Nedívejme se na zemní plyn jako na nějaké politikum, je to zboží a má svou hodnotu

Nedívejme se na zemní plyn jako na nějaké politikum, je to zboží a má svou hodnotu,

řekl CzechIndustry Hugo Kysilka, marketingový ředitel společnosti Vemex

 

Jaká je podle Vás situace na trhu s plynem v Evropě a v České republice?

Na tuto otázku je poměrně jednoduchá odpověď. Stabilní. Loňská teplá zima zapříčinila v České republice pokles spotřeby, ale to koneckonců v celé Evropě. Samozřejmě snížení všeobecně spotřeby plynu na kontinentu není jen otázka teplé nebo studené zimy, ale i využitím zemního plynu v průmyslu a v energetice. Je otázkou, zda se ještě například v energetice budeme vracet k paroplynovým elektrárnám, jak se bude rozvíjet kogenerace a trikogenerace… Tlak na rozvoj obnovitelných zdrojů je značný, takže další rozvoj spotřeby plynu vidím především tlakem proti těm zdrojům, které znečišťují životní prostředí a jsou významně neekonomické. Kopat hnědé uhlí a spalovat na výrobu tepla při té efektivnosti jakou uhelné elektrárny mají a jak zatěžují životní prostředí je prostě anachronismus.

 

A pokud jde o bezpečnost dodávek?

Toto téma pro náš trh není nijak bolestivé nebo zneklidňující. Naše země má díky síti plynovodů a díky podzemním zásobníkům problém bezpečnosti vyřešen asi nejlépe v kontinentální Evropě. Nejsme ani závislý na toku plynu z Ruska přes Ukrajinu, většina plynu do ČR jde ze západu.

 

V této souvislosti se hodně diskutuje o výstavbě Severního proudu 2. Je tento plynovod potřebný nebo si vystačíme takříkajíc se stávajícím vedením?

Zde nejde ani tak o nás. Severní potok II je projekt především pro německou a vlastně západní ekonomiku. Musíme si uvědomit, že německý odklon od jádra v nejbližší budoucnosti jednoznačně vyvolá potřebu o zvýšení dodávek zemního plynu z Ruska. Projekt je to naprosto logický, správný a potřebný. I pro nás. Máme diverzifikované toky.

 

Země V4 se staví proti Severnímu proudu 2. Jako argument udávají, že plynovod přes Ukrajinu není plně využíván, takže ho považují za zbytečný...

Reakce V4 mne neskutečně nadzvedává ze židle. Když se projednával v EU projekt Jižní potok přes Bulharsko, Srbsko a dále do EU, tak jsem nikde nezaznamenal, že by ostatní země EU a tím spíše V4 tento projekt podporovaly, kromě Rakouska a právě některých států z Balkánu. Byly podepsány mezivládní dohody mezi Ruskem a tranzitními zeměmi, v Bulharsku má snad i velkou EA, ale vše se klasicky balilo do nějaké bruselského nezájmu a snahy tento projekt dusit až ho udusili.

 

Na nedávné plynárenské konferenci ministr životního prostředí Richard Brabec hovořil o podpoře kondenzačních plynových kotlů a oživení mrtvých přípojek v České republice. Nakolik to může ovlivnit další rozvoj plynárenství v naší zemi?

To zatím nevím, pan ministr Brabec je velký bojovník za zlepšení životního prostředí, takže každé jeho iniciativě strašně fandí.

Nabídka výrobců zařízení využívající zemní plyn je široká. Horší to však začíná být s jejich servisem z důvodu nedostatku techniků, kteří se jím zabývají. Pokud potřebuji například revizi plynového kotle, tak si ji musím objednat s měsíčním předstihem. Tato skutečnost se stává „pihou na kráse“ využití modrého paliva a může v budoucnu ovlivnit rozhodování o tom, zda si dát plynové topení nebo využívat jiné médium. Dá se očekávat v tomto směru zlepšení?

Asi máte pravdu, firem, které se snaží podporovat svůj dorost, je skutečně málo. Osobně znám jen Gascontrol Havířov. Mluvím osobně, bude jich asi více, ale zaučovat nové kádry, to je bolest.

 

V minulých dnech vláda schválila Národní akční plán čisté mobility. Byl tak učiněn první krok, jaké další by měly následovat?

NAP čisté mobility pro období 2015-2018 s výhledem do 2030 vychází z požadavku EU. Je to dobrý plán, vládu moc chválím a doufejme, že neskončí jen v šuplíku. Co je hlavní? Především snížit negativní dopady dopravy na životní prostředí, a to především emisemi a snížení závislosti na kapalných palivech, diversifikace zdrojového mixu a vyšší energetická účinnost v dopravě.

 

Významné místo v dopravě budoucnosti, jak vyplývá z předcházejícího, patří zemnímu plynu, ať ve stlačené nebo zkapalněné podobě. V závěru listopadu bylo v ČR 106 přípojek CNG. Je to hodně nebo málo?

Podle mne jsme za kritickým bodem, teď je nutno jen celý program nepřepálit - počet 170 plus minus podle mne ČR stačí, aby byli motoristé zajištěni.

 

Kritická infrastruktura CNG je hotová. Přesto se budou stavět další, kolik je podle Vás jejich optimální počet?

Již jsem řekl od 170 maximálně do 200.

 

Čerpacích stanic CNG je relativně málo, přesto už si v některých případech konkurují. Znamená to, že jejich výstavba není koordinována a investor ji může postavit kdekoli pokud splní zákonné podmínky?

To je jen částečná pravda, ČPS se snaží maximálně celý rozvoj koordinovat.

 

Jakou strategii v mobilitě zaujímá společnost Vemex?

Máme svých 14 stanic, ještě postavíme 6 a počtem 20 tento náš projekt uzavřeme.

 

Čerpací stanice jsou jedna věc, tou druhou je počet automobilů, které jezdí na zemní plyn. Odpovídá jejich počet představám, se kterými jste do toho šli?

Tak to je problém, který velmi vnímáme. Moje představa by byla, aby například Škoda Rapid byla na CNG, nebo jiné vozidlo trochu nižší finanční úrovně než je Octavie.

 

Tlak v budoucnu bude na BIO CNG, i to zaznělo na plynárenské konferenci. Z jakého důvodu?

Tak to nevím, byl jsem ve Finsku, kde nám předvedli BIO stanici pro pohod vozidel, ale cena média je vysoká. Nemá smysl stále něco dotovat. Každé zboží musí mít tržní hodnotu.

 

Objevují se hlasy, že za „pár“ desetiletí bude využití zemního plynu minimální. Myslíte si, že ho čeká tato pochmurná budoucnost?

To je nesmyl, zemní plyn je ekologické palivo s vysokou energetickou účinností. Nedívejme se na zemní plyn jako na nějaké politikum, je to zboží a má svou hodnotu.

 

Otázka na závěr, i když bychom jí měli spíše začínat. Společnost VEMEX je významný hráč na trhu se zemním plynem, ale i dalšími nositeli energie v ČR, co vše dnes představuje a v čem jsou hlavní výhody být její zákazníkem?

Jistota, kvalita a bezpečnost.

Celý článek ke stažení zde:

CI1504_20_21_Nedívejme se na zemní plyn_VEMEX_CI_SABLONA.pdf (564307)