Výzkumné pracoviště Bukov umožní výzkum v hornině podobné té, o níž se uvažuje pro úložiště, což je velmi přínosné,

říká v rozhovoru Jiří Slovák, ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů

Jak byste zhodnotil letošní rok z pohledu Správy úložišť?

Když to vztáhnu nejprve na oblast hlubinného úložiště, řada věcí se posunula opět dopředu. Všechny rozklady proti loňskému stanovení průzkumných území v lokalitách byly letos ze strany ministra životního prostředí zamítnuty a průzkumy mohou začít. V mezičase jsme stihli připravit harmonogram plánovaných prací, takzvané GPP projekty, podle nichž průzkumy budou probíhat. Mám radost, že se Pracovní skupině pro dialog podařilo finalizovat legislativní návrh na posílení role obcí a postoupit jej k jednání Rady vlády. No a v neposlední řadě je to zahájení výstavby podzemní laboratoře PVP Bukov, do budoucna cenného zázemí pro výzkumy spojené právě s bezpečností hlubinného úložiště.

Asi nejvíce pozornosti upoutalo potvrzení průzkumných území ministrem životního prostředí. Některé obce se však s tímto krokem nesmířily a podaly žalobu. Jaký to má dopad na plánované průzkumy?

Žaloby proti správnímu rozhodnutí jsou legitimním krokem v demokracii. Samozřejmě respektujeme právo účastníků řízení takto postupovat, byť podle našeho přesvědčení bylo rozhodnutí právně naprosto v pořádku. Zajímavé je, že v některých lokalitách podaly žalobu nikoliv obce, ale nevládní organizace a místní sdružení. Podání žalob nemá na zahájení geologických prací žádný vliv, neboť zatím u žádné nepřiznal soud odkladný účinek. Ten se přiznává pouze v případech, kdy by došlo „k nevratné realizaci záměru“ – jelikož se v případě SÚRAO jedná pouze o povrchové průzkumy bez dopadů na životní prostředí, není zde důvod průzkumy odkládat.

Dopad mají ale žaloby na finanční příspěvky za průzkum. Jak to s nimi vypadá?

Ano, podáním žalob došlo k tomu, že nebyla naplněna jedna z podmínek pro vyplacení příspěvků stanovená vládním nařízením. Právě z toho důvodu, že se řada obcí v lokalitách žalob neúčastnila, ale kvůli iniciativě jiných by přišla o letošní příspěvky, jsme s MPO a vládou intenzivně jednali o možnosti příspěvky vyplatit – jsem rád, že se to podařilo a že příspěvky ještě před Vánocemi na účty jednotlivých obcí dorazí.

Správa úložišť intenzivně pracovala na projektech geologicko-průzkumných prací (GPP), které na podzim představila v pěti lokalitách formou interaktivní expozice. Proč jste se rozhodli jít touto cestou?

Z různých prohlášení při osobních setkáních se zastupiteli i z některých vyjádření v tisku vyplynulo, že kolem průzkumů panuje řada nejasností, tak jsme chtěli skutečnou podstatu plánovaných prací vysvětlit. Zastupitelstvům obcí jsme kompletní dokumentaci k GPP poslali a zároveň nabídli osobní setkání k vyjasnění všech případných dotazů. Chtěli jsme ale do debaty zatáhnout i širší veřejnost z lokalit. Forma interaktivní road-show byl nápad našeho týmu geologů – jsou to mladí lidé, nadšení pro svůj obor a zvyklí prezentovat. Akci hodnotíme velmi úspěšně. I přes minimální propagaci předem přilákala v každé lokalitě několik desítek lidí. Pokud bude ze strany obcí zájem, chceme ji příští rok zopakovat.

Zmínil jste v úvodu zahájení projektu PVP Bukov (podzemní výzkumné pracoviště Bukov). Jaký má pro SÚRAO význam?

Správa úložišť se účastní mnoha mezinárodních výzkumných projektů zaměřených na bezpečnost HÚ, některé i sama organizuje a vede, například v prostorách štoly Josef. Připravované podzemní výzkumné pracoviště Bukov umožní výzkum v hornině podobné té, o níž se uvažuje pro úložiště, což je velmi přínosné. I zde počítáme s mezinárodní spoluprací; výzkumy kolem hlubinného úložiště jsou velmi náročné technicky, finančně i počtem osob, proto se většinou realizují tak, aby výsledky mohlo sdílet co nejvíce zemí.

Jaké další události roku 2015 považujete za významné?

Napadají mě konkrétně tři věci. Za prvé, výročí 20 let úložiště Dukovany. Tamní úložiště slouží pro ukládání nízko a středně aktivních odpadů vznikajících v jaderné energetice, tedy především v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Je to největší moderní úložiště radioaktivních odpadů v České republice a svou konstrukcí i bezpečností odpovídá úložištím v západoevropských zemích. Za druhé, v letošním roce proběhla řada lokálních besed a debat na téma hlubinného úložiště. Přestože řada z nich se navzdory proklamacím nesnaží o dialog, u jiných tento posun vnímám a velmi jej vítám. No a ten poslední bod je ze zahraničí, konkrétně z Finska. Tam letos na podzim vláda vydala společnosti Posiva, což je taková finská obdoba SÚRAO, povolení k výstavbě hlubinného úložiště.

Proč je dění ve Finsku tak důležité pro ČR?

Finsko je první zemí na světě, kde se hlubinné úložiště začne reálně stavět – jejich koncept je přitom velmi podobný tomu českému, vybudují úložiště v krystalinických horninách, stovky metrů pod zemí. Starostové z českých lokalit několikrát ve Finsku byli. Lze čerpat inspiraci nejen v technických záležitostech, ale i ve způsobu komunikace s lokalitami – finská Posiva konceptu HÚ a výběru lokality věnovala 40 let.

Jaké zásadní události čekají SÚRAO v roce 2016?

Nejdůležitější jistě bude zahájení geologických průzkumů v lokalitách. Hned na jaře se rozběhnou terénní práce, sběr vzorků, následně začnou laboratorní analýzy. Přestože se jedná zatím jen o první etapu průzkumů bez hlubokých vrtů, je pro nás nesmírně důležitá. V příštím roce rovněž očekáváme posun v legislativním procesu a kroky k přípravě zákonem garantovaného zapojení obcí do procesu výběru lokality. A když odhlédnu od hlubinného úložiště, čeká nás rekonstrukce a modernizace úložiště Richard, kam se ukládají nízko a středněaktivní odpady z nemocnic, průmyslu a výzkumu.

Těšíte se na ten pracovní nápor?

Nesmírně. Mám rád, když se věci hýbou, někam se posouvají, spějí k nějakému cíli. Závěrem bych chtěl poděkovat všem, kteří se s námi podílejí na tom, abychom našli skutečně vhodné místo pro hlubinné úložiště. Sympatizantům, díky nimž máme dobrý pocit z odvedené práce, i oponentům. Naší prioritou je najít to nejbezpečnější řešení ze všech úhlů pohledu. 

 

Celý článek ke stažení zde:

CI1504_18_SURAO_CI_SABLONA.pdf