Všichni bychom si měli uvědomit, že se byrokracií připravujeme o vyšší prosperitu

Na otázky CzechIndustry odpovídá Marta Nováková, ministryně průmyslu a obchodu

Patřit mezi nejprůmyslovější země kontinentu nám bylo dáno už při vzniku republiky v roce 1918. „Na nynějším území republiky je asi 27 % obyvatel, avšak 70 % veškerého průmyslu bývalého Rakouska… průmysl zaměstnává 33,8 % veškerého obyvatelstva,“ dočteme se v encyklopedii z roku 1932. Po sto letech se situace nezměnila, stále patříme mezi státy s největším podílem průmyslu. Je to dobře?

Když se podíváme na naše hospodářské výsledky, HDP, růst průmyslové výroby meziročně o sedm procent, na rekordní export, který vloni poprvé překročil hranici čtyř bilionů korun, a na nejnižší nezaměstnanost v rámci EU, je zřejmé, že průmysl je důležitým zdrojem naší prosperity. Roste energetika, strojírenství, tahounem je automobilový průmysl a daří se i stavebnictví. Máme bohatou průmyslovou tradici a můžeme navazovat na to, co dokázali naši předci. Proto, abychom udrželi krok s konkurencí, ale musíme být schopni reagovat na nové trendy a technologie a aplikovat principy Průmyslu 4.0, internetizaci a digitalizaci výroby. Daří se nám v oborech, jako jsou nové technologie, nanotechnologie. Takže stručná odpověď na Vaši otázku, ano, je to dobře.

Co považujeme za hlavní cíl, kterého byste chtěla dosáhnout v čele MPO?

Přicházím z podnikatelského prostředí, a proto se snažím o to, abychom ho zprůhlednili a maximálně snížili byrokratickou zátěž, která hlavně malé a střední podnikatele okrádá o čas, který by měli věnovat podnikání. Jako cestu vidím elektronizaci veřejné správy a využívání možností digitální ekonomiky. Chci urychlit a zefektivnit čerpání prostředků z Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. A klíčovým tématem je samozřejmě nalezení optimálního modelu dostavby jaderných bloků v duchu Státní energetické koncepce.

Žijeme v čase, kdy průmyslová výroba prochází zásadními změnami, jejichž jmenovatelem je digitalizace a internet věcí. Mám pocit, a byl bych rád, kdybych se mýlil, že o problematice průmyslu 4.0 hodně diskutujeme, pořádáme různé akce, ale konkrétní výsledky nám jaksi chybí…

Rozhodně nechci, aby to byla jen bublina a nějaký prázdný koncept. Máme nejprůmyslovější ekonomiku v Evropě, navíc jsme provázáni s ekonomikou Německa, které s konceptem Industrie 4.0 začalo před námi. Rozvoj robotizace a digitalizace u nás je tedy logický a nutný. Proto mimo jiné připravujeme koncepci Digitální ekonomika a společnost 4.0, která je součástí strategie Digitální Česko, jež je v gesci resortu ministerstva vnitra. Český průmysl, energetika i stavebnictví musí včas zachycovat moderní trendy, abychom zůstali konkurenceschopní.

Můžeme slyšet názor, že náš průmysl jsou spíše montovny, než vysoce sofistikovaná výroba s tím, že tu si zahraniční investoři drží doma „pod pokličkou“. Řadu let se proto volá po změně podmínek pro zahraniční investice. Logika věci však říká, že vybírat investory si můžeme tehdy, když jim máme co nabídnout. Navíc kromě ekonomického hlediska stále nabývá na významu bezpečnostní problematika.  Když bych to shrnul, jsme připraveni na extraligové investice a splňujeme očekávání jejich zadavatelů?

Ano, máme zahraničním investorům co nabídnout. Jsme bezpečnou zemí se stabilním právním i politickým prostředím, zemí s obrovskou průmyslovou tradicí a šikovnými a technicky zdatnými lidmi. A jednoznačně chceme, aby přicházely investice právě, jak říkáte, extraligové. Tedy s vysokou přidanou hodnotou, novými technologiemi, takové, které nabízejí zapojení naší výzkumné a vývojové základny. A které budou nabízet odbornou, ale i lépe placenou práci. Tomu například přizpůsobujeme i náš systém investičních pobídek.     

V tomto čísle našeho časopisu přinášíme rozhovor s velvyslancem Korejské republiky v Praze.  Mimo jiné v něm uvedl, že získat u nás povolení k výstavbě nového závodu trvá mnohdy déle, než v jeho zemi vyřízení potřebných dokumentů, vybudování závodu a jeho uvedení do provozu. Myslíte, že se podaří zrychlit vyřízení potřebných povolení?

To je to, co kritizuji. Jako člověk s dlouholetými zkušenostmi z podnikatelského prostředí i jako ministryně průmyslu a obchodu. V možnostech našeho ministerstva zrychlení povolovacích činností bohužel není. My se snažíme vytvářet příznivé investorské prostředí, hledat a nabízet příležitosti pro naše i zahraniční investory, motivovat je pouze ke kvalitním investicím. Ale vlastně všichni bychom si měli uvědomit, že se byrokracií připravujeme o vyšší prosperitu.

Za první republiky bylo nejdůležitější zemí pro zahraniční obchod Německo, stejně jako nyní. Má to své výhody, ale i úskalí. Jak by se podle Vás měla vyvíjet česko-německá hospodářská spolupráce?

Německo je náš hlavní obchodní partner, s třetinovým podílem na našich vývozech a čtvrtinovým podílem na našich celkových dovozech. Po celou dobu samostatné ČR se Německo umisťuje na první příčce v žebříčku nejvýznamnějších vývozních a dovozních destinací. Za posledních deset let stoupl obrat zahraničního obchodu o 65 % s rychlejším tempem růstu exportu do Německa (o 82 % na 1,4 bilionu Kč v roce 2017) oproti importu z Německa, který stoupl o 47 % na 982 miliard Kč. Německo se řadí k největším zahraničním investorům u nás. Vzhledem k tomu, že jeho trh je otevřený nejtvrdší konkurenci, dokazují výsledky našeho vývozu mimo jiné to, že čeští podnikatelé jsou schopní vyrábět takové výrobky, se kterými dokáží být na náročném a silně konkurenčním trhu úspěšní.

Spotřeba elektřiny nadále poroste, letošní horké léto ukázalo, že na obnovitelné zdroje můžeme spoléhat jen do určitě míry. Státní energetická koncepce počítá s výstavbou dalších jaderných bloků, řadu let odborníci volají po definitivním rozhodnutí. Které podmínky je třeba splnit, aby se tak stalo?

Variant, které se diskutují, je v současné době více. Samozřejmě půjde o vypsání otevřené soutěže s rovnými šancemi pro všechny zájemce. První zvažovanou variantou je vytvoření stoprocentní dceřiné společnosti ČEZ, která by se skládala z aktiv společností jaderných elektráren Dukovany a Temelín. Další počítá s výstavbou přes stoprocentní dceřinou firmu ČEZ s možností vstupu vnějšího investora. Poslední možností je dostavba bloků společností plně vlastněnou státem. Klíčové bude rozhodnutí, jakou formou bude výstavba financována. Až najdeme vhodný model financování, dále bude následovat politická shoda. Samozřejmě budeme hledět na ekonomické principy, ale rozhodovat bude celá vláda. Preferuji, abychom stavěli jaderné bloky s vysokou bezpečností a s nejvyšší dostupnou technologií.

Jaké je podle Vás podnikatelské prostředí u nás, v čem byste ho chtěla změnit?

Přišla jsem ze Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a byla jsem viceprezidentkou Hospodářské komory České republiky, sama jsem řadu let podnikala. Vím tedy, s čím se podnikatelé potýkají a co řeší. Jde mi o to, aby nemuseli stát ve frontách na úřadech, ale aby si maximum dokumentů úřady vyměňovaly mezi sebou elektronicky, a aby šlo co nejvíc věcí řešit přes počítač, bez nutnosti chodit s každým lejstrem na úřad. Chceme propojit registr živnostenského podnikání s Portálem občana, který tak usnadní podnikateli elektronické podání s tím, že data do Jednotného registračního formuláře se automaticky přeberou z veřejné části živnostenského rejstříku a základních registrů a podnikatel je tak nebude muset vyplňovat. Pro podnikatele by tak mělo být snazší ohlásit živnost či požádat o koncesi.

Jste druhou ženou v historii ministerstva průmyslu a obchodu v nejvyšší pozici. A první, která zastává tento post jako odbornice a ne politička. Co to pro vás znamená, které priority jste si dala?

Už jsem je vlastně představila. Omezování byrokracie v podnikání, realizace Státní energetické koncepce včetně rozhodnutí o dostavbě jaderných bloků, ale jde mi i o posílení oblasti služeb a obchodu a zvýšení ochrany spotřebitelů. Jasnou prioritou je také obnovení certifikace a zrychlení čerpání OP PIK.