Průmysl 4.0: Digitální gramotnost bude stejně důležitá jako čtení, psaní a počítání

Studie Iniciativa práce 4.0, jíž vypracoval Národní vzdělávací fond, o.p.s., byla zveřejněna v závěru minulého roku. Zabývá se očekávanými dopady informatizace a kybernetizace na trh práce a na vybrané sociální aspekty. Pozornost je věnována také otázkám dalšího vzdělávání, jehož rozvoj a účast v něm je nezbytným předpokladem pro osvojování si znalostí a dovedností nově požadovaných trhem práce. Na základě poznání vybraných aspektů dopadu technologického vývoje na trh práce byla navržena široce pojatá opatření, která se týkají jednak potřeby dalšího zkoumání či monitorování určitých jevů, a jednak opatření zaměřených na posílení souladu mezi očekávanými nároky na znalosti a dovednosti a jejich nabídkou na trhu práce. Otiskujeme její manažerské shrnutí.

 

Poptávka po pracovní síle

Velkou pozornost médií přitahují předpovědi o úbytku pracovních míst, které jsou však přebírané ze zahraničních studií, nejsou ověřované na podmínky ČR a mohou tak přispívat k vytváření nepříznivých očekávání ve společnosti. Záměrem však je využít procesy informatizace a kybernetizace jako příležitost k rozvoji společnosti, nikoli jako její ohrožení. V horizontu 10-20 let bezesporu dojde k zániku určitých profesí nebo k podstatným změnám v jejich vykonávání, stejně tak ale dojde i k rozšíření zaměstnanosti zejména ve službách a ke vzniku zcela nových profesí, jejichž zaměření a obsah za současného stavu poznání je těžko definovatelný.

Nové technologie povedou zejména k nahrazování rutinních činností, činností, které jsou vykonávané podle stanoveného neustále se opakujícího postupu, který lze algoritmizovat. Takovýto charakter činností je zastoupený různou měrou v manuálních i kognitivních profesích a ve vazbě na míru jejich zastoupení lze odhadovat, zda profese zcela zanikne nebo dojde k podstatné změně v jejím vykonávání, algoritmizované činnosti budou nahrazeny jinými nerutinními činnostmi.

Obdobné procesy nastanou i v případě nerutinních činností, které u kognitivních činností jsou

umožněny dostupností dostatečného množství dat (big data), které jsou předpokladem pro vytvoření příslušných vzorců a přenechání těchto činností počítačům. Nahrazení manuálních nerutinních činností bude umožněno rozvojem strojového učení, jejich zavádění do praxe bude podmíněno cenou takovýchto robotů, resp. poměrem mezi jejich cenou, cenou lidské práce a jejich výkonností. Nahrazení lidské práce technikou nebude ovlivňováno pouze technickými možnostmi a náklady na jejich pořízení ve vazbě na náklady spojené se zaměstnáváním fyzických osob, ale i celou řadou dalších faktorů, které budou působit jako určité bariéry zpožďující nebo znemožňující vytěsnění lidí z určitých aktivit. Půjde zejména o takové činnosti, které jsou spojené s manipulací vyžadující složité koordinované pohyby, vysokou a specifickou manuální zručnost či pohyblivost. Nenahraditelná je zatím i kreativní inteligence spojená s vymýšlením a realizací originálních řešení, stejně jako sociální

inteligence spojená s vnímavostí vůči reakcím ostatních lidí, vyjednávání a přesvědčování, ale i s poskytováním péče o ostatní lidi. Zavádění techniky může být omezeno i určitými aktivitami státu, zejména tvorbou legislativních norem, může narazit i na odpor veřejnosti, která nebude poptávat služby poskytované technikou a bude dávat přednost službám poskytovaným tradičním způsobem.

Tento aspekt bude působit s rozdílnou intenzitou podle věkových skupin populace. Populace

vyrůstající v prostředí virtuální reality bude ochotněji využívat služby zabezpečované technickými prostředky.

Doposud uskutečněné propočty o zániku a vzniku pracovních míst se liší ve vazbě na použitou metodiku. Specificky pro ČR je odhadováno, že automatizací je v průběhu následujících 20 let silně ohroženo 10 % pracovních míst a u 35 % pracovních míst dojde k podstatným změnám ve vykonávaných činnostech. Pokud tento odhad publikovaný ve studii OECD (Employment Outlook 2016) vztáhneme k počtu zaměstnaných v roce 2015, bude vysoce ohroženo cca 408 tisíc pracovních míst a u 1,4 milionu pracovních míst dojde k podstatným změnám.

Situace na trhu práce bude ovlivněna nejen zánikem pracovních míst, ale i jejich tvorbou. Pro ČR je ve studii zpracované Úřadem vlády ČR odhadováno, že v roce 2029 bude v ekonomice ČR existovat cca 3,9 milionu pracovních míst podle stávající statistické klasifikace profesí (ISCO) soustředěných zejména do následujících tří profesních skupin ve výrobě a službách: techničtí a odborní pracovníci (ISCO 3), obsluha strojů a zařízení (ISCO 8) a specialisté (ISCO 2). Základní informaci o kvantitativním napětí na trhu práce lze získat porovnáním nabídky na trhu práce s její poptávkou, kdy nabídka bude závislá zejména na demografickém vývoji včetně migrace, délce počáteční přípravy na profesní život, věku zákonného nároku na důchod, rozsahu setrvání na trhu práce i po dovršení důchodového věku, možnosti zapojení do trhu práce s ohledem na možné zdravotní hendikepy či péči o rodinu, zájmu o zapojení se do trhu práce s ohledem na dostatek finančních prostředků potřebných pro zajištění životních potřeb. I když všechny tyto a možná ještě další faktory budou ovlivňovat nabídku práce, rozhodující bude rozsah populace ve věku reálné ekonomické aktivity, tj. 20-64 let. Pro rok 2029 je odhadnuto, že se o práci bude ucházet z této věkové skupiny o cca 400 tisíc osob méně než v roce 2015 a že dojde ke snížení nabídky pracovních míst o cca 420 tisíc. Počet zájemců o práci bude nepatrně zvyšován osobami z věkových skupin do 19 let a nad 65 let a naopak snižován vzrůstajícím počtem lidí, kteří se na svoji profesní dráhu připravují i ve vyšším věku než 20 let. Na základě tohoto jednoduchého porovnání lze očekávat, že na trhu práce dojde k mírnému převisu nabídky nad poptávkou. Situace na trhu práce bude ovlivňována i mírou nesouladu mezi nabízenými a požadovanými znalostmi a dovednostmi, jehož rozsah bude záviset na zájmu mladých lidí o studium trhem práce požadovaných oborů a obecně na ochotě a možnostech populace doplňovat si znalosti a dovednosti v průběhu celého profesního života.

Situace na trhu práce je v ČR poměrně výrazným způsobem ovlivňována zahraničním kapitálem. Zaměstnanost v nefinančních podnicích pod zahraniční kontrolou představuje cca jednu třetinu celkové zaměstnanosti v těchto podnicích. Je soustředěna zejména do podniků s německým a americkým kapitálem. Zahraniční investoři se nejvíce angažují v odvětví informačních a komunikačních činností a odvětví zpracovatelského průmyslu, kde jejich podíl na celkové zaměstnanosti v příslušném odvětví dosahuje 51 % resp. 46 %. V rámci zpracovatelského průmyslu je zcela výjimečná situace ve výrobě motorových vozidel, kdy podíl zaměstnaných v podnicích se zahraničním vlastníkem dosahuje 82 %. Automobilový průmysl hraje zatím nezastupitelnou roli v ekonomice ČR a tím i v zaměstnanosti, je spolehlivým tahounem ekonomického růstu v období konjunktury.

Chování zahraničních vlastníků, a to nejen v ČR již etablovaných, ale i nových potenciálních investorů, bude i nadále výrazným způsobem ovlivňovat poptávku po pracovní síle. Lze předpokládat, že i v budoucnu si ČR uchová pro německé investory pozici nejdůležitější investiční země v regionu střední a východní Evropy, pokud bude schopná zajistit dostatečnou nabídku pracovní síly s kvalitním technickým vzděláním. ČR má šanci přilákat výroby, které byly dříve alokované do zemí s nízkými kvalifikačními nároky a které vlivem progresivních technologií a tím i změn v nárocích na kvalifikace budou z těchto zemí odcházet.

Firmy se zahraničním vlastníkem lokalizované v ČR jsou většinou v pozici subdodavatelů a tuto pozici budou pravděpodobně zastávat i v blízké budoucnosti. Zahraniční odběratelé si udrží pozici technologických lídrů, z jejich investičních možností mohou těžit i firmy v ČR. I když si lídři ponechají špičkové inovace ve svých mateřských zemích, lze očekávat, že budou dosavadní provozy na relativně vysoké technologické úrovni umisťovat do blízkého zahraničí. Tyto tendence lze v určité míře vysledovat již v současné době, kdy firmy pod kontrolou zahraničního kapitálu začínají do českých poboček umisťovat část svých vývojových aktivit. Předpokladem je, že je česká pobočka již prokázala své kvality a její management má schopnosti a ambice pobočku posunout výš v hodnotovém řetězci. Zásadní šancí je generovat nabídku dostatečného počtu vysoce kvalitních odborníků a špičkových manažerů, která bude představovat stále významnější lokalizační faktor pro investory do činností s vyšší přidanou hodnotou, ve kterých se očekává nikoli úbytek pracovních příležitostí, ale naopak jejich přírůstek.

Zaměstnanost bude ovlivňována i určitými aktivitami státu, které mohou být zaměřené například na rozvoj veřejných, sociálních i osobních služeb, po nichž bude prokazatelně rostoucí poptávka, a to jak služeb hrazených z veřejných, tak ze soukromých zdrojů. Saturace těchto služeb pracovníky je na podstatně nižší úrovni ve srovnání s vyspělými zeměmi EU-15. Pro dosažení srovnatelného vybavení pracovníky jednotlivých typů veřejných služeb, zejména zdravotnictví, sociálních služeb a školství, na 1 tis. obyvatel činí hypotetický potenciál přírůstku (i při zohlednění demografického poklesu populace ČR) cca 205 000 pracovních míst, což představuje 4,2 % současné celkové zaměstnanosti. U komerčních osobních služeb typu péče o děti a domácnost, volnočasových a podobných aktivit je to kolem 26-27 tis. pracovníků, což představuje cca 0,5 % celkové současné zaměstnanosti. Zda se tento potenciál podaří naplnit, bude v prvním případě závislé na finančních zdrojích veřejných rozpočtů a ve druhém případě na disponibilních příjmech domácností.

Je nezbytné věnovat pozornost dalšímu zpřesňování výpočtů jak tvorby a zániku pracovních míst, neboť dosud provedené odhady dávají velmi rozdílné výsledky. Je třeba ověřit odhady ohrožení pracovních míst, které byly dosud prováděny na základě charakteristik amerického trhu práce také v podmínkách české ekonomiky. Nejméně prozkoumanou oblastí jsou odhady tvorby a transformace pracovních míst ve vazbě na procesy průmyslu 4.0. K tomu je nezbytné systematicky analyzovat nejen kvantitativní vazby ale zejména kvalitativní aspekty, které mohou přinášet zlomy v dosavadních trendech, a to i s využitím foresightových metod. Následně je pak možno tyto nové poznatky implementovat do systému projekcí trhu práce.

 

Další vzdělávání

Schopnost celoživotního učení bude dále nabývat na důležitosti v důsledku rostoucích požadavků na flexibilitu pracovní síly vyvolaných změnami v charakteru práce, variabilitou a individualizací pracovních forem. Trendy rozvoje alternativních forem práce a častější změny zaměstnání mohou ochotu firem investovat do vzdělávání zaměstnanců snižovat. Náklady na vzdělávání zaměstnanců však mohou nabývat i skrytějších forem, kdy součástí dodávky nových technologií je i odpovídající proškolení osob a náklady na školení jsou zakalkulovány do ceny dodané technologie. Lze předpokládat, že určitou část nákladů na další vzdělávání ponesou jednotlivci pracující v alternativních formách práce. Aby dostáli požadavkům kladeným na očekávané výstupy, budou muset sledovat a osvojovat si nejnovější poznatky v oboru jejich činnosti. Zvýšené nároky budou i na zajištění rekvalifikací, ale i na zvyšování uvědomění lidí o nezbytnosti dalšího vzdělávání.

Budou rozvíjeny nové formy dalšího vzdělávání, vyplývající se skutečnosti, že učení se stává spíše procesem propojování specializovaných uzlů či zdrojů informací. Schopnost informaci nalézt, nacházet souvislosti a paralely mezi různými oblastmi, myšlenkami a koncepty bude stále důležitější.

Schopnost efektivně pracovat s informacemi úzce souvisí s digitální gramotností, na jejíž rozvoj jsou zaměřena opatření Akčního plánu Strategie digitální gramotnosti ČR na období 2015 až 2020. Digitální gramotnost bude do budoucna stejně důležitá jako čtení, psaní a počítání. Znalost těchto technologií a schopnost umět jejich prostřednictvím efektivně řešit problémy jak v rámci pracovních úkolů, tak v rámci osobního života, je důležité si osvojovat již v průběhu počátečního vzdělávání a pro generaci, která neměla možnost si tzv. informatické myšlení osvojit, bude nezbytné vytvářet dostatek kvalitních příležitostí tento svůj nedostatek překonat. Všechny osoby, které se budou chtít uplatnit na trhu práce, pocítí větší nároky na svoji digitální gramotnost a na schopnost přizpůsobit se rychlému vývoji v oblasti ICT. Klíčová bude kombinace specifických oborových znalostí s relevantními ICT

znalostmi a jejich průběžné doplňování a aktualizování.

Specialisté technici, analytici, inženýři a programátoři budou muset umět uvažovat mimo úzké rámce svých oborů, přemýšlet napříč byznys modely, produkčními procesy, strojními technologiemi a datovými operacemi. Neustálá práce v rámci sítí (networking) bude vyžadovat schopnost spolupracovat a orientovat se v komplexním a multikulturním prostředí. Budou potřeba dovednosti v efektivní dálkové komunikaci prostřednictvím ICT, sociální dovednosti, „integrative thinking“, síťová organizace práce a kooperace. Klíčová bude schopnost celý život se učit, vyhledávat si aktivně aktuální oborové informace, využívat k sebevzdělávání dostupné nové technologie, internet, sociální média, apod. Stoupat bude role kreativního přístupu k řešení problémů, samostatnosti, seberegulace, iniciativy, odpovědnosti a etiky.

Budoucí nároky na konkrétní znalosti a dovednosti je obtížné odhadovat, neboť technologický vývoj je tak rychlý a nepředvídatelný, že je pravděpodobné, že se objeví zcela nové trendy a technologie. Je proto třeba zaměřovat již dnes vzdělávání na dovednosti obecné a měkké ve spojení s důkladným porozuměním profesnímu základu oboru, a jeho principům, které jsou neměnné. Bude třeba rozlišovat, které dovednosti jsou dočasné, a které jsou trvale platnými principy. Pro zachování konkurenceschopnosti ekonomiky bude nezbytné rozvíjet podnikatelské dovednosti a podporovat realizaci inovativních myšlenek a postupů.

Lze očekávat, že v časovém horizontu 5 let budou potřebné zejména dovednosti v oblasti mobilních zařízení a mobilních aplikací, cloudů, zpracování velkých dat, využívání internetu věcí a rozvoje sdílené ekonomiky. Tyto trendy jsou patrné již v současné době. V delším horizontu 10 let bude stoupat potřeba dovedností v těchto oblastech: robotika, autonomní doprava, pokročilé materiály a inovace v energetických systémech.

 

Sociální aspekty

Se změněnou situací na trhu práce z důvodu pronikání digitalizace a robotizace se jednotlivé skupiny populace budou vyrovnávat rozdílně. Lze předpokládat, že obdobně jako nyní, bude mít největší potíže dostát měnícím se nárokům zejména starší populace, a to především z důvodu nízké digitální gramotnosti, kdy odstup starší generace (55-64 let) od mladé generace (25-34 let) se stále prohlubuje. V následujících 20 letech, kdy do generace starších osob bude dorůstat generace v současné době ve věku 30 – 40 let, tedy generace, která se s digitální technikou seznamovala již v průběhu počátečního vzdělání, lze předpokládat, že bude do určité míry schopnější držet krok v digitální gramotnosti. Nicméně určitý odstup od mladé generace bude zřejmě i nadále přetrvávat, i když na jeho zúžení jsou zaměřena opatření Akčního plánu Strategie digitální gramotnosti ČR na období 2015 až 2020. Bude nadále platit, že starší generace je méně přizpůsobivá novým požadavkům, méně ochotná osvojovat si nové znalosti a dovednosti. O tom svědčí i nižší účast starších osob ve vzdělávání ve srovnání s mladšími věkovými skupinami, a to i navzdory tomu, že se počet osob ve věku 55-64 účastnících se vzdělávání zvyšuje.

Další skupinou populace, která se obtížněji přizpůsobuje a lze předpokládat, že ani v budoucnu nedojde v tomto ohledu k výrazné změně, je populace s nízkou úrovní vzdělání a s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Pro tuto populaci je typická poměrně nízká ochota zlepšit své postavení na trhu práce, o které svědčí i její nízká účast v dalším vzdělávání, která osciluje okolo 2 %, zatímco u populace s terciární úrovní vzdělání je 8-10krát vyšší. Dosud zpracované odhady pro ČR (Cedefop, Překvap) předpokládají pokles poptávky po profesích s velkým podílem pracovníků s nižší kvalifikací. S poklesem poptávky po nižších kvalifikacích bude populace s pouze základním vzděláním čelit zvýšené konkurenci na trhu práce. V této souvislosti je varující skutečnost, že v populaci ve věku 20-24 let, tedy populací, která se bude na trhu práce v následujících 20 letech pohybovat, je podíl osob s pouze základním vzděláním téměř dvojnásobný ve srovnání s populací ve věku 45-53 let, tedy s populací, která v průběhu následujících 20 let bude trh práce naopak opouštět. Nezanedbatelnou okolností vysoké míry nezaměstnanosti osob s nízkou úrovní vzdělání je však i ochota pracovat ovlivňovaná relací mezi nabízenou mzdou, sociálními dávkami a morálně volními vlastnostmi jednotlivce.

Ohroženější skupinou na trhu práce jsou ženy ve srovnání s muži. U žen je častější podzaměstnanost i nižší úroveň IT gramotnosti. Ženy si jako obor svého vzdělání méně často volí technické obory, po jejichž absolventech je na trhu práce vysoká poptávka a v budoucnosti se očekává její další zvýšení.

Sociální smír ve společnosti je ovlivněn nejen postavením jednotlivých skupin populace na trhu práce, ale do určité míry i příjmovými rozdíly a zejména podílem populace ohrožené chudobou. Do budoucna je třeba počítat s polarizací zaměstnanosti, která zřejmě povede k sestupu části populace s původně středními příjmy do pracovních pozic s nižšími příjmy, ať již z důvodu zastávání kvalifikačně méně náročných pozic nebo pozic ve službách, ve kterých jsou příjmy nižší ve srovnání s příjmy v průmyslu. Otázkou však je, zda se i v budoucnu udrží stávající relace nebo dojde k jejich změně.

K podstatným změnám dojde i ve formě pracovních úvazků, kdy pracovní smlouva na dobu neurčitou ztratí své postavení standardní formy zaměstnání a bude stále více nahrazována novými formami práce (např. home office, crowdworking, online platformy), jejichž dopady na pracovní podmínky, ochranu zdraví, sociální zabezpečení jsou zatím ve fázi hypotéz a čekají na fundované a podrobné analýzy. Z hlediska celkové zaměstnanosti se tedy prozatím jedná o okrajový jev, avšak s velkým růstovým potenciálem.

Vznik nových forem práce, zejména práce na dálku pozitivně ovlivňuje možnosti souladu rodinného a pracovního života. Jedná se zejména o možnost práce na dálku, která je umožněna dostupností mobilních zařízení a sdílených sítí zaměstnavatele. Práce na dálku však není realizovatelná u všech profesí a u těch, u kterých je vhodná, je důležitá respektovat hranice mezi soukromým a profesním životem jak „zaměstnavatelem“, tak „zaměstnancem“. Možnost práce na dálku či na zkrácenou pracovní dobu však představuje pouze jeden z mnoha aspektů sladění rodinného a pracovního života. Důležitá je i časová a finanční dostupnost zařízení poskytujících péči o nesoběstačné členy rodiny a rozvoj a dostupnost dalších služeb a přístrojů, které snižují časovou náročnost zabezpečení kompletního fungování domácnosti a které se díky novým technologiím rozvíjí. Lze předpokládat, že v delším časovém horizontu dojde k všeobecnému zkrácení pracovní doby a tím k obecnému zlepšení podmínek pro soulad rodinného a pracovního života.

Technologický pokrok zlepšuje i možnosti zapojení na volný trh práce osob se zdravotním postižením zejména možnostem práce na dálku, ale i zlepšujícím se veřejným prostorem, prostorem, který je příznivější pro pohyb osob se zdravotním omezením. Osoby se zdravotním postižením však budou i nadále čelit konkurenci osob bez tohoto hendikepu a budou se muset vyrovnávat s měnícími se požadavky na znalosti a dovednosti. I nadále bude třeba podporovat rozvoj chráněného pracovního trhu, speciální poradenství a pracovní rehabilitaci.

Rozvoj digitalizace a robotizace povede k dalšímu snižování fyzické namáhavosti práce, ke zlepšování hygienických parametrů pracovního prostředí a tím ke snižování úrazovosti a nemocí z povolání. Zatímco dopady na fyzické zdraví budou vesměs pozitivní, dopady na psychické zdraví pracujících zřejmě nebudou zcela jednoznačné, ale hlavně nejsou zatím podrobeny bližšímu zkoumání. Není zcela zřejmé, zda budou pracující vystaveni novým stresům, které jsou rozhodující z hlediska psychického zdraví, jaká budou přijímána opatření, aby se těmto stresům zabránilo nebo se alespoň jejich výskyt snížil. Psychické dopady nových pracovních podmínek, ale i nových kolektivů, jejichž součástí budou i roboty, budou individuální, budou záležet na dispozicích každého jednotlivce. O to větší význam bude mít poradenství týkající se volby vhodné profese, vhodného zaměstnání.

 

Návrh možných okruhů opatření

V rámci jednotlivých kapitol byly zpracovány okruhy možných opatření zaměřených na podporu zaměstnanosti a zaměstnatelnosti populace ve vazbě na procesy technologických změn spojených se čtvrtou průmyslovou revolucí a opatření na řešení možných negativních sociálních aspektů týkajících se především vyrovnávání šancí na důstojný a plnohodnotný život. Uvedená opatření je třeba považovat pouze za rámcově vymezené možné reakce na identifikované problémy. S ohledem na velmi širokou škálu souvislostí a dopadů na trh práce, které vyvolávají procesy čtvrté průmyslové revoluce, nebylo v daném čase a s ohledem na současnou úroveň poznání, možno jít v rámci jednotlivých opatření do větší hloubky.

V některých případech lze navázat na existující opatření, která již v nějaké formě jsou součástí aktivní politiky zaměstnanosti či jiných politik, a dále zkvalitnit jejich realizaci, inovovat je a zejména je lépe zaměřit na podporu vyšší profesní flexibility a získávání nových dovedností pro práci v digitálním prostředí. Některá opatření, zejména ta, která souvisí s odhady budoucího vývoje, se změnami charakteru práce, s dopady na sociální systémy, jsou zatím velmi málo prozkoumána a obsahují velkou část nejistoty.

Je to dáno tím, že v současné době, a to nejen v ČR, ale i ve vyspělých zemích, je většina možných dopadů a problémů v těchto oblastech odhadována ve velmi obecné rovině a často jde spíše o spekulace, které je třeba lépe analyzovat a potvrdit či vyvrátit na základě dalšího zkoumání a ověřování reálným vývojem. Zejména je třeba možné směry řešení široce diskutovat se všemi aktéry trhu práce, podobně jako je tomu již druhý rok v Německu, a hledat průchodná řešení tím spíše, že mnoho z těchto opatření je sociálně senzitivních a má politický dosah.

 

 

Celý článek nejdete zde:

CI1702_18_20_Průmysl 4.0- Digitální_CI_SABLONA.pdf