Na snižování škodlivých emisí se musí podílet všichni znečišťovatelé. Průmysl díky investicím do ekologizace snížil od roku 2000 do roku 2016 emise oxidu siřičitého a oxidů dusíků o polovinu. Svaz průmyslu a dopravy ČR žádá, aby diskuse o ochraně ovzduší byla vedena věcně, bez populistických požadavků a opřena o objektivní fakta. Apeluje na jednotlivé politické strany, aby při tvorbě legislativních návrhů tyto principy respektovaly. Svaz průmyslu a dopravy ČR tímto mimo jiné reaguje na návrh poslankyně Balcarové (Pirátská strana), který požaduje zrušení tzv. výjimek z BAT (Best Available Techniques) pro uhelné zdroje.
Česká republika s robustní průmyslovou základnou a roztříštěnou strukturou sídel potřebuje jak pro firmy, tak pro domácnosti stabilní dodávky energie za přijatelnou cenu. Jakékoliv legislativní návrhy, které se dotýkají výroby a spotřeby energie, tedy musí být založeny na komplexním vyhodnocení situace. Musí důsledně analyzovat skutečné přínosy a dopady na životní prostředí, a to včetně vazby na platnou či připravovanou legislativu a důsledky pro bezpečnost a stabilitu dodávek energií.
„Chceme, aby Česko bylo ekonomickým tygrem Evropy. K tomu jsou ale zapotřebí stabilní dodávky elektřiny za konkurenceschopnou cenu. S energetikou proto nelze hazardovat,“ upozorňuje prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Snižování emisí se musí týkat všech emitentů
Podle zpráv Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vzrostla tuzemská brutto spotřeba elektřiny za loňský rok oproti roku 2016 o 2 %. Více než 50 % celkové produkce pochází z uhelných elektráren. „Státní energetická koncepce předpokládá postupný pokles výroby elektřiny z uhlí, v roce 2030 by však uhelné elektrárny měly stále zabezpečit více než třetinu tuzemské výroby elektřiny. Provozovatel přenosové soustavy očekává do roku 2030 odstavení 4 000 MW výkonu v klasických elektrárnách, což odpovídá zhruba výkonu dvou elektráren Temelín[1]. Další pokles v důsledku nepromyšleného zpřísnění legislativy by ohrozil energetickou bezpečnost,“ vysvětluje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Díky ekologizaci veřejné energetiky a průmyslu klesly od roku 2000 do roku 2016 emise oxidu siřičitého a oxidů dusíků o 52 resp. 46 %. Imisní limity se u těchto látek s výjimkou dopravně přetížených aglomerací nepřekračují. Hlavním zdrojem prachových částic, jejichž vysoké koncentrace bývají důvodem pro vyhlašování smogových situací, jsou lokální vytápění domácností a doprava. Podle dat ČHMÚ za rok 2015 se na emisích prachových částic PM10 podílel sektor veřejné energetiky a výroby tepla z 6,5 %, zatímco vytápění domácností z 36,4 %. V případě jemného prachu PM2,5 byl podíl domácností dokonce více než poloviční.
„Průmysl a energetika investovaly v posledních letech do snížení emisí desítky miliard korun[2] a zásadně je zredukovaly. Teď je načase upřít pozornost i na ostatní zdroje znečištění, které mají na kvalitu ovzduší rozhodující vliv,“ řekl Jaroslav Hanák.
Výjimky jsou možné pouze v individuálních a odůvodněných případech
Předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová navrhuje, aby pro uhelné elektrárny byly zrušeny tzv. výjimky z BAT. Výjimky pro velké spalovací zdroje se týkají tzv. nejlepších dostupných technologií (BAT), netýkají se ekologizace jako takové. Tou budou muset projít všechny elektrárny a teplárny bez výjimky, aby splnily výrazně zpřísněné tzv. základní emisní limity vyplývající z evropské legislativy. Ve většině případů se tak již v posledních 5 letech stalo. Požadavky nejlepších dostupných technologií, z nichž lze za přesně stanovených podmínek udělit výjimku, budou závazné až od roku 2021.
„Případné udělení výjimky pro velká spalovací zařízení rozhodně není automatické a musí proběhnout ve správním řízení za účasti veřejnosti. Není tedy důvod se obávat, že výjimky budou udělovány paušálně a budou neopodstatněné,“ uvedl Bohuslav Čížek.
Průmysl do ekologizace investoval stovky miliard, zapojit se musí ale i další sektory
„Domácí průmysl v posledních dvou dekádách významně přispěl ke zlepšení z hlediska zátěže ovzduší. Investoval stovky miliard do ekologizačních opatření s konkrétními měřitelnými výsledky,“ uvádí Bohuslav Čížek. Evropská komise ve své zprávě „Implementace environmentální legislativy EU v ČR“ z července 2017 konstatuje, že emise některých látek znečišťujících ovzduší se v České republice významně snížily: během let 1990 a 2014 došlo u oxidů síry k poklesu o 93 %, oxidy dusíku klesly o 77 % a amoniaku o 56 %. V období 2009–2015 tvořily investice podniků do zlepšení kvality životního prostředí téměř 60 % jejich celkových investic. Díky tomu splňují národní emisní stropy stanovené pro tyto látky.
S ohledem na výše uvedená fakta Svaz průmyslu a dopravy odmítá, aby byl průmysl v diskusích k ochraně ovzduší nepravdivě označován jako hlavní pachatel, neboť je evidentní, jak dynamický pokrok v zatížení emisemi průmysl vykonal. Snižování emisí bude navíc pokračovat s tím, jak se zpřísňují evropské emisní limity, které tuzemský průmysl plní.
„Podporujeme zodpovědný přístup k ochraně životního prostředí a diskusi, která má stimulovat šetrnější chování člověka k přírodě. To ovšem vyžaduje, aby se na řešení podíleli všichni znečišťovatelé rovnoměrně a aby zákonodárci hledali taková opatření, která jsou nákladově nejefektivnější a mají nejmenší dopad do finanční zátěže koncových spotřebitelů, tedy domácností i firem,“ shrnuje prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE:
Další masivní tlak na snižování emisí již hraničí s technickou proveditelností a předpokládá citelné dopady do cen pro koncové zákazníky. S ohledem na místní klimatické podmínky, které nedávají velký prostor pro rozvoj obnovitelných zdrojů jako například ve větrném severním Německu či slunných jihoamerických oblastech, přitom není možné požadovat okamžitou dramatickou změnu energetického mixu, který se ve střednědobém horizontu bude muset opírat o fosilní zdroje. Pokud bude bez jakékoliv diskuse a odborných analýz zrušen institut výjimek z limitů pro ochranu ovzduší, hrozí narušení energetické bezpečnosti ČR, a to navíc v situaci, kdy se do roku 2030 očekává odstavení 4GW výkonu ve fosilních zdrojích.
Ostatně i „Zpráva o životním prostředí za rok 2016“ konstatuje, že v případě emisí prachových částic PM2,5 i PM10 je hlavním zdrojem lokální vytápění domácností (54,5 %, resp. 36,4 %). Úvaha o posílení pravomocí obcí v oblasti lokální ochrany ovzduší je tedy naprosto logická a důvodná. Vytápění domácností kotli na hnědé uhlí by nadále mělo být výhradně sociálně-politickým opatřením umožňujícím dosažení tepelného komfortu všem vrstvám společnosti, ale není přípustné, aby bylo podporováno i celonárodními programy.