Podaří se EU nastartovat skutečně funkční bateriový průmysl?

Představitelé EU konečně zaznamenali ujíždějící vlak asijského bateriového průmyslu, kterému dominují Japonsko, Jižní Korea a Čína. Pochopili význam branže výroby baterií pro zachování klíčových odvětví energetiky a dopravy v Evropě s přímými dopady na pracovní trh. Odborníci odhadují, že v roce 2025 bude činit celkový obrat na trhu s bateriemi v Evropě okolo 250 miliard eur (6,25 bilionů Kč).  Země EU se rozhodly, že tento „balík“ dobrovolně neodevzdají asijské konkurenci. Víceprezident Evropské komise Maroš Šefčovič oznámil na podzim 2017 zřízení EBA – Evropské aliance bateriového průmyslu, která by se podle něj měla stát „Airbusem pro baterie“. Základní cíl EBA je velmi ambiciózní: výrazné posílení evropského bateriového průmyslu tak, aby se stal přinejmenším rovnocenným protihráčem Asie na světovém trhu. EU má předpoklady koordinovat a realizovat tento skutečně smysluplný evropský projekt systematického vybudování bateriového průmyslu – což se zatím přes opakované pokusy nepodařilo uskutečnit ani v Německu. Práce na projektu vyžaduje cílevědomost, důslednost a spoustu peněz. To je ovšem logická „daň“ za opožděné dohánění konkurence – lépe pozdě, než nikdy.
Evropská asociace výrobců baterií EUROBAT naléhavě vyzvala v roce 2017 k rozvoji společné strategie EU v oboru baterií, které jsou jedním ze základních prvků plynulého přechodu k dekarbonizované společnosti. Baterie podporují dekarbonizaci zejména v průmyslových sektorech od akumulace energie a stabilizace elektrických sítí, přes logistiku (sklady, přístavy ap.) 
a telekomunikace až po všechny druhy dopravy.  Následný vznik aliance EBA je správným vykročením, ale k dokonalosti má ještě daleko.
Legislativní podmínky jsou klíčové
Evropský bateriový průmysl zatím strádal nedostatkem společné strategie a programových iniciativ EU. Skutečným rizikem pro jeho rozvoj je nedostatek spojitosti nebo dokonce možné potenciální konflikty s platnou legislativou EU. Příkladem mohou být přesahy mezi bateriovou směrnicí, směrnicí o životnosti vozidel a pověstnou směrnicí k chemickým látkám REACH, které mohou vést až k zákazu některých substancí i celých technologií, důležitých pro baterie. Celkově by EU prospěl posun od regulačního systému, založeného na zákazech směrem k systému, vyzvedávajícímu výhody jednotlivých technologií např. baterií z hlediska udržitelnosti vývoje a sociálně-ekonomických aspektů jako jsou zachování know-how, hodnotového řetězce a pracovních míst v EU. Prvořadým cílem EBA by proto mělo být vytvoření legislativního rámce pro rozvoj bateriového průmyslu, zahrnující všechny relevantní sektory a pokrývající všechny bateriové technologie a aplikace.
Žádoucí je komplexní pohled na branži
Jak zdůrazňuje Francesco Gattiglio z asociace EUROBAT, ještě v roce 2030 počítají plány Evropské komise se sedmdesátiprocentním podílem aut se spalovacím motorem, u kterých mohou baterie přinést pomocí mírné hybridizace snížení spotřeby i emisí o 10-15 %. Současná aktivita aliance EBA bohužel vůbec nezahrnuje stávající a vyspělý bateriový trh, např. SLI (starting, lighting, ignition), který je stále nejdůležitějším trhem pro evropské výrobce baterií a EU je na něm globálním lídrem. Návrhy EBA se zatím soustřeďují zejména na současné a budoucí lithium-iontové baterie s malou pozorností věnovanou jiným technologiím, jako jsou olověné, sodíkové a niklové technologie. EBA by měla pokrývat celé spektrum bateriového trhu a nikoliv jen určitou výseč. Tím spíš, že zatím nikdo nemůže spolehlivě předpovědět další vývoj jednotlivých technologií. Proto by stejně široký náhled na problematiku měl zahrnovat i výzkumné priority v rámci programu HORIZON Europe, ale také cílené zaměření diplomacie EU na nečlenské státy, které disponují surovinami pro výrobu baterií.   
EBA musí rozšířit své aktivity
Komplexní pohled EBA na problematiku baterií by měl dále rozšířit strategii aliance o investice do oborů výzkumu a vývoje, standardizace a patentů a rozvoje, vzdělávání a výcviku dovedností i rozvoj potřebného know-how. Vývoj samozřejmě míří k „zeleným“ bateriím, tedy včetně řešení jejich sekundárního využití a recyklace. Sekundární využití zahrnuje prodloužení životnosti baterií z elektromobility, které již částečně ztratily používáním svou kapacitu - zhruba pod 80 % své nominální kapacity - a stále mohou být ještě léta efektivně využívány pro stacionární systémy ukládání energie. V recyklaci je vzorem pro lithium-iontové baterie „success story“ klasické automobilové baterie na bázi olova, u níž bylo dosaženo v Evropě takřka stoprocentního zpětného výběru a recyklace. I pro moderní lithium-iontové baterie již existují technologie recyklace – zatím ale chybí potřebné objemy vrácených baterií, které by tyto procesy učinily hospodárnými. 
Podpora rozvoje trhu hned na druhém místě po legislativě
Další prioritou bude využití možností stimulace evropského trhu, podporující rozvoj bateriového průmyslu ve všech směrech. I v této aktivitě se vše točí okolo energetiky a dopravy. U stacionárních systémů existují velká očekávání v souvislosti s aktuálním schvalováním „Clean Energy Package“, který by měl zahrnovat společná pravidla pro akumulaci energie na všech úrovních energetických sítí i souvislosti s elektromobilitou. U dopravy existuje velký prostor pro rozšíření využívání elektromobility u státní správy a na komunální úrovni, které by měly jít příkladem občanům. Totéž platí pro obory zásobování a komunálních služeb, ale také třeba skladového hospodářství. U vysokozdvižných vozíků překračuje podíl spalovacích motorů u nových objednávek v EU stále ještě 50 procent. Nejde o zákazy či příkazy ze strany EU, ale o motivování účastníků trhu pomocí vhodných nástrojů.
Boom domácích baterií v Německu
V německých domácnostech a menších podnicích je už v provozu 80 000 baterií k ukládání fotovoltaické energie, jen v roce 2017 jich přibylo kolem 30 000. Tržní objem domácích baterií se za poslední tři roky ztrojnásobil. Každá druhá solární elektrárna na střechách obytných domů v Německu tak byla vloni – podobně jako v roce 2016 -– instalována včetně domácí baterie.
Branže ukládání energie je považována odborníky za klíčovou pro jinak stále více zpochybňovaný úspěch transformace německé energetiky, známé jako „Energiewende“.
I letos bude růst na trhu domácích baterií dvojciferný. Mnozí spotřebitelé chtějí vzájemně propojovat fotovoltaické panely s domácí baterií a nabíjecí stanicí pro elektromobily, aby tak zvýšili využitelnost a univerzálnost celého systému. V souhrnu by měly domácí baterie v Německu dosáhnout ještě letos celkového jmenovitého výkonu kolem 400 MW.
Boom baterií resp. úložišť a stoupající poptávka připravují jejich výrobcům zřetelně stále větší problémy. Tito dodavatelé – především japonská jednička na trhu Panasonic – by totiž raději prodávali baterie globálnímu automobilovému průmyslu, který najíždí na zvyšování výroby elektromobilů.
Mimo domácích baterií se stále více instalují také „velké baterie“, které by měly na konci roku 2018 disponovat maximálním celkovým výkonem 320 MW. Součet domácích a velkých baterií tedy činí více než 700 MW, což je téměř desetina současné celkové německé kapacity všech úložišť elektřiny ve výši 7370 MW.
Kromě baterií přispívají k celkové kapacitě ještě úložiště na principu stlačeného vzduchu s 290 MW a systémy Power-to-Gas se skromnými  20 MW. Lví podíl si tak stále zachovávají tradiční přečerpávací elektrárny s 6360 MW. Čistě matematicky by se dala dočasně uložit spotřeba elektřiny více než 6 milionů obyvatel Německa.
Branže akumulace neustále roste i u tepla
Mimo úložišť elektřiny lze dočasně ukládat i teplo. Zde jsou statistiky ještě překvapivější – v Německu je v provozu podle nejnovějších údajů okolo 1,5 milionů akumulačních topení, 800 000 tepelných čerpadel a neuvedený počet velkých úložišť tepla. Tato úložiště mají podle BVES aktuálně celkovou kapacitu ve výši 30 TWh a mohou čistě matematicky dočasně „pojmout“ spotřebu tepla sedmi milionů obyvatel.
Počet zaměstnanců branže ukládání energií by měl v tomto roce překročit 12 000 při ročním obratu kolem pěti miliard eur. Pokud si ale Německo bude i nadále chtít tuto perspektivní a rostoucí branži akumulace udržet doma, musejí být nezbytně a velmi rychle optimalizovány rámcové podmínky.
Zdeněk Fajkus, Mnichov, prameny: magazín Klimaretter.info, EUROBAT
Ilustrační foto ©Solar Promotion GmbH