Klademe důraz na kvalitu a technicky vyspělé a inovativní řešení za použití nejnovějších technologií a na potřeby zákazníka,

řekl CzechIndustry Petr Bureš, ředitel a spoluzakladatel společností VESKOM GROUP, které úspěšně působí na českém trhu již čtvrt století.

 

Můžete nám v krátkosti představit společnosti VESKOM GROUP?

Letos je to dvacet pět let, co jsme vstoupili na český trh. Do vínku jsme si při založení první společnosti Veskom, spol. s r.o., dali, že budeme poskytovat komplexní služby. Znamená to, že zákazníkovi nabídneme vše takříkajíc od A do Z. Tedy od projektu, přes dodávku až po následný servis. Zpočátku to bylo pro dvě oblasti – kompresory, tedy stlačený vzduch a tepelná čerpadla, tedy vytápění. Tato kombinace vycházela z faktu, že všichni tři zakladatelé a spolumajitelé firmy jsme profesně pocházeli z Projektového ústavu ČKD, takže jsme měli blízko k těmto technologiím.

Shodou okolností jsme byli i ve správný čas na konferenci, kde se představovala pro nás novinka ze Švédska, a to tepelná čerpadla v aplikacích pro standardní bydlení. V té době to byla pro české země scienfiction. Cena energie byla nízká, pořizovací náklady těchto ekologických zdrojů byly vysoké a instalace s tím spojená byla tak nákladná, že si ho mohl pořídit jen málokdo. Prvních pět let bylo průkopnických, spojených s osvětovou činností a seznamováním odborné i laické veřejností s přednostmi a výhodami, které tepelné čerpadlo přináší.

K dvěma nakonec přibyla třetí oblast – chlazení, která byla spojena s našimi dodavateli technologií. Zastupovali jsme některé z nich s tím, že jsme k nim poskytovali komplexní služby. Po osmi letech jsme naší filozofii otočili a řekli si, že chceme vytvořit silnou českou společnost, která bude dodávat služby a výrobky se stanou podporou, doplňkem. Přestali jsme tak být obchodní společností.

Vznikla tak hlavní náplň VESKOM GROUP. Tvoří ho pět sesterských organizací. Každá z nich se specializuje na určitou oblast, protože jsme nikdy nepreferovali společnost typu „Brouk Pytlík“ dělající všechno. Naším prvotním smyslem není vydělat peníze za každou cenu, ale být prestižní firma, která dodává kvalitní výrobky a poskytuje kvalitní služby.

 

Kombinace nabídky stlačeného vzduchu a tepelných čerpadel má svou logiku, přesto, co rozhodlo věnovat se právě těmto oborům?

Jednak je to záležitost historická, jak už jsem o tom hovořil. Jejich společným jmenovatelem je energie, do jisté míry mají společné ukazatele. Když se dobře uchopí, a dnes přichází doba, kdy se o energii přemýšlí jako o celku, tak se dají dobře kombinovat a hospodařit s nimi.

Uvedu příklad. Přijdete jako investor za architektem a necháte si navrhnout určitý objekt. Architektonická kancelář udělá návrh a přizve si speciality na topení, chlazení a vzduchotechniku. Většinou to jsou nezávislé organizace, které dobře zvládají svou problematiku. Takže budete mít moderní dům, kdy každý z nositelů energie je řešen separátně. Nemusíme pro to chodit daleko. Známá ekologická budova v Praze má jednu megawattu topení a jednu megawattu chlazení. Zvláštností nejsou případy, kdy se v ní současně topí a chladí.

Pro nás je důležité podívat se na budovy a další objekty jako na celek a zamyslet se nad tím, jestli nejde všechny tři oblasti propojit. A věřte, většinou to jde. Když mám například kompresorovou stanici na výrobu stlačeného vzduchu, tak mi kompresor vyrábí i odpadní teplo a je ho potřeba chladit. My jsme schopni teplo transformovat a použít ho k vytápění nebo výrobě teplé užitkové vody pro zaměstnance. Z jednoho zdroje tak máme dva nositele energie. Chce to jen trochu přemýšlení a investora, který umí naslouchat a investuje do úspor ve vlastním provozu.

 

Když bychom to měli konkretizovat, kde všude nachází uplatnění stlačený vzduch, přesněji kompresory?

Stlačený vzduch je v podstatě nositel energie. Využívá se zejména v průmyslu, ve výrobních

a pomocných zařízeních (manipulace, ovládání apod.). Tam, kde je buď problém s možností použití přímo elektrické energie, nebo kde je potřeba zvětšit výkonnost. Užití nemá jen v průmyslu. Například u zubaře jsou vrtačky poháněny stlačeným vzduchem. Přitom je třeba vidět skutečnost, že se jedná o nejdražší energii vůbec. Doplním, že v řadě zemí se konají pokusy ukládat jeho prostřednictvím elektrickou energii. To je možné, nicméně není to příliš efektivní proto, že ztráty dosahují padesát procent i více.

 

A pokud jde o tepelná čerpadla?

Jedná se o alternativní zdroj energie, který tepelnou energii nevyrábí, ale pouze transformuje.

Jejich uplatnění je široké od klasického vytápění v rodinných domcích a dalších budovách občanské vybavenosti až po průmyslové objekty. Všude tam, kde mohu z jedné nízkopotenciální energie získat druhou. Použiji jednoduchý idealistický příklad. Když budu zřizovat sportoviště, tak postavím objekt, který bude mít na jedné straně kluziště a na druhé bazén. Při výrobě ledové plochy budu odebírat energii, tu přetransformuji do bazénu a ohřeji s ní vodu. Za jedny peníze mám energii pro dvě využití. Toto zadání mimochodem bylo v minulém roce tématem Letní školy TZB, kterou pořádá ČVUT, stavební fakulta, katedra Technických zařízení budov v čele s prof. Karlem Kabelem, na jejíž přípravě a organizaci se naše firma také podílí. Vybraní a nadaní studenti zde řeší podobné problémy.

 

V čem jsou podle Vás přednosti výrobků, jenž nabízíte, ve srovnání se stejnými produkty, kterých je na našem trhu víc než dost?

Naši zahraniční partneři se ve všech oblastech podnikání Veskomu umísťují na předních místech globálních výrobců, představují světovou špičku. Takže nabízíme velmi kvalitní výrobky. Neméně důležitá je námi poskytovaná komplexnost služeb a to, že jsme vytvořili tým odborníků, inženýrů, kteří jsou schopni aplikovat výrobky do celkového řešení. Když například přijde zákazník, který má výrobní linku, jež potřebuje chladicí vodu, tak my mu vymyslíme celý proces chlazení. Nedodáme jen samotný výrobek, ale navrhneme celý systém pro výrobní závod. To platí i pro systém stlačeného vzduchu a oblast tepelných čerpadel. Rozdíl mezi standardními kotli a tepelnými čerpadly je v tom, že musíte celý systém navrhnout. Především odkud se bude odebírat energie, aby jí byl dostatek. K tomu jsou zapotřebí technické výpočty a odborné znalosti.

V této souvislosti bych rád zdůraznil, že při výstavbě našeho Administrativně-skladového areálu, kde dnes sídlí naše společnosti, jsme si řekli, kde jinde než zde vytvořit ukázkové a zároveň výzkumné centrum aplikací tepelných čerpadel. Budeme tady provozovat tepelná čerpadla, všechny hodnoty budeme měřit a zaznamenávat a prokážeme, že je to energie opravdu obnovitelná. Na pozemku, který je součástí objektu, jsme zřídili vrty, plošné a slinkové kolektory, na kterých je umístěno 40 kalibrovaných teploměrů a dále kalorimetry. Od roku 2008 tak monitorujeme veškeré teploty a odebranou energii. Můžeme tak prokázat, co se skutečně děje v hloubce i sto metrů pod zemí po osmi sezónách. A nejen tam, ale kdekoli v zemi, kde je energie v zimě odebírána.

 

Existují u nás i další místa, kde by se tak podrobně zkoumal vliv tepelných čerpadel na mělkou geotermii?

Výzkum v takovém rozsahu provádíme jako jedni z mála v České republice. Podobné instalace pro vědecké nebo studijní potřeby jsou tři. Při výzkumu malých hloubek horninového prostředí s námi spolupracuje Vysoká škola zemědělská, ČVUT, Stavební fakulta a Vysoká škola Báňská-TU v Ostravě, podílíme se i na některých vědeckých projektech. Posledním projektem byl výzkumný úkol ve spolupráci s ČZU a vznikla tak Certifikovaná metodika pro využití půd jako nízkoteplotního zdroje energie tepelných čerpadel a s ní spojená Mapa tepelných vlastností půd České republiky.

 

Realizujete zakázky na klíč, konkretizujte to prosím?

Je to hlavní motto celé společnosti, jak už jsem o tom hovořil. Pro zákazníka se snažíme udělat komplexní službu a starat se o něj po celou dobu životnosti zařízení. Je to nesmírně důležité i proto, že to, co si projektant v návrhu vymyslí, technik s montážními pracovníky pak realizuje a oba, technik i projektant jsou při spuštění, nastavování a tak dále. Projektant je ten, který konstruoval systém a sám může dát technikům všechny potřebné informace, které vložil do projektu.

 

Zákazníci v Česku i na Slovensku jsou stále více „rozmazlení“. Dnes již nestačí jen poskytnout službu jako takovou, ale i s určitým komfortem. Protože vaše společnost je úspěšná, tak určitě nechybí v nabídce ani tato přidaná hodnota...

Máte naprostou pravdu, řekl bych, že dnes se považuje za standard, že dodáte zařízení, které bude mít záruku deset, dvacet i třicet let. Komunikační technologie jsou dnes velice rychlé. Dříve byl stav věcí takový, že jsme nejprve museli něco na plánovat, pak si k tomu opatřit potřebné informace, abychom se k cíli přibližovali a vyrazili jsme na cestu... Dnes je tomu jinak. Jste na začátku a vyrazíte na cestu, narazíte na problém, pomocí informačních technologií ho okamžitě řešíte a jdete dál.

Předpokladem pro to je, a taky to očekávám od všech mých souputníků a dodavatelů, že když mám problém, tak oni budou připraveni ho okamžitě řešit. Museli jsme se sladit a dnes skutečně naši pracovníci, zejména ze servisu, jsou připraveni reagovat okamžitě a případně vyjet k zákazníkovi v co nejkratším čase. Komfort služeb je samozřejmě náročnější jak na lidi, tak také na ceny. To je problematické místo, protože ne všichni chtějí akceptovat, že máme vyšší cenu než ostatní. Nepovažují přitom za přidanou hodnotu vše, co jim poskytujeme navíc ve srovnání s konkurencí.

 

Mít tepelnou pohodu v zimě a příjemný chládek v létě zní lákavě. Má to ale jeden háček, a tím je cena, kterou za to zaplatíme. Vyplatí se investice do tepelného čerpadla nebo systému chlazení, jaká je jejich návratnost v průmyslových aplikacích a v domácnostech?

Nejprve budu hovořit o jejich využití pro bydlení, přesněji pro rodinné domy. Prvotní investice je samozřejmě o kus vyšší. Naši zákazníci se už na začátku dělí na dvě skupiny. První si chtějí pořídit bydlení za co nejnižší investice. Ti řeší jediný problém, nemám kde bydlet a chci mít téměř okamžitě střechu nad hlavou, a to za minimální finance. Nehledí na to, kolik bude stát provoz. Lze očekávat, že po nějakém čase toto bydlení vymění a půjdou do jiného.

Druhou skupinu zákazníků tvoří většinou lidé, kteří mají dostatečně vysoký příjem, aby mohli pokrýt vyšší prvotní náklady nebo jasně stanovené požadavky na své nové bydlení. A ti se zamýšlí nad tím, kolik je bude stát každodenní provoz. Pokud jsou již na začátku takto osvíceni a v rámci projektu se připravují na možnosti, které dnes trh nabízí, tedy aby měli systém, který umí chladit i topit, tak ve výsledku je návratnost investice do tepelného čerpadla mezi šesti až osmi roky. Potom už jen šetří.

Opět uvedu příklad. Když zvolíte správný topný systém, který bude umět i chladit, tak čerpadlo přes zimu vytápí, pak přijde léto, systém se přepne do stavu chlazení, což se týká jen vody, která se používá k vytápění. Za pár korun chladí objekt. A získané teplo se navíc vrací do země, čímž se zlepšuje topný faktor pro zimní období. Je to o hospodaření s energií a vytváření příjemného vnitřního prostředí za téměř nulové náklady. Dnes jsme navíc schopni do systému osadit naší společností patentově chráněné chladící moduly a strojovna rázem umí chladit i topit zároveň, a to při použití jednoho zařízení. V případě užití tepelného čerpadla s chladícím modulem si vytváříme přijatelné vnitřní prostředí v podstatě po celý rok, a to za minimální provozní náklady.

Co se týče aplikací v průmyslu, tak tam je třeba podívat se na celý výrobní cyklus. A říci, tady mohu teplo nebo chlad přesunout nebo obráceně, budu chladit kancelářskou část a odebrané teplo využiji ve výrobní lince nebo na ohřev teplé vody. Opět je to o hospodaření s energií, i když se pohybujeme ve větších výkonech a více možnostech. Úspory velkých fabrik nebo výrobních závodů jsou v podstatně o větších číslech a většinou je návratnost, pokud je to dobře vymyšlené, kratší. Během dvou tří let je investice zaplacená.

 

S předcházející otázkou úzce souvisí vztah peněženka versus naše zdraví, soustředí se zákazníci i na tuto skutečnost nebo rozhodují jen finance?

Jak už jsem říkal v minulé odpovědi, je to přesně o tom, kolik chtějí investovat. Zda potřebují vyřešit fundamentální problém, nemám kde bydlet nebo jestli mají prostor a možnost se zamýšlet nad tím za kolik budou provozovat objekt a jaké vnitřní prostředí v něm bude. Na každém kroku dnes vidíte, že se lidé snaží šetřit energii, objekty se zateplují, mění se okna. Zapomíná se však na vedlejší dopad a tím je změna prostředí uvnitř budovy. Zabalujeme se pomalu a hezky do „neprodyšného hávu“ a tím pádem musíme něco dělat s vnitřním prostředím uměle. Pokud se tak nestane, tak máme zakrátko v bytech vysokou vlhkost, plísně a prapodivné mikroklima.

Spolupracuji se Stavební fakultou, podílím se na zpracování posudků a tak mám možnost vidět řadu „problematických“ bytů. Jejich majitelé zateplili budovu, vyměnili okna, a aby snížili náklady na vytápění, tak nevětrají. V bytě mají 80 až 90procentní vlhkost, ta se pak sráží na nejstudenějším místě. Většinou to jsou rohy. Stěny pak jsou mokré, přidávají se plísně. Větrání prostor je nezbytně nutné. Dříve jsme to dělat nemuseli. Byl dostatek levné energie, takže jsme přetápěli a měli pootevřená okna. Energie odfučela pryč a přitom se nám měnil vzduch uvnitř. Dnes tomu tak není se všemi zmíněnými dopady. Vracím se na začátek, je třeba bydlení navrhnout tak, aby byl brán zřetel i na hygienické potřeby, to znamená nucené větrání, systém, který přivede čerstvý vzduch a vytvoří kvalitní vnitřní prostředí a nebude energeticky náročný. To znamená vždy větrání s rekuperací tepla.

 

Máte výhradní zastoupení řady zahraničních firem. V čem je konkrétní výhoda tohoto vztahu pro vás a vaše partnery?

Jak jsem říkal na začátku, začali jsme jako obchodní zastoupení zahraničních firem a v té době jsme měli šanci a možnost se spojit s velkými nadnárodními společnostmi, které měly historii, know-how a byly špičkou ve svém oboru. Tato spolupráce trvá po celou dobu a přináší vzájemný efekt, kdy kvalitní výrobky doplňují kvalitní služby. Konečný výsledek tak má vysoké technické parametry a neustále inovativní trend, naši inženýři mají k dispozici všechny novinky a snaží se je aplikovat.

Mám krásnou vzpomínku na jednu návštěvu u našeho finského partnera, kdy mi řekl: „Já vás Čechy obdivuji, my uděláme novinku a vy ji hned chcete aplikovat.“ Němci a další severské země si rok počkají, co bude, a potom začnou přemýšlet o tom, že ji budou aplikovat ve svých projektech. V tomto trendu pokračujeme neustále, když je něco nového, tak to chceme vyzkoušet a nebojíme se jít do rizika, že ne vždy ta novinka je cesta správným směrem.

 

Kde vidíte hlavní potenciál růstu společnosti?

Řekli jsme si, že pokud růst, tak už ne po stránce kvantitativní, ale kvalitativní. Neustále udržovat krok s technickými trendy a doplňovat kádr mladými lidmi, protože ti jsou nezaujatí, přinášejí nové myšlenky a novou energii. Pokud rozšiřujeme nějaké portfolio služeb, tak přidáním k tomu základnímu. Tedy službu, jež na to navazuje nebo tomu předchází. Nechceme jít expanzí do dalších odvětví a podobně.

 

S jakými hlavními problémy se ve své práci potýkáte?

Odpověď bych rozdělil do dvou skupin. Tou první jsou investoři. Dnes se potýkáme s pojetím, kdy přichází zákazník, který neví, co chce, vyžaduje to levně a strašně rychle. Když k tomu přistoupíme s logikou věci, tak by se měl obrátit na nějakého odborníka projektanta, který mu navrhne řešení, po domluvě vyberou to nejlepší a na základě toho se provede realizace. Dnes je povědomí takové, že projekt je zbytečná záležitost, je drahý a jsou to vlastně vyhozené peníze. Udělá se to jen v souladu s požadavky zákona, to znamená co nejjednodušeji a nejlevněji. Ve výsledku to ale vypadá tak, že každý dodavatel si může dodat, co chce, konečný efekt není nikde definován a zákazník neví, co dostává. Pak je zděšený kolik zaplatil, že to nefunguje atd. To je velký problém, který se nás dotýká v každodenní praxi.

Druhou skupinu tvoří podnikatelské prostředí. Dostali jsme se do situace, kdy v období krize se ceny stlačily na nejnižší úroveň, která je, a přitom se vyžaduje co nejvyšší kvalita. A to se příčí. Pokud chci levné bydlení, tak nemůže být řeč o hightech provedení, to prostě nejde. V takovém případě se hledá kompromis, který se potom prezentujete. Museli jsme z některých kvalitativních věcí ustoupit, začít dělat řekněme standardní záležitosti, tuto hranici ale nepřekročíme. Máme svoji cenu, ztrácíme část zákazníků, kteří prahnou po tom nejlevnějším, zachováváme si však profesní čest a po léta budovanou prestiž firmy.

U tepelných čerpadel, dejme tomu systému země-voda nebo vzduch-voda, při úsporném řešení dojde například k tomu, že při mínus 15 stupňů Celsia jednotky netopí nebo nedávají potřebné výkony a podobně. Na vině jsou výrobky nízké technické úrovně a tedy levné. Stále totiž platí, že nejsem tak bohatý, abych si mohl kupovat levné věci.

Podnikatelské prostředí v České republice nám moc nenahrává, protože v současné době se nacházíme v situaci, kdy na jedné straně uměle snižujeme nezaměstnanost a chlubíme se nízkým počtem lidí bez práce. Naproti tomu přibývají zaměstnanci v úřadech a roste nám byrokracie neuvěřitelným způsobem, nikdo nechce za nic nést odpovědnost. Úřad nemá dva lidi jako dříve, ale pět osob, místo tří razítek jich potřebujete patnáct, aby úředník dokázal, že on to nerozhodl, ale chybu udělal někdo jiný.

Druhým problémem je, že když někdo udělá nějaký podvod a vznikne z toho kauza, tak se to zobecní a nastaví se pravidla, že všichni jsou lumpové a všichni to dělají zle. V praxi to představuje, že čin jedince nastaví zákony proti většině poctivých podnikatelů. V naší společnosti chybí pokora před stavem věcí, před svým postavením, před vývojem a tak dále. Domníváme se, že jsme schopni za peníze ovládnout cokoli. Nejhorší investoři, mnohdy hodně bohatí, jsou ti, kteří si myslí, že fyzikální zákony nebo zákony přírody pro ně neplatí, že se „prostě dají koupit“.

Uvedu technický příklad. Mám strop, ve kterém je chlazení a stěnu. Jsou to rozdílné materiály a bude tam muset být přiznána dilatační spára. Investor ji tam nechce. Upozorňuji ho, že v takovém případě to bude praskat. „Mně to nezajímá,“ zní úsečná odpověď. „Ale to nejde,“ odporuji. „Jak nejde, já vás platím, tak to tak neuděláte,“ argumentuje. Je to popření veškeré logiky a zákonitostí. Mohou si koupit cokoli, narazí většinou jen v jediné záležitosti, a to je zdravotní problém, který se jich týká. A najednou zjistí, že se to nedá žádnými penězi zaplatit. To je asi jediný případ. Prostě pokora před fyzikou, lidstvem, sociálnem, to jim chybí.

 

Působíte v Česku i na Slovensku, jsou podmínky pro podnikání v obou zemích srovnatelné?

Na slovenský trh jsme vstoupili před patnácti lety. V té době pokulhával v určitých oblastech za naším trhem. Dnes mají oba trhy mnoho společného, ale existují i určitá specifika, která je odlišují. Je to systém dotací u nás, na Slovensku teprve postupně vzniká, jsou to zákony, kdy to co lze uplatnit v jedné zemi, nelze využít ve druhé. Jsme jedna Evropská unie, ale v technické oblasti si jede každý stát podle svého. Přístup k byznysu je na Slovensku trošku odlišný, tam převládá styl, kdy jedinec řídí skupinu, zatímco u nás je prostředí více demokratické. Když to shrnu, tak jsme si blízko, ale není to stejné.

 

Trh práce je v ČR prakticky vyčerpán. Získat kvalitní zaměstnance je docela problém. Daří se vám to, jak je motivujete, aby takříkajíc šli do toho s plným nasazením?

To je naprostá pravda, ještě umocněná v oblasti techniky. Když se ohlédneme o deset dvacet let zpět, tak vysoké školy, vesměs soukromé, se specializovaly na humanitní obory, ať to jsou právníci, ekonomové nebo marketingoví specialisté, manažeři a tak dále. Studovat technické obory, které jsou složitější, se mladým lidem moc nechce, navíc tyto obory nebyly nikdy tak dobře placeny. Dnes je techniků málo, dobrých techniků je jak šafránu. Proto jsme už při založení společnosti dbali na spolupráci s vysokými i středními školami. Tuto spolupráci, speciálně se Zemědělskou univerzitou a Stavební fakultou ČVUT v Praze jsme prohloubili při vybudování našeho Výzkumného a vzdělávacího centra v naší nové budově. Studenti k nám přicházejí alespoň jedenkrát za semestr na exkurzi a přednášku, aby se dozvěděli něco navíc o alternativních zdrojích, o průmyslových aplikacích a jejich nasazení do praxe. Tedy to, co mi osobně chybělo při studiu na vysoké škole, kdy teorie byla odtržená od praxe. Shodou okolností moje dcera byla před dvěma lety jeden semestr na Technické univerzitě v Edinburghu a mohla tak posoudit rozdíl ve studiu u nás a tam. Je ve dvou věcech, jednak tam přednáší lidé z praxe, takže dvě třetiny tvoří teorie a třetinu praktické zkušenosti.

Druhý je v tom, že se tam pracuje v týmech. U nás má každý známky za své znalosti, ale pracovat v týmu a podle toho být hodnocen, tady chybí. Absolvent pak neumí přijmout roli nadřízený, podřízený, člen týmu, úkoly, termíny a tak dále. Byl zvyklý v termínu dostat zápočet nebo odevzdat nějakou práci a tím to končí. To není o tom, jak je v naší české povaze, že když mají být 31. 12. 2015 vyměněny občanské průkazy, tak 29. prosince se devadesát procent z nás rozhodne, že si půjde následující den požádat o jejich výměnu a přitom bude nadávat, že jsou všude fronty a úředníci nestíhají...

Takže pracujeme se studenty a daří se nám s těmi šikovnými, kteří mají zájem, navázat kontakt už při studiu. Bohužel nejsme jediní, takže dnes se vrací to, co bylo v době socialismu standardní, že firmy vyplácejí studentům stipendium poslední rok nebo dva, když se zaváží, že po ukončení školy u nich nastoupí a budou pracovat určitý počet let. Dobří studenti už jsou rozebráni ve třetím ročníku. Je to dobrá zpráva pro studenty, že nemusí mít obavu z toho, že nenajdou uplatnění. Na druhé straně se množí případy, kdy si vychováte studenta a pak vám ho přetáhne konkurence, která mu nabídne lepší podmínky.

Náš problém od počátku byl, že jsme ryze česká firma. Nikdy jsme neměli žádné úvěry, na všechno jsme si vydělali. Naším smyslem bylo vybudovat kvalitní fungující společnost, a pokud nám něco vydělá, tak budeme rádi. To se odráží na tom, že máte nějaké finanční možnosti, na všechno si musíte vydělat. Nadnárodní firma, když v České republice otevře pobočku, tak nastaví platové třídy, na které je zvyklá, a i přitom, že jsou nižší, než u jejich matky v zahraničí, ale na naše poměry zase daleko vyšší, než je obvyklé. Zaměstnanci těchto poboček mají za úkol „pouze“ vytvářet určité předepsané úkoly a nemusí se přitom sami starat o ekonomii, protože jsou „režijní“ součástí celé velké společnosti.

Od počátku nás drželo to, že takto nefungují severské společnosti. Ti nedělají zahraniční

kanceláře, ale hledají si partnery. Když jsme s nimi začali spolupracovat, tak si nás nejprve oťukávali, jestli jsme ten správný technický partner, ale hlavně jestli jsme seriózní a dá se nám věřit. Pokud ano, tak se partnerství otočilo ve vztahy téměř přátelské. Dnes se to bohužel trochu odosobňuje, protože zahraniční společnosti, s nimiž jsme začínali, jsou buď koupeny, nebo fungují v rámci koncernů či nadnárodních uskupení a tam platí jiná pravidla, kdy osobní vztahy se mění na čistě obchodní styk.

 

V letošním roce oslavíte čtvrtstoletí působení na českém a slovenském trhu. Jaké překvapení chystáte v této souvislosti svým zákazníkům, ale i těm budoucím?

Je to tak, pětadvacet let života je za námi. Tento rok chceme pojmout jako rok oslav 25 let trvání společnosti, budeme dělat to, co standardně připravujeme pro zákazníky, ať už to jsou školení nebo dny otevřených dveří, školení v zahraničí spojené s exkurzemi. Všechny tyto akce budou obrazně řečeno v dárkovém balení a stanou se součástí celoročních aktivit, které budou „oslazeny“ například měsíční slevou ve výši 25 procent na určité zboží, měsícem bezplatných servisních služeb v rámci prevence. Podrobnosti vám říkat nebudu, protože pak už by to nebylo to správné překvapení.

 

Celý článek ke stažení zde:

CI01_16_22_25_Klademe důraz_VESKOM_CI_SABLONA.pdf