Čili štěpování jest výkon, kterým uměle se spojuje ušlechtilá část jednoho rostlinného jedince, roub, s planou zakořeněnou částí druhého jedince, podložkou (podnožím), aby společně vytvořily jednu rostlinu, a cílem r., pokud se děje u stromů ovocných i okrasných, jest tudíž přeměna pláňat nebo méně vynikajících druhů ve druhy ušlechtilé. Po r. každá část žije samostatně dále s tím rozdílem, že jedna druhé napomáhá. Podložka dává živiny a ušlechtilá část vrací za ně assimiláty. Za podložku volíme zpravidla pláně téhož druhu. Rouby vybíráme jen ze starších již plodících stromů a letorosty jen výjimečně z větví dvouletých. Ke šlechtění v březnu používáme rouby čerstvě řezané, pro pozdější dobu řezané již v prosinci a v lednu a v chladném místě založené, aby roub byl ve vývoji pozadu proti podložce. Roubovati můžeme u země, v koruně a na větve v době před první mízou (v březnu a dubnu), v létě v době druhé mízy očkujeme třešně a višně šlechtíme mezi 15. zářím
a 15. říjnem. Při r. nutno dbáti, aby obě naříznuté části stejným pletivem přišly na sebe, kůra na kůru, kambium na kambium, dřevo na dřevo, aby byly co nejúže spojeny, nemohl vnikati ani vzduch ani voda ke styčným plochám a nejméně transpirovaly. Z tohoto důvodu roub i očko zbavuje se listů, místo styčné zatmeluje se štěpařským voskem. Z přečetných způsobů r. má všeobecně praktickou cenu: očkování, družení, r. do sedla, na kozí nožku, do rozštěpu, za kůru, do boku. Očkování (okulace) provádí se tím způsobem, že se očko seřízne v podobě trojúhelníku i s jadérkem dřeva a vloží na podložce do zářezu v podobě T do kůry učiněného. Části kůry se odchlípnou, očko se zasune a neprodyšně zaváže. Všeobecně se užívá u růží. Při družení (kopulace) pláně i roub se seřízne šikmým směrem. U révy vinné používá se tzv. anglického způsobu kopulace. Řezaná plocha roubu i podložky se rozštípne, čímž vzniká na roubu i na podložce jazýček, který roub lépe drží. Způsob tento je i pro ovocné stromy výborný. Kopulace je nejstarší, nejjednodušší a nejlepší forma šlechtitelská. Při r. do sedla se roub šikmo seřízne a pod řezem se učiní zářez (sedélko), kterým roub přilehne k podložce. Zářez může býti i dvojitý (dvojité sedélkování) při šlechtění silnějších větví. U švestek a sliv seřezává se roub i podložka do klínku do tak zvané kozí nožky. Výhodou tohoto r. jest, že nevyžaduje příliš mnoho mízy a hodí se při přeroubování starých stromů. R. používá se též u okrasných, krásně kvetoucích dřevin a v poslední době jest ve velké oblibě roubování succulentů. Přikájení (zakotvování, ablaktace) používá se u černé moruše a vlašského ořechu, vzácněji u jiných stromů. Provádí se tak, že ratolest, která se má šlechtiti, a ta, kterou se má šlechtiti, z jara krátce před počátkem mízotoku se na stranách k sobě obrácených seříznou
4 – 6 cm dlouhým řezem. Řezné plochy roubu i podložky se k sobě přiloží a obváží. (1932)
