FBI připravuje a školí krizové štáby ORP a měst

Anotace

Jednou z aktivit na Fakultě bezpečnostního inženýrství, je budování a rozvoj simulačního pracoviště určeného pro přípravu a zvyšování kvalifikace pracovníků zařazených do krizového řízení. S využitím projektu v rámci Bezpečnostního výzkumu, zde vzniklo specializované pracoviště – SIMPROKIM. Toto pracoviště spolu s výstupy z mezinárodní spolupráce s pracovišti v zahraničí, umožnilo realizovat unikátní paralelní cvičení studentů z Polska a České republiky. Scénář cvičení byl vytvořen na téma vzájemné pomoci v případě řešení rozsáhlých krizových situací.

1. Úvod

Fakulta bezpečnostního inženýrství (FBI) na Vysoké škole báňské v Ostravě poskytuje školení pro krizové štáby na úrovni ORP. Tato školení jsou realizována dle přání starostů buď ve specializovaných prostorách v Ostravě, nebo přímo v reálných místnostech v obcích, která jsou pro práci krizového štábu vyhrazena. Školení je nabízeno v několika variantách. Od čistě teoretické přípravy, po vysoce specializované cvičení pro odborníky, kteří již nějakou událost řešili. Délka cvičení tak závisí na vybrané variantě a komplikovanosti řešeného scénáře. V praxi tak může jít o rozsah od dvou do osmi hodin. Z pohledu řešené události je možné si vybrat „standardní“ scénáře, jakým jsou například povodně, nebo havárie v dopravě, ale také zvolit variantu „události na míru“. V tomto případě je na základě představy zástupců ORP vytvořen scénář, který procvičí určité dílčí činnosti v krizovém štábu, či pomůže zkvalitnit práci štábu.

2. Vzdělávání pracovníků krizového managementu

V září 2015 skončilo řešení projektu SIMulace-PROcesů-KrIzového-Managmentu – „SIMPROKIM“ (VG20102015043), vytvořeného v rámci Bezpečnostního výzkum Ministerstva vnitra ČR. V rámci tohoto projektu vzniklo na Fakultě bezpečnostního inženýrství VŠB-TU Ostrava simulační pracoviště, zaměřené na vzdělávání pracovníků krizového managementu. Základní myšlenkou při tvorbě simulačního pracoviště bylo vytvoření takového prostředí, které by nabídlo účastníkům kurzů podmínky, co nejvíce podobné reálným. V praxi to znamená prostředí, které lze očekávat při práci krizových štábů resp. jejich pracovních skupin. Což jsou podmínky velmi specifické. Na rozdíl od „klasické“ štábní práce, popř. práce manažerských týmů, v případě krizového štábu nemají jeho členové možnost si nechat zpracovat analýzy ad hoc., o které se při svém rozhodování mohou opřít. Dokonce zde velmi často nastává situace, kdy je podkladů pro rozhodování minimum a je potřeba učinit rozhodnutí pouze na základě expertního odhadu. Informace o reálném stavu totiž do štábu přicházejí mnohdy s velkým zpožděním, pokud vůbec přijdou, popř. přicházejí v nevýhodném pořadí. Zajímavý je také fakt, že zatímco v případě manažerských týmů je možné práci organizovat tak, že řešené problémy jsou předkládány v ucelených blocích, v krizových štábech se prolínají a proto je nezbytné paralelní řešení jednotlivých záležitostí per partes. To klade dodatečné nároky na vedoucího pracovní skupiny a generuje potřebu vytvářet společný obraz situace o stavu řešení. Mimo jmenovaný časový stres a stres generovaný nutnosti rozhodovat za minima vstupních údajů je zajímavým aspektem ovlivňujícím práci krizových štábů také stres spojený s vědomím, že v postiženém území jsou postižení rodinní příslušníci, přátelé, známí a majetek členů štábů. Vzhledem k tomu, že pracovníci štábů jsou rekrutování z obyvatel daného ORP, je takováto situace nanejvýš pravděpodobná. Stres je způsoben významnou měrou nemožností osobního zapojení členů štábu do řešení následků ve prospěch rodiny, přátel a vlastního majetku. Všechny tyto jmenované a některé další, méně významné aspekty, vytváří napětí mezi členy štábu a snižují schopnost soustředit se na vlastní řešení následků mimořádné události. Vše komplikuje přenos napětí v případě komunikace s externími osobami, taktéž pracujícími pod tlakem. Typická je například situace vyřizování dotazů a požadavků starostů obcí, případně komunikace s veliteli zásahu v místě události. Tyto osoby jsou svými problémy natolik iritováni, že i běžné požadavky jsou podávány velmi stroze, direktivně a nekompromisně. Celý tento komplex známých aspektů, které jsou do cvičení zakomponovány, spolu s důsledným respektováním místních zvyklostí a oficiálních dokumentů, které se oblasti krizového řízení týkají, vytváří zdání reality. Účastníci si tak mohou téměř „osahat“ své úkoly v případě řešení reálných událostí, přičemž hloubka a složitost témat k řešení vychází z požadavků vedoucích představitelů obcí s rozšířenou působností. Poslední dvě cvičení realizovaná pro ORP Kravaře a ORP Bystřice pod Hostýnem, jsou dokladem správnosti výše uváděných úvah. V obou případech se cvičení setkalo nejen se zájmem v jeho průběhu, ale především s kladným hodnocením přínosu po jejich zakončení.

3. Cvičení s využitím simulací

Mimo cvičení realizovaná pro subjekty v České republice, proběhlo v prosinci 2015 také velmi významné cvičení s obdobným pracovištěm, fungujícím na Pomorské Akademii ve Slupsku (Akademia Pomorska w Słupsku), Institutě národní bezpečnosti (Instytut Bezpieczeństwa Narodowego). Cvičení proběhlo 8. 12. 2015 paralelně na VŠB-TU Ostrava, Fakultě bezpečnostního inženýrství (FBI) a na Pomorské Akademii ve Słupsku (IBN) v Polsku. Jednalo se o první mezinárodní cvičení studentů tohoto druhu. Základní myšlenkou pro cvičení byla práce s využitím reálné Smlouvy o spolupráci a vzájemné pomoci při katastrofách, živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, podepsanou mezi Českou republikou a Polskou republikou z roku 2003. Podobné smlouvy má Česká republika také s ostatními okolními státy. Cvičení ukázalo na zajímavou možnost řešení problematiky spolupráce krizových štábů v příhraničních oblastech. Zároveň však ukázalo také na nedořešené, či neřešené otázky, jakými jsou jazykové bariéry, nejednotnost komunikačních tras a také rozdíly v chápání důležitostí jednotlivých problematik. Tyto rozdíly jsou způsobeny nejen technickou úrovní a vybaveností, ale především jinými historickými zkušenostmi a vývojem. Velmi významné mohou být například rozdílné procedury, postupy a pravomoci. Z pohledu rozvoje systému a zvyšování připravenosti na události s nadnárodním dopadem, je tato problematika stále významnější. Vždyť události typu migrační krize, pandemie, rozsáhlých výpadků v zásobování klíčovými komoditami nebo živelní katastrofy nejsou, a bohužel, v budoucnu nebudou výjimečnými jevy.

Pracoviště SIMPROKIM v nedávné minulosti připravilo několik cvičení pro úroveň obcí s rozšířenou působností. Jako významné lze označit provedená cvičení v Kravařích (Moravskoslezský kraj) a Bystřici pod Hostýnem (Zlínský kraj). V obou případech se jednalo o cvičení připravená „na zakázku“. Ústřední problematikou pro cvičení v Kravařích byla havárie cisterny s nebezpečnou chemickou látkou s autobusem. Toto téma bylo vybráno vzhledem ke strategické komunikaci I/56, která prochází západo-východním směrem přes celou obec a je to jedna z klíčových komunikací na spojnici Ostrava - Opava.

V případě Bystřice pod Hostýnem byl řešen scénář rozsáhlého výpadku zásobování elektrickou energií (black-out) v části ORP. Tento výpadek byl způsoben námrazou a sněhovou pokrývkou. V tomto případě byla zajímavá komunikace s experty z tepláren a energetiky.

Cvičení, s využitím simulací, jsou jednou z velmi atraktivních možností přípravy členů krizových štábů. Nejde zde jen o odborné znalosti, ale především o týmovou práci a praktický nácvik, který může velmi výrazně ovlivnit řešení reálné situace. Slovy amerického spisovatele a pastora Johna C. Maxwella: „Dobře vybudovaný tým může dosáhnout takového úspěchu, o kterém jste nikdy ani nesnili.“

Příspěvek byl zpracován na základě zkušeností získaných na pracovišti SIMPROKIM, realizovaného s podporou Výzkumného záměru č. VG20102015043 „Simulace procesů krizového managementu v systému celoživotního vzdělávání složek IZS a orgánů veřejné správy“, v rámci Bezpečnostního výzkumu na roky 2010-2015, uděleného Ministerstvem vnitra České republiky.

Doc. Ing. Marek Smetana, Ph.D., Ing. Radim Smetana, Fakulta bezpečnostního inženýrství, VŠB-TU Ostrava, kontakt: marek.smetana@vsb.cz


Celý článek ke stažení zde:

CI01_16_60_61_FBI připravuje a školí_CI_SABLONA.pdf