Budoucnost evropské energetiky se neobejde bez flexibilního provozu tepelných elektráren

Ve světě, kde se do popředí zájmů dostávají obnovitelné zdroje energie, si své místo udrží jen ty tepelné elektrárny, které budou flexibilní. S výzkumem takových technologií pomohly českým vědcům i podnikům více než dva miliony eur z evropských prostředků. Flexibilním elektrárnám se věnuje i konference Turbomachines 2018, která se pod záštitou projektu FLEXTURBINE koná 25. a 26. září 2018 v Praze.
Ve snaze snížit celosvětově emise CO2 v posledních letech prudce roste podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE). Ty se však potýkají s vysokou mírou nestability, kvůli které je zapotřebí disponovat flexibilní energetickou zálohou ve formě velkokapacitních úložišť energie nebo konvenčních zdrojů, které zajistí stabilitu rozvodné sítě a bezpečnost dodávek elektřiny. Cenově dostupná a efektivní technologie velkokapacitních úložišť však dosud není k dispozici, a proto se do popředí zájmu dostávají konvenční tepelné elektrárny upravené pro flexibilní provoz.
Role tepelných elektráren v moderní energetice
Právě flexibilním tepelným elektrárnám se s podporou evropského výzkumného grantu z programu Horizon 2020 věnují projekty FLEXTURBINE and TURBO-REFLEX, kde přední světoví výrobci turbín jako například Doosan Škoda Power, Ansaldo Enegia, General Electric, MAN Turbo nebo Siemens vyvíjí inovativní a cenově efektivní řešení, která významnou měrou přispějí k flexibilitě provozu budoucích i současných tepelných elektráren. České barvy v těchto projektech hájí právě plzeňská Doosan Škoda Power, která je zároveň koordinátorem projektu FLEXTURBINE. “Současné i budoucí tepelné elektrárny budou muset být flexibilní, což vede ke zvýšenému namáhání kritických komponent elektráren, jako jsou právě turbíny. Ty proto budou muset být podstatně robustnější a zároveň budou muset být aplikovatelné i pro rekonstrukce současných elektráren,” říká Luboš Prchlík ze společnosti Doosan Škoda Power a dodává: “Poslední tři roky se soustředíme na pokročilé monitorování a analýzu provozu stávajících turbosoustrojí a úpravy kritických komponent za účelem zvýšení flexibility a účinnosti provozu elektráren.“
Ekonomické přínosy FLEX inovací
Očekává se, že do roku 2030 by mělo být zrekonstruováno 10 % instalované kapacity fosilních zdrojů s použitím řešení vyvinutých v rámci projektů FLEXTURBINE a TURBO-REFLEX. Tyto inovace mají potenciál každoročně uspořit až 100 milionů euro v rámci Evropy snížením nákladů na flexibilní provoz a pravidelnou údržbu elektráren. Nejvýznamnějšími faktory budou snížení minimálního povoleného výkonu, zkrácení najížděcích časů a snížení nákladů na palivo zkrácením doby od zahájení spalování paliva do okamžiku, kdy elektrárna skutečně začne dodávat energii do sítě.
Výsledkům několikaletého výzkumu 21 průmyslových a akademických partnerů ze sedmi evropských zemí se bude věnovat konference Turbomachines 2018, která se koná 25. a 26. září 2018 v Praze. Konference mimo jiné nabídne mimořádnou příležitost pro otevřenou panelovou diskusi expertů a vrcholových manažerů z oboru pokročilých turbínových technologií. Hlavním tématem diskuse bude, jakým způsobem tyto technologie mohou přispět k probíhající transformaci energetiky směrem k nízkouhlíkové energetice budoucnosti. Koordinátor projektu TURBO-REFLEX Dr. Christian Aalburg ze společnosti General Electric ke konferenci říká: „Bude to skvělá příležitost nejen k diskusi o roli tepelných elektráren v budoucnosti, ale také o souvisejících výzvách a příležitostech nebo o potenciálních politických, ekonomických a vědeckých důsledcích transformace energetiky.“
Obr.:  FLEX Koncept: Pokročilý monitoring a vyhodnocování dat u moderních elektráren pro flexibilnější a efektivnější provoz (9.8.2018)