Lože a postel

V obydlí vyhloubeném v zemi („zemljanky“) z doby bronzové, objeveném u Eichenheimu v Německu, byla nalezena prohlubeň vyložená hlínou s otisky pletené rohože, tedy cosi jako zárodek p. Lože ve starém Egyptu, Řecku a Římu jsou vesměs plochá, bez postranic, ale s pelestí v hlavách. V normanské lodi nalezené u Gokstadu a pocházející z doby asi kolem 800 po Kr. byla objevena p. úplně plochá na 4 nohách, složená z řady prken. V obrázkovém rukopisu biskupa Rhabana Maura z r. 1023 je vyobrazena p. složená z rámu a z pruhů, křížem šněrovaných, na něž se ukládaly polštáře. V 15. století jsou p. již s nebesy. R. 1787 se objevuje p. vysunovací z psacího stolu. R. 1831 obdržel R. W. Winfield z Birminghamu angl. patent na p. z mosazných trubek.

Lože pro nemocné, různě ustavitelné, sestrojili r. 1711 Hohlfeld z Hennerndorfu (v Sasku), r. 1741 franc. truhlář Hanot, r. 1781 pařížský mechanik Matthieu a r. 1791 voj. chirurg Braun.

Lože pro rodičky uvádí r. 1595 S. Mercurio.