Mezi naše největší úspěchy patří to, že všechny naše investice byly realizovány podle plánů, s náklady, které nepřekročily schválené rozpočty,

řekl CzechIndustry Milan Prajzler, generální ředitel a jednatel Alpiq Generation (CZ)

Pane řediteli, Alpiq Generation (CZ) s.r.o., patří do skupiny švýcarské energetické společnosti Alpiq. Můžete nám o ní říci více?

Alpiq působí ve velké části Evropy, a to jak ve výrobě elektřiny a tepla, tak i v obchodě s energetickými komoditami. Zároveň má ale i silnou divizi, která se zabývá výstavbou energetických celků a zařízení, a to od projektu po vlastní realizaci díla. Příkladem takové schopnosti Alpiqu je výstavba bloku č. 7 v Kladně, který realizovala sesterská společnost ze skupiny Alpiq - Kraftanlagen Power Plants.

Před několika lety se rozhodla investovat do české energetiky, a to v čase, kdy některé zahraniční společnosti takříkajíc „balily“ kufry. Bylo to správné rozhodnutí, co ji především motivovalo k tomuto kroku?

Alpiq investoval do české energetiky v roce 2002 koupí kladenské elektrárny. V roce 2005 přikoupil zlínskou teplárnu, v témže roce jsme v Kladně začali realizovat investici do plynové turbíny 45 MW a v roce 2010 Alpiq schválil investici do nového uhelného bloku. Celkově investoval do české energetiky přes deset miliard korun. Podmínky v energetice se od času vstupu Alpiqu na český trh dramaticky změnily. V letech 2002 až, dejme tomu 2010, bylo velmi pravděpodobné, že se vložená investice v rozumné době vrátí. Ale i z dnešního pohledu se však všechna strategická investiční rozhodnutí jeví jako správná. Oba energetické zdroje Alpiqu jsou technicky velmi vyspělé, jsou provozovány s relativně nízkými provozními náklady, vykazují velmi vysokou disponibilitu, a stále hrají velmi významnou roli v portfoliu zdrojů, které Alpiq vlastní v Evropě.

 

Alpiq Generation (CZ) provozuje, jak jste uvedl, dva zdroje, a to elektrárnu v Kladně a teplárnu ve Zlíně. Oba se zabývají kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. V jakém poměru a jaký bude podle Vás vývoj v oblasti elektřiny a tepla v nejbližších letech?

Evropská legislativa aktuálně věnuje velkou pozornost obecně snižování ztrát, zvyšovaní účinnosti, kombinované výrobě elektřiny a tepla a zvyšuje tím nároky na efektivitu využití primární energie v palivu. Směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti je ve fázi implementace do právního rámce ČR.

Jako zodpovědná firma věnujeme maximální úsilí tomu, aby se podíl naší KVET neustále zvyšoval, a to i přes to, že dodávka tepla naším zákazníkům, kteří významně racionalizují své spotřeby, stagnuje. Připravujeme proto projekty pro další využití tepla z našich zdrojů. Situaci by napomohla finalizace regulačního podpůrného rámce KVET v ČR, který má bohužel zpoždění.

 

V minulém roce jste uvedli do provozu nový blok č. 7 elektrárny Kladno. Nebyla tato akce v čase, kdy se investoři do výstavby nových zdrojů příliš nehrnou, riskantní?

Určitě to bylo správné rozhodnutí, i za současného stavu, přestože se podmínky pro podnikání v klasické energetice, od doby, kdy toto rozhodnutí padlo, změnily. Jakákoliv investice v tomto období je z hlediska přípravy a realizace během na dlouhou trať. I přes významný pokles cen silové elektřiny je to investice výhodná. Umožnila rozšířit rozsah poskytovaných podpůrných služeb i významně navýšit výrobu elektrické energie. Samozřejmě je férové říci, že návratnost prostředků bude delší, než s jakou se počítalo v době schvalování projektu. Ale i tak to bylo rozhodnutí správné. 

 

Které hlavní argumenty přesvědčily majitele investovat do jeho výstavby?

V době přípravy projektu a rozhodování o jeho realizaci jsme kromě dvou fluidních bloků, které byly uvedeny do provozu v roce 2000, provozovali ještě uhelný blok s turbínou o výkonu 30 MWe, uvedený do provozu v roce 1976. Tento blok by nemohl splňovat nové emisní limity, které budou platit od příštího roku, a tím pádem by mohl být provozován jen do konce roku 2015. Měli jsme tedy v zásadě dvě možnosti. První – nedělat nic, to znamená provozovat starý blok do konce roku 2015 a po jeho odstavení provozovat pouze dva relativně nové fluidní bloky.

Druhá varianta byla nahradit starý blok novým, moderním, s vyšším výkonem. Blokem, který bude v provozu po celý rok a ne jenom zhruba 7 měsíců jako ten starý, určený primárně pro teplárenství. Porovnáním obou variant jednoznačně vychází výhodnost realizace investice. Jak jsem již uvedl v odpovědi na předchozí otázku, nový blok, na rozdíl od toho odstaveného, může poskytovat podpůrné služby. Jeho tepelný výkon je dostatečný a nedochází tedy ani k limitaci rozsahu podpůrných služeb z původních fluidních bloků. Došlo k navýšení výroby elektřiny a máme také možnost větších dodávek tepla zákazníkům z moderního zdroje s daleko vyšší spolehlivostí a efektivitou výroby. 

 

Z Vašich slov je zřejmé, že se jednalo o strategicky správné rozhodnutí, kdy jste předběhli čas o několik let…

Ano, dlouhodobě se snažíme uvažovat strategicky a firmu posouvat dopředu. Byť je to v současných podmínkách velmi obtížné.

 

S jakými hlavními problémy jste se potýkali při výstavbě a naopak, co Vás v této souvislosti příjemně překvapilo?

Výstavba nového bloku byla náročná akce, realizovaná v areálu běžící elektrárny, která nesměla ovlivnit výrobu v existujících blocích. Na velmi malém prostoru bylo ve stejném čase velké množství techniky a zaměstnanců společností, které výstavbu realizovaly. Vzhledem k velkému zapojení zahraničních firem, bylo na staveništi mnoho cizojazyčně mluvících pracovníků. Přes všechny překážky a problémy, které zákonitě při takovéto akci vzniknou, se podařilo realizovat výstavbu bez větších problémů. Podařilo se nám dosáhnout dvou zásadních úspěchů. Za prvé se výstavba realizovala přesně dle časového harmonogramu a blok byl uveden do komerčního provozu 1. ledna 2014 tak, jak bylo v plánu a za druhé se nám podařilo podkročit plánovaný rozpočet. A to nikoliv šetřením na úkor kvality, ale zejména díky kvalitně provedeným výběrovým řízením a zároveň také důslednou kontrolou během celé výstavby. Podle mého názoru jsou oba tyto faktory dnes v českém prostředí tak trochu vzácností. Překvapujícím zjištění pro mne bylo to, že mnohé české firmy, poptané na subdodávky menšího rozsahu, byly dražší než firmy zahraniční, a ty pak samozřejmě dostaly přednost.

 

Jako palivo používáte v elektrárně hnědé uhlí a od roku 2008 spoluspalujete biomasu. V čem jsou hlavní přínosy, nakolik se vás dotkla změna legislativy a nastavení podpory, k němuž došlo od 1. ledna 2013?    

Po provozní zkoušce v roce 2007 jsme na základě tehdejšího zákona č. 180/ 2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, zahájili náhradu části hnědého uhlí a související úsporu emisi CO2 spoluspalovaním dřevní štěpky. Spotřeba se vyšplhala až k 120 kt/rok a příslušná úspora emisí CO2 překročila 130 000 t/rok. Od roku 2013 je množství vyrobené elektřiny z biomasy při spoluspalování s fosilními palivy stanoveno podle podílu energie biomasy na energii všech spotřebovaných paliv. Z provedených analýz nám vyšlo, že jsme sice ještě schopni produkovat pozitivní provozní marži, v žádném případě však nejsme schopni krýt stálé náklady. Od příštího roku spoluspalovaní a příslušnou úsporu CO2 spolu s ukončením podpory a při aktuálních cenách elektřiny a emisních povolenek CO2 v Kladně zcela zastavíme.

 

Máte zajištěný dostatek uhlí i do příštích let, jak Vy osobně vnímáte tolik diskutované prolomení limitů těžby?

Na tuto věc mám dlouhodobě ustálený názor. Uhlí zůstane i v budoucnosti významným palivem pro výrobu elektřiny a tepla v České republice. I přes logicky klesající podíl výroby elektřiny a tepla z uhlí, svůj význam mít bude. A nevidím důvod, proč bychom neměli využít domácích zdrojů. Proto prolomení těžebních limitů považuji za správnou věc, pokud se k tomuto kroku přistoupí rozumně se snahou minimalizovat vliv tohoto rozhodnutí na obyvatelstvo, které by tímto krokem bylo dotčeno.

 

Z logiky věci vyplývá, že nový blok navyšuje výkon elektrárny v Kladně a do budoucna zajistí spolehlivé dodávky tepla pro město Kladno. Počítáte s dodávkami tepla do Kladna nebo i do Prahy. Pokud vím, tak se o této alternativě uvažovalo?

Dodávky tepla do Kladna jsou realizovány dlouhodobě a jejich rozsah je daný odběrateli. Velikost dodávek je stagnující. Připojování nových objektů do CZT, které vlastní a provozuje společnost TEPO Kladno, se neprojevuje navyšováním dodávek tepla. Důvodem je to, že dochází k úsporám a snižování dodávek do existujících objektů jejich zateplováním, a také je patrný vliv toho, že odběratelé více šetří. Kapacita dodávek tepla z kladenské elektrárny je vyšší, než jsou současné dodávky, a tak se úvaha dodávek tepla do Prahy jeví jako správná. Do části Prahy, kde jsou dnes především lokální plynové zdroje, by bylo přivedeno teplo z Kladna. I přes zhruba dvacetikilometrovou vzdálenost by mělo být toto teplo levnější než teplo vyrobené z plynu. V Praze by poklesly emise, které by, ve stejné výši jako dnes, „zůstaly“ v Kladně.

 

Z cvičení připravenosti na blackout, které se konalo v minulém roce v Praze, vyplynulo, že hlavní město potřebuje 300 megawattů, aby byla udržena v ostrovním provozu nezbytná infrastruktura. Teoreticky byste mohli dodat z Kladna část potřebného výkonu. Je to reálné nebo by se v takovém případě veškerá elektřina „spotřebovala“ ve Středočeském kraji?

Celková dodávka může dosáhnout až 450 MWe (mimo města Kladna) s tím, že jak by byl dodávaný výkon rozdělen, závisí na rekonfiguraci sítí 110 kV pro blackout a samozřejmě na případné dohodě mezi primátorkou města Prahy a hejtmanem Středočeského kraje, jakožto předsedajících krizových štábů, pod které z krizového zákona spadá řešení krizových situací. Technicky to samozřejmě proveditelné je, neboť stávající, resp. v současnosti rekonstruovaná vedení 110 kV na severozápadě Středočeského kraje a Prahy mají dostatečnou přenosovou kapacitu. Samotné město Kladno by bylo napájeno z nejbližší rozvodny 110/22 kV v katastru města Kladno (přímo spojené s vyvedením výkonu z Elektráren Kladno) a představuje, jak prokázaly již provedené studie a simulace takového stavu, zhruba 25 MW.

V Kladně vlastníte i distribuční síť. V jakém je stavu?

Distribuční síť vlastníme v obou lokalitách, tedy v Kladně i ve Zlíně. Po technické stránce je v dobrém stavu, prochází postupnou rekonstrukcí, zejména se provádí výměny distribučních transformátorů. Největším problémem distribuční sítě není její technický stav, ale především neustále se opakující krádeže kabelů. Distribuční síť se nachází v průmyslových zónách s mnoha různými společnostmi a vlastníky, velká část těchto zón je veřejně přístupná a velmi obtížně se provádí její ostraha.  

 

Výroba elektřiny a tepla je vaší prioritou, nicméně velká pozornost je věnována životnímu prostředí a také bezpečnosti práce. Můžete to konkretizovat?

Otázce životního prostředí se věnujeme velmi intenzivně. Naše činnosti jsou v souladu s platnou legislativou a jsme připraveni na zpřísněné emisní limity. Nový blok č. 7 samozřejmě splňuje emisní limity, které začnou platit od 1. ledna 2016. Na fluidních blocích z roku 2000 jsme vloni realizovali výstavu zařízení DENOx, a tak i tyto bloky již nyní splňují budoucí limity emisí NOx. Vloni jsme také uvedli do provozu novou čistírnu odpadních vod. Pravidelně provádíme měření hluku tak, abychom naše okolí neobtěžovali. Významnou část odvozu popelovin jsme přesměrovali z automobilové dopravy na železnici přesto, že železniční doprava je dražší. Chceme být dobrým sousedem, a tak se snažíme dělat i něco navíc. Prostřednictvím našeho sponzorského programu dlouhodobě podporujeme více jak dvacet subjektů v Kladně a ve Zlíně. V otázce bezpečnosti práce se nám podařilo přesvědčit zaměstnance, že jde o jejich vlastní zdraví. Na bezpečnost práce klademe opravdu velký důraz. Náš systém BOZP  byl několikrát pozitivně ohodnocen – jsme držiteli například mezinárodního ocenění RoSPA, titulu Bezpečný podnik a Podnik podporující zdraví. Nejlepším důkazem je ale to, že pracujeme již více než 10 let bez úrazu, který by vyžadoval pracovní neschopnost delší tří dnů.

 

Energetika se dnes nachází na rozcestí, v tomto desetiletí se vytváří její podoba pro 21. století. Jaká podle Vás bude?

Určitě jiná než dnes. Větší důraz bude kladen na obnovitelné zdroje, vyspělejší formy ukládání a uchovávání energie a na řízení spotřeby. Bude to kombinace „velké“ energetiky s decentralizovanou energetikou s chytrými sítěmi. Je to ale ještě opravdu běh na dlouhou trať.

 

A v České republice?

Česká republika se tomuto vývoji přizpůsobí.  V nejbližší budoucnosti ale zůstane základem výroby elektřiny kombinace jaderné a uhelné výroby. Podíl výroby z uhlí bude klesat, ale technicky efektivní zdroje budou mít své místo ve výrobním mixu

 

Pět let se aktualizuje Státní energetická koncepce. Myslíte si, že její současná podoba, která byla předložena vládě, odpovídá našim potřebám?

Domnívám se, že jde o rozumný kompromis. Měli bychom být schopni využít své přírodní zdroje a podpora jaderné energetiky je, podle mého názoru, také správná. Je důležité podporovat výrobu z obnovitelných zdrojů, ale podstatně rozumněji, než tomu bylo doposud a nedopustit takovou „extrémní“ situaci, která nastala v případě fotovoltaických zdrojů. Na jejich podporu bude ještě dlouho doplácet celá společnost.  

 

Otázka na závěr: co považujete za největší úspěch, kterého dosáhla společnost Alpiq Generation (CZ) pod Vaším vedením a jaké máte plány do příštích let?

Mezi naše největší úspěchy patří to, že všechny naše investice byly realizovány podle plánů, s náklady, které nepřekročily schválené rozpočty.  Dále je to skutečnost, že pracujeme tak dlouho bez úrazu, že naše společnost má dobré jméno, a že se vždy chováme společensky odpovědně. Vážím si také toho, že pracuji s kolektivem profesionálů, na které je spolehnutí, protože bez nich by nebylo našich úspěchů možné dosáhnout.

A plány do příštích let? Rádi bychom posílili pozici Alpiqu v České republice, a proto pracujeme na strategii společnosti pro příští období. Konkrétní věci bych si ale v tuto chvíli nechal ještě pro sebe.

Celý článek ke stažení zde:

CI01_2015_15_17_Mezi naše největší úspěchy_ALPIQ.pdf