Rusko láká bavorské investory

Největší ruská informační akce za poslední dva roky v Mnichově proběhla počátkem října v prestižním hotelu Bayerischer Hof. Špičkoví zástupci ruských proinvestičních agentur a vybraných ruských regionů soutěžili před sálem, zaplněným více než stovkou zástupců bavorských firem, bank a institucí v co nejlákavějším popisu svého ekonomického potenciálu a projektových šancí pro investory. Celková atmosféra však byla poznamenána všeobecným vědomím obtížnosti rámcových politických (Ukrajina, Sýrie) a hospodářských podmínek – vzájemných sankcí Ruska s EU, oslabujícího rublu a poměrně vysoké inflace, která se v roce 2015 zatím pohybuje kolem 15 % ve srovnání s rokem 2014.

Zastřešujícími organizacemi akce byly Německo-ruská komora zahraničního obchodu a celostátní ruská Agentura pro strategické iniciativy (ASI), zaměřená na podporu zahraničních investic v Rusku. Předsedou dozorčí rady agentury je samotný ruský prezident Vladimír Putin.

Generální ředitel ASI zdůraznil mimořádnou péči o ochranu zájmů investorů v Rusku. U německých firem, které se již v Rusku angažují, ocenil – podobně jako další řečníci z regionů - nejen jejich „high-tech“ úroveň výroby i produktů, ale také vysokou hladinu firemní kultury. V zájmu vytvoření co nejlepšího prostředí pro zahraniční investory vyhlásila ASI soutěž v konkurenceschopnosti regionů. Mezi přihlášenými 21 ruskými regiony jde především o ‚zdravou soutěž‘ a vzájemné předávání „Best Practices“. Jestliže Rusko bylo ještě začátkem tisíciletí z hlediska investiční atraktivity daleko za 100. místem světového žebříčku, nyní se již pohybuje okolo 60. místa a je pevně rozhodnuto, dále se přibližovat ke špičce. Také proto ASI letos nastartovala Národní technologickou iniciativu, která podporuje výzkum a vývoj i odstraňování byrokratických překážek pro nově zakládané firmy (start-up). V neposlední řadě se věnuje zvýšená pozornost výchově a vzdělávání. Do těchto iniciativ se výrazně zapojují také německé firmy jako Daimler, VW a další. ASI se inspiruje také v zahraničí – řadu dobrých nápadů převzala i od bavorské proinvestiční agentury Invest in Bavaria.

Gubernátor malé Tulské oblasti se zhruba 1,5 milionem obyvatel jižně od Moskvy sice připustil, že z hlediska nerostných surovin je oblast bezvýznamná, ale žijí v ní tvořiví lidé, kteří jí zajišťují dvojnásobnou dynamiku růstu ve srovnání s celostátním průměrem. Jako investiční příležitosti uvedl stavbu 25 000 nových bytů v „Nové Tule“, rekonstrukce chemiček a vodních elektráren, rozvoj šesti nově zakládaných průmyslových parků včele s „Uzlovaja“ na ploše 2500 ha a rekreačního parku „Dancing Green“.

Uljanovská oblast leží na jihu evropské části Ruska a hlavním průmyslovým odvětvím je strojírenství. V rádiusu 500 km jsou desítky tisíc ruských podniků, zajišťujících 15 % průmyslové produkce Ruska. V roce 2012 se podle hodnocení Světové banky umístilo město Uljanovsk na prvním místě mezi ruskými městy v hodnocení podmínek pro podnikatele. Boj proti korupci zde dosahuje evropské úrovně. V oblasti funguje řada klastrů, např. DEGA klastr Uljanovsk.

Vicepremiér autonomní republiky Baškortostán vyzvedl obrovské nerostné bohatství své země, ale také vyspělé zemědělství – zejména chov hovězího dobytka. Tato jihouralská republika má rozlohu o třetinu větší než ČR a pouhé čtyři miliony obyvatel. Mezi 3500 různými ložisky surovin je v popředí těžba ropy a plynu. Kapacity na zpracování ropy jsou největší v Rusku. Zahraniční obchod Baškortostánu činí okolo deseti miliard euro. Republika poskytuje řadu štědrých investičních pobídek a plánuje rozšíření sítě průmyslových parků ze současných osmi na třicetosm v roce 2020(!).

Aglomerace Moskva patří se šestnácti miliony obyvatel mezi největší obchodní a finanční centra světa. Zároveň je největším střediskem spotřeby Ruska. V roce 2012 se plocha Moskvy administrativně dvaapůlnásobně zvětšila, což umožní další dynamický rozvoj zejména desítek obchodních a hospodářských center. Pro investory se otevírají mnohostranné možnosti – od inovativních výrob až po objekty komunální a sociální infrastruktury. Město aktivně zlepšuje podmínky pro investory – vznikla například Agentura pro investiční management a Centrum pro inovační rozvoj. Jejich úkolem je sladit zájmy investorů s prioritami rozvoje města. Například daň z výnosů je investorům zaručena na 10 let ve výši 15 %, majetková daň je nulová. Zájem je zejména o investory v oborech výroby elektrických zařízení, vozidel, stavebnin, optických, elektrických a IT-přístrojů a v oboru IT všeobecně. Moskva již nyní patří k deseti hlavním hospodářským uzlům světa a svoji pozici dále posiluje.

Kalužská oblast leží jihozápadně od Moskvy, je o více než polovinu menší než ČR a má jen milion obyvatel. Přesto disponuje automobilovým klastrem, řetězcem subdodavatelů automobilového průmyslu a je silným logistickým centrem – vznikla zde taky první „Freight Village“ v Rusku. V Kalužské oblasti sídlí jedno z největších ruských výzkumných center – město Obninsk, zaměřené hlavně na jadernou energetiku, radiomedicínu a kompozitní materiály. Investoři mohou využít výhod deseti průmyslových parků nebo zvláštní ekonomické zóny, vzdálené jen 70 km od centra Moskvy.

Nižněnovgorodská oblast asi 400 km východně od Moskvy je zhruba velikosti ČR a má necelých třiapůl milionu obyvatel. Velká pozornost je věnována podpoře investorů – např. regionální Ministerstvo pro investiční politiku uskutečnuje v praxi princip jednoho místa pro vyřizování všech formalit a přebírá řadu byrokratických procedur po dohodě s investorem. Hlavními obory, do nichž vstupují zahraniční investoři, jsou automobilový průmysl, strojírenství, chemický a petrochemický průmysl a metalurgie.

Lipecká oblast leží asi 200 km jihovýchodně od Moskvy, s více než milionem obyvatel je sídlem zvláštní ekonomické zóny federálního významu „Lipeck“ – jedné z prvních v Rusku vůbec - a dalších deseti regionálních zón. Místní regionální klastr na výrobu ‚bílých přístrojů‘ pro domácnosti v čele s firmou Indesit zásobuje zhruba čtvrtinu ruského trhu v tomto oboru.

Moskevská oblast obklopující metropoli je jednou z nejhustěji osídlených oblastí Ruska – na rozloze menší než je polovina Česka (a to bez vlastního území města Moskvy) žije více než sedm milionů obyvatel. Ve výši HDP je oblast třetí nejsilnější v Ruské federaci. Je tradičním centrem vědy, výzkumu a inovací – nachází se zde osm ze třinácti vědeckých měst/center Ruska. Z více než stovky vysokých škol a dalších 157 vzdělávacích zařízení ročně odchází do praxe desetitisíce vysokoškoláků a dalších absolventů. V Moskevské oblasti je devatenáct průmyslových parků – a dalších čtrnáct se buduje. Dvě zvláštní ekonomické zóny jsou dalším lákadlem pro investory. Zejména zóna „stupino Kvadrat“ průmyslově výrobního typu nabízí balík daňových a celních zvýhodnění a preferencí. Silně rozvinutá dopravní infrastruktura předurčuje oblast také pro investice do logistiky.

Bavorské hospodářství žádá odstranění sankcí EU proti Rusku

Rusko potřebujeme nejen z hospodářského hlediska, ale také jako strategického partnera ke společnému řešení globálních problémů,“ řekl deníku Handelsblatt koncem září Alfred Gaffal, prezident Sdružení bavorského hospodářství (VBW). Bez Ruska nelze podle Gaffala ani potlačit teroristickou organizaci „tzv. islámského státu“ ani dostat pod kontrolu situaci v Sýrii. Sankce podle jeho názoru nijak nezlepšily politickou situaci v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem. „Naopak: škodí Rusku stejně jako členským státům EU“ pokračoval Gaffal a dodal: „Nikomu nepomůže a žádná krize se nevyřeší tím, že si Rusko najde jiné obchodní partnery.“

Mnozí poslanci Evropského parlamentu však odmítají unáhlené odstranění sankcí, například místopředseda EP Alexander Graf Lambsdorff (FDP): „Zrušení hospodářských sankcí bez splnění podmínek Minské dohody by bylo chybným signálem. Ukrajina a Sýrie se nedají házet do jednoho pytle“. Současně vyzývá k pokračování rozhovorů na všech úrovních, aby se dosáhlo dlouhodobého politického řešení obou krizí.

Jen pár dní nato prohlásil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v bavorském Pasově: „Musíme usilovat o praktický vztah s Ruskem. Není to sexy, ale musí to tak být, nemůžeme takto pokračovat. S Ruskem se musí zacházet slušně. Nemůžeme dovolit, aby nám vztahy s Ruskem diktoval Washington.“

Evropská unie zavedla po USA sankce proti Rusku po anexi ukrajinského Krymu Ruskem, později byly zpřísněny. O jejich dalším osudu se bude rozhodovat v EU na konci tohoto roku. Některé členské země EU sankce i ruská odveta citelně zasáhly – Německo například ruské embargo na dovozy potravinářských výrobků. Přesto osmadvacítka zatím prosazovala prodloužení sankcí.

Celkový německý export do Ruska dosáhl rekordu v roce 2012 ve výši 38,1 miliard eur, poté se postupně snižoval na 29,32 miliardy eur v roce 2014.


 

Dipl.-Ing. Zdeněk Fajkus

Mnichov


 


Celý článek ke stažení zde:

CI1504_32_33_Rusko láká_RUSKO_CI_SABLONA.pdf