsem zmínil EU a NATO, kterých aktivním a zodpovědným členem se snažíme být – jsme členem eurozóny, už v příštím roce dosáhneme závazku věnovat 2 % HDP na obranu (2,07 % přesně). Máme na exportu založenou ekonomiku, která v posledních letech vykazovala solidní růst, tím pádem velice důležitou roli hraje ekonomická diplomacie. Věnujeme hodně úsilí energetické bezpečnosti, abychom diversifikovali systém dodavatelů, tak jsme vybudovali terminál na zkapalněný plyn (LNG) na našem pobřeží, ze stejného důvodu jsme postavili energetické spojení se Švédskem a Polskem a celkově se snažíme o co největší integraci do Evropských energetických systémů. Další věc v této oblastí, která vyžaduje mnoho naší pozornosti, je stavba běloruské jaderné elektrárny, prováděná takovým způsobem, který je v rozporu s mezinárodními konvencemi (Espoo) a mezinárodními zvyky. Krátké představení našich priorit by se dalo uzavřít snahou udržet spojení mezi Litvou a našimi krajany žijícími v Evropě i na celém světě.

 

V minulých dnech se v Mnichově konala bezpečnostní konference, které hlavní závěry z ní podle Vás vyplývají?

Mnichovská konference bylo místo, kde došlo k prvním kontaktům nejvyšších představitelů Litvy a nové americké administrativy. Viceprezident USA M. Pence ujistil prezidenty baltských států o neměnnosti americké politiky vůči zajištění bezpečností tak zvaného východního křídla NATO. Na letošní konferenci zaznělo jasně, že Evropa bude muset převzít

větší zodpovědnost za svoji bezpečnost.

 

Jste členem NATO, které z pohledu Ruska představuje hrozbu pro jeho bezpečnost vzhledem k umístění jednotek aliance v jeho těsné blízkosti. Jak je toto vnímáno v Litvě, kde žije určité procento občanů ruské národnosti?

Ruská menšina v Litvě tvoří kolem 6 % obyvatel a je dobře integrována. Celkově NATO a jednotky našich spojenců jsou vnímány jako záruka bezpečností, jako pojistka, chcete-li. Jak ukazuje průzkum veřejného mínění ze začátku roku, 84 % obyvatel Litvy hodnotí pozitivně členství v NATO a 81 % podporuje přítomnost aliančních jednotek v zemi.

 

Reakcí na události v září 2001 se stal dokument Návrh národní bezpečnostní strategie Republiky Litva z roku 2002. V čem je jeho význam?

Národní bezpečnostní strategie je živý dokument, současná byla parlamentem přijata, jak jste uvedl, v květnu roku 2002, ale posledně byla novelizována v lednu 2017. Je to usnesení parlamentu, které funguje jako rámcový dokument pro tvorbu zákonů a jiných právních norem.

 

S vnější bezpečností úzce souvisí vnitřní, která je definována v zákoně o základech národní bezpečnosti Litvy z roku 1996. Přibližte nám prosím jeho hlavní cíle a to, jak se uplatňují v praxi.

Jako hlavní cíl litevské bezpečnostní politiky zákon stanoví, že stát spolu s občany musí upevňovat demokracii, bránit vlast a nezávislost. On také definuje, že bezpečnostní systém je vytvářen v rámci evropských a transatlantických bezpečnostních systémů. Od tohoto dokumentu je odvozen jiný zákon, jenž stanoví seznam podniků a zařízení, které mají strategický význam pro národní bezpečnost, a jakým způsobem v těchto objektech může být zastoupen kapitál národní či euroatlantického původu. Je to příklad, že v praxi některé pasáže zákona fungují jako určitá pojistka proti nežádoucím vlivům.

 

V materiálech o Vaší vlasti jsem se setkal s pojmem ekonomický sektor litevské bezpečnostní politiky, jenž je věnován ekonomicky bezpečnostním rizikům. Můžete je specifikovat?

Na to, že Rusko energetické zdroje používá jako politický nástroj, Litva upozorňuje už delší

dobu. Dokud jsme neměli možnost si zajistit import norského plynu přes již zmíněný LNG

terminál, platili jsme za ruský plyn o 20 % více než Německo. Před pěti lety založená burza

elektrické energie nahradila zastaralý systém dlouhodobých kontraktů se zprostředkovateli

s občas dost nejasnými vazby jak uvnitř Litvy, tak v zahraničí.

 

V souvislosti s předcházejícím se nabízí otázka, v čem se můžeme od Litvy v oblasti

bezpečnostní politiky inspirovat?

Upevňování bezpečnosti nechápeme pouze jako zvyšování počtů vojáků a bojové techniky,

ale snažíme se to vnímat komplexně, třeba jak lépe lákat zahraniční investice.

 

A pokud jde o přípravu občanů k obraně státu?

Ozbrojené síly Litvy momentálně tvoří kolem 20 tisíc osob, z toho až 4500 jsou dobrovolnické obranné síly, jinak řečeno, aktivní záloha. Vedle toho do obranného systému země je zapojen Svaz litevských střelců, veřejná polovojenská organizace, jejíž činnost je stanovena zákonem. Členem svazu se může stát každý občan starší 11 let. Členové od 11 do 18 let mají status mladých střelců, v 18 letech dostávají status plnoprávných střelců. Členství není omezeno věkovou hranicí. Celkový počet členů byl kolem 9 tisíc osob, z toho přibližně 4 tisíce plnoprávných střelců. Střelci a vojáci dobrovolnických sil si mohou pořídit a doma uchovávat poloautomatické zbraně a munici, které mají právo používat během výcviků a v případě potřeby je budou moci použít na obranu země. Zákon stanovuje, že nosit

zbraň s sebou mají právo s podmínkou, že budou oblečeni do vojenských uniforem. Na druhou stranu se snažíme, aby obyvatelstvo bylo co nejlépe připraveno čelit krizovým situacím.

 

Myslíte si, že snaha Bruselu omezit držení zbraní občany je správná?

Litevská legislativa o zbraních je mnohem přísnější než poslední návrhy Evropské komise.

 

Co je charakteristické pro soudobé vztahy mezi Českou republikou a Litevskou republikou?

Naše země jsou skoro sousední, s ohledem na historickou zkušenost hodně věcí vnímáme podobně, proto si myslím, že současný obchodní obrat mezi námi, který tvoří kolem 17 miliard korun, má solidní potenciál růstu. Tím, že máme velice úzce propojenou ekonomiku se severskými státy, ale stále docela dobře rozumíme střední Evropě, můžeme být zajímavými partnery pro český byznys.

 

Kde jsou hlavní rezervy ve vzájemné spolupráci a v kterých oblastech?

Největší překážkou intenzivnější spolupráce je absence přímého leteckého spojení mezi našimi zeměmi. Ale s ohledem na pozitivní růst letecké dopravy jak u nás, tak tady, doufám, že přímý let mezi Prahou a Vilniusem je pouze otázkou času. Také bych byl radši, kdyby znalost o Litvě v Česku byla větší, je to úkol mé práce, kterou se snažím tady vykonávat.

 

Jste absolvent Karlovy univerzity v Praze, v Česku žijete řadu let. Co se Vám u nás především líbí a naopak, co by bylo užitečné převzít od Litvy?

Líbí se mi hory, Praha a jiná historická místa, vstřícnost a přívětivost lidí, ale docela chybí škála a kvalita digitálních služeb. A také moře a smrkové lesy u něj.

 

Jsme členem Evropské unie, přesto mám někdy pocit, že o sobě navzájem víme méně, než tomu bylo v minulosti. Když byste měl krátce představit Litvu a její občany, co byste řekl?

Litva je země, kde se střetává střední Evropa se severní, kde Čech může najít povědomě známé prostředí s puncem severské kvality a pocitu pro detail, kde můžete vychutnávat čistou přírodu (při cestě loďkou přes jezera národního parku si vodu na vaření brát nemusíte).


 

Celý článek ke stažení zde:

CI01_17_06_07_Litevská legislativa_LITVA_CI_SABLONA.pdf