Makroekonomická prognóza ČBA: ekonomický výhled je příznivý, hlásí bankéři. Obzor však potemněl brexitovými mračny

Zmíněná rizika spočívají zejména v hrozících obchodních válkách a možnosti „tvrdého“ Brexitu (tj. bez dohody o volném obchodu mezi EU a Velkou Británií a s přechodem na celní režim Světové obchodní organizace) a nesou s sebou velký potenciál dopadu na tuzemskou ekonomiku. Pokud by skutečně došlo k paralelnímu vykrystalizování obou těchto událostí, byl by dopad citelný jak na ekonomický výkon, tak do veřejných rozpočtů.
Komentář
Petr Dufek, ekonomický analytik ČSOB: „Česká ekonomika se přibližuje hranici svých možností. Bez dalších investic se v situaci zvyšujícího nedostatku zaměstnanců příliš nemá kam posunout.“
Zmíněná rizika spočívají zejména v hrozících obchodních válkách a možnosti „tvrdého“ Brexitu (tj. bez dohody o volném obchodu mezi EU a Velkou Británií a s přechodem na celní režim Světové obchodní organizace) a nesou s sebou velký potenciál dopadu na tuzemskou ekonomiku. Pokud by skutečně došlo k paralelnímu vykrystalizování obou těchto událostí, byl by dopad citelný jak na ekonomický výkon, tak do veřejných rozpočtů.
Celkové vyznění
Číselné údaje aktuální prognózy ČBA se oproti předešlé prognóze z dubna až tak zásadně nemění (v dubnu prognóza předpokládala růst reálného HDP pro rok 2018 3,6 % a pro rok 2019 2,8 %). Aktuální čísla – 3,3 % pro rok 2018 a 2,9 % pro rok 2019 – vychází z následujících předpokladů:
  • přetrvává celkově relativně příznivý výhled vývoje HDP – stejně jako v minulé prognóze dojde v roce 2019 oproti letošnímu roku k mírnému zpomalení jeho růstu
  • základním scénářem tak zůstává postupné ochlazování ekonomického výkonu, nikoliv jeho skoková či šoková korekce
  • silnou stránkou stávajícího vývoje a jeho výhledu je viditelný příspěvek domácích růstových faktorů, tj. investic a spotřeby domácností i vlády
  • externí šok by v horizontu prognózy mohl přijít v případě eskalace současného napětí v mezinárodním obchodě, způsobené protekcionistickými opatřeními USA, zejména v případě zatížení dovozu automobilů z EU prohibitivními cly
  • ještě vážnějším rizikem s většími dopady je hrozba tzv. „tvrdého“ Brexitu, kdy se nepodaří ve zbývajícím čase dojednat bezcelní obchodní režim mezi EU a Velkou Británií
Domácí faktory
Situace domácí ekonomiky je v aktuální červencové prognóze nejvíce ovlivněna stejnými faktory jako v prognóze předešlé.
Pokud jde o domácnosti, napětí na trhu práce zůstává nadále ve svém kulminačním bodě s rekordně nízkou nezaměstnaností. V roce 2019 sice dojde ke zpomalení mzdového nárůstu z rekordní úrovně roku 2018, avšak jeho dynamika zůstane nadále na úrovni, která stále více bude promlouvat do konkurenceschopnosti firem – což je faktor, jehož dopad do dalšího vývoje bude třeba bedlivě sledovat.
Rychlý růst reálných příjmů domácností, podpořený nízkou nezaměstnaností a optimistickým sentimentem, podpoří dynamiku soukromé spotřeby, která tak nadále zůstane významným činitelem ekonomického růstu.
V investicích se po jejich výrazném růstu o 6,5 % v roce 2018 projeví v roce příštím střízlivější pohled na perspektivu dalšího vývoje a odvozený mírnější investiční apetit firem.
 
Vládní spotřeba bude v roce 2018 dynamičtější, než předpokládala dubnová prognóza, což může být ovlivněno volebním cyklem a blížícími se komunálními volbami. Přesto zůstane souhrnné saldo vládního rozpočtového hospodaření mírně přebytkové. Po odeznění tohoto faktoru bude růst vládní spotřeby v roce 2019 mírnější a odhad vládního salda pro příští rok zůstává v zásadě vyrovnaný.
Komentáře
Miroslav Zámečník, ekonomický analytik ČBA: „České veřejné finance jsou však aktuálně na příjmové straně zcela závislé na vysokých tempech ekonomického růstu, zatímco na výdajové straně přetrvává vysoký objem tzv. mandatorních výdajů, které v případě poklesu ekonomické dynamiky a výpadku příjmů nebude jednoduché upravovat směrem dolů k udržení rozumné rozpočtové stability."
Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banka, a.s.: „Tlaky na ziskové marže v korporátním sektoru výrazně rostou. Podniky musí bojovat na straně jedné se silnější korunou, na straně druhé s rostoucími cenami vstupů. Rychle se zvyšují mzdová náklady, nahoru jdou i ceny energií a dalších surovin.“
Výhled inflace a měnové politiky
Prostředí zůstane po oba roky v zásadě nízkoinflační, prognózované hodnoty inflace se zásadněji nemění (2,2 % v roce 2018 a 2,0 % v roce 2019). Aktuální nárůst cen ropy vidí prognóza spíše jako mírné hladinové zvýšení a předpokládá, že v horizontu do konce roku 2019 budou ceny ropy spíše stabilní. Oslabení kurzu koruny z posledního období se jeví jako přechodná záležitost, související s pohledem mezinárodních finančních trhů na měny rozvíjejících se trhů. V roce 2019 bude koruna mírně posilovat, což může souviset s tím, že nadále trvá předpoklad o dalším zpřísňování měnové politiky ČNB, kde prognóza počítá se zvýšením základní sazby do roku 2019 v souhrnu až o jeden procentní bod. Přitom možnost zvýšení měnově politických sazeb ECB prognóza nevidí jako velmi pravděpodobnou, a pokud by ke zvýšení dojít mělo, pak až v závěru roku 2019.
Komentář
Petr Dufek, ekonomický analytik ČSOB: „Dobrá kondice českého hospodářství spolu se slabou korunou vytvářejí prostor pro další svižný růst úrokových sazeb.“
Rizika prognózy
I když rizika nejsou přímo promítnuta do čísel prognózy (je mimořádně obtížné je kvantifikovat), oproti předchozí (dubnové) prognóze jejich váha významně narůstá. Jsou jimi:
  • silnější externí šok („tvrdý“ Brexit, cla na evropské automobily v USA), který by se projevil ve vývozu, případně v odkládání investic (rozsah je v tuto chvíli velmi obtížné kvantifikovat)
  • elkou otázkou je vývoj podnikatelského sentimentu v Německu, s následným průmětem do ČR
  • vývoj veřejných financí v případě, že dojde k naplnění vnějších šoků
(26.7.2018)