Plavební stupeň Děčín

Lodní doprava je nejstarší způsob velkokapacitní dopravy na světě. Řeka Labe tvořila již v historii významný potenciál pro dopravní napojení území České republiky, zejména pak na námořní vodní cesty a jejich přístavy. Labská vodní cesta je součástí transevropské dopravní sítě TEN-T. Labe v úseku od státní hranice se Spolkovou republikou Německo po Ústí nad Labem je podle dokumentů OSN i EU zařazeno mezi základní úzká hrdla komerčně nesplavná. Důvodem je 40 km dlouhý úsek řeky od státní hranice se SRN, který má díky výrazné rozkolísanosti průtoků limitující význam pro splavnost a tím i efektivní využití celé labské vodní cesty z pohledu naší země. Každoročně je díky nízkým průtokům zastavena plavba v tomto kritickém úseku přibližně na 3 až 6 měsíců.

Fakta a mýty o záměru Plavební stupeň Děčín

V českých médiích se v posledních době objevila řada zavádějících informací, které poškozují v očích široké veřejnosti plánovanou stavbu jezu v Děčíně. Diskuze kolem tohoto tématu by však měla vycházet z pravdivých údajů a podložených a objektivních dat, jež se opírají o korektní odborné zdroje či nezávislé studie. Nejčastější tvrzení zde tedy uvádíme do kontextu, popř. doplňujeme další informace.

Důvody pro vybudování

Plavební stupeň Děčín je nejdůležitější stavbou na labské vodní cestě k jejímu plnému a hlavně ekonomickému plavebnímu využití. Labský dopravní koridor je pro mezinárodní obchod ČR klíčový, železniční a silniční doprava je ovšem již nyní zde na hranici své efektivní kapacity. Vodní doprava, pokud je plně funkční, účinně snižuje konkurenční ceny přepravy zboží na dopravním trhu. Pro obchod se zámořím jsou přitom ceny za přepravu z námořních přístavů do ČR rozhodující a přímo ovlivňují konkurenceschopnost podnikání a ceny dováženého zboží v ČR. Dosažitelnost děčínských přístavů a překladišť a také loděnice v Děčíně – Křešicích je pro lodní dopravu výrazně ovlivněna rozkolísaností průtoků vody na Labi a zejména dlouhými obdobími sucha, kdy je plavba zastavena. Zastavena je nejen plavba nákladní, ale také osobní a rekreační, přičemž na rozdíl od jiných úseků řeky je pro turismus tento atraktivní prostor zcela nedostupný. Zejména v letním období stále rostoucí segment plaveb velkých lodí s ubytováním turistů i výletních lodí, nemluvě o tisících malých plavidel putujících po evropské síti vodních cest, končí před státní hranicí v Německu a region Ústeckého kraje i další navazující regiony Čech jsou o tento druh rekreačních příležitostí ochuzeny.

Základní přístup k projektu

Projekt odstraní plavci proklínanou plavební úžinu Heger v centru Děčína pod Tyršovým mostem a celkově zkrátí období zastavené plavby z důvodu nedostatku vody na minimum. Umožní tak bezproblémový provoz ekologické vodní dopravy. Navrhované řešení zabezpečí podmínky pro plavební ponor 1,4 metru pro lodní dopravu po dobu 345 dní v roce, po 180 dní v roce bude průměrně zajištěn ponor nejméně 2,2 metru. Zlepšení plavebních podmínek prostřednictvím jednoho jezu a doplňkových opatření na tomto úseku řeky naplňuje obdobné parametry vodní cesty jako na navazujícím Labi v Německu. Řada studií renomovaných odborníků v minulosti prokázala nereálnost zlepšení plavebních podmínek výhradně pomocí dalších regulačních úprav toku. Nově navržená koncepce se pokouší o kombinaci řešení problémů splavnosti s komplexní revitalizací regulovaného vodního toku. Dosažené efekty představují nejen kompenzaci ztrát přírodního prostředí výstavbou jezu, ale také zlepšení současného stavu.

Technické řešení

Hlavním objektem je Plavební stupeň Děčín, umístěný v říčním kilometru 737,12 (původní plavební kilometr 98,88) v těsné návaznosti na současný přístav Děčín – Loubí. Při levém břehu pod železniční tratí Děčín – Drážďany je navržena plavební komora s délkou 200 a šířkou 24 metry včetně horní a dolní rejdy. Řečiště zaujímá jezová část o třech polích hrazených ocelovými hydrostatickými sektory. Pohyblivá jezová konstrukce umožní normální vzdutí v jezové zdrži na úrovni kóty 124,50 m n. m. Pro zachování migrace ryb a jiných živočichů přes jez se při obou březích vybudují rybí přechody a terestrické biokoridory. Při pravém břehu je navržen zcela mimořádný biokoridor šířky 30 m s kanálovým rybím přechodem (by-passem) o průtoku cca 10 m3/s. Požadovaných plavebních parametrů bude dosaženo jezovou zdrží od výjezdu z horní rejdy plavebního stupně až do prostoru Boletic, tedy převážně v intravilánu města Děčína. V projektu se počítá také s výstavbou malé vodní elektrárny se dvěma Kaplanovými turbínami, které mají plánovanou roční výrobu v průměrně vodném roce téměř 47 GWh. To představuje zhruba výkon pokrývající spotřebu elektřiny pro polovinu domácností v Děčíně.

Vliv Plavebního stupně Děčín na údolí Labe

Žádné území děčínských občanů nebude zatopeno ani nedojde k rozlivu mimo koryto řeky, naopak je navržena řada revitalizačních úprav, které změní dosavadní nepřirozený charakter prostorů na levém břehu pod nádražím Prostřední Žleb, při ústí Jílovského potoka a konečně i na pravém břehu při ústí Ploučnice pod novým silničním mostem. V těchto místech bude současná kamenná regulace koryta nahrazena rozvolněnou přírodní linií břehů, tůněmi, štěrkovými plážemi a mokřady, včetně nového ústí Ploučnice. Po dokončení jezu bude hladina řeky ve městě kolísat minimálním a ovlivnitelným způsobem, což umožní realizaci současně plánovaných odpočinkových klidových zón v prostoru pod zámkem, provázaných s revitalizací ústí Ploučnice, vybudováním nových cyklostezek a obnovou původní komunikace do Prostředního Žlebu. Tímto řešením se také podstatně zlepší hygienická situace uvnitř města, kdy rozkolísaností hladiny řeky dochází k pravidelnému obnažení břehů při obdobích sucha. Zároveň ale bude zajištěno mírné sezónní kolísání hladiny pro zachování charakteristických životních podmínek obnažovaných štěrkových náplavů v prostoru zdrže. V úseku řeky Labe od výjezdu z dolní rejdy plavebního stupně do prostoru Dolního Žlebu v říčním kilometru 733,61 bude potřebná plavební hloubka zajištěna systémem balvanitých břehových výhonů, které kromě soustředění proudu vytvoří řadu nových biotopů při břehu, vhodných pro vodní organismy i pro společenstva říčních náplavů. Prohrábka stávajícího dna pod hladinou bude pouze doplňková. Navrhované úpravy plavební cesty prostor vlastního řečiště Labe rozšiřují pouze v místech revitalizací, kde území není jinak využité. V přípravě řešení Plavebního stupně Děčín byl významně zapojen i ekologický expert a bývalý ministr životního prostředí Ing. Ivan Dejmal a řada dalších odborníků.

Dopravní přínosy

Zlepšené a zejména garantované plavební podmínky vytvoří předpoklady pro přechod značné části hromadné a kontejnerové silniční a železniční dopravy na dopravu lodní. V porovnání s vyspělými zeměmi jsme v přepravě obchodního zboží po vodních cestách na konci seznamu. Jedním z důvodů je právě to, že v oblasti Děčína jez dosud chybí. Hlavním důvodem je dopravní nespolehlivost úseku Labe přes státní hranici se SRN. Vybudováním Plavebního stupně Děčín se Česká republika stane méně závislou na obchodní politice zahraničních dopravců, kde se výše cen pro české zákazníky pravidelně pohybuje v závislosti na okamžitých plavebních podmínkách na Labi. Při zastavení vodní dopravy dochází absencí konkurence k výraznému růstu ceny dopravy, která se přímo projeví i na cenách zboží vyváženého a dováženého do České republiky. Vybudováním a zprovozněním Plavebního stupně Děčín významně naroste objem přepravovaného zboží vodní dopravou. Vodní doprava se svou volnou kapacitou a nejnižšími riziky havárií má v severozápadním koridoru velký potenciál. Důsledkem těchto změn bude také levnější cena přepravy pro export i import, což zásadně ovlivní konkurenceschopnost podnikání v naší republice. Rychlost vodní dopravy není při začleňování do logistických řetězců překážkou, protože rozhodující je spolehlivost dodávky umožňující plánování a nikoli doba přepravy. Často opomíjeným efektem je otevření vodní cesty rekreaci, jemuž dosud brání nízké a nestabilní ponory. V letním období budou možné nerušené plavby nejen českých a zahraničních lodí s ubytováním, ale také dojde k renesanci pravidelných lodních linek, o jejichž atraktivnosti svědčí dynamický rozvoj v jiných částech republiky, kde nejsou se splavností problémy. V neposlední řadě bude česká síť vodních cest zpřístupněna pro turistickou plavbu malých lodí. Dokončením stavby Plavebního stupně Děčín se otevírá cesta k efektivní plavbě po řece Labi směrem k mořím i do vnitrozemí.

Dokumentace EIA

Záměr „Plavební stupeň Děčín“ je nyní hodnocen podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. V souladu s tímto zákonem jsou hodnoceny všechny vlivy záměru na jednotlivé složky životního prostředí, a to v celém procesu EIA (Environmental Impact Assessment) až do vydání stanoviska.

První předložení

Dokumentace EIA byla Ministerstvu životního prostředí předložena dne 24. srpna 2010, čímž byla zahájena druhá fáze procesu podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Tato dokumentace byla 23. května 2011 vrácena oznamovateli k doplnění.

 

Druhé předložení

Doplněk dokumentace EIA byl předložen Ministerstvu životního prostředí 31. ledna 2012.

Text doplňku 2012 i původní dokumentace ke stažení, včetně důležitých podkladových zdrojů. Dokumentace EIA byla Ministerstvem životního prostředí 29. května 2012 vrácena oznamovateli k doplnění.

Třetí (aktuální) předložení

Doplněná a přepracovaná EIA byla 29. února 2016 odpoledne předložena na Ministerstvo životního prostředí. V dokumentaci byly zohledněny veškeré připomínky Ministerstva životního prostředí, veřejnosti i SRN, které byly uplatněny vůči předchozí verzi dokumentace z ledna 2012, kterou Ministerstvo životního prostředí vrátilo k dopracování.

Kompletní dokumentace byla 11. března 2016 zveřejněna na portále EIA.

 

 

Celý článek ke stažení zde:

CI0416_48_49_Plavební stupeň_CI_SABLONA.pdf