Přečerpávací vodní elektrárna Lipno – Dunaj

Česká republika, stejně jako ostatní členské státy Evropské unie zaslala Evropské komisi seznam projektů, na něž by ČR mohla využít peníze z takzvaného Junckerova balíčku. Nový předseda EK chce svým balíčkem rozhýbat evropskou ekonomiku a dát soukromým subjektům impuls k dalším investicím. Jde o kombinaci přímé podpory, záruk a vkladů národních vlád EU. Zde je třeba uvést, že kritéria pro výběr projektů, které podporu získají, se teprve v Bruselu připravují. Zatím je známo, jak napsaly Hospodářské noviny, že má jít o inovativní projekty především z oblasti energetiky, dopravy, vědy a výzkumu či ekologie. „Projekty se budou zpřesňovat tak, abychom s nimi pokud možno uspěli. A vláda jim teprve potom dá prioritu, řekl k tomu premiér Bohuslav Sobotka.

Jedním z projektů, který by mohl mít šanci na úspěch, je výstavba přečerpávací elektrárny Lipno-Dunaj od společnosti LIPNO-ASCHACH, neboť se jedná o řešení, které v sobě zahrnuje příspěvek k bezpečnému a spolehlivému provozu přenosové soustavy ČR a sousedních zemí v souvislosti s přetoky elektrické energie ze SRN, tedy akumulaci elektřiny v době jejího přebytku a naopak výrobu v případě potřeby, zlepšení průtoku Vltavy a Labe, což by mělo pozitivní vliv nejen pro Českou republiku, ale také sousední Německo, v případě extrémních povodní by PVE umožňovala převod vody do Dunaje a naopak. Prospěch z tohoto díla by ovšem neměly jen ČR, Rakousko a SRN, ale i další státy v rámci strategie EU pro dunajský region.

Cílem Podunajské strategie EU je pomoct zúčastněným zemím čelit společným problémům například v oblasti dopravy, energetiky a životního prostředí a zefektivnit a zintenzívnit jejich vzájemnou spolupráci. Mezi nejdůležitější priority strategie patří obnovení splavnosti řeky, protipovodňová ochrana nebo hospodářský rozvoj regionu.  Do této inciativy EU se zapojilo celkem devět členských zemí EU, tj. Německo, Rakousko, Slovensko, Česká republika, Maďarsko, Slovinsko, Chorvatsko, Rumunsko a Bulharsko, a také několik států, které členy EU nejsou - Srbsko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Moldavská republika a Ukrajina.    

 

Stručné představení záměru PVE

Přečerpávací vodní elektrárny jsou většinou navrhovány pro denní cyklus, což je dáno velikostí dolní, ale hlavně horní nádrže (velké investiční náklady na jejich vybudování a jiná omezení), takže pohotová energie z plné horní nádrže umožňuje maximální výkon PVE dodávat jen několik hodin denně.

Uprostřed Evropy mezi ČR, Rakouskem a Německem je výjimečná příležitost k vybudování nadnárodní PVE i s mnohadenním cyklem o výkonu až 1000 MW. Dolní i horní nádrže jsou vybudované. Vodní dílo Lipno na horní Vltavě má hladinu 716,5 až 726 m n.m. a převýšení proti vodnímu dílu Aschach na Dunaji je 442 až 456 m (podle stavu obou hladin). Půdorysná vzdálenost obou hladin je jen 27 km. Pro výkon 1000 MW by v turbínovém režimu z Lipna do Dunaje teklo cca 260 m3/s vody a v čerpadlovém režimu z Dunaje do Lipna cca 200 m3/s.

Týdenní i delší cyklus pro návrh 1000 MW umožňuje mimořádná velikost obou nádrží. Lipno má objem 306 mil. m3 vody. Bez bilance přítoků za 4 hodiny provozu na plný výkon klesne hladina jen o 7,8 cm. K doplnění tohoto úbytku potřebujeme denně cca 5 hod. čerpadlového provozu zpět z Dunaje do Lipna. Jak známo, v době velikého sucha se na Lipně vyskytuje i záporná bilance. To znamená, že doplňování přirozenými přítoky nestačí na výpar. I při tomto stavu se musí z Lipenské nádrže upouštět hygienické minimum do Vltavy v množství 7,5 m3/s, takže hladina stále klesá. Při tomto stavu může zpracovat stávající špičková VE Lipno I. jen 6 m3/s, což při plném výkonu je 1,6 hodiny provozu. Z tohoto i z mnoha dalších důvodů by nalepšování vody z Dunaje přes PVE L-A mělo velký význam.

Kromě možnosti nalepšovat průtoky Vltavy a Labe v době sucha tato PVE vylepší nežádoucí stávající kolísání hladiny Lipenské nádrže. Při porovnání požadavku na provoz shodným výkonem mezi stávající VE Lipno I. (spád 160 m) a nové PVE L-A (spád 450 m) spotřebuje nová PVE 2,8x méně vody a v tomto poměru bude také pomaleji zaklesávat hladina Lipenské nádrže.

Při extrémní povodni, jaká byla v roce 2002, která způsobila mnohamiliardové škody, nová PVE umožní převádět do Dunaje po celou dobu povodně 260 m3 vody za vteřinu prostřednictvím turbín a případně až 400 m3 vody za vteřinu obtoky mimo turbíny. Tak je možné ochránit celé povodí horní Vltavy pod hrází Lipno I a tím i ovlivnit kulminační průtoky dále na Vltavě a Labi. Při tom je možné po celou dobu dodávat do veřejné sítě česko-rakouské 1000 MW ekologicky čisté energie.

Po mnoha studiích a expertizách, které byly pro tento záměr od roku 1998 zpracované, nyní se navrhuje uspořádání se čtyřmi reverzibilními turbosoustrojími téměř shodnými s PVE Dlouhé Stráně o celkovém výkonu 4 x 250 MW s jedním svislým přivaděčem do podzemní strojovny v hloubce cca 500 m pod hladinou Lipna. Dále svislou větrací, kabelovou a montážní šachtu. Odpadní štolu ze strojovny do Dunaje o celkové délce cca 27 km DN 10,5 m a v provedení ze speciálních betonových prefabrikátů.

Všechny dosud zpracované studie a expertizy prokazují reálnost této PVE včetně dobrých geologických podmínek (je zpracována geologická zpráva, která byla konzultována se švýcarskými speciality v oboru) a jejich majitel, investor PVE Lipno – Aschach, s.r.o., je použil pro zpracování studie proveditelnosti. Ostatně reálnost díla prokazuje již 55tiletý úspěšný provoz koncepčně podobného VD Lipno I. a 18náctiletý úspěšný provoz PVE Dlouhé Stráně podobných parametrů.

Dunaj je v tomto profilu převážně ledovcovou řekou s nadbytečnými průtoky v letních měsících, které naopak téměř pravidelně v létě Vltavě chybí. Na ní a na Labi až po Střekov v Ústí n. L. (140 m n. m.) je na mnoha hrázích a přehradách v ČR nainstalováno celkem 800 MW pohotových zdrojů a další se budují. V době sucha jim chybí voda a pod Střekovem na našem území stojí plavba. Od Střekova nahoru po Labi i Vltavě je dobře vybudovaná vodní cesta pro nákladní plavbu, ale pod Střekovem chybí dva jezy, jejichž výstavbě již řadu let brání „ochránci přírody“. Nalepšování Vltavy z PVE L-A by v takových situacích pod Střekovem zvedlo hladinu až o 31 cm, což je pro plavbu významné a umožnilo by to uspořit hodně nákladů při dobudování tohoto pro plavbu kritického úseku naší významné plavební cesty.

Pro alternativu 1000 MW je odborným odhadem uvažovaná návratnost investice 12 až 15 let Ekologické dopady by byly minimální. Celá stavba je v podzemí. Podle rozborů provedených VŠCHT voda ve Vltavě odpovídá cejnovému a parmovému pásmu, v Dunaji odpovídá pstruhovému a lipanovému, blíží se kvalitě pitné vody. Mícháním by došlo ve Vltavě k oživení flóry i fauny a naopak v Dunaji, při jeho mohutnosti, by malý poměr vody z VD Lipno byl zanedbatelný. Ostatně již od r. 1823 převádí do Dunaje vody Vltavy Švarcenberský kanál. Realizace záměru také umožní propojení 400 kV sítí mezi ČR a Rakouskem a další aktivity. Prospěch z díla by tak měla celá střední Evropa.

Výše popsané koncepční řešení představuje jednu z variant. Teprve následná studie proveditelnosti upřesní parametry PVE a její 

Celý článek ke stažení zde:

CI_Přečerpávací vodní elektrárna-VEDA_A_VYZKUM.pdf