PRAXISFORUM GEOTHERMIE BAYERN 2015, Mnichov – geotermie chystá pokračování v jízdě!

Bavorská metropole bývá nazývána „nejsevernějším městem Itálie“. A opravdu má s Itálií více společného, než se může zdát na první pohled. Nejsou zde sice vulkány, ale hluboké podzemí Mnichova je prosycené horkou vodou. Už více než desetiletí to umožňuje spolehlivou výrobu tepla, elektřiny a v posledních době i chladu, podobně jako v Itálii, kde jsou horké prameny využívány už stovky let. Bavorská metropole se dokonce stala geotermickým „hotspotem“ Německa. Větší část všech německých geotermických zařízení se totiž nachází v Mnichově a okolí - v takzvané Molasové pánvi. Třetí ročník Praxisforum Geothermie Bayern koncem října se stal pozitivním shrnutím dosavadní bilance a naznačil další nadějné směry vývoje. Existující geotermická zařízení spolehlivě fungují, nové projekty se vrtají a stavějí a další se nacházejí ve stádiích plánování nebo přípravy. Tento pozitivní trend dále rozvíjejí spolková a zejména bavorská vláda podpůrnými programy a výzkumnou aliancí.

Hlavní organizátor fóra, agentura pro obnovitelné energie Enerchange z Freiburgu, kladl důraz na umožnění co nejširší výměny informací mezi více než 110 odbornými účastníky ze státní správy, komunálních institucí, průmyslu a geotermické branže.

Oživení v branži přichází po zhruba dvouletém složitém období, kdy byla nešikovně vedená informační kampaň před novelizací zákona o podpoře obnovitelných energií tzv. EEG. U ojedinělých projektů navíc nebyl nalezen dostatečně vydatný zdroj geotermické vody, což také znejistilo a odradilo řadu potenciálních investorů i pojišťoven. Nyní pomalu dochází k jejich návratu a k vytváření nových modelů, které snižují rizika a obnovují atraktivitu geotermické branže.

Založení Bavorské geotermické aliance

Profesor Hartmu Spliethoff z Technické univerzity Mnichov oznámil založení Bavorské geotermické aliance, sdružující vysoké školy a výzkumné instituce. K tomu účelu vyčlenila bavorská vláda 11 milionů euro – téměř 300 milionů korun - na období příštích pěti let. Cílem je identifikace a řešení výzkumných témat v geotermii, vytváření sítí a synergické spojení kompetencí v zájmu další optimalizace geotermie se zaměřením na technické a ekonomické otázky.

Geotermie je důležitá pro „Energiewende“

Geotermie se stává neoddělitelnou částí realizace německé Energiewende. Na rozdíl od ostatních druhů obnovitelné energie, je geotermie schopna dodávat elektřinu pro „základní zatížení“. Není totiž závislá na počasí a může dodávat elektřinu prakticky nepřetržitě – běžně kolem osmi tisíc hodin ročně. Zatím ale dodává bavorská geotermie především dálkové teplo pro domácnosti i podniky. „Bylo to správné rozhodnutí, vsadit na dálkové teplo“, říká k tomu Wolfgang Geisinger, ředitel Geothermie Unterhaching – ‚služebně nejstaršího bavorského dodavatele dálkového tepla z geotermie‘ a pokračuje „již o 10 let dříve, než se předpokládalo, je naše geotermické zařízení ziskové“.

Rámcové podmínky je nutné dále zlepšovat

Bavorský báňský ředitel Rainer Zimmer informoval o dosažených úspěších geotermie v Bavorsku. V provozu je dvacet geotermických zařízení – tedy zhruba dvě třetiny všech geotermických kapacit Německa. Zimmer ale také varoval před srovnáváním frackingu používaného v branži ropy a plynu s tzv. „kyselinováním“ v geotermii, které zlepšuje propustnost podloží pro geotermickou vodu a je běžnou součástí geotermických projektů. Fracking je již několik let předmětem emocionálních diskuzí v Německu, které zde prakticky ochromily průzkum nových ložisek ropy a plynu. Spolková rada přesto ve svém stanovisku požaduje zpřísnění regulace pro hlubinné vrty všeobecně, což by opět mohlo negativně dopadnout i na geotermii. Zároveň báňský ředitel informoval o doporučení včas zapojit do diskuze o geotermických projektech místní obyvatele. Zatím se nejedná o povinnost, ale dobře míněnou radu. V pravý moment zahájená a správně vedená transparentní práce s veřejností může developerům projektů ušetřit spoustu starostí. Odpor takzvaných „občanských iniciativ“ už má bohužel na svém kontě v Německu ztroskotání nejednoho ambiciózního projektu za desítky i stovky milionů euro.

Geotermie zůstane u pevných výkupních cen

Zástupkyně spolkového ministerstva hospodářství Karin Freierová ubezpečila účastníky, že geotermie bude i po chystané další novelizaci EEG od roku 2017, vyňata z povinnosti účasti na tzv. výběrových řízeních pro zřizování nových energetických kapacit z obnovitelných zdrojů. Zůstane u pevných výkupních cen – nyní 25,2 centů/kWh elektřiny dodané do sítě. To ji pomůže zajistit další rozvoj. Podle Freierové je zřejmé, že se některé druhy obnovitelné energie včetně geotermie v Německu neobejdou bez podpory formou garantovaných cen ani v letech 2025-2030.

Výroba chladu pomůže zlepšit hospodárnost

Část geotermických projektů se potýká zejména v letním období s nadbytkem tepelné energie, pro které nemá odběratele. V takových případech může být výhodné využití geotermického tepla pro výrobu chladu. Na trhu jsou k dispozici zařízení, založená na různých technologických principech, např. na absorpčním chlazení, které pracuje podobně jako klasické chladničky v domácnosti. Počáteční investiční náklady jsou ovšem ve srovnání s konvenčními technologiemi značně vysoké. Proto je zapotřebí, aby byly zajištěny nízké provozní náklady, což geotermická energie splňuje. Přesto je zapotřebí počítat s dlohodobější návratností investice. Nezanedbatelný je ekologický efekt výroby chladu na bázi obnovitelné geotermické energie.

Příkladem fungujícího projektu může být výroba chladu pro kanceláře televizní stanice ProSiebenSat1 v Unterföhringu na severu Mnichova, při níž je využívána geotermická energie z projektu Unterföhring firmy GEOVOL. Od léta 2015 se dodává chlad pro téměř pět tisíc metrů čtverečních kanceláří. V tomto případě je využívána absorpční technologie s výkonem 200 kW. Jedná se teprve o druhé zařízení tohoto druhu, zprovozněné v Německu. První bylo uvedeno do provozu také v Mnichově – na geotermickém zařízení v Riemu, kde se od roku 2014 s pomocí geotermie chladí haly přilehlého mnichovského výstaviště. Nyní se chystá rozšíření projektu Unterföhring, tentokrát s využitím adsorpční technologie, pro chlazení o výkonu 40 kW.

Využití geotermického tepla k výrobě chladu může významně zvýšit vytíženost geotermického zařízení a jeho rentabilitu. Tento způsob vyroby chladu je také v souladu s progresivními trendy vývoje kogenerační výroby elektřiny, tepla a chladu a dále kombinovaných systémů solárně-termického chlazení.

Bavorský ‚geotermický skleník‘ je obrovským úspěchem

Další možností, jak výrazně zlepšit rentabilitu projektu, je zajištění velkého odběratele tepla – v tomto případě cílené vybudování skleníku na pěstování zeleniny v místě geotermického vrtu. Během necelých sedmi měsíců postavila rakouská firma Schneider nedaleko Chiemského jezera, u geotermického projektu obce Kirchweidach, skleník o rozloze 12 ha, což odpovídá ploše zhruba pětadvaceti fotbalových hřišť. Nejmodernější technologie ve spojení s dobrými nápady – jako je uzavřený systém shromažďování a využívání dešťové vody - a důraz na regionální produkt s minimálními dopravními náklady a úsporou CO2, přinesly obchodní síti REWE v Mnichově ohromný úspěch. Proto se plocha i celková kapacita produkce zeleniny v příštím roce zdvojnásobí. Již nyní se ze skleníků dodává více než sto tun rajčat a paprik týdně. Mohu potvrdit, že chuť rajčat, která se díky krátké dopravě dají sklízet červená, je nesrovnatelná s běžnou produkcí z různých konců Evropy.

Nejstarší bavorský geotermický projekt vznikl náhodou

Počátkem 80. let minulého století probíhal v nenápadném městě Erding nedaleko mnichovského letiště vrt firmy TEXACO, hledající zemní plyn. Ten se sice nenašel, ale místo něj byl v hloubce okolo 2500 metrů objeven vydatný pramen termální vody s teplotou 63 stupňů Celsia s obsahem fluoridů a síry. Geotermální voda byla uznána jako léčivý pramen. Vrt, se kterým si ropná společnost stejně nevěděla rady, později odkoupilo město a díky dobrému nápadu vznikl počátkem tisíciletí vodní svět, který se stal minulý rok největším aquaparkem s geotermální vodou na světě. Nabízí téměř třicítku skluzavek, podobný počet různých druhů saun, bazény i s vlnami a další termální lákadla. Postupně bylo do projektu investováno téměř dvěstěpadesát milionů euro. Ročně tento ráj relaxace navštíví přes 1,6 milionu návštěvníků.

Potěšitelné aktivity MND Drilling&Services a.s.

Do německé geotermie se již zapojila také renomovaná jihomoravská vrtná společnost MND Drilling&Services a.s., Lužice. Spolu s německou partnerskou firmou Daldrup vyvrtala s pomocí moderní vrtné soupravy Bentec v roce 2013 jižně od Mnichova do té doby nejdelší geotermický vrt v Evropě o délce 6036 metrů. Bavorské odborné kruhy následně všeobecně uznaly vysokou profesionální úroveň provedených prací. Nyní firma vrtá na severu Německa projekt Suderbruch zaměřený na ropu a existují oprávněné naděje na další pokračování aktivit i v geotermické branži.

Geotermie má neomezený potenciál

I v dalších spolkových zemích zejména na severu Německa a v Hesensku se začaly objevovat nadějné geotermické projekty. Zdá se tedy, že si hlubinná geotermie začíná v Německu skutečně získávat postavení, které si právem zaslouží. Skutečně masívní nástup geotermie ale nastane po vyřešení nejdůležitějších technologických otázek takzvané petrotermální geotermie. Tedy systémů tzv. „Hot-Dry-Rock“, které se intenzivně zkoumají například v rámci EU ve společném projektu „Soultz-sous-Forêts“ nedaleko Štrasburgu. Po uvedení petrotermálních technologií do praxe se stane potenciál geotermie v podstatě neomezeným.


 

Dipl.-Ing. Zdeněk Fajkus

Mnichov


 

Celý článek ke stažení zde:

CI1504_36_38_PRAXISFORUM GEOTHERMIE_CI_SABLONA.pdf