Rozhodnutí o hlubinném úložišti neproběhne bez účasti a respektování názorů dotčených obcí,

řekl CzechIndustry Jiří Slovák, ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů


 

Pane řediteli, na Evropském jaderném fóru, které se konalo v Praze, se část jednání věnovala bezpečnému ukládání radioaktivních odpadů. Které hlavní otázky byly diskutovány?

Evropské jaderné fórum (ENEF) je jedinečná platforma pro širokou diskusi o příležitostech a rizicích jaderné energie. Tyto diskuse jsou spojeny s energetickými výzvami, kterým čelí EU (její členské státy) a s úlohou jaderné energie v rámci strategického rámce pro energetiku EU. 

Jednou z nejdůležitějších diskutovaných otázek fóra byla problematika vyřazování jaderných zařízení z provozu. 

Hovořilo se však i o rezervách, které stále jaderná energetika při současné technologické úrovni má. Účastníci ENEF se shodli na tom, že vyhořelé jaderné palivo a jeho ukládání stále představuje jednu z největších výzev jaderné energetiky, která do jisté míry limituje její další rozvoj. 

Probírala se i otázka, nakolik je jaderná energie akceptovatelná širokou veřejností. 

Z diskusí jednoznačně vyplynulo, že jaderná energetika má v evropském portfoliu zdrojů své opodstatněné místo a bude sehrávat důležitou roli při implementaci Energetické unie. V rámci ENEF bylo též opakovaně zdůrazněno právo jednotlivých členských zemí rozhodnout si o svém energetickém mixu.

 

Na co jste se zaměřil Vy ve svém vystoupení na ENEF?

Jsme země s relativně malým jaderným programem. Přesto Česká republika přistupuje ke konci palivového cyklu velmi zodpovědně. Naše koncepce předpokládá výběr konečné lokality pro budoucí hlubinné úložiště v roce 2025, a proto velmi zintenzivňujeme vývoj vhodného úložného konceptu, i práce na výběru lokality. To ovšem neznamená, že budeme hlubinné úložiště hned budovat. Náš koncept je připraven i na variantu, že bude vhodné vyhořelé jaderné palivo přepracovávat a ukládat pouze dále nevyužitelné odpady. To je z mého pohledu nejen zodpovědné, ale i velmi racionální. Obzvláště pokud potřebujeme jít i dále cestou jaderné energetiky. To je technická stránka. Současně je ale pro nás i velmi důležité mít na své straně veřejnost, dotčené obce. I v této oblasti směřujeme k pokroku. Práce na zvláštním zákoně se nezastavily, byla ustavena expertní skupina na Ministerstvu průmyslu a obchodu, jež dál pracuje s materiálem, který připravila Pracovní skupina pro dialog o hlubinném úložišti (PS Dialog). Ve svém vystoupení jsem chtěl podtrhnout právě tyto dva aspekty naší současné činnosti. Technické, výzkumné a průzkumné práce směřující k výběru lokality a transparentnost procesu vůči veřejnosti.

V jakém stadiu jsou nyní práce při výběru vhodné lokality poté, co se MŽP negativně vyjádřilo k žádosti SÚRAO o prodloužení povolení ke geologickému průzkumu?

SÚRAO podala proti rozhodnutí Ministerstva životního prostředí (MŽP) neprodloužit dobu platnosti průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry rozklad a čekáme na vyjádření MŽP. Chtěl bych v této souvislosti zdůraznit, že jsme schopni provést dle stanoveného harmonogramu vyhodnocení 7 vytipovaných lokalit a navrhnout do konce roku 2018 pro další etapu hodnocení výběru pro hlubinné úložiště 4 lokality.

Potřebné charakteristiky geologické stavby pro současnou etapu hodnocení budou zajištěny podle konkrétní situace provedením cílených geologických měření v režimu geologického výzkumu. SÚRAO pokračuje v započatém sběru dat, každé přerušení totiž znamená ztrátu vědomostí a kontinuity procesu a ohrožení harmonogramu.

Výběr vhodné lokality zahrnuje řadu dalších činností a projektů, k nimž povolení MŽP není třeba. Většinou se jedná o výzkumné práce. Příkladem mohou být třeba rešerše starších geologických údajů nebo naopak jde o využití aktuálních družicových dat (tzv. dálkový průzkum). Tyto práce by byly realizovány v každém případě, bez ohledu na to, zda MŽP prodlouží či neprodlouží platnost průzkumných území. SÚRAO pracuje výhradně v režimech, které dovolují zákony České republiky.

Zákon o zapojení obcí do výběru lokality pro Hlubinné úložiště měl posílit důvěru místní samosprávy vůči konání SÚRAO a její spoluúčast při rozhodování. Můžete to konkretizovat?

Jak už jsem zmínil, tento zákon byl iniciován PS Dialog, která vznikla v roce 2010 za podpory MPO a v součinnosti s MŽP. Členy této PS byli představitelé místních samospráv z dotčených obcí, ekologické organizace, představitelé obou komor Parlamentu, státních institucí zodpovědných za ukládání radioaktivních odpadů a odborníci v humanitních i technických oborech. Pracovní skupina se podílela na vzniku věcného záměru zákona, který chce mimo jiné zapojit dotčené obce do výběru lokality pro hlubinné úložiště (HÚ). Vláda podpořila tuto myšlenku věcného záměru zákona letos v lednu. Původní návrh je ale potřeba upravit a zapracovat připomínky. Přepracovaný návrh věcného záměru má vládě předložit ministr průmyslu a obchodu do 30. června 2018. Připravit by jej měla nová expertní skupina.

Nemůže potom nastat situace, kdy budeme mít zákon a obce dál budou bojovat proti úložišti. Co potom?

První základ budoucího zvláštního zákona už tu je. Je to v novém atomovém zákoně, v § 108, odstavci (4):

Postup při stanovení průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při stanovení chráněného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při povolování provozování úložiště radioaktivního odpadu a postup, jak zajistit respektování zájmů obcí, kterým náleží příspěvek z jaderného účtu dle § 117 odst. 1, a jejich občanů v těchto procesech, stanoví zvláštní zákon.

 

Nový zákon by měl řešit především etapu vlastního rozhodování o lokalitě pro HÚ (cca v roce 2025). A v této fázi ještě zdaleka nejsme, protože probíhá hodnocení potenciálních lokalit. Návrh zákona by měla mezirezortní expertní skupina předložit v polovině příštího roku. Vláda tímto vyslala jasný signál: rozhodnutí o hlubinném úložišti neproběhne bez účasti a respektování názorů obcí. Princip, který SÚRAO prosazuje od začátku, tak nebude pouhou obecnou deklarací, ale bude vtělen do zákonné normy.

 

V současnosti je vytipováno sedm lokalit, uvažuje se případně o „náhradním“ řešení, pokud by se naplnil nejčernější scénář?

SÚRAO ověřuje v současné době také další alternativy ohledně HÚ, především polygony v širším okolí JE. Poblíž Temelína je to oblast nazvaná ETE-jih, nedaleko Dukovan EDU-západ. Celý projekt geologicko-výzkumných prací v blízkosti JE odstartoval v červnu loňského roku, kdy SÚRAO podepsala smlouvy s dodavateli prací. Veškerá činnost je projektována na celkovou délku 20 měsíců. Ukončení projektu se předpokládá v lednu příštího roku, kdy budou odevzdány veškeré výsledky z výzkumných prací.

 

V minulém roce jste podepsal dohodu o spolupráci s finskými experty. V čem vidíte její hlavní přínos při přípravě hlubinného úložiště v ČR?

Cílem této spolupráce je posílení našeho projektu výběru lokality a vývoje pro naše podmínky toho nejvhodnějšího úložného konceptu. K tomuto chceme využít ty nejlepší světové zkušenosti, které bezesporu finská společnost Posiva, společně se švédskou společností SKB, má. Experti obou organizací tak s námi spolupracují především na strategických dokumentech, ale i kriticky hodnotí konkrétní výzkumné práce. Náš program se tak s jejich podporou dostává na plně srovnatelnou úroveň s programy jako je francouzský či švýcarský.


 

Kritici samozřejmě namítnou, že bychom danou problematiku mohli řešit vlastními silami...

Ani Finové, Švédové, Francouzi či Britové nepracují na svém programu samostatně. Vždy je to v široké mezinárodní spolupráci. SÚRAO využije již existujících zkušeností, které získala finská společnost Posiva při přípravě hlubinného úložiště vysokoaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva. Nedokážu si představit, že bychom problematiku řešili samostatně, bylo by to nesrovnatelně nákladnější a ve svém důsledku s vysokou mírou rizika, že nebudeme úspěšní. Spolupráce nám umožní celý proces posunout rychleji dopředu a poučit se i z případných komplikací, které řešila finská strana. V případě tak unikátní stavby je nezbytné učit se od ostatních zemí, kde jsou s procesem umístění dále než ČR.

 

 

V ÚJV Řež se konala konference o přírodních analogech, vystoupil na ní i zástupce SÚRAO. Této problematice jste se věnovali v minulých letech v rámci výzkumného projektu. Můžete to konkretizovat?

Studium přírodních analogií znamená výzkum přírodních, antropogenních, archeologických nebo průmyslových systémů, které vykazují určité podobné rysy se systémem úložiště radioaktivních odpadů a jeho okolím. SÚRAO spolupracovala na výzkumu přírodního analogu Ruprechtov, který se nachází v Karlovarském kraji.

 

Ukazuje se, že přírodní analogy mají stále svoji nezastupitelnou roli v oblasti výzkumu a vývoje hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva a vysokoaktivních odpadů v ČR i v zahraničí. Jejich význam se v posledních letech posunul z roviny získávání konkrétních dat do roviny podpůrných argumentů pro vlastní bezpečnost hlubinného úložiště. Pomocí přírodních analogů můžeme demonstrovat chování systémů analogických k hlubinnému úložišti, a to ve velmi dlouhodobém časovém měřítku.

V případě Přírodního analogu Ruprechtov byla prokázána dlouhodobá stabilita uranu v prostředí jílových hornin (analogie bentonitové výplně), a to po více než milión let. Takovýto závěr může být pádným argumentem při hodnocení bezpečnosti hlubinného úložiště

 

 

Výzkumné pracoviště PVP Bukov zahájilo experimentální provoz. Které hlavní výzkumy a experimenty v něm budou probíhat?

Připravujeme řadu experimentů a měření, z nichž budeme získávat data o chování hornin a dalších procesech probíhajících zhruba v reálné hloubce budoucího úložiště, a to právě s ohledem na technickou proveditelnost budoucího HÚ. Prostory laboratoře budou moci využívat i mezinárodní vědecké týmy, vysoké školy a další instituce. V současné době se připravuje výběrové řízení na dodavatele experimentů.

 

Na pořad dne se kromě hlubinného úložiště dostává i úložiště Richard, které bude do roku 2025 zaplněno. Připravuje se proto jeho modernizace a rozšíření. Řekněte nám o ní více.

Stávající komory pro ukládání institucionálních odpadů (tj. pocházejících z lékařství, výzkumu – nikoliv z jaderných elektráren) ÚRAO Richard budou naplněny v roce 2025, a proto dojde k jeho modernizaci. Kromě přípravy nové komory proběhne také modernizace přejímky odpadů. Další část modernizace bude zahrnovat úpravu podzemních páteřních chodeb a sanaci starých větracích komínů. Řada ukládacích komor zůstává nevyužita. Předtím, než se do nich začnou zavážet radioaktivní odpady, je třeba je zmodernizovat tak, aby byly dokonale připraveny. Modernizace je zaměřena na posílení bezpečnosti jak dlouhodobé, tak i provozní. Veškeré práce jsou přitom naplánovány tak, aby místní lidé zvýšený stavební ruch prakticky nepostřehli. Snažili jsme se najít takové řešení, aby manipulace s horninou zůstala pouze v podzemí a žádné materiály nebyly vyváženy ven. Prostory po bývalé těžbě vápence nám to umožňují.


 


 

Celý článek ke stažení zde:

CI1702_16_17_Rozhodnutí o hlubinném_SURAO_CI_SABLONA.pdf