Podnikatelská sféra jako klíčový hybatel trvale udržitelného rozvoje

Podnikání zaznamenává v posledních letech podstatné změny. Svět se mění ze dne na den a firmy musí držet krok s rychlým vývojem technologií, rostoucí informovaností zákazníků, požadavky mezinárodních trhů a výzvami, jako jsou například dostupnost a ceny přírodních zdrojů. Společnosti, které si chtějí zajistit dlouhodobou prosperitu, musí vnímat rizika, která s sebou dnešní doba nese, a vyvinout úsilí na přesun plánování z krátkodobých cílů směrem k strategickému dlouhodobému plánování.

Dlouhodobé plánování vede společnosti k přijmutí odpovědnosti za dopady svých podnikatelských aktivit. Začínají tyto dopady efektivně monitorovat a vyvíjet snahu na jejich předcházení. Výsledkem je odpovědné nebo také udržitelné podnikání, které své zájmy ladí v souladu s vizí trvale udržitelného rozvoje a buduje si tím dlouhodobou odolnost, prosperitu a loajalitu svých zákazníků.

Udržitelný byznys není jen recyklace či charita

Udržitelný byznys je takový, který se věnuje tématům jako je například ekonomická efektivnost (inovace, produktivita), společenská odpovědnost (lidská práva, komunitní rozvoj nebo zdraví a spokojenost) či míra environmentálních dopadů (klimatická změna, biodiverzita, vodní zdroje atd.). Otázkou již není, zda přijmout vizi trvale udržitelného rozvoje, ale to, jakým způsobem ji přijmout. Firmy vyjadřující svůj závazek k trvale udržitelnému rozvoji nejen monitorují míru dopadů svého podnikání, ale snaží se také maximalizovat pozitivní vliv na své okolí a všechny, se kterými přichází do kontaktu (tzv. zainteresované strany).

Udržitelný byznys vede k zásadním výhodám...

Tisíce firem na světě ukazují, že závazky k udržitelnosti firmám nejsou jen nutným byrokratickým zlem, ale že ve skutečnosti dokáží proměnit firemní kulturu, pomáhají k dlouhodobému růstu, minimalizaci dlouhodobých rizik, zákaznické spokojenosti, rostoucímu zisku, zvýšení atraktivity pro finanční investory a dalším výhodám. Konkrétní výhody se projevují zejména díky aktivitám jako je snížení spotřeby energie, většímu zaměření na inovace, zlepšení motivace zaměstnanců nebo snížení počtu nehod a zranění na pracovištích.

...a vyžaduje ho nová národní i evropská legislativa

Zejména v posledních pěti letech u nás vidíme nárůst firem, které měří a sledují indikátory spojené s udržitelným rozvojem. Trend zadávají velké nadnárodní společnosti, podle KPMG vydávalo v roce 2015 zprávy o nefinančních informacích 92 % z 250 největších světových společností. Cílem je nejen sbírat data o udržitelnosti, hodnotit je a vydávat o nich zprávy, ale především také umožnění přístupu všem zainteresovaným stranám k těmto informacím. Firmy se tak snaží zobrazovat ucelené a transparentní údaje, které jsou vhodné pro kohokoli, kdo se s firmou potřebuje seznámit – zákazníci, dodavatelé, investoři, komunity žijící v jejím okolí apod.

V mnoha zemích drží krok i samotná legislativa. Vydávání zpráv o dopadech aktivit společností v oblasti sociální, ekonomické a environmentální již vyžaduje mnoho států v Evropě i ve světě, jako například ve Francii, Velké Británii, Dánsku, Indii nebo Malajsii.

Regionálně uvedla nefinanční reporting do povinnosti Evropská komise novou směrnicí, která je platná od letošního roku. Určité velké firmy musí vydávat zprávy o pozitivních i negativních dopadech svých aktivit včetně prohlášení o tom, jak tyto dopady monitorují a jak je řeší. Tato směrnice je významná také v tom, že se nevztahuje pouze na firmy, pro které je nefinanční reporting povinností, ale také na všechny jejich dodavatele. Významně se tak rozšiřuje rozsah nových požadavků i na menší firmy, s kterými velké firmy obchodují.

Mezinárodní burzy považují udržitelnost za nezbytnou

Na světové úrovni hrají významnou roli také mezinárodní burzy. V únoru letošního roku vydala London Stock Exchange Group (LSEG) nové směrnice upravující požadavky na uveřejňování těchto informací pro firmy kótované na jejich burze. Ty reflektují vzrůstající požadavky finančních investorů na informace pokrývající společenské a environmentální dopady firem a také způsoby firemního řízení (problematika ESG). Investoři stále častěji vyhodnocují firemní aktivity v oblastech jako například lidská práva, zdraví a bezpečnost, korupce nebo transparentnost, které jim pomáhají odhalit kvalitu firemního managementu, identifikovat možná obchodní rizika nebo jejich schopnost využít obchodních příležitostí. Vyšší zájem investorů je momentálně velkým tématem v oblasti udržitelnosti firem a podle průzkumu společnosti Morgan Stanley z roku 2015 se 71 % investorů zajímá o nefinanční informace a zprávy o udržitelnosti při svých investičních rozhodnutích.

Globální trendy jdou udržitelnosti naproti

Rostoucí podpora v národních legislativách a mezinárodních směrnicích je výsledkem aktuálních globálních trendů, které odrážejí postupný vývoj v oblasti udržitelnosti. V roce 2015 byly Organizací spojených národů (OSN) představeny globální Cíle udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals), které navázaly na předchozí Rozvojové cíle tisíciletí (Millenium Development Goals). 17 cílů udržitelného rozvoje stanovuje program rozvoje na příštích 15 let, jež je společný pro všech 193 členských států OSN, které budou pracovat na snížení nerovností a zlepšení životního prostředí.

V roce 2015 se uskutečnila také Pařížská klimatická dohoda, která se považuje za přelomovou pro celosvětový stav životního prostředí. Potvrdila se jako zatím nejúspěšnější klimatická dohoda, která vešla v platnost v rekordně rychlém období, do jednoho roku od jejího vyhlášení. Stalo se tak poté, co ji ratifikovalo více než 55 smluvních států představujících více než 55 % globálních emisí skleníkových plynů. Všichni signatáři (jak vyspělé, tak rozvojové země) mají povinnost stanovit si národní redukční cíle a zajistit jejich plnění.

Mezi hlavní cíle Pařížské klimatické dohody patří udržení nárůstu průměrné globální teploty pod hranicí alespoň 2 °C v porovnání s předindustriálním obdobím a usilovat o oteplení pouze do 1,5 °C a zabránit tak nejhorším dopadům klimatické změny. Dohoda cílí také na zvýšení schopnosti adaptace na negativní dopady, která změna klimatu přináší a podporu nízko-emisního rozvoje.

V návaznosti na tlak národních legislativ, mezinárodních směrnic, požadavků mezinárodních burz a zvýšené informovanosti zákazníků reagujících na aktuální globální trendy jsou firmy nuceny přizpůsobit hodnoty svého podnikání.

Jak ve firmě uchopit udržitelnost a nefinanční reporting?

Aby firmy dosáhly vytyčených výhod, je důležité své závazky správně uchopit. Existují mezinárodní standardy a směrnice pomáhající firmám najít správný směr v jejich cestě k udržitelnosti. Nejpoužívanější a nejrozsáhlejší rámec pro udržitelné chování firem nabízí mezinárodní iniciativa Global Reporting Initiative (GRI), která na podzim roku 2016 vydala první globální standardy pro vykazování zpráv o udržitelnosti GRI Standards.

GRI Standards navazují na předešlé směrnice G4, ale jsou srozumitelnější a disponují novou modulární strukturou, která pomůže ke snadnějšímu zapojení i menším firmám na trhu. První tři standardy poskytují informace o firmě, způsobech jejího reportování a o tom, jak společnost přistupuje ke svým vybraným CSR tématům. Druhá část, tedy zbylých 33 standardů, jsou tematicky konkrétní otázky zabývající se ekonomickou oblastí, společenskými praktikami a životním prostředím. Společnosti musí vyhodnotit, která témata jsou pro jejich podnikání významná, a reportují pak ty části, které se jich nejvíce dotýkají. V České republice rámec GRI ve svých zprávách o udržitelnosti využívají společnosti jako například ČSOB, Škoda nebo KPMG.

Důležitým milníkem pro společnosti, které se rozhodnou promítnout své hodnoty do jejich strategie udržitelného rozvoje, je zejména uvědomění, že firemní odpovědnost nejde pouze zevnitř ven, ale především zvenku dovnitř. Nejsou to tedy aktivity zrealizované na popud firmy samotné, ale hlavně na popud úzkého i širokého okolí, ve kterém své aktivity realizují.

Budoucnost udržitelného podnikání

Potřeba uvědomit si vývoj dnešní doby a nalézt vhodné způsoby, jak na ně může firma odpovídat je nutné především u nejvyššího vedení společností. Aby mohla být udržitelnost ve firmě správně aplikována na všech úrovních a ve všech odděleních, samotní ředitelé společností ji musí aktivně podporovat a všichni zaměstnanci musí cítit, že jsou součástí těchto firemních hodnot.

Závazky k udržitelnosti firmám také umožní nalézat nové partnerství. Firmy by se neměly bát vyhledávat partnerství v oblasti udržitelnosti s dalšími firmami, neziskovými organizace nebo vládním sektorem, nejen, že zvýší kredibilitu své značky, ale mohou také lépe odhalit možnosti pro inovace a další vývoj.


 

Profil autorky – Sandra Feltham

Zakladatelka Flagship CSR Consultancy, první agentury v ČR, která se specializuje na firemní strategii udržitelného rozvoje, korporátní odpovědnost a nefinanční reporting.

Flagship patří k pionýrům odpovědného podnikání v České republice a je jednou z prvních agentur v oblasti udržitelného rozvoje ve střední a východní Evropě.

Kontakt: www.flagship.cz, info@flagship.cz, 222 317 685

 

 

Celý článek zde:

CI01_17_60_61_Podnikatelská sféra_FLAGSHIP_CI_SABLONA.pdf