Všechna naše řešení, patrně vyjma zbraní, munice a utajovaných systémů, jsou s modifikacemi využitelná i v civilní sféře

Na otázky CzechIndustry odpovídá Jiří Protiva, ředitel Vojenského technického ústavu, s.p.
 
Pane řediteli, nedávno jste ve výroční zprávě Vojenského technického ústavu, sbilancovali uplynulý rok. Jak jej hodnotíte?
Pro Vojenský technický ústav byl rok 2017 dalším úspěšným rokem již potřetí v řadě, a to z pohledu hospodářského výsledku i zvládnutí náročných technických projektů. Hospodaření v období let 2015 až 2017 má vzestupný charakter a těší mě fakt, že kladný hospodářský výsledek vykázaly opakovaně všechny tři odštěpné závody při jejich samostatném posouzení. Takový stav je pro podnik výrazem kýžené vyváženosti a využití portfolia podniku v celém jeho spektru.  
 
Ekonomické výsledky jsou podloženy rezultáty v oblasti poslání ústavu. Co vše zahrnuje vaše činnost a pro koho jsou její výsledky především určeny?
Velmi zjednodušeně řečeno, náplní podniku je činnost v oblasti obranného a bezpečnostního výzkumu, vývoje, inovací a testování. Při podrobnějším popisu našich profesních aktivit lze rozdělit portfolio na pomyslné čtyři oblasti: první je samotný výzkum a vývoj do fáze prototypové či malosériové výroby, druhou výkon expertního pracoviště, třetí souvisí s fungováním VTÚ v roli takzvaného systémového integrátora a čtvrtou představuje zkušebnictví a testování. Primárním zákazníkem je a vždy bude Armáda České republiky, nicméně naše schopnosti jsou využitelné i pro další složky ozbrojených sil, IZS, dále také například pro Celní správu ČR, Vězeňskou službu ČR nebo Správu státních hmotných rezerv ČR. Široké portfolio zákazníků odpovídá širokému portfoliu podniku, které v poslední době prezentujeme také jednotlivým bezpečnostním radám krajů, na jejichž jednání jsme postupně zváni.
 
Můžete nám představit některá úspěšná řešení z minulého roku?
V široké škále projektů a zaměření se jen složitě vybírají reprezentativní případy, nicméně zmíním alespoň některé. Realizujeme úkoly, které přesahují většinou horizont dvou až tří let. V minulém roce jsme úspěšně dokončili vývoj spočívající v implementaci čidla radiačního monitoringu na námi vyvinutou bezpilotní platformu. Toto řešení jsme již reálně představili potenciálním uživatelům, včetně Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) ve Vídni. Z oblasti pozemní techniky zmíním zdravotnická kontejnerová pracoviště, vyvinutá zejména pro účely nasazení v zahraničních misích, unikátní prototypovou dílenskou a vyprošťovací techniku nebo sestavu energetického centra, vytvořenou k použití v náročných klimatických podmínkách. Úspěšní jsme taktéž v oblasti vývoje pozorovacích a monitorovacích kompletů pro civilní i vojenskou policii a ve zbraňové a muniční oblasti zaznamenáváme dlouhodobě úspěch s minomety a různými druhy 60mm munice. Na okraj bych doplnil, že VTÚ reaguje i na současný vývoj tzv. antidronové ochrany, kde máme ambici společně s Řízením letového provozu ČR, s. p., zastávat roli integrátora vhodných řešení pro ochranu konkrétních zájmových oblastí v České republice. Sami se chceme věnovat eliminačním prostředkům, myšleno antidronové munici nebo participaci při testování nových antidronových řešení.
 
Zvládnout veškerý VaV je prakticky nemožné. Nutná je spolupráce s vysokými školami a dalšími institucemi. Kdo jsou vašimi partnery a jaké efekty to přináší?
Využití a propojení znalostí a technického know-how státního podniku, akademické sféry a komerčního sektoru má dle mého názoru největší šanci na úspěch. Spolupracujeme proto se všemi tuzemskými technickými univerzitami a využíváme synergický efekt, který taková spolupráce nabízí. Při spolupráci s akademickou sférou, ale i se základními a středními školami, se zaměřujeme taktéž na otázku samotného vzdělávání žáků a studentů v technické oblasti a prostřednictvím takových aktivit realizujeme i náborovou činnost. Podporujeme zároveň branné oddíly mládeže a tábory s brannou tématikou, a to formou prezentace našeho odborného portfolia a diskusí nad současnými trendy v oblasti výzkumu a vývoje. Kovaných odborníků technického zaměření je na trhu nedostatek a VTÚ musí v rámci své personální práce myslet do budoucna, na věkovou obměnu a tím udržení zastávaných schopností. Novým zaměstnancům nabízíme možnost seberealizace na specifických projektech a dlouhodobě navyšujeme benefity ve finanční i nefinanční podobě.
 
A pokud jde o mezinárodní spolupráci?
Postupně ji rozvíjíme. Ve své práci využíváme dílčích komponent od zahraničních kooperantů a oslovujeme alianční armády a zahraniční komerční partnery s cílem participovat na projektech v jejich domovských destinacích. Aktuálně se nám daří spolupracovat zejména s polskou armádou a s armádami pobaltských států. Zajímavé jsou i mezinárodní výzkumné projekty, do kterých se v současné době více zapojujeme. Jako příklad mohu uvést projekt SESAR 2020, který si klade za cíl vyvinout a implementovat novou generaci evropského uspořádání řízení letového provozu do roku 2020 a na němž participují čeští, slovenští, polští a litevští poskytovatelé letových provozních služeb. V rámci Evropské obranné agentury zastřešujeme mezinárodní projekt ENTER, věnující se zkoušení elektromagnetických efektů a dále spolupracujeme na mezinárodním projektu EMPIR, v rámci něhož se společně s dalšími státy věnujeme návrhům metodik pro měření radiace prostřednictvím bezpilotních prostředků.
 
Česká republika je členem NATO, z toho pro nás vyplývají práva, ale také povinnosti. Jak se VTÚ podílí na řešeních v rámci Aliance?
Odpověď na tuto otázku bych rozdělil do dvou oblastí. V té první se jako státní podnik pověřený ministerstvem obrany zúčastňujeme, resp. reprezentujeme Českou republiku v pracovních skupinách NATO a EU. Získané informace přenášíme do českého prostředí a zejména v rámci STO NATO (Science&Technology Organization NATO) získáváme poznatky napříč Aliancí, které jsou využitelné i v našem vlastním konání. Druhou oblastí je pak samotná realizace různých projektů ve prospěch Armády České republiky, kterými napomáháme plnit schopnosti české armády podle závazků, k nimž jsme se při vstupu do NATO zavázali. S tím souvisí i naše aktivita na mezinárodních výstavách a veletrzích, kde probíhá řada bilaterálních jednání s představiteli světových zbrojařských společností nebo zástupci aliančních armád, jako tomu bylo v roce 2017 například v Spojených arabských emirátech, Polsku nebo Velké Británii.
 
Část vašich řešení má uplatnění v civilním sektoru, která to jsou především?
Všechna naše řešení, patrně vyjma zbraní, munice a utajovaných systémů, jsou s modifikacemi využitelná i v civilní sféře. Primárně pracujeme ve prospěch armády a řešení stavíme ve vojenském provedení. Pro složky IZS, ale i pro soukromé subjekty jsme však schopni řešení přizpůsobit. Jedná se zejména o možné využití našich výstupů v oblasti bezpilotní platformy, pozorovacích a monitorovacích přístrojů, speciálních zástaveb, filtroventilací nebo elektrozdrojů. Samostatnou kapitolou je akreditované zkušebnictví, které lze využít jak ve prospěch státních složek, tak vůči komerčnímu sektoru. V této oblasti investujeme do nových technologií a rozšiřujeme okruh nabízených certifikovaných zkoušek. Z poslední doby mohu uvést seismické zkoušky na 3D stendu nebo nově získanou a unikátní certifikaci pro zkoušky lodní výstroje.
 
Jedním z výsledků vaší práce je sestava energetického centra, kterou dodáváte pro AČR. Představte nám ji, je možné ji využít i jinde?
Sestava energetického centra je, odborně řečeno, mobilním zdrojem elektrické energie nepřetržitého napájení pro všeobecné použití. Je předurčen pro polní zabezpečení činnosti úkolových uskupení Armády ČR, ale rovněž může být využit jako nouzový zdroj při řešení jakékoli krizové situace nebo živelné katastrofy. Sestava energetického centra je zastavěna do pěti modifikovaných kontejnerů ISO-1C a je sestavena ze tří samostatně stojících elektrocentrál, jedné rozvodny a jedné centrální nádrže na palivo. SEC je schopna nepřetržitého celoročního provozu v těch nejnáročnějších klimatických podmínkách. Tento projekt však není jediným projektem v oblasti energozdrojů. Pro armádu jsme v minulosti již několik různých druhů elektrocentrál vyvinuli a dodali.
 
Správa státních hmotných rezerv ČR bude využívat vaše odborné znalosti a výzkumné kapacity. Můžete to více konkretizovat?
Se SSHR ČR jsme koncem minulého roku uzavřeli rámcovou smlouvu, která definuje konkrétní body spolupráce. Základem je poskytování technické pomoci spočívající ve zpracování odborných posudků pořízených státních hmotných rezerv a řešení jejich ochraňování nebo skladování. Dle smlouvy jsme zároveň připraveni konzultovat návrhy specifikací pro pořizování zejména vojenské a speciální techniky.
 
Hned zkraje tohoto roku získal VTÚ statut státní autority. Co to představuje v reálu?
VTÚ byl oficiálně pověřen k výkonu státní autority v oblastech jeho odborné působnosti. V reálu se jedná o odborné posuzování technických specifikací, technických podmínek, analytickou a testovací činnost při zavádění nové techniky do používání v armádě, a to v návaznosti na příslušné normy STANAG. Druhým efektem je provádění certifikační činnosti u nově vyvinuté techniky určené pro export. Tímto způsobem chceme na zahraničních trzích podporovat český domácí průmysl při uplatňování jeho zboží, které není zavedeno v armádě, respektive nemá prokazatelnou armádní referenci.
 
Někdy se setkávám s názorem, že státní podnik je proto v majetku státu, aby se takříkajíc udržel nad vodou. VTÚ je příkladem opaku. Jak to ve skutečnosti je?
Státní podnik je samostatný podnikatelský subjekt, který vytváří zisk, k němuž však přistupuje zásadní faktor naplňování veřejného zájmu. V případě VTÚ jde o naplňování strategických potřeb státu v oblasti obrany a bezpečnosti ve smyslu národních i aliančních závazků. Odpovědností vedení je pak udržovat a rozvíjet schopnosti podniku a přitom efektivně využívat jeho kapacity. Dominantním zákazníkem je Ministerstvo obrany, respektive Armáda. K vyváženému dlouhodobému hospodaření je však zapotřebí takzvaného vícezdrojového financování, ke kterému máme předpoklady právě díky našemu širokému zaměření. Proto nabízíme další využitelné kapacity ostatním zákazníkům ze státní i komerční sféry.
 
Letos si připomínáme 100 let od vzniku Československé republiky. Vojenský výzkum se prakticky datuje od této doby vzniku branné moci československé a budování armády, i když jeho oficiální historie se píše od roku 1922. Ve studii o technice v meziválečném období se dočteme: „VTLÚ vykonal se svými předchůdci mnoho záslužné práce ve prospěch armády i průmyslu, kdy v součinnosti s výrobci formuloval dlouhodobé výhledy ve vybavování armády výzbrojí a technikou, navrhoval hlavnímu štábu technická řešení, a kdy také účinně zasahoval do některých váznoucích a problémových řešení v průmyslu...“ Máte se čím pyšnit a také na co navazovat. Jaká je Vaše vize VTÚ v dlouhodobém horizontu?
V citaci jste definoval aktuální ambici VTÚ, na kterou bych rád navázal – být technickou podporou Armády České republiky, respektive všech ozbrojených a bezpečnostních složek státu, a zároveň tvořit jakési přemostění mezi požadavky státu a možnostmi českého průmyslu v oblasti obrany a bezpečnosti. V minulém roce jsme oslavili páté výročí vzniku VTÚ, jehož historické kořeny sahají až do 20. let minulého století. Fungování státních výzkumných, vývojových a testovacích center se osvědčilo a my bychom rádi v rozvíjení těchto schopností pokračovali, navíc s tou velkou přidanou hodnotou, kterou je soustředění širokých schopností v jediném celku s možností řešit technické problémy komplexním způsobem.