MMR vykonává působnost stavebního úřadu k vydání územního rozhodnutí u staveb souvisejících s úložišti RAO a staveb náležejících k provozním celkům, jejichž součástí je jaderné zařízení,

řekla CzechIndustry Klára Dostálová, první náměstkyně ministryně pro místní rozvoj

 

Ministerstvo kromě dalšího zajišťuje výkon státní správy na úseku územního plánování, územního rozhodování a stavebního řádu. Můžete to více konkretizovat?

Ministerstvo pro místní rozvoj je v souladu se stavebním zákonem (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) ústředním správním úřadem ve věcech územního plánování a stavebního řádu. Vykonává mj. státní dozor ve věcech územního plánování a stavebního řádu, pořizuje politiku územního rozvoje a k tomu potřebné územně plánovací podklady, vede evidenci územně plánovací činnosti, vede systém stavebně technické prevence, koordinuje vzájemnou součinnost obecných, speciálních, vojenských a jiných stavebních úřadů při výkonu státní správy, vykonává dozor nad činností autorizovaných inspektorů.    

Ministerstvo také vykonává působnost stavebního úřadu k vydání územního rozhodnutí u staveb, kterými jsou například stavby související s úložišti radioaktivních odpadů a staveb náležejících k provozním celkům, jejichž součástí je jaderné zařízení, a dále u staveb zařízení pro přenos elektřiny a přepravu plynu, pokud je územní řízení vedeno pro celou stavbu elektrického vedení nebo plynovodu, a také u staveb zařízení pro uskladňování plynu nebo výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více.

Nástrojem k naplňování tohoto cíle je politika územního rozvoje. V současnosti probíhá její aktualizace. Vychází se přitom z usnesení vlády z minulého roku, která vzala na vědomí Zprávu o uplatňování PÚR ČR 2008. Které byly hlavní důvody pro její aktualizaci?

Jednou z našich priorit je úspěšně dokončit a předložit vládě návrh Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje ČR. Ta je celostátním závazným nástrojem územního plánování, který mj. vymezuje plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu a je důležitý pro jejich územní přípravu. Aktuálně je platná Politika územního rozvoje ČR 2008 (schválená usnesením vlády č. 929/2009).

Ministerstvo nyní pořizuje návrh Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje ČR na základě usnesení vlády č. 596/2013, kterým vláda rozhodla o tomto kroku a vzala na vědomí Zprávu o uplatňování Politiky územního rozvoje ČR 2008. Spolu s tím stanovila věcné zadání pro řešení této aktualizace.

Hlavním důvodem pro pořízení Aktualizace č. 1 byla skutečnost, že od schválení dosud platné Politiky územního rozvoje ČR 2008 uběhlo již více než 5 let, a tudíž bylo nutné reagovat na nové skutečnosti vzniklé za tuto dobu jak v rámci územně plánovací činnosti, tak i v rámci činností ministerstev a jiných ústředních správních úřadů (zpracování nových resortních dokumentů, politik a koncepcí majících průmět do území, např. Strategie regionálního rozvoje ČR 2014-2020, Dopravní sektorové strategie), a v neposlední řadě byla potřeba reagovat také na nové přijaté dokumenty EU (např. Územní agenda EU 2020, revize evropské dopravní sítě TEN-T a evropská energetická síť TEN-E).

V čem jsou podstatné změny proti té předcházející?

Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o aktualizaci stávající politiky, nemění se zásadně koncepční zaměření tohoto dokumentu. Předmětem návrhu Aktualizace č. 1 jsou úpravy stávajících kapitol ve smyslu doplnění, případně zpřesnění, resp. vypuštění textů, a tomu odpovídající úpravy a doplnění příslušných schémat. Došlo k vypuštění některých záměrů dopravní a technické infrastruktury z důvodu, že již byly realizovány (např. plynovod Gazela), nebo proto, že jejich význam byl vyhodnocen pouze jako krajský, nikoliv celorepublikový, popřípadě od jejich záměru bylo upuštěno.

Nejvíce jsou aktualizací Politiky územního rozvoje ČR dotčené kapitoly 5 a 6, týkající se rozvojových záměrů dopravní a technické infrastruktury. Důvodem těchto změn bylo zejména zohlednění výše zmíněné revize transevropské dopravní sítě TEN-T (např. zpřesnění koridorů pro vysokorychlostní tratě) a zohlednění transevropské energetické sítě TEN-E, ve vazbě na posílení energetické bezpečnosti ČR. 

V případě elektroenergetiky byla potřeba zkapacitnění některých stávajících záměrů, zejména ve vazbě na spolehlivost přenosové soustavy.     

V rámci plynárenství se to týká koridorů pro plynovody STORK II a Moravia, které jsou součásti Severojižního plynárenského propojení nebo plochy pro zásobníky plynu v lokalitách Břeclav a Dambořice. Dále bylo potřeba reagovat na snížení povodňových rizik (např. plocha pro vodní nádrž Nové Heřminovy včetně dalších nezbytných ploch a koridorů pro opatření ke snížení povodňových rizik v povodí řeky Opavy).

U řady rozvojových záměrů dopravní a technické infrastruktury došlo k jejich přehodnocení a některé z nich byly přesunuty do kapitoly 7 v podobě úkolů pro ministerstva a jiné ústřední správní úřady a úkolů pro územní plánování (jedná se zejména o záměry na území pouze jednoho kraje).

V návrhu Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje ČR byly zařazeny dále v kapitole 7 nové úkoly týkající se mj. vymezení lokalit vhodných pro využití obnovitelných zdrojů energie, jsou definovány lokality vhodné pro umístění přečerpávacích vodních elektráren, z důvodu zajištění spolehlivosti a bezpečnosti provozu elektrizační soustavy ČR a dále je zde i úkol, týkající se mj. těžby uranu v oblasti jižně od Přibyslavi.

V případě rozvojových oblastí a rozvojových os bylo zavedeno rozlišení na tzv. metropolitní rozvojové oblasti (Praha, Ostrava a Brno) a ostatní rozvojové oblasti republikového významu a byla doplněna nová rozvojová osa Praha – Jihlava; došlo ke zpřesnění vymezení všech rozvojových oblastí v souladu se Strategií regionálního rozvoje ČR 2014 - 2020. U specifických oblastí bylo navrženo rozšíření stávající specifické oblasti Krušné hory o jihozápadní část na území Karlovarského kraje.

Co vše zahrnuje pojem udržitelný rozvoj území?

Tento pojem je hlavním principem stavebního zákona a je vyjádřen mj. v cílech a úkolech územního plánování. Cílem územního plánování je kromě dalšího vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích [§ 18 (odst. 1) stavebního zákona]. Úkolem územního plánování je také posouzení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný rozvoj území. Pro účely tohoto posouzení se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí s náležitostmi stanovenými v příloze k tomuto zákonu, včetně posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast [§19 (odst. 2) stavebního zákona ].  

Velkým problémem v oblasti dopravy a technické infrastruktury je povolovací řízení, které trvá mnoho let. Lze očekávat, že nová PÚR ČR částečně přispěje k snadnějšímu a rychlejšímu procesu schvalování, než tomu bylo doposud?

Již současný stavební zákon umožňuje vydat příslušné rozhodnutí podle platné Politiky územního rozvoje ČR a to dokonce i tam, kde zásady územního rozvoje zatím nejsou vydány (týká se pouze Jihomoravského kraje, tyto zásady byly zrušeny ze strany soudu). Krajský úřad Jihomoravského kraje však v současné době pořizuje nové Zásady územního rozvoje a ještě v tomto roce má dojít k zahájení jejich projednání. Tím bude pro investory snazší žádat příslušné rozhodnutí.

Pro investory je rovněž důležitá zpráva, že řada zásad územního rozvoje a v nich v tuto chvíli vymezené plochy a koridory pro dopravní a technickou infrastrukturu již nelze nebo v nejbližší době nebude možné soudy přezkoumávat a následně rušit. Situace je jiná pouze v Praze a ve Středočeském kraji. V Praze jsou některé vymezené plochy a koridory stále přezkoumatelné soudem, úplná jistota chybí. Ve Středočeském kraji jsou sice koridory vymezeny, ale některé úseky koridorů dopravní infrastruktury byly soudy zrušeny. V současné době Krajský úřad Středočeského kraje pořizuje dílčí aktualizaci zásad územního rozvoje Středočeského kraje, která má toto napravit. 

Podle zjištění Ministerstva pro místní rozvoj jsou podávány žádosti o povolovací řízení, která obsahují zásadní nedostatky, řízení jsou pak přerušována a podklady jsou pak znovu požadovány. Velkým problémem je, že někteří projektanti zjistí až v závěru jejich prací, že jejich projekt není v souladu s územně plánovací dokumentací. To jsou hlavní příčiny ze strany projektantů. Z hlediska legislativních je nyní připravována novela stavebního zákona, jejímž hlavním principem by mělo být „jedno rozhodnutí ve věci“ a také by mělo dojít ke zkrácení lhůt. Tato novela stavebního zákona by měla být účinná v průběhu roku 2016.

V brzké době by měla vláda schválit aktualizovanou Státní energetickou koncepci České republiky, připravuje se koncepce surovinové politiky a v roce 2012 byla schválena Státní politika životního prostředí České republiky 2012 – 2020. Budou tyto dokumenty obsaženy v PÚR ČR?

Ministerstva zodpovědná za tyto koncepce připomínkovala návrh Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje ČR a to i z hlediska dopadů do využití území. Jejich požadavky bude Aktualizace č. 1 respektovat.

 

Takže, kdy můžeme očekávat její definitní podobu?

Předložení Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje ČR vládě lze reálně očekávat v prvním čtvrtletí roku 2015. Předpokládáme, že vláda bude projednávat materiál neprodleně poté, co jí bude materiál předložen.

Následně budou její závěry zahrnuty do územního plánování příslušných krajů. V jakém, časovém horizontu by se tak mělo stát?

Aktualizace bude poté, co bude schválena vládou, promítnuta do zásad územního rozvoje jednotlivých krajů (respektive do jejich aktualizací). Toto lze očekávat v horizontu cca 1,5 roku od schválení Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje ČR vládou.

Ráda bych v této věci upozornila na skutečnost, že v okamžiku, kdy bude schválena aktualizace PÚR ČR, platí pro navazující územně plánovací činnost krajů a obcí včetně pro územní rozhodování to, co bude vyplývat z platné Politiky ve znění Aktualizace č. 1 a to bez ohledu, zda jsou tyto změny do navazující územně plánovací dokumentace krajů a obcí promítnuty.

V dubnu byla podepsána Společné strategie územního rozvoje států V4+2. V čem je podle Vás hlavní význam tohoto dokumentu?

Hlavní význam této Společné strategie je v tom, že zúčastněné země (tj. státy v rámci Visegrádské skupiny a dále Rumunska a Bulharska) mohou lépe koordinovat zejména národní dokumenty územního rozvoje, mj. rozvojové záměry v oblasti dopravní a technické infrastruktury a dále přispět k společnému řešení problémů územního rozvoje. 

Smyslem této spolupráce, která trvá již od roku 2008, je také výměna informací a posílení spolupráce v oblasti územního rozvoje, která je přínosem nejen pro zúčastněné země, ale i pro ostatní země EU.

Cílem této Společné strategie je rovněž podpora územní soudržnosti a implementace, tzv. Územní agenda EU 2020, která mj. obsahuje výzvy a priority, které lze účelně řešit společným úsilím více zemí. Společná strategie je rovněž podkladem pro další spolupráci v příhraničních oblastech.

V neposlední řadě tato Společná strategie poskytuje státům V4+2 argumenty a podporu při diskusích na úrovni EU v oblasti politiky územního rozvoje, politiky soudržnosti a dopravní a energetické politiky.

Strategie, jak jste uvedla, formuluje řadu problémů a definuje možnosti jejich řešení v šesti oblastech. Mohla byste je charakterizovat ve třech z nich, tedy v dopravě, technické infrastruktuře a v environmentální sféře?

Území států V4+2 ve srovnání s ostatními zeměmi EU zřetelně trpí nedostatkem kapacitní dopravní infrastruktury a v důsledku toho zhoršenou dostupností. Hlavními úkoly v dopravní infrastruktuře je tedy snižování rozdílu v kvantitě a kvalitě vybavení dopravní infrastrukturou vůči původním zemím EU a nově také se zřetelem na větší akcent na budování infrastruktury šetrnější k životnímu prostředí. Je zapotřebí nejen zlepšit propojení dopravní infrastrukturou ve směru sever - jih v rámci států V4+2. Stejně tak významné je kapacitní propojení ve směru východ - západ, umožňující rozvoj vazeb EU s okolními zeměmi.

V oblasti technické infrastruktury bylo navrženo, aby zúčastněné strany řešily společně problémy s nestabilitou přenosové sítě, způsobené nekontinuální činností obnovitelných zdrojů elektřiny v návaznosti na ostatní evropské státy. Dále je pro státy V4+2 důležitá i otázka energetické bezpečnosti a posílení diverzifikace zásobování plynem a ropou a zajištění tak spolehlivosti dodávek těchto významných zdrojů energie.

Pro zlepšení dopravních sítí a zabezpečení energetické bezpečnosti států V4+2 je mimo jiné nutné v národních dokumentech územního rozvoje nyní vycházet zejména ze základních úkolů mj. z revize transevropské dopravní sítě TEN-T a z transevropské energetické sítě TEN-E.

Území států V4+2 je z hlediska přírodních a environmentálních podmínek velmi rozmanité. Hlavní přírodní potenciály a současně bariéry územního rozvoje zemí V4+2 tvoří pohoří Karpat a řeka Dunaj. Ve vazbě zejména na plánování a rozvoj dopravní a technické infrastruktury jsou kromě morfologických podmínek důležitá a limitní chráněná území se zvláštním postavením území soustavy NATURA 2000.

Jak tuto strategii konkrétně využijeme v podmínkách České republiky?

Poznatky shromážděné v dokumentu byly využity zejména při zpracování návrhu aktualizace Politiky územního rozvoje ČR. Předpokládá se rovněž využití výsledků z této Společné strategie v rámci národních dopravních a energetických politik nebo v rámci zpracování např. přeshraničních územních studií.

Celý článek ke stažení zde:

MMR.pdf (261221)