Prediktivní údržba se vždy vyplatí

Klíčové uplatnění real-time analýzy v průmyslovém světě
Náklady spojené s provozem a údržbou zařízení mnohdy několikrát převyšují jeho hodnotu. V souvislosti s digitalizací v průmyslu a internetem věcí (Internet of Things – IoT) vzniká potřeba nových obchodních modelů, z nichž mnohé ještě neznáme, zatímco jiné už dostávají konkrétní podobu. Mezi ně patří prediktivní údržba. Tato technika zahrnuje sledování dat z provozu a údržby, aby bylo možno předvídat závady, dříve než k nim dojde, což umožňuje naplánovat údržbu během plánovaných odstávek. V této souvislosti se můžeme setkat i s pojmem monitorování kondicí, který zahrnuje sledování stavu stroje a předvídání poruchy. Článek popisuje přínosy této metody a nabídku společnosti Veskom z pohledu prodloužení životnosti zařízení, úspor energie a nákladů a zlepšení životního prostředí.
Efektivní údržbě a hledání řešení, jak snížit náklady na provoz zařízení, se ve společnosti Veskom, která patří mezi přední dodavatele kompresorů, tepelných čerpadel a techniky pro průmyslová chlazení, věnují řadu let.
„V uplynulých zhruba deseti letech se servis a údržba posunuly z bodu A do bodu B. Zpočátku jsme se zabývali hlavně mimořádnými opravami a úpravami, což mnohdy bylo spojeno s havarijními výjezdy. Přemýšleli jsme co s tím. Jako výhodné řešení se ukázaly servisní smlouvy spojené s pravidelnými a preventivními prohlídkami. V jejich rámci byl stanoven dojezdový čas pro konkrétní problém, obvykle to bylo do 24 hodin nebo méně,“ říká Jiří Rach, ředitel divize Servisních služeb společnosti.
Prakticky minulostí jsou havarijní výjezdy o víkendech. V současné době řešíme především pravidelnou a preventivní údržbu, ne takříkajíc infarktové situace spojené s odstávkou výroby. Odpadlo to, co stojí hodně peněz a vyvolává velkou nervozitu především na straně uživatele zařízení.

 
Obr. 1: Diagnostika chladicího okruhu jednotky

Jedním z hlavních témat letošního veletrhu v Hannoveru byla prediktivní údržba, tedy nečekat až zařízení zkolabuje, ale pravidelně ho kontrolovat, plánovat jeho opravy do odstávek výroby, a tak dále. Je třeba si v této souvislosti uvědomit, že pořízení zařízení tvoří deset až patnáct procent, v některých případech se uvádí, že to jsou dokonce jenom tři procenta, z koláče celkových nákladů. Jejich největší část tvoří energie následována servisem a údržbou. „Víme jak na to, umíme to a dnes máme i podloženo výpočty, že náklady na servis včetně oprav lze za dobu životnosti zařízení snížit až o dvacet procent,“ pokračoval J. Rach.
V čem je přednost tohoto přístupu? Souvisí s používáním originálních náhradních dílů a odbornou péčí o zařízení. Provozovatelé techniky se mnohdy spálí, když po ukončení záruční doby dají přednost „levnému“ servisu před autorizovaným nebo nakupují náhradní díly za nižší cenu v neodpovídající kvalitě. To se jim dříve nebo později vrátí například tím, že je zařízení nějakým způsobem poškozené, svou roli může sehrát i neodborný přístup techniků, kteří nejsou speciálně proškoleni například na určitý typ kompresorů. „Pak se zákazníci vrací k nám a oprava je stojí dvakrát nebo i třikrát tolik z důvodu většího rozsahu škody, způsobené snahou o úspory na nesprávném místě,“ říká k tomu Jiří Rach. Samostatnou kapitolu tvoří nákupní oddělení závodů. Často v nich pracují lidé, kteří srovnávají jenom čísla a rozhodují se podle ceny. Mnohdy autorizovaný servis prohraje „o pár korun“, nicméně v konečném důsledku zařízení utrpí a jeho majitel víc ztratí, než získá. Nelze to však paušalizovat. „Máme stálice, zákazníky, s nimiž je spolupráce tip ťop, zařízení bezproblémově fungují, mají naběháno 50 000 až 60 000 hodin, probíhají jejich částečné generálky i celkové generálky a stále spolehlivě slouží,“ dodává J. Rach.

 
Obr. 2: Jiří Rach, ředitel divize Servisních služeb společnosti Veskom

Zhruba před čtyřmi lety začali ve firmě Veskom používat prostřednictvím internetu dálkový dohled zařízení. Monitoring v reálném čase dává přehled o vibracích uvnitř stroje a dalších procesech, které mají vliv na jeho bezporuchovost a pomáhá ho udržovat v chodu tím, že umožňuje provádět prediktivní údržbu místo údržby následné. Dále umožňuje analýzu vývojových trendů a sledování souvislostí mezi strojem a jeho provozním prostředím. Dříve k tomu bylo potřeba nákladné zařízení, zatímco dnes se dají pořídit monitorovací a prognostické systémy na sledování stavu a nástroje pro zpracování velkých objemů dat za zlomek nákladů a času potřebného dříve pro instalaci tradičních systémů. „Můžeme sledovat jeho chod, stejně jako zákazník a pokud něco není v pořádku, tak nám zařízení vyšle signál. Ve stejném čase tak obě strany obdrží informaci, že vznikl problém a situaci je možné operativně řešit,“ dodává Jiří Rach.

 
Obr. 3: Diagnostika chladivového okruhu TAE evo – Testo 560

I když má online sledování zařízení budoucnost, často se ve firmách, které ho nabízejí, setkávají s nepochopením. Počáteční investice je vyšší, a tak často investor uvažuje, zda ano či ne. Je to jako v případě automobilu, kdy si ho můžete koupit s přípravou pro rádio nebo bez ní. A o to víc pak stojí zabudování rádia, když tu přípravu nemáte. „Investiční manažeři obvykle začínají ořezávat údržbu, což je jak se říká dvousečná zbraň,“ zdůrazňuje J. Rach.  
Firma má vybudované kvalitní technické zázemí. V případě, že je potřeba rychlé řešení, nabízí pronájem chladicích jednotek, kompresorů i tepelných čerpadel. Možnost pronájmu kompresorů a chladicích jednotek se uplatní například za situace, kdy je nutné přechodné zvýšení výkonu nebo vykrytí sezónních špiček, mohou sloužit i jako záloha po dobu plánovaných odstávek či náhrada v případě poruchy stávajícího systému. Umožňuje tak řešení problému, aniž by bylo nutné si nákladný systém pořizovat předem nebo v okamžiku vzniklé potřeby. „Například generální opravy kompresorů se neprovádí na místě, ale v našich dílnách. Během doby, kdy je kompresor v opravě, poskytujeme zákazníkovi náhradní, aby nemusel zastavovat nebo omezovat výrobu. Máme připraveny i všechny ostatní díly, trubky, kabely atd., které jsou potřebné pro dočasné připojení,“ doplňuje J. Rach.
Všichni operátoři, kteří se o zařízení starají, jsou pravidelně každý rok školeni a společně diskutují o možných problémech, aby tak byli připraveni na řešení neočekávaných situací. Bez pečlivé pravidelné údržby se to ale neobejde. Ve všech manuálech už historicky je u všech výrobců popis denní, týdenní a měsíční údržby. A pak následuje třeba čtvrtletní, pololetní a roční údržba. Je to vázáno na počet naběhaných hodin. Servis je po odpracování 2000, 4000, 6000 a 8000 hodin. „Provozovatel by si vždy měl sjednat odborný servis na daný interval. Mezitím se vyplatí mít kvalifikovaného údržbáře, který bude provádět denní, týdenní a měsíční údržbu. V případě menších firem to jsou jejich zaměstnanci, ve velkých firmách se o zařízení starají outsorcingové společnosti,“ říká k tomu Jiří Rach.


Investice nemusí být enormní ani v případě koupě chladicích jednotek či kompresorů, pokud se zákazník rozhodne využít další službu Veskomu, a pořídí si použitou techniku, odkoupenou od uživatelů, kteří měnili zařízení za výkonnější. Taková technika je vždy zkontrolována, otestována a plně funkční. Potenciálním zákazníkům je pak nabízena za zvýhodněné ceny.
Preventivní servis a údržba se vyplácí, o tom nikdo nepochybuje. V rámci servisní smlouvy společnost nabízí pravidelná měření, diagnostiku zařízení, na jejím základě mají zákazníci prodlouženou záruční dobu, stálý partnerský vztah, bezplatnou technickou podporu, výhodnější hodinovou sazbu a nižší cenu náhradních dílů. „Se zákazníky v klidu plánujeme pravidelný servis i opravy a domlouváme si ceny. Neříkám, že mimořádné opravy zcela vymizely, ty jsou a budou. Ale dříve nám zabíraly až polovinu našich služeb, zatímco dnes z 85 a více procent provádíme pravidelné činnosti a jenom zbytek připadá na opravy mimo plán. Je to proto, že jejich příčiny se díky prediktivní údržbě přesunuly do plánovaných oprav při odstávkách. Tím jsme podstatně omezili mimořádné odstávky výroby. Situace v kompresorovně, kde není záloha, automaticky znamená útlum výroby. Týká se to například všech dodavatelů pro automobilový průmysl, kde se pracuje na principu JIT – Just In Time. Při prvních signálech, že něco není v pořádku, se už můžeme připravit na první odstávku a závadu odstranit nebo mít v pohotovosti náhradní kompresor nebo jinou součást systému, kdyby došlo k nejhoršímu. Servisní smlouva je tak výhodná pro obě strany“, říká na závěr Jiří Rach.
Foto: archiv společnosti Veskom
Zdroj: Komunikační agentura SETEVA

Celý článek ke stažení zde:

prumysl-4-0-prediktivni-udrzba.pdf