Petr Valdman: Přínos Státního fondu v oblasti životního prostředí je klíčový

 „Státní fond životního prostředí ČR je stabilizovaný moderní úřad,“ říká ředitel Fondu Petr Valdman v rozhovoru o tom, na co všechno lze čerpat dotace v oblasti životního prostředí. A nejenom dotace, ale i zvýhodněné půjčky, u kterých úrok začíná na 0,45 procenta.

 

Státní fond životního prostředí ČR je, zjednodušeně řečeno, finančním zdrojem pro ochranu a zlepšování životního prostředí. Řekněte nám prosím, čemu všemu se věnuje? Státní fond životního prostředí České republiky je specificky zaměřenou institucí, která už 25 let sbírá prostředky na zlepšování životního prostředí, to znamená, že získává finanční zdroje z poplatkových zákonů, které následně investuje přes dotované projekty zpět do životního prostředí, na základě priorit Ministerstva životního prostředí a od loňského roku v rámci Národního programu Životní prostředí. Prostředky jsou přiděleny projektům na základě rozhodnutí ministra životního prostředí a poskytovány příjemcům dle podmínek uzavřené smlouvy s Fondem. Státní fond je vůbec jedním ze základních ekonomických nástrojů České republiky pro plnění jejích závazků vyplývajících z mezinárodních úmluv o ochraně životního prostředí, ze členství v Evropské unii a také Státní politiky životního prostředí. Příjmy Fondu tvoří hlavně platby za znečišťování nebo poškozování jednotlivých složek životního prostředí. To jsou poplatky za vypouštění odpadních vod, odvody za odnětí půdy, poplatky za znečištění ovzduší, poplatky za ukládání odpadů. Avšak Státní fond životního prostředí ČR je zároveň i tzv. zprostředkujícím subjektem pro evropský Operační program Životní prostředí, kde odpovídá zejména za příjem a hodnocení žádostí a administraci schválených projektů. Řídicím orgánem je Ministerstvo životního prostředí. Přijímá rovněž žádosti o dotace, vyhodnocuje projekty i proplácí podporu v programu Nová zelená úsporám, programu zaměřenému na úspory energie v domech pro bydlení, který je finančně kryt z prodeje emisních povolenek.
 

Které programy považujete za prioritní?

Nedá se asi určit jeden program, který by měl největší prioritu, každý program má své cíle. Z pohledu objemu finančních prostředků je největší Operační program Životní prostředí s alokací přes 70 mld. Kč. Financují se z něho projekty naplňující závazky České republiky, např. v oblasti čištění odpadních vod. Díky objemu finančních prostředků dokáže i velmi výrazně přispět ke skokovému zlepšení životního prostředí, mám na mysli zejména známé kotlíkové dotace, kde intervence ve výši 9 mld. Kč bude zcela prokazatelně znát v kvalitě ovzduší. V rámci tohoto programu se samozřejmě realizují i projekty, jejichž efekt nebude okamžitý, ale postupný, např. projekty na zachování biodiverzity. A celá řada projektů se bude krom plnění globálních a specifických cílů v ochraně životního prostředí pozitivně projevovat i v ekonomické oblasti obcí a měst. Například díky zateplení veřejných budov mohou obce a města výrazně šetřit své rozpočty. S tím souvisí i druhý, v objemu financí oproti OPŽP cca třetinový program, kterým je Nová zelená úsporám. Jeho hlavní přínos spočívá ve snížení emisí skleníkových plynů v globálním pohledu, velmi pozitivní vliv má ale také na rozpočty domácností, které se rozhodnou zateplit svůj dům. Kromě zlepšení kvality bydlení budou domácnosti spořit na nákladech za energii. No a program nový, financovaný čistě z příjmů SFŽP ČR, je Národní program Životní prostředí, který vytváří doplněk k předchozím dvěma programům. Jeho výhodou je, že dokáže řešit pilotní výzvy, být inovativní v administrativních postupech a zvládne flexibilně reagovat na aktuální problémy. A v neposlední řadě dokáže do projektů investovat nikoliv jen formou dotace, ale i formou půjčky.

 

Fond jako banka

 

V této souvislosti by čtenáře zajímalo, jak jsou využívány půjčky, které poskytujete na ekologické projekty?

V době před nástupem evropských fondů byla standardní podpora z Fondu kombinace dotace a půjčky. Jen do roku 2012 v národních programech Fond na půjčkách poskytl téměř 15 mld. Kč. Vstupem do EU a počínaje rozpočtovým obdobím 2007 – 2013 začaly vládnout spíše čisté dotace a i v rámci nich Fond nabízel spolufinancování projektů formou půjčky. Touto formou investoval do projektů téměř 1,4 mld. Kč. Stejnou formu spolufinancování nabízíme i ve stávajícím Operačním programu Životní prostředí, a díky tomu jsme si mohli v řadě oblastí dovolit snížit dotaci na co možná nejnižší hranici podle ekonomické návratnosti projektů. A počítáme s tím, že v letošním roce tuto nabídku půjček ještě rozšíříme, a to v rámci inovativních finančních nástrojů.


 

Kolik si u Fondu žadatelé mohou půjčit?
Výše půjčky může dosáhnout rozdílu mezi způsobilými výdaji projektu a výší dotace. Příjemci dotací z Operačního programu Životní prostředí tak mohou díky půjčce pokrýt až sto procent celkových způsobilých výdajů na jimi realizovaný projekt. Zvýhodněné půjčky, jako doplňkový způsob podpory, jsou obrovskou pomocí zejména pro obce a města, protože díky nim mohou bez vlastních zdrojů okamžitě uhradit celkové způsobilé náklady na dotovaný projekt. Vlastní peníze pak mohou investovat do dalších investičních akcí. O půjčky, které mají oproti běžným, komerčně nabízeným půjčkám řadu výhod, je možné u Státního fondu životního prostředí ČR žádat až do konce roku 2018. Z prostředků Fondu je na ně vyhrazeno celkem 1,25 miliardy korun. Úroky začínají na 0,45 %.

Na které projekty lze půjčku čerpat?
Aktuálně jsou vyhlášeny tři výzvy k podávání žádostí o půjčku. První z výzev je určena pro projekty z oblasti odpadového hospodářství řešící výstavbu a modernizaci zařízení pro sběr, třídění a úpravu odpadů nebo výstavbu a modernizaci zařízení pro materiálové využití odpadů. Druhá z výzev nabízí zvýhodněné půjčky na dotované projekty OPŽP zaměřené na projekty vodního hospodářství, především se jedná o výstavbu kanalizací, výstavbu či modernizaci čistíren odpadních vod, úpraven vod a rozvodných sítí pitné vody. Poslední z trojice aktuálně otevřených výzev poskytuje půjčky projektům na snižování energetické náročnosti veřejných budov. Ale jak jsem již řekl, nabídku zvýhodněných finančních nástrojů u dotovaných projektů ještě rozšíříme.


 

Přínosy Fondu

Lze kvantifikovat přínosy, kterých bylo s podporou Fondu dosaženo?

Přínosy se snažíme každoročně kvantifikovat a prezentovat ve výroční zprávě, která je k dispozici na našich webových stránkách. Zajímavé pak jsou přínosy nasčítané za delší časové období ve vybrané oblasti. Například do sektoru vodohospodářské infrastruktury bylo od roku 1992 investováno čistě z prostředků Fondu 32 mld. Kč, za které bylo realizováno v obcích a městech 350 čistíren odpadních vod a postaveno více než 3 000 km nových stokových systémů. Další desítky miliard šly z evropských fondů, prostřednictvím Státního fondu byla v programovém období 2007-2013 dotací podpořena výstavba 382 čistíren odpadních vod, více než 4 300 kilometrů stokových systémů, zrekonstruovalo se skoro 600 kilometrů rozvodů pitné vody a tak bych mohl pokračovat přes sběrné dvory nebo zateplení škol a školek. Přínos Státního fondu v oblasti životního prostředí je klíčový nejen investicemi ze svých příjmů, ale i tím, že jeho prostřednictvím proudí do životního prostředí v ČR nejvíce peněz. Jsme, jak říkáme fabrika na projekty, nástrojem ministerstva životního prostředí jak proměnit peníze na efekty, na základě ministerstvem vypisovaných programů a výzev. Jenom v tomto programovém období se jedná o více než 70 miliard korun, které přerozdělíme mezi příjemce dotací na projekty, které jednoznačně prospějí jak životnímu prostředí, tak lidem, kteří v něm žijí, protože i oni jsou jeho součástí. A o dotaci na energeticky úsporné renovace či výstavbu rodinných a bytových domů si od roku 2014, kdy tento program odstartoval, řeklo na Fondu přes 22 000 lidí.
 

Když byste měl představit projekty vzniklé díky podpoře Fondu, jenž považujete za příkladné, které by to byly?

Mezi nejvýznamnější projekty, které byly loni financovány z prostředků OPŽP 2014–2020 patří bezpochyby kotlíkové dotace, v nichž v rámci první vlny lidé podali téměř 24 tisíc žádostí o dotaci. Celý projekt kotlíkových dotací se podařilo s Evropskou komisí vyjednat Ministerstvu životního prostředí jako opravdu výjimečnou záležitost. Dotace z Operačního programu Životní prostředí byla ale v loňském roce schválena i dalším významným projektům. Jde například o sanaci ropných lagun v místech bývalé rafinerie OSTRAMO v Ostravě s dotační podporou téměř 125 milionů korun, dostavbu kanalizace ve městě Staňkov a odvedení splaškových vod do čistírny odpadních vod za 84 milionů korun. Dotace ve výši 129 milionů korun byla schválena na rekonstrukci úpravny vody Bílý potok v Libereckém kraji, dotace ve výši téměř 400 milionů korun putovala na snížení emisí v elektrárně Mělník I. A takových projektů jsou stovky. Jsou to i projekty, které brání dopadům extrémního sucha nebo naopak povodním. Projekty na zadržování vody v krajině, na které lze čerpat dotaci jak z národního, tak operačního programu spravovaným Fondem.

 

Životní prostředí v ČR se zlepšuje, o tom není pochyb, nicméně nedávná smogová situace ukázala, že máme nemalé rezervy, kde především?

Tak třeba i v oblasti dopravy. Například Operační program Doprava běží teprve v posledních několika letech, jak má, na čemž má svůj velký podíl Ministerstvo životního prostředí, které vyjednalo EIA pro významné stavby po mnoha a mnoha letech nečinnosti. Řada obcí a měst se stále potýká s nevyhovujícími dopravními řešeními. Mnohde chybějí objezdy a podobně. Se smogem se pak pojí oblasti, které řešíme i dotacemi, mám na mysli zejména nevyhovující lokální topeniště. A to už se týká konkrétně Fondu, který intenzivně nabízí obyvatelům ČR dotace na to, aby nejenom zlepšili energetické vlastnosti svých nemovitostí, ale i vyměnili zastaralé kotle na tuhá paliva za lepší, nové a ekologičtější.

 

Někdy mám pocit, jako bychom si neuvědomovali vážnost situace, což souvisí i s předcházející otázkou. V čem je podle Vás hlavní příčina laxního přístupu k životnímu prostředí od mnoha občanů, firem a společností?

Z části to jsou finance, zvyky a někdy se jedná i o bezohlednost. Při nastavování kotlíkových dotací i související podpory z Nová zelená úsporám vidíme v praxi, že mnoho lidí zejména v regionech s vyšší mírou nezaměstnanosti řeší otázky spojené s energetickou chudobou. I kdybychom jim dali stoprocentní dotaci na nový kotel, jeho pořízení a instalaci, čerpání dotace pro ně bude i tak až příliš náročné. V tom musí hrát roli kraje, města i obce, býti nápomocni, aby se naše dotace dostala i k těm, kteří z různých důvodů nežádají, ač mohou. Na druhou stranu, abychom to neviděli jen černě, přibývá stále více domácností, které vědí, že je důležité čím a jak v zimě topit tak, aby sebe ani své sousedy neobtěžovali nepříjemným dýmem z komína. A nejen to, stále více majitelů rodinných domů řeší, jak udělat jejich domy energeticky úspornější a soběstačnější, čímž je zároveň zhodnocují. Přesvědčují nás o tom desetitisíce žádostí o dotace jak v kotlíkových dotacích, tak v programu Nová zelená úsporám. Další oblastí, kde je viditelné zlepšení, je oblast odpadového hospodářství. Třídění odpadů, kompostování, to vše je vidět v obcích a městech, a pomáhají tomu výrazně nejen evropské dotace. Ale týká se to i průmyslového sektoru, i tam zaznamenáváme ze strany žadatelů o dotace zájem o projekty vedoucí ke zlepšení kvality ovzduší v ČR. Fond nabízí kupříkladu i takové dotace, jejichž pomocí lze docílit omezení zápachu z průmyslových podniků v blízkosti lidských sídel. Tedy řeč je o nových technologiích pro podniky pořízených za pomocí dotace od Fondu.

 

Příkladná spolupráce

 

Do životního prostředí zasahuje mnoho ministerstev, což je podle mne jeden z důvodů, proč některé věci nejdou tak, jak by měly. Jako příklad může posloužit zemědělská půda, která „chátrá“ a přitom slouží jako zdroj potravin, biomasy pro energetiku, měla by zadržovat vodu v krajině atd. Dokáží, podle Vás, táhnout ministerstva takříkajíc za jeden provaz?

Otázka meziresortní spolupráce je vždy záležitost složitá, a je to do značné míry politika. Nicméně mohu-li hodnotit z pohledu resortní organizace Ministerstva životního prostředí, tak rozhodně krokem vpřed téměř historickým je spolupráce s resortem zemědělství v oblasti řešení sucha, tam se rozhodně podařilo udělat velký kus práce pro systémová opatření do budoucna.

 

Jaké konkrétní úkoly vyplývají pro Fond z Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu, který schválila vláda?
Národní akční plán adaptace na změnu klimatu rozpracovává Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR. Tu vláda schválila již v říjnu 2015. Tento strategický dokument má pomoci Česku vypořádat se například se suchem, povodněmi, ochránit lesy a vodní zdroje. Zvláštní opatření se týkají i budov, aby se lépe přizpůsobily klimatickým změnám. Pro Fond to znamená poskytovat zájemcům o dotace v této oblasti uspokojivou nabídku, přijímat jejich žádosti o dotace, vyhodnocovat je a proplácet dotace podpořeným projektům. V případě akčního plánu se jedná o projekty zaměřené například na krajinná opatření, sdílené odpovědnosti za fungování a udržitelné řízení vodních ekosystémů, uplatnění šetrného hospodaření na zemědělské a lesní půdě a podobně.

 

Sto milionů korun je určeno na ekologické inovativní projekty na boj se suchem a smogem. Můžete to konkretizovat?

Tato naše nová výzva cílí na rozvoj konceptu chytrých obcí a měst, s nímž jsme začali v loňském roce a jehož cílem bylo povzbudit obce k přípravě chytrých a inovativních projektů v oblasti nakládání se srážkovými a odpadními vodami. Chceme, aby pilotní projekty, které ve výzvě uspějí a jejichž přínos bude ověřen, byly následně přenášeny do běžné praxe. Dotací podpoříme chytré projektové náměty, které pomohou nejen lépe čelit suchu, povodním, ale i smogu či neefektivnímu využívání odpadů. Hledáme inovativní, průkopnické projekty, které využívají jiné než tradiční technologie, důležitým kritériem je možná přenositelnost výsledků tohoto projektu, tzn. nikoliv jen projekty pro dotace, ale pro budoucnost. Žádosti o dotace přijímáme do konce června letošního roku. O dotace se mohou hlásit obce, kraje, ale také vysoké školy či veřejné výzkumné instituce, ale i další. Úspěšní žadatelé mohou na své chytré projekty získat dotaci až 75 procent z celkových způsobilých výdajů, maximálně až 50 milionů korun.

 

Stav přírody a krajiny

 

Co považujete za hlavní úspěch, kterého SFŽP ČR dosáhl pod Vaším vedením?

Podařilo se zcela dočerpat předchozí Operační program Životní prostředí, což bylo po ztrátě 7,5 mld. Kč za rok 2013 prakticky nemyslitelné, ale zvládli jsme to. Za roky 2014 a 2015 jsme profinancovali do projektů více než 70 mld. Kč, což je neuvěřitelné číslo. Dále pak plynule běžící nový Operační program Životní prostředí, nastavili jsme kontinuální výzvu a tedy stabilní podmínky pro žadatele v programu Nová zelená úsporám, včetně zásad na délku administrace a výplaty peněz. A to je důkazem toho, že fungujeme jako moderní úřad a instituce, která se nebojí žádných výzev.

 

Co prozatím bylo pro Vás ve funkci ředitele nejtěžší?

V únoru 2014 jsem nastoupil znovu do Státního fondu životního prostředí ČR, který byl, mírně řečeno, po třech letech všech možných personálních turbulencí, ne zrovna v ideální kondici. Na některých místech vedoucích pracovníků seděli lidé, jejichž jedinou kvalifikací bylo hlavně politické krytí, ale o své práci nevěděli takřka nic a hrozila ztráta dvou desítek miliard pro Českou republiku. Sehnat schopné lidi, rozloučit se s neschopnými, nastavit jinak procesy, to nebylo to nejtěžší. Nejtěžší bylo přesvědčit všechny ostatní, že má smysl se do toho pustit, a že to zvládneme. Hledat způsob, aby to šlo, nikoliv důvod, proč to nejde.

 

Jak byste argumentoval těm, kteří tvrdí, že se u nás věnuje minimální péče o životní prostředí?

Že se plete. Že se stav přírody a krajiny postupně zlepšuje, což prokazatelně dokládá například větší množství vyhlášených zvláště chráněných území, na jejichž péči Fond spolu s AOPK ČR taktéž poskytuje dotace. Dalším indikátorem o zlepšení stavu naší přírody a krajiny je návrat velkých šelem, který můžeme sledovat právě v posledních několika letech. A dále díky Operačnímu programu Životní prostředí vznikly na území ČR tisíce nových vodních útvarů, které nejen zadržují vodu v krajině, ale jsou zároveň stanovištěm pro mnoho vzácných živočichů a mají dávno prokázaný pozitivní efekt na stav přírody. Dotace přitom směřují i do péče o konkrétní druhy rostlin a živočichů, likvidace invazních druhů rostlin nebo živočichů. Podporujeme i vznik návštěvnických středisek, takzvaných domů přírody nebo výstavbu a obnovu naučných stezek, přičemž návštěvnická infrastruktura taktéž kultivuje vztah společnosti k ochraně přírody.

 

Ing. Petr Valdman byl do funkce ředitele Státního fondu životního prostředí ČR jmenován s účinností od března roku 2014. Ve Fondu ale působil už v letech 2003 až 2010 nejdříve jako projektový manažer, později vedoucí oddělení, vedoucí odboru a od roku 2006 jako náměstek ředitele pro úsek řízení projektů. V letech 2011 až 2013 pracoval na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy jako ředitel odboru implementace Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Rok působil jako projektový a koordinační manažer pro fondy EU v Technologické agentuře ČR.

 

Celý článek ke stažení zde:

CI01_17_36_38_Petr Valdman_SFZPCR_CI_SABLONA.pdf