Nadace ZET, dnes i pro budoucnost

Buďme sebevědomí, nápadití, soběstační a hlavně konkurenceschopní
Pojem Nadace (angl. foundation) je podle českého práva účelové sdružení majetku, zřízené zakladatelem, k dosahování společensky nebo hospodářsky užitečných cílů. Alespoň tak tvrdí Wikipedie. Podobných organizací máme v naší republice poměrně dost. Liší se především životaschopností a závislostí na státních finančních příspěvcích. Některé z nich se od ostatních přece jen trochu odlišují. Jednou z nich je například Nadace ZET, kterou založil odborník systémů řízení a jeden z mála českých ekonomů, respektovaný i v mezinárodním měřítku, prof. Milan Zelený se svými spolupracovníky. Jmenovanou organizaci ustavili na podporu rozvoje skutečně národního podnikání (ve smyslu posílení státního, regionálního a místního rozhodování i vlastnictví) v roce 2015. Při ustavování nadace také zdůraznili nutnou podporu autonomie a soběstačnosti jako nezbytnou součást zvýšení úspěšnosti a konkurenceschopnosti českých výrobců a producentů.
 
Od myšlenky k nadaci
„Po celoživotní akademické kariéře jsem pochopil, že dnešní doba akcelerující změny nesnáší, i když toleruje, staré hlemýždí přístupy,“ vzpomíná prof. M. Zelený. „Začal jsem tedy razit nová hesla, jako: „vědět ještě neznamená umět“, „informace nejsou znalosti“, „znalost je koordinace akce a informace je záznam či popis akce“ atp. Následovaly další, jako např. „informací máme více, než třeba, ale znalostí čím dál méně“, „nejlepší publikací myšlenky je její realizace“, nebo „spolupráce je silnější než solidarita“, atp. Nestačilo o tom ovšem jen řečnit, utápět se v historii, a zapomínat na budoucnost. V roce 2015 jsem dospěl k názoru, že nastal čas věci měnit a změnit. Všechno!“ M. Zelený kolem sebe seskupil skupinu odborníků, kteří se stejně jako on inspirovali úspěchy a zkušenostmi Tomáše a Jana Bati. Zdálo se, že nastal konečně čas odkazy i sny těchto zlínských rodáků aplikovat do naší současné doby, v českém vlastním, tedy národním, podnikatelském prostředí. M. Zelený už nechtěl pouze teoretizovat a jen oprašovat ono začernalé stříbro odkazu obou velikánů. Uvědomil si, že je třeba akce. Tedy té podstatné, osvobozující a povzbuzující, vskutku baťovské akce: „Nebudeme se přece nikoho doprošovat, aby to zorganizoval za nás. Uděláme si to sami! A bylo to!“ Nadace ZET byla na světě. A protože organizátoři nehodlali omezit činnost jen na Českou a Slovenskou republiku, dostala instituce i svoji anglickou podobu: „ZET FOUNDATION – ZOOM IN ENTREPRENEURSHIP AND TECHNOLOGY“.
 
Kdo je M. Zelený?
Profesor Milan Zelený vystudoval na VŠE v Praze kvantitativní metody, finance a základy ekonomiky. V roce 1967, kdy to kupodivu bylo pro opravdu nadané možné, se mu podařilo odcestovat do USA na studia. Před tím totiž pracoval na Akademii věd u profesora O. Šika a s jeho pomocí se dostal do programu University of Rochester. O rok později, po vpádu tzv. „spřátelených vojsk“ a následné normalizaci, se situace v Československu změnila. M. Zelený to logicky vyřešil setrváním v USA. Lehké to ovšem neměl. Neuznali mu dosažené vzdělání, ani tituly z VŠE, takže začal téměř od počátku. Po čase získal tituly MS a PhD v oblasti ekonomiky a systémové optimalizace. Potom začal učit. Přednášel na Universitě v Jižní Karolíně, následně deset let na Columbia University v New Yorku. Dokonce několik let působil i v Evropě. Vyučoval na universitách v Bruselu a Kodani. Posléze se vrátil zpět do USA, kde zakotvil na Fordham University. Tam strávil přes třicet let. V současnosti je emeritním profesorem (Professor Emeritus of Management Systems), takže už má relativně méně povinností a mohl si dovolit vrátit se napůl do Čech, kde si dal za úkol hledat nápravu některých ekonomicko-společenských problémů. Součástí bylo i založení Nadace ZET.
Proč právě tento název? „Protože tohle spojení písmen ZET bylo vždy mojí inspirací,“ vysvětluje M. Zelený. Jeho otec, Josef Zelený, byl první “Organizační poradce“ v Praze, a vlastnil firmu ZET-Organizace. Mimo jiné vynalezl kufříkovou aktovku pro podnikatele. Bylo v ní všechno, co obchodník tehdy potřeboval ke své činnosti a jmenovala se „Liliput“. O padesát let tak předstihl dobu. Obdobné výrobky, později zvané „organizéry“, se začaly houfně objevovat zhruba v polovině osmdesátých let. A ty nejluxusnější byly také v kufřících. „Za logo nadace jsem si zvolil stylizované písmeno „Z“ z tátova podpisu. Jako dítě jsem jeho rozmach napodoboval tak náruživě, až se mi stal vlastním. A nyní už je i nevyhnutelným logem naší nadace.“
 
Inspirace bratry Baťovými
Podle M. Zeleného máme na co navazovat. On sám i Nadace ZET se inspirují zlínskou baťovskou soustavou řízení, která byla unikátní v tom, že ji bratři Baťové odnikud nezkopírovali. Jinými slovy, je to jejich originální a původní způsob myšlení a inspirativní pohled na svět, který vyplýval i z toho, že zakladatelé firmy Baťa nebyli formálně vzdělaní. Byli vysoce inteligentní, ale nebyli vzdělaní. Jim nikdo nedal do vínku návod, jak se na svět dívat. Takže se na dění kolem sebe dívali zcela přirozeně. Tím, jak vnímali svět, předešli svoji dobu a vytvářeli věci, které tak tehdy nikdo jiný nedělal. „Například, místo samotného exportu bot, vyváželi celé výrobní systémy (Baťova města). Zavedli podnikové i podnikatelské vzdělávání, protože jim pro jejich zaměstnance nebylo státní vzdělání dost dobré. Podle pamětníků bratrů Baťů se prý oba dívali na svoji firmu jako na živý organismus. To znamená, že organismus můžete stimulovat, ale také mu musíte dát příležitost a volnost, aby si našel své specifické cesty k úspěchu. „Nemůžete mu diktovat,“ říká M. Zelený. „Proto je chyba, nebo velké nepochopení, když někdo tvrdí, že ve Zlíně převládal nějaký diktát. Většinou šlo o netrpělivost dotyčného a neochotu pochopit soustavu Baťa. V té době neměli počítače, ani globální komunikace, natož internet - přesto prosperovali. A na jejich pevné a odzkoušené základy chce ZET navazovat. Snažíme se dále šířit a upravovat podle dnešních potřeb baťovské myšlenky, které jsou dodnes platné, stejně jako jejich pohledy na podnikání. Nadace ZET se tak snaží jejich myšlenky realizovat v praxi.“
 
Proč Nadace ZET
Nadace si dala za cíl rozvinout vzájemně výhodnou spolupráci se spřízněnými podniky, vzdělávacími institucemi a místní
i regionální samosprávou, tedy jednotlivými městy a obcemi. Mottem této organizace se stal slogan M. Zeleného: „Čím úspěšnější bude jednotlivec, instituce nebo region, tím silnější bude Nadace ZET a tím efektivnější bude její podpora a pomoc podnikatelskému, vzdělávacímu a společensko-kulturnímu rozkvětu místních a regionálních ekonomik“. Účelem nadace, ve shodě s veřejně prospěšnými cíli, je rozvoj takových projektů, které usilují o renesanci skutečně českého, národního podnikání. Souběžně podporuje tvorbu inovačně-podnikatelské kultury a realizaci originálních produktů, služeb a komplexních výrobních systémů ve všech oblastech podnikání. To tedy znamená, že se snaží napomáhat rozvoji regionů propojením aktivní spolupráce podniků, místních samospráv a univerzit s cílem, aby si tyto instituce uvědomily, že ve spolupráci i ony mohou být samostatné a nezávislé. Nadace ZET podporuje znalosti v oblastech komplexní soustavy podnikového řízení, rozhodování a strategického myšlení ve smyslu rozvoje autonomie a soběstačnosti. Podobně, jak tyto myšlenky formulovali a formovali bratři Baťové, za účelem zvýšení konkurenceschopnosti česko-slovenských firem a jejich spolupracovníků po celém světě.
Dalším projektem nadace je podpora rozvoje škol a programů vzdělávání, s ohledem na potřeby průmyslového a zemědělského rozvoje regionu. S tím souvisí i možnosti zakládání podnikatelských univerzit, které se pak přímo podílí na vzniku a zkvalitnění podnikatelských talentů místa či regionu - jako záruky dalšího rozvoje zaměstnanosti a úspěchu domácích podniků. Pokud jsou podnikatelské univerzity přímo napojeny na konkrétní firmu, produkují kvalitní zaměstnance nejen pro svůj podnik, ale vytvářejí nové možnosti spolupráce pro nově vzniklé firmy svých absolventů. Při studiu vzdělávacích programů rozvíjejí univerzity možnosti studentů, zejména tím, že je zapojují přímo do realizace originálních podnikatelských záměrů.
 
Začátky nadace a její rozvoj
„Začátky byly snadné. Vše nám bylo jasné a zřejmé,“ tvrdí M. Zelený. „Ti, co nechápali a brzdili, rychle sami odpadávali. Tak jsme to přirozeně i předpokládali. Dále jsme objevili zhruba deset zásadních a převratných projektů, které ovšem nikdo neuměl realizovat. Museli jsme se všichni začít hodně rychle učit. Nejvíce asi já.“ Do cesty se jim stavěly záludné problémy, jako např. čím nahradit univerzitu, jak postavit město, jak naučit děti, aby se dokázaly učit samy, jak přesvědčit svět, že technologie je integrovaný celek, ne jen rozptýlené komponenty, atp. Následovaly další, jako zda má vůbec smysl přesvědčovat politiky, zda mají jejich partaje investovat do svých, nic neříkajících billboardů, jací lidé to vlastně v politice jsou, atp. Jako jeden z nejdůležitějších problémů se nakonec ukázalo, zda a kde nalézt novodobé, do budoucnosti zaměřené kapitalisty. Mohli sami sobě odpovědět – je prostě třeba si je vychovat. Učit se novému však vyžaduje i nový prostor. Člověk se tak musí zbavit starých návyků myšlení, atp. - zkrátka zbavit se starého. V opačném případě nastane konflikt mezi novým a starým, který pak deprimuje efektivitu.
 „Začátek byl, jak jsem již uvedl, snadný. Pak ale přišla fáze nutnosti studia, odvahy a dřiny. Tenhle přirozený výkyv, kdy je třeba zbavit se starého, jsme museli vyplnit akcí. To ovšem všichni nedovedou.“ Naštěstí ale přicházejí noví, mladší, chápající a zapálení spolupracovníci. Nadace ZET tak přestává být strojem, a stává se živým organismem. „Když se jakákoliv instituce, komunita, podnik, nebo i celá společnost stanou organismem a přestanou být pouhým strojem, pak je vyhráno. Pro všechny,“ dodává M. Zelený. „A pro koho jsou aktivity naší nadace určené? V podstatě pro členy základní regionální „triády“ kdekoliv na světě, ale hlavně ve vyspělých či o rozkvět usilujících zemích. Termínem „triáda“ míním propojení podniku, univerzity a samosprávy. Účelem nadace je vytvářet příklady úspěchu, ne se jen podílet na podpoře a posilování prostého přežívání. Do podnikatel­ských univerzit bychom chtěli získat ještě nezkažené a změně dosud otevřené talenty z celého světa. Kromě podnikatelských univerzit podporujeme i podnikové univerzity, školy a dokonce i školky, založené na rozvoji samostatného, kritického i praktického myšlení a podnikatelské akce.“
 
Strategické činnosti Nadace ZET
Aby mohla jakákoliv nadace fungovat, musí si vybudovat funkční základnu a strategii činnosti, což jsou kromě administrace účastníků také reporty, analýzy, konzultace, členství v klubu expertů, přístup na VIP akce (Hovory ve Mlejně, atp.). Organizátoři museli připravit škálu nabídky, oslovit zákazníky, hosty i členy ZET. Součástí života nadace byly a jsou odborné konference, semináře a webináře ZET, na kterých účastníci společně hledají nové informace, znalosti, inspiraci, kontakty a sítě národních i globálních talentů a zdrojů. Při organizaci zmíněných akcí spolupracovali s podniky jako Fosfa, IPA, SOMA, SAMBA, VŠP, DC Vision, Embraco, atp. Založili také webové stránky Nadace ZET jako platformu pro sdílené know-how, 
a připravili tak podmínky propagace zúčastněných firem, jejich produktů a služeb.
Součástí nadace je i ZEThink Tank, který sdružuje odborníky z různých oborů za účelem již zmíněných analýz nových trendů, rešerší technologických a patentových zdrojů, hledání vhodných oblastí pro strategické investice atp. Svým způsobem tak nadace vytváří vlastní síť expertů, do které se snaží zapojit i studenty a doktorandy. S touto činností jsou spojené také strategické a inovační projekty ve firmách, jako je například odhalování strategických příležitostí, nasměrování firmy tak, aby využila metamorfózu dění v podniku ve svůj prospěch – podle strategie 3P (Pochopit / Přizpůsobit se / Použít příležitosti).
Každá nadace, aby přežila, potřebuje finanční zdroje. Nadace ZET zásadně neusiluje o státní dotace. Ty vždy znamenají závislost na státu. O to více musí, díky svým nabízeným akcím a myšlenkám, angažovaným osobnostem a vlastní činností, generovat finanční účast, investice a podporu od osvícených a nezávislých podnikatelů a kapitalistů.
Důležitou součástí práce Nadace ZET je vzdělávací činnost. Organizuje totiž letní podnikatelské kempy pro školní i předškolní děti, ve kterých se mládež seznamuje se základy podnikatelského rozhodování a praxe, spolupracuje s podnikovými 
a soukromými školami při hledaní efektivních modelů podnikatelského "skautingu". Letos proběhne již třetí ročník „Letního podnikatelského kempu pro mladé“, který pořádá Nadace ZET ve spolupráci s Českou manažerskou asociací a Yourchance. Pro dospělejší adepty se nadace snaží organizovat síť zkušených mentorů a koučů, což v praxi znamená nalézt úspěšné podnikatele, kteří jsou ochotni předávat svoje zkušenosti mladším, a oslovit i firmy, které jsou připravené poskytnout stipendia a rizikový kapitál v souladu se znalostmi jak přetvořit nápad v business nebo jak vychovat nástupce firemních lídrů.  V plánu 
i ve stádiu rozpracování je i špičkově vybavené technologické centrum, které lze sdílet konsorciem podniků a institucí za účelem tvorby optimálního prostředí pro podnikatelskou přípravu a praxi. Na to navazuje i Akademie ZET, která počítá se sdíleným vzděláváním nové generace podnikatelů a manažerů, doplňující sdílené Tech-centrum. Cílem je Fakulta předních osobností ZET, organizovaná ve spolupráci s partnerskými podniky Nadace ZET. Jejich náplň se zaměří na témata „Nový svět podnikání“, „ZIPF“, „Baťa“, „Strategie prvního kroku“, „Informace a znalosti“, „Podnik jako živý organismus“ a dále na přelomové technologie, inovace, konflikty, atp. Ovšem, jak říká M. Zelený: „Všechny projekty jsou v trvalém procesu realizace, která, vzhledem k akceleraci změny, nemůže nikdy skončit. Jen přidáváme další stupně a nové strategické výzvy“.
 
Základna na zámku Vilémov
Konference nadace ZET se pomalu stávají pojmem. Například loňské zářijové, jihomoravské Podnikatelsko-ekonomické fórum v Lednici mělo podle účastníků velký úspěch. Hned první den zařadili debatní stůl s ředitelem firmy Fosfa a spoluzakladatelem Nadace ZET, Ivanem Baťkou, podnikatelem a koučem Peterem Krištofovičem, který vybudoval nadnárodní finančně poradenskou společnost Salve Group (a nyní se věnuje také PK Academy). Nechyběla přednáška M. Zeleného, a akci nevynechal ani Bernhard Scholz, prezident podnikatelské asociace Compagnia delle Opere, sdružující přes 36 000 firem 
a neziskových organizací z 19 zemí pěti kontinentů, jakož i další úspěšní podnikatelé a odborníci. Jedna z myšlenek, na které se téměř všichni shodli, byl fakt, že mezinárodní analýzy opakovaně poukazují na to, že největší zátěží podnikání v naší zemi je nekvalitní, zpolitizované fungování státní správy a institucí. A to i přes skutečnost, že za 20 posledních let vzrostl počet státních úředníků o 30 procent.
Srdeční záležitostí se pro otce zakladatele Nadace ZET stala malá obec na Vysočině jménem Vilémov. Je to místo, kam se třetí červencový týden pravidelně sjíždějí manažeři a podnikatelé, aby věnovali svůj čas a energii mládeži, která v blízké době opustí dětské domovy. Cílem letos již třetího ročníku Letního podnikatelského kempu pro mladé, je pomoci vzbudit a podpořit v nich podnikatelského ducha, a tak je připravit na reálný život v dnes ne zrovna přívětivém světě.
 „Zámek Vilémov je a zůstane naší dlouhodobou základnou,“ dodává M. Zelený. Proto tam letos v červnu poprvé pořádají také 1. ročník konference Nadace ZET na téma „Integrované produktivní prostředí (IPP)“. „Pozvali jsme špičkové české a slovenské podnikatele v klíčových oblastech, a rádi bychom pozvali všechny, kterým není nastávající digitální a integrovaná budoucnost lhostejná. Vstupujeme do nové éry. Tradičně se dříve za technologii považovaly pouhé komponenty, které se však dnes musí integrovat do větších, složitějších a hlavně efektivnějších celků - integrovaných produktů. Stejně jako v automobilu nebo v lidském organismu, všechny tyto komponenty musí fungovat bez problémů a v bezchybné spolupráci. Uvítáme, když se k nám na zámku Vilémov přidají i domácí podnikatelé. Pomohou tak integrovanou budoucnost lépe definovat, zejména ve smyslu česko-slovenské role, jako přínos dnešnímu tápajícímu světu. Nechceme jen tradičně diskutovat o specifických vlastnostech a elementech jednotlivých komponentních technologií, ale hlavně o jejich integraci do vyšších funkčních super-systémů. Tam se dnes formují ty nejefektivnější a průlomové inovace s maximální přidanou hodnotou. Přidaná hodnota je totiž vždy nejvyšší v produktivních komplexech, nejen v místě, kde je generují, ale i co nejblíže k místu konečné spotřeby.
Zpracoval:  Antonín Karoch, článek bude publikován v červnovém vydání časopisu CzechIndustry