Moderní beton a jeho další vývoj mají pro současné stavebnictví velký význam

Beton už dávno není jednoduchou směsí kameniva, cementu a vody a namíchat si kvalitní, normám vyhovující beton doma v malé míchačce je téměř nemožné. Složení betonu je stále více variabilní a jeho vlastnosti jsou silně závislé na použitých chemických přísadách a práškových příměsích. Aby ale bylo požadovaných vlastností dosaženo, je nutno recepturu správně poskládat, vyzkoušet a pak hlavně namíchat na kvalitním zařízení. Jaké jsou vlastně současné trendy v betonu a jaký byl jeho vývoj, jsem se zeptal Ing. Jana Kupečka, jednatele a ředitele TBG METROSTAV.

Jak je vlastně beton starý?

Záleží na tom, co přesně za beton považujeme. Pokud za beton budeme pokládat lidmi vyrobený slepenec z kameniva a pojiva, pak nalezneme první zmínky už z období 3600 let před naším letopočtem. Když ale mluvíme o moderním betonu, tzn. o takovém, kde je jako pojivo použit portlandský cement, pak můžeme takovýto beton považovat za 260 let starý.

To tedy znamená, že se beton ve velkém měřítku používá už 260 let?

To zase ne. Na počátku se jednalo o velmi novátorský materiál s velmi omezeným využitím. U nás byl moderní beton poprvé použit až v roce 1858, do základů budovy na Národní třídě. K většímu rozmachu došlo až ve 20 století, v železem vyztužených konstrukcích. Dá se tedy říci, že naprostá většina železobetonových konstrukcí je postavena za posledních 100 let.

A jaká je životnost železobetonových staveb?

U běžných betonových staveb se uvažuje návrhová životnost 50 let a u významných konstrukcí (např. mostů) 100 let, což ale neznamená, že po takovém čase konstrukce spadne. Pouze je po této době potřeba počítat se zásadní rekonstrukcí nebo přestavbou. Rekonstrukce a prodlužování životnosti stávajících železobetonových staveb tak bude velkou výzvou pro náš obor.

Jak jste na tuto výzvu připraveni?

Už v dnešní době používáme na zesilování konstrukcí specielní vysokohodnotné směsi, které používáme pro zesilování pilířů mostů. Tyto směsi vozíme i mimo náš Pražský region, naposledy například do Soběslavi. Materiálem budoucnosti pro zesilování konstrukcí jsou ale ultra-vysokohodnotné betony (UHPC). Jde v podstatě o potěry bez hrubého kameniva, s extrémně vysokou pevností v tlaku blížící se oceli. Zároveň jde o natolik odolný materiál proti agresivnímu prostředí, že se s ním uvažuje jako s alternativou pro čedičové vystýlky v kanalizacích.

Dokážete tyto ultra-vysokohodnotné betony vyrobit?

Nejenom že je dokážeme vyrobit, ale také je dokážeme dovézt autodomíchávačem na staveniště. Máme za sebou i první realizaci, lávku pro pěší v Čelákovicích, kde bylo UHPC použito na kompletní nosnou konstrukci, poprvé v ČR. Tato lávka obdržela několik prestižních cen a je prezentována na řadě českých i mezinárodních konferencí.

Jak to vypadá s využitím UHPC v zahraničí? Není to jen nafouknutá reklamní bublina?

V zahraničí UHPC zažívá velký rozmach, i když v každé zemi využívají jiných kladných vlastností UHPC. Například v USA se UHPC ve velkém aplikuje pro spoje prefabrikovaných konstrukcí, zejména v mostním stavitelství. Využívají vysoké pevnosti v tahu, odolnosti betonu vůči agresivitě prostředí a schopnosti perfektně zmonolitnit prefabrikáty. Ve Švýcarsku se zase UHPC využívá k zesilování konstrukcí, zejména mostovek a pilířů. Využívá se vysokých pevností i odolností a hlavně možnosti zesilovat konstrukce v malých tloušťkách, pro běžný beton nepředstavitelných (20-70 mm). Ve Francii se zase UHPC nachází uplatnění ve velkém v architektuře, pro obklady budov. Využívá se barvy, odolnosti i pevnosti UHPC. U nás v TBG Metrostav máme UHPC pro všechny tyto aplikace připravené a odzkoušené, včetně přepravy autodomíchávačem na dlouhé vzdálenosti.

Skoro to vypadá, že doba běžného betonu už skončila, chápu to správně?

Tak to určitě ne. Běžné betony jsou ve standardních konstrukcích technicky nejlepší a nejekonomičtější volbou. Vždy je ale možno je přizpůsobit, aby se lépe ukládaly, aby měly vyšší odolnost vůči prostředí nebo aby byly prostě pěkné. Optimalizaci receptur betonu pro konkrétní zákazníkem požadované aplikace se věnuje naše technologické oddělení, které k tomu využívá i výsledky vývoje extrémních betonů, jako je třeba UHPC. Například v zavádění samozhutnitelných betonů jsme byli také první na trhu, když se se samozhutnitelným betonem od nás prováděl železniční most na Zlíchově.

Co to přesně znamená samozhutnitelný beton?

Samozhutnitelné betony (Easycrete) jsou betony, které se po uložení do bednění samy zhutní vlastní vahou, aniž by se musely vibrovat. Samozhutnitelný beton významně ulehčuje práci a hlavně umožňuje probetonovat komplikované detaily nebo konstrukce. Například na prodloužení metra A do Motola jsou samozhutnitelné betony použity na propojky traťových tunelů, nebo třeba na bublinu ve stanici Petřiny s názvem stanice. Toto ale nejsou jediné specielní betony, které vyrábíme. Dále máme například v nabídce specielní vodonepropustné betony Permacrete, které vznikly na základě vývoje betonů pro zrušené rozšíření elektrárny v Temelíně, nebo specielní betony pro architekty. Zkrátka vývoj je v naší společnosti důležitou součástí, kdy ale nikdy dopředu nevíte, jakého výsledku bude dosaženo a pro co konkrétně se získané poznatky použijí.

Slyšel jsem, že dodáváte beton pro stavbu Palác Národní, čím je tato akce zajímavá?

Tato stavba je zajímavá zejména rozsáhlým a velmi netradičním využitím pohledových betonů pod taktovkou pana architekta Stanislava Fialy. Betony zde byly výrazně strukturované pomocí různých typů bednění a vkládaných prvků, například stromků, lan a nástrojů. Zároveň byl použit rozsáhlý sortiment barevných betonů Colorcrete, různě nakombinovaných v rámci jedné konstrukce. Záměrem také bylo, ponechat viditelné stopy výstavby, například rezavé stopy od výztuže na stěnách nebo značky na stropech. Zároveň byla na této stavbě náročná i logistika. Vzhledem k umístění v centru Prahy bylo málo místa na parkování autodomíchávačů a tak museli dispečeři betonárny návoz přesně koordinovat, aby na stavbě nebylo více autodomíchávačů najednou.

Máte hodně staveb v centru Prahy? Jaká specifika dodávky betonu do těchto lokalit přinášejí?

V rámci širšího centra Prahy se odehrává většina staveb. Největším problémem v této oblasti je jednoznačně doprava. Beton se na stavbu musí dodávat plynule, aby při betonáži nevznikaly pauzy a tím nechtěné pracovní spáry. Zároveň není možné poslat na stavbu více autodomíchávačů najednou, protože na stavbách v centru Prahy není místo na parkování. Zásadními předpoklady pro bezproblémové dodávky betonu je blízko umístěná betonárna a kvalitní dispečink.

Která vaše betonárna je pro dodávky betonů do centra nejvhodnější?

Jednoznačně nejvhodnější pro tyto dodávky betonů je betonárna na Rohanském ostrově. Kamenivo pro výrobu betonu je dováženo lodí, bez zatěžování místní infrastruktury. Až lokální rozvoz betonu probíhá pomocí autodomíchávačů po vlastní ose. Tím je minimalizovaná dopravní zátěž okolí a zároveň je umožněno plynulé zásobování stavenišť. Betonárna je od okolí maximálně odstíněna valem s parkovou úpravou, který je vyhledávaným místem pro procházky a posezení venku. Díky mnoha opatřením betonárna neobtěžuje okolí prachem. Skládky kameniva jsou zkrápěny vodou, v areálu bylo vysázeno 40 vzrostlých stromů a komunikace jsou pravidelně čištěny zametacím vozem. Bez této betonárny si nedovedu představit bezproblémové provedení plánovaných staveb v Karlíně.

Vedete společnost od jejího vzniku, tzn. více než 20 let. Jak vnímáte její aktuální postavení na trhu?

Naší nejlepší vizitkou jsou naši zákazníci, kteří vědí, že v nás mají partnera pro lepší stavění, ne jen dodavatele materiálu. Vědí, že se k nim v případě problémů na stavbě neobrátíme zády. Technicky je společnost vybavená na špičkové úrovni, ať už náš zákazník požaduje beton ohřát, vychladit, dovést nebo přečerpat. Sortiment vyráběných materiálů je na technologické špičce nejen v rámci českého trhu, ale i mezinárodně, kde reprezentuje Českou republiku na technických konferencích. Myslím, že společnost odvádí dobrou práci a na její výsledky mohu být pyšný.

 

Celý článek ke stažení zde:

CI03_2016_14_15_Moderní beton_METROSTAV_CI_SABLONA.pdf