Bezpečné Česko, bezpečný kraj, bezpečný region...

Žijeme v čase, který z hlediska bezpečnostního prostředí je označován jako svět globální krize se všemi důsledky, které z toho vyplývají, včetně klíčových bezpečnostních hrozeb, jako jsou regionální konflikty, zhroucení států, selhání mezinárodních institucí a mezinárodního práva, outsourcing a privatizace bezpečnosti a terorismus.

Česká republika patří mezi nejbezpečnější země, nicméně, i my musíme být připraveni na nejrůznější bezpečnostní hrozby a mimořádné události, jejichž četnost za posledních dvacet let vzrostla. Patří mezi ně extrémní změny počasí – přívalové deště, krupobití, sněhové kalamity a námrazy postihující zejména dopravu a energetiku, výbuchy a další průmyslové nehody velkého rozsahu, velké a rozsáhlé požáry, povodně, otravy, nálezy nebezpečných látek, hromadné nákazy osob, veterinární nákazy, havárie s únikem ropných látek a nebezpečných chemických produktů, železniční nehody a hromadné silniční havárie.

Pro fungování společnosti v České republice je nutné mít zabezpečenou kritickou infrastrukturu, neboť zajišťuje bezpečný chod státu, fungování ekonomiky a veřejné správy a základní životní potřeby obyvatelstva. Její poškození by mělo dopady hospodářské, politické, sociální, psychologické a také dopady na životní prostředí.

Odpovědnost za bezpečnost kritické infrastruktury v jednotlivých krajích mají krajské úřady, pro které problematika krizového řízení a připravenosti na mimořádné situace patří k prioritním. Vyplývá to i ze slov hejtmana Zlínského kraje Stanislava Mišíka, když hodnotil minulý rok. „Po celý rok samozřejmě probíhala běžná práce hejtmana jako předsedy Bezpečnostní rady kraje (pravidelná zasedání), jako předsedy Krizového štábu kraje (cvičná svolání, kontroly dosažitelnosti, školení), jako předsedy Povodňové komise kraje (svolání, školení, školení povodňových komisí měst), museli jsme kompletně změnit systém dotací na podporu hasičů všech kategorií, museli jsme nastavit systém pro rozdělení dotací ze Státního fondu se spoluúčastí kraje a obcí pro rok 2016, musel jsem reagovat na otázky spojené s připraveností na řešení problémů narůstající migrační vlny a řada dalších problémů, které by se daly shrnout do kompetencí hejtmana spojených s přípravou kraje na řešení mimořádných událostí a krizových situací.“

Ne náhodou se první odborná konference nazvaná Bezpečnostní fórum Zlínského kraje, které by měly postupně proběhnout ve všech krajích, konala 27. ledna právě ve Zlíně. Povodně a další mimořádné události se Zlínsku nevyhýbaly, takže si „na vlastní kůži“ vyzkoušeli připravenost a reakci na ně. Konference se konala pod záštitou hejtmana kraje Stanislava Mišáka, ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka a předsedy Správy státních hmotných rezerv Pavla Švagra a ve spolupráci s Krajským úřadem a Energetickou agenturou Zlínského kraje. Akce navázala na parlamentní konferenci Bezpečnost budoucnosti, vládou schválenou Bezpečnostní strategii ČR, Národní strategii kybernetické bezpečnosti ČR a Evropský program pro bezpečnost a další dokumenty. A také na cvičení Blackout 2014, které se konalo v Praze a krajské taktické cvičení Blackout JMK 2015.

Cílem konference bylo diskutovat o aktuálních bezpečnostních hrozbách, zejména v případě rozsáhlého výpadku elektrické energie, který by měl za následek selhání všech ostatních infrastrukturních sítí s důsledkem ohrožení života, zdraví a majetku obyvatel kraje. Jednání bylo věnováno i analýze aktuálních bezpečnostních hrozeb a rizik a jejich řešení v kraji. Hovořilo se i o připravované územní energetické koncepci kraje. Závěry konference se využijí k tvorbě bezpečnostních materiálů. Dalším cílem konference bylo vzbudit hlubší zájem široké veřejnosti o danou problematiku prostřednictvím akce samé, tak výstupů, které z ní budou připraveny. Jejím organizátorem byla společnost E.B.V., z. ú., která kromě dalších aktivit, pořádala v roce 2015 odbornou konferenci Pražské bezpečnostní fórum věnovanou závěrům cvičení Blackout 2014.

Na úvod jednání pozdravil účastníky konference hejtman Stanislav Mišák a svou osobní účastí po celou dobu jednání deklaroval, jak velká pozornost se v kraji věnuje otázkám bezpečnosti a připravenosti na mimořádné situace. Na konferenci vystoupili generál Andor Šándor, bezpečnostní expert, který hovořil o bezpečnostní strategii České republiky, bezpečnostních hrozbách a projektu Bezpečné Česko, jehož iniciátorem je Asociace krajů České republiky a který má přispět mj. k energetické bezpečnosti a ochraně vodohospodářské infrastruktury. Generál Šándor se dále zabýval možnými riziky v rámci Integrovaného záchranného systému v případě, že nastane krizová situace. Na něj navázal Miroslav Novák, ředitel Odboru příprav hospodářských opatření SSHR, který hovořil o státních hmotných rezervách a jejich použití v případě mimořádných událostí a po vyhlášení krizových stavů. Vladimír Vlk, odborný konzultant a emeritní poradce ministra průmyslu a obchodu se zaměřil na energetickou bezpečnost z pohledu Státní energetické koncepce včetně zajištění zdrojů a surovin. S tématem Jak vybudovat bezpečný region (Metodika plánování kontinuity činnosti kritické infrastruktury pro potřeby veřejné správy) vystoupil Ivan Beneš, místopředseda Výboru pro udržitelnou energetiku při Radě vlády pro udržitelný rozvoj. Bezpečnostní řešení v souvislosti s migrací, bezpečnost utilit, kybernetická bezpečnost a projekt Bezpečný kraj byly tématem prezentace Jiřího Sticha, ředitele Telco, Media, Utility společnosti ATOS

Odpolední část zahájil Mirek Baloun, Bezpečnostní ředitel společnosti MH SYSTEM, který se zabýval Systémem krizové komunikace při mimořádných situacích. O rizicích spojených s migrací obyvatelstva hovořila Adéla Stružková, manažerka společnosti EGO Zlín. Tomu, jak může Energetická agentura Zlínského kraje přispět k energetické bezpečnosti kraje, věnovala svou prezentaci Miroslava Knotková, ředitelka EA ZK. Simulací procesů krizového managementu v systému celoživotního vzdělávání složek integrovaného záchranného systému a orgánů veřejné správy se zabýval Marek Smetana, tajemník Katedry ochrany obyvatelstva, Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB-TU Ostrava. Na konferenci dále měli vystoupit Václav Fryš, ředitel společnosti SOMA-ES na téma Blackout a jeho dopady na bezpečnost a zdraví obyvatel a Jaroslav Pejčoch, ředitel společnosti T-SOFT s prezentací Příprava a řízení cvičení krizových situací, vizualizace následků a řešení mimořádné události velkého rozsahu na příkladu cvičení Blackout 2014 v Praze. Vzhledem k diskusi, která doprovázela jednotlivá vystoupení, nebylo možné plně vyčerpat program konference z časových důvodů, takže nebyly prezentovány. Jedním z výstupů konference jsou materiály na následujících stránkách časopisu CzechIndustry, který byl mediálním partnerem akce, s dalšími materiály včetně prezentací a závěrů konference se zájemci mohou seznámit na stránkách www.ebv-zu.cz

 

Celý článek najdete zde:

CI01_16_45_Bezpečné Česko_CI_SABLONA.pdf